Paskov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě. O chráněném území pojednává článek Paskov (přírodní památka).
Paskov
Kostel svatého Vavřince (2011)
Kostel svatého Vavřince (2011)
Znak města PaskovVlajka města Paskov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0802 598569
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Frýdek-Místek
Okres (LAU 1) Frýdek-Místek (CZ0802)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Morava + Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 917 (2020)[1]
Rozloha 11,79 km²
Nadmořská výška 256 m n. m.
PSČ 739 21
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa městského úřadu Nádražní /700
739 21 Paskov
mu@mesto-paskov.cz
Starosta Petr Baďura
Oficiální web: www.mesto-paskov.cz
Paskov
Paskov
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Paskov (německy Paskau) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 3 900[1] obyvatel. Téměř celé katastrální území Paskova se rozkládá na Moravě, ale malé okrajové části území Paskova zasahují do Slezska.[2]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Původně existovaly dva Paskovy: Ves Paskov (na severozápadě) a Městys Paskov (na jihovýchodě), přičemž zástavba obou spolu těsně sousedila a v obou případech se jednalo o samostatné obce, sloučené roku 1870. Od roku 1871 leží na železniční trati Ostrava – Valašské Meziříčí. V roce 2011 byl Paskov povýšen na město.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Důl Paskov.

Většina obyvatel Paskova a přilehlého okolí byla závislá na společnosti OKD, která v Paskově provozovala uhelný důl. Historie těžby v Paskově začala v roce 1960 výstavbou těžební infrastruktury. Produkce v roce 2012 dosáhla 0,95 mil. tun uhlí a rozloha důlního pole činila 40 km². V roce 2014 bylo oznámeno, že důl ukončí činnost do roku 2017.[4][5]

Těžba černého uhlí v Dole Paskov byla ukončena 31. března 2017 v ranních hodinách po vyfárání poslední noční směny. K tomuto datu v Dole Paskov bylo zaměstnáno více než 1300 pracovníků, z nichž asi jen 200 mělo přejít do karvinské části OKD, konkrétně do Dolů ČSA a ČSM.[6]

V letech 1979–1983 byla v Paskově postavena na „zelené louce“ celulózka pro výrobu sulfitové buničiny, dnes nesoucí název Lenzing Biocel Paskov. Zaměstnává téměř 400 lidí.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Paskovský zámek
  • Zámecký park
  • Kostel svatého Vavřince z roku 1740 nechala postavit hraběnka Marie Paula von Fürstenbusch. V letech 1829–1830 byl přistavěn presbytář.[7]
  • fara (čp.193)
  • socha sv. Floriána stojí na návsi
  • sýpka u čp. 54

Sport[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. http://www.katastralni-mapa.cz/#pos=49.725671;18.30962@sc=2500@m=fotomapa;katastralni;pkmapy Archivováno 17. 12. 2014 na Wayback Machine;
  3. Rozhodnutí č. 11 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Paskov městem (3. února 2011), Miroslava Němcová, 3. 2. 2011
  4. ŠTALMACH, Darek. Společnost OKD získala jistotu budoucnosti na dvou frontách [online]. iDNES.cz, 2014-06-08 [cit. 2014-08-31]. Dostupné online. 
  5. STUCHLÍK, Jan. Z dolu Paskov odejde osm set pracovníků OKD. E 15 [online]. 2017-03-15 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online. 
  6. KARBAN, Pavel. Poslední směna vyfárala. Těžba černého uhlí v Paskově skončila [online]. novinky.cz, 2017-03-31 [cit. 2017-03-31]. Dostupné online. 
  7. Římskokatolická farnost Paskov – Historie kostela [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]