Paskov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městě. O chráněném území pojednává článek Paskov (přírodní památka).
Paskov

Kostel svatého Vavřince (2011)
Znak obce PaskovVlajka obce Paskov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0802 598569
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Frýdek-Místek (CZ0802)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Frýdek-Místek
Historická země Morava + Slezsko
Katastrální výměra 11,79 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 950 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 256 m n. m.
PSČ 739 21
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu Nádražní /700
739 21 Paskov
Starosta Petr Baďura
Oficiální web: www.mesto-paskov.cz
Email: mu@mesto-paskov.cz
Paskov
Paskov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Paskov (německy Paskau) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde 3 950[1] obyvatel. Téměř celé katastrální území Paskova se rozkládá na Moravě, ale malé okrajové části území Paskova zasahují do Slezska.[2]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Původně existovaly dva Paskovy: Ves Paskov (na severozápadě) a Městys Paskov (na jihovýchodě), přičemž zástavba obou spolu těsně sousedila a v obou případech se jednalo o samostatné obce, sloučené roku 1870. Od roku 1871 leží na železniční trati Ostrava - Valašské Meziříčí. V roce 2011 byl Paskov povýšen na město.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Důl Paskov.

Většina obyvatel Paskova a přilehlého okolí byla závislá na společnosti OKD, která v Paskově provozovala uhelný důl. Historie těžby v Paskově začala v roce 1960 výstavbou těžební infrastruktury. Produkce v roce 2012 dosáhla 0,95 mil. tun uhlí a rozloha důlního pole činila 40 km². V roce 2014 bylo oznámeno, že důl ukončí činnost do roku 2017.[4][5]

Těžba černého uhlí v Dole Paskov byla ukončena 31. března 2017 v ranních hodinách po vyfárání poslední noční směny. K tomuto datu v Dole Paskov bylo zaměstnáno více než 1300 pracovníků, z nichž asi jen 200 mělo přejít do karvinské části OKD, konkrétně do Dolů ČSA a ČSM.[6]

V letech 19791983 byla v Paskově postavena na „zelené louce“ celulózka pro výrobu sulfitové buničiny, dnes nesoucí název Biocel Paskov. Zaměstnává téměř 400 lidí.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. http://www.katastralni-mapa.cz/#pos=49.725671;18.30962@sc=2500@m=fotomapa;katastralni;pkmapy;
  3. Rozhodnutí č. 11 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Paskov městem (3. února 2011), Miroslava Němcová, 3. 2. 2011
  4. ŠTALMACH, Darek. Společnost OKD získala jistotu budoucnosti na dvou frontách [online]. iDNES.cz, 2014-06-08, [cit. 2014-08-31]. Dostupné online.  
  5. STUCHLÍK, Jan. Z dolu Paskov odejde osm set pracovníků OKD. E 15 [online]. 2017-03-15 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online.  
  6. KARBAN, Pavel. Poslední směna vyfárala. Těžba černého uhlí v Paskově skončila [online]. novinky.cz, 2017-03-31, [cit. 2017-03-31]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]