Ostravice (okres Frýdek-Místek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ostravice
Ostravice

Ostravice

znak obce Ostravicevlajka obce Ostraviceznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0802 598542
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (LAU 1): Frýdek-Místek (CZ0802)
obec s rozšířenou působností: Frýdlant nad Ostravicí
pověřená obec:
historická země: Morava + Slezsko
katastrální výměra: 27,68[1] km²
počet obyvatel: 2 417 (2017)[2] (e)
nadmořská výška: 415 m n. m.
PSČ: 739 14
zákl. sídelní jednotky: 7
části obce: 1
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Ostravice
Ostravice 577
739 14 Ostravice
starosta / starostka: Miroslav Mališ
Oficiální web: www.obec-ostravice.cz
E-mail: ou.ostravice@obec-ostravice.cz

Ostravice
Red pog.svg
Ostravice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Ostravice (německy Ostrawitz) je obec v Moravskoslezském kraji, rozkládající na obou březích stejnojmenné řeky po obou stranách moravsko-slezské zemské hranice.

Základní informace[editovat | editovat zdroj]

Obec patří mezi významná letoviska Moravskoslezských Beskyd. Nachází se bezprostředně pod nejvyšším beskydským vrcholem Lysou horou a další významnou horou Smrkem. Nedaleko proti proudu řeky Ostravice se nachází přehradní nádrž Šance. Z 5 km vzdáleného Frýdlantu nad Ostravicí vede do obce železnice.

V okolí je množství dobře značených turistických tras na horské hřebeny. Beskydy leží i dnes mimo hlavní turistické trasy a proto nabízejí celou řadu zajímavých míst, které jsou masovou turistikou téměř nedotčeny.V obci se také nachází malý pivovar.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Obec se člení na 2 katastrální území: Ostravice 1 (moravská část obce) o výměře 1 455,3 ha; a Staré Hamry 2 (slezská část obce) o výměře 1 311,9 ha. Hranici mezi nimi tvoří řeka Ostravice.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Vznik obce Ostravice není zcela jasný. Podle některých náznaků se v oblasti obce a či jejího blízkého okolí usazovali osadníci již ve starší době, než se dozvídáme z dochovaných písemných pramenů. Literatura někdy hovoří i o starobylosti obce.[3] O starším původu obce svědčí, že je ve své urbanistické struktuře výrazně poznamenaná lánovou kolonizací 13. století,[4][5] která bývá s intenzivnějším osidlováním beskydského kraje spojována[6]. Samotné reliktní sídelní jádro obce je pak podle urbanistické analýzy Ing. arch. Ladislava Mohelníka Ph.D. zbudováno na základech původně zde existujícího pohanského kultovního okrsku, na který pak navázalo pozdější velkomoravské sídlo, zaniklé ve 13. století, a známé z historických listin z 9.-10. století pod názvem Ostarwitz.[5][7][8] Další dochovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1581 z urbáře hukvaldského panství, kde se o ní píše jako o vsi OSTRAWICZE. Až do roku 1951 se jednalo o čistě moravskou obec, s rozlohou 104,4 km². Tehdy zahrnovala území moderních katastrálních území Ostravice 1 (součást moderní obce Ostravice), Ostravice 2 (součást moderní obce Staré Hamry) a Bílá (moderní obec Bílá). Úřadování v původní obci Ostravice bylo kvůli její značné rozloze velice obtížné a proto již 3. srpna 1919[9] předložili obyvatelé území dnešní obce Bílá, na ustavující schůzi zastupitelstva obce Ostravice, žádost o rozdělení obce na dvě obce, což však bylo tehdy zamítnuto. K dalšímu jednání obecního zastupitelstva v této věci pak došlo 11. června 1923 za přítomnosti zástupce zemského úřadu v Brně Eduarda Nopa. 15. srpna 1923 se pak, opět za přítomnosti Eduarda Nopa, konalo konečné hlasování, kdy pro rozdělení bylo 5 hlasů a proti 13. Po druhé světové válce se pak objevil návrh, aby byla do celé akce přibrána ještě obec Staré Hamry, ležící tehdy kompletně ve Slezsku. Roku 1945 však byla celá tato plánovaná akce zamítnuta nařízením okresního národního výboru z 8. května 1945. Obvyvatelé obce Ostravice se však nevzdali myšlenky na nové katastrální rozdělení a 2. února 1947 na společné schůzi místních národních výborů obcí Ostravice a Staré Hamry bylo odhlasováno, aby byla zvolena komise, která měla připravit návrh na sloučení a následné rozdělení obou obcí. Komise se sešla 15. února 1947, ale ukázalo se na ní, že již 22. září 1946 byl celý návrh místním národním výborem Staré Hamry zamítnut a že opětovného zamítnutí se celý návrh dočkal na schůzi pléna téhož MNV 26. dubna 1947 s tím, že se již nadále touto věcí MNV Staré Hamry nebude zabývat. Nakonec obec Ostravice dosáhla nového rozdělení úřední cestou seshora. Celé rozdělení, zahrnující i vznik nové obce Bílá, proběhlo k 1. červenci 1951[10], kdy zároveň proběhla radikální změna územního vymezení obcí Ostravice a Staré Hamry, při které byl původní katastr obce Ostravice rozdělen na 3 části, a původní katastr obce Staré Hamry na 2 části. Nejjižnější část katastru Ostravice byla přeměněna v novou obec Bílá. Střední část původního katastru Ostravice byla spojena s jižní částí katastru Starých Hamer, čímž vznikla obec Staré Hamry, jak ji známe dnes. Zbývající severní části katastrů obou obcí pak byly spojeny v moderní obec Ostravice.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ostravice [online]. Územně identifikační registr ČR, 1997-2012, [cit. 2015-04-27]. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  3. Obec Ostravice Vznik obce - Počátky vzniku obce
  4. MOHELNÍK, Ladislav. Beskydská růže. Atlantida. , roč. 2008, čís. 4, s. 2 - 9. Vydavatel: PVÚ s.r.o., Brno. ISSN 1802-9523 ISSN 1802-9523.  
  5. a b MOHELNÍK, Ladislav. Kořeny moravské urbanistické struktury. Brno : Vysoké učení technické v Brně, 2014.  
  6. Obec Ostravice Vznik obce - Lánová kolonizace (13. - 15. století)
  7. BOCZEK, A. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Díl I., r. 396 - 1199, Olomouc 1836, s. 74 - 75 
  8. HAVLÍK, L. E. Kronika o Velké Moravě. JOTA, Brno 1992, ISBN 80-85617-04-8, s. 102
  9. Sborník státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 2
  10. Historie obce Staré Hamry

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]