Železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ostrava - Valašské Meziříčí
mapa trati
mapa trati
Číslo 323
Provozovatel dráhy SŽDC
Technické informace
Délka 72 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV DC (jen v úseku
Ostrava hl. n. - Ostrava-Kunčice, zbytek neelektrifikován)
Maximální sklon 17 ‰
Počet kolejí 1 (2 v úseku Ostrava - Vratimov)
Maximální rychlost Ostrava hl.n. - Ostrava-Kunčice 100 km/h

Ostrava-Kunčice - Frýdlant nad Ostravicí 80 km/h

Frýdlant nad Ostravicí - Frenštát pod Radhoštěm 100 km/h

Frenštát pod Radhoštěm - Valašské Meziříčí 70 km/h

Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
napojení do trati Přerov - Bohumín
0,000 Ostrava uhelné nádraží
0,974 odbočení směr Důl Jindřich
1,513 Ostrava báňské nádraží VOK
Ostrava-Stodolní
odbočení Báňské dráhy
2,972 Ostrava střed
vlečka do Vítkovických železáren
most přes Ostravici
5,636 Ostrava-Kunčičky
křížení s tratí Nová huť - Vítkovické železárny
trať do Ostravy-Svinova / Polanky n. O.
7,805 Ostrava-Kunčice
trať do Českého Těšína
10,155 Vratimov
trať do Staříče
14,238 Paskov
vlečka do Biocelu Paskov
15,363
15,100
změna staničení
18,923 Lískovec u Frýdku
trať do Českého Těšína
21,989
111,583
Frýdek-Místek
most přes Morávku
108,343 Baška
104,441 Pržno
most přes Ostravici
101,056 Frýdlant nad Ostravicí
trať do Ostravice
96,399 Čeladná
92,805 Kunčice pod Ondřejníkem
86,449 Frenštát pod Radhoštěm
Frenštát pod Radhoštěm město
trať do Studénky
78,362 Veřovice
73,351 Mořkov hlavní trať
trať do Nového Jičína
69,243 Hostašovice
trať do Rožnova p. R.
trať do Hranic na Moravě
61,133 Valašské Meziříčí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí o délce 72 km (v jízdním řádu pro cestující je uváděná v oddíle číslo 323) spojuje dnešní stanici Ostrava hlavní nádraží se stanicí Valašské Meziříčí. Trať byla vybudována ve dvou etapách mezi lety 18691888. Trať je v úseku OstravaVratimov dvoukolejná a zbývající delší úsek až do Valašského Meziříčí je jednokolejný. Kromě úseku Ostrava hlavní nádražíOstrava-Kunčice, který byl elektrifikován v letech 20052007, není elektrifikovaná. Trať je v úseku Ostrava hlavní nádražíOstrava-Kunčice součástí celostátní dráhy, navazující úsek Ostrava-KunčiceValašské Meziříčí je od 7. dubna 2014 kategorizován jako regionální dráha, do té doby byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať. Jízdenky lze koupit po celé trati, kromě zastávek Ostrava-Kunčičky, Kunčice pod Ondřejníkem, Frenštát pod Radhoštěm město, Mořkov hlavní trať a Hostašovice.

Historický vývoj trati[editovat | editovat zdroj]

První část trati byla vybudována akciovou společností K. k. priv. Ostrau-Friedlander Eisenbahn (Císařsko-královská privilegovaná Ostravsko-frýdlantská železnice) v letech 18691870 mezi Ostravou a Frýdlantem nad Ostravicí a nesla přiléhavý název Ostravsko-frýdlantská dráha.[1] Tento úsek byl uveden do provozu roku 1871.

Moravsko-slezská dráha měst[editovat | editovat zdroj]

Druhá část trati, tj. úsek Valašské Meziříčí – Frýdlant nad Ostravicí, byla vybudována roku 1888 jako součást vedlejší větve Severní dráhy císaře Ferdinanda z Kojetína přes Těšín do Bílska.

V roce 1885, byla totiž prodloužena koncese Severní dráze (a tím i její monopol na železniční spojení přes Moravu), ale současně jí byla uložena povinnost vybudovat síť paralelních a navazujících tratí. Rakousko-Uherská vláda si totiž uvědomovala, že hlavní spojnice Vídeň – Krakov vede nepříjemně blízko pruského území a v případě další války s Pruskem může být velice rychle přerušena. Severní dráha proto dostala mj. za úkol vybudovat paralelní spojení s Haličí, které bude více ve vnitrozemí.[2][3]

V roce 1887 proto Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila již existující železnice na plánované trase: úseky KroměřížBystřice pod Hostýnem, Valašské Meziříčí – Krásná a FrýdlantFrýdek. Současně zahájila dobudování úseků Kojetín – Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí, KrásnáFrýdlant a Frýdek – Bílsko. Stávající úseky byly opraveny a dřevěné mosty byly nahrazeny ocelovými. Provoz na celé trati v délce 180 km/h mezi městy Kojetín – Bílsko byl slavnostně zahájen 1. června 1888 jako tzv. Moravsko-slezská dráha měst.[2][3]

Další vývoj trati[editovat | editovat zdroj]

Po vzniku republiky úsek trati Těšín – Bílsko připadl Polsku. Úsek z Kojetína do Valašského Meziříčí je nyní značena jako samostatná trať číslo 303.[2][3]

Součástí tratě číslo 323 je i část tzv. Báňské dráhy.

Dříve, nejméně ještě v roce 1988, se železniční stanice Hostašovice jmenovala Hodslavice-Hostašovice. V letech 20052007 probíhala elektrifikace v úseku Ostrava hlavní nádražíOstrava-Kunčice. Elektrický provoz na této části tratě byl zahájen 7. prosince 2007,[4] zbývající část tratě Ostrava-KunčiceValašské Meziříčí zatím není elektrifikována. Dne 22. listopadu 2007 byla na trati mezi stanicemi Ostrava uhelné nádraží a Ostrava střed zřízena nová železniční zastávka, Ostrava Centrum. Od června roku 2008 má železniční zastávka Ostrava Centrum nový název, Ostrava-Stodolní. Dne 24. června 2009 byl z důvodu silného poškození povodní zastaven provoz na železniční trati Hostašovice - Nový Jičín (přesto na ni ale ještě projel v ten den vlak), trať byla poté úředně i fyzicky zrušena a na jejím tělese byla vybudována cyklostezka. Od 7. dubna 2014 je úsek Ostrava-KunčiceValašské Meziříčí kategorizován jako regionální dráha, do té doby byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať. Dne 14. prosince 2014 byla na trati mezi stanicemi Frenštát pod Radhoštěm a Veřovice zřízena nová železniční zastávka, Frenštát pod Radhoštěm město. V roce 2015 probíhala modernizace a obnova železničního svršku tratě v úseku Frýdlant nad OstravicíFrenštát pod Radhoštěm. Dne 31. března 2017 byla ukončena těžba černého uhlí na dolech Paskov a Staříč. Dne 10. června 2018 ve stanici Hostašovice bylo zrušeno prodávání jízdenek.

Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti na trati[editovat | editovat zdroj]

Ostrava[editovat | editovat zdroj]

V Ostravě naleznete spoustu zajímavostí, například dolní oblast Vítkovic, Důl Michal nebo Landek Park. Ve Slezské Ostravě v blízkosti Michálkovic naleznete ZOO. Poblíž stanice Ostrava střed se nachází Výstaviště zahrnující Národní divadlo Moravskoslezské, Loutkové divadlo a MINIUNI, blízko je i Slezkoostravský hrad. Přímo ve stanici Ostrava střed pak je Železniční muzeum moravskoslezské. Nesmíme zapomenout ani na věž Nové radnice.

Frýdek-Místek[editovat | editovat zdroj]

Ve městě naleznete zámek. Na okraji se také rozprostírá přehrada Olešná. Nedaleko se nacházejí Hukvaldy. Město Frýdek-Místek je nazýváno bránou do Beskyd.

Frýdlant nad Ostravicí[editovat | editovat zdroj]

Z tohoto města se lidé často vydávají na Lysou horu nebo Ondřejník. Lze se odsud dostat do Ostravice. Město je nazýváno bránou do Beskyd.

Čeladná a Kunčice pod Ondřejníkem[editovat | editovat zdroj]

V Čeladné se nacházejí známé lázně. Nejbližší stanicí jsou ale Kunčice pod Ondřejníkem, odkud se samozřejmě také můžete vydat na Ondřejník.

Frenštát pod Radhoštěm[editovat | editovat zdroj]

Odsud se často vychází na Pustevny a Radhošť, kde se nachází socha Radegasta. Frenštát je nazýván bránou do Beskyd.

Valašské Meziříčí[editovat | editovat zdroj]

Historické jádro města bylo prohlášeno památkovou zónou. Tomuto důležitému uzlu se říká také Valašské Atény. Je nazýváno bránou do Beskyd.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Beskydy.cz. Nádraží ve Frýdku [online]. 2008-03-11 [cit. 2008-07-08]. Dostupné online. 
  2. a b c VÍTEK, Ladislav. Kroměříž a železnice: historie trati Kojetín - Valašské Meziříčí. Osíčko: Kroměřížská dráha, o.s., 2013. ISBN 978-80-260-7240-9. 
  3. a b c SLÁDEK, Pavel. Trať Frýdek-Místek – Český Těšín a Bielsko-Biała má 125 let. Karvinský deník [online]. 16.7.2013 [cit. 2017-03-21]. Čís. 163. Dostupné online. 
  4. Petr Štefek: Zahájení elektrického provozu na trati Ostrava hlavní nádražíOstrava-Kunčice http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php?poradi=989

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]