Paskov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě. O chráněném území pojednává článek Paskov (přírodní památka).
Paskov
Kostel svatého Vavřince (2011)

Kostel svatého Vavřince (2011)

znak obce Paskovvlajka obce Paskovznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0802 598569
kraj (NUTS 3): Moravskoslezský (CZ080)
okres (LAU 1): Frýdek-Místek (CZ0802)
obec s rozšířenou působností: Frýdek-Místek
pověřená obec:
historická země: Morava + Slezsko
katastrální výměra: 11,79 km²
počet obyvatel: 3 950 (2017)[1] (e)
nadmořská výška: 256 m n. m.
PSČ: 739 21
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: Nádražní /700
739 21 Paskov
starosta / starostka: Petr Baďura
Oficiální web: www.mesto-paskov.cz
E-mail: mu@mesto-paskov.cz

Paskov
Red pog.svg
Paskov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Paskov (německy Paskau) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žijí zde 4 tisíce obyvatel. Téměř celé katastrální území Paskova se rozkládá na Moravě, ale malé okrajové části území Paskova zasahují do Slezska.[2]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Původně existovaly dva Paskovy: Ves Paskov (na severozápadě) a Městys Paskov (na jihovýchodě), přičemž zástavba obou spolu těsně sousedila a v obou případech se jednalo o samostatné obce, sloučené roku 1870. Od roku 1871 leží na železniční trati Ostrava - Valašské Meziříčí. V roce 2011 byl Paskov povýšen na město.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Důl Paskov.

Většina obyvatel Paskova a přilehlého okolí byla závislá na společnosti OKD, která v Paskově provozovala uhelný důl. Historie těžby v Paskově začala v roce 1960 výstavbou těžební infrastruktury. Produkce v roce 2012 dosáhla 0,95 mil. tun uhlí a rozloha důlního pole činila 40 km². V roce 2014 bylo oznámeno, že důl ukončí činnost do roku 2017.[4][5]

Těžba černého uhlí v Dole Paskov byla ukončena 31. března 2017 v ranních hodinách po vyfárání poslední noční směny. K tomuto datu v Dole Paskov bylo zaměstnáno více než 1300 pracovníků, z nichž asi jen 200 mělo přejít do karvinské části OKD, konkrétně do Dolů ČSA a ČSM.[6]

V letech 19791983 byla v Paskově postavena na "zelené louce" celulózka pro výrobu sulfitové buničiny, dnes nesoucí název Biocel Paskov. Zaměstnává téměř 400 lidí.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. http://www.katastralni-mapa.cz/#pos=49.725671;18.30962@sc=2500@m=fotomapa;katastralni;pkmapy;
  3. Rozhodnutí č. 11 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Paskov městem (3. února 2011), Miroslava Němcová, 3. 2. 2011
  4. ŠTALMACH, Darek. Společnost OKD získala jistotu budoucnosti na dvou frontách [online]. iDNES.cz, 2014-06-08, [cit. 2014-08-31]. Dostupné online.  
  5. STUCHLÍK, Jan. Z dolu Paskov odejde osm set pracovníků OKD. E 15 [online]. 2017-03-15 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online.  
  6. KARBAN, Pavel. Poslední směna vyfárala. Těžba černého uhlí v Paskově skončila [online]. novinky.cz, 2017-03-31, [cit. 2017-03-31]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]