Karel Kotas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Kotas
Narození 20. ledna 1894
Olomučany
Úmrtí 24. dubna 1973 (ve věku 79 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Kotas (20. ledna 1894, Olomučany24. dubna 1973, Praha) byl český architekt, žák významného českého architekta Jana Kotěry. Nejvíce jeho staveb najdeme v Ostravě, kde ve třicátých letech 20. století neměl konkurenci a většina významnějších architektonických zakázek směřovala k němu.

Působení v Ostravě[editovat | editovat zdroj]

Karel Kotas přichází do Ostravy v roce 1925 jako mladý architekt. Z počátku pracuje na městském stavebním úřadu, kde je pověřen dozorem nad stavbou Nové radnice, která je mimochodem největší magistrátní budovou v České republice. Tuto práci vykonával až do roku 1930.

V roce 1927 se zúčastnil soutěže na architektonický návrh Moravskoostravské spořitelny, jejíž součástí byla i městská knihovna na dnešním Benešově náměstí. Soutěže se zúčastnil dvěma architektonickými návrhy. Jedním byl návrh čistě funkcionalistické stavby, která sklidila úspěch u odborníků a dlužno říci, že je škoda, že jej nemohl realizovat. Ta však nepřesvědčila konzervativní zadavatele. Svůj druhý návrh koncipoval daleko „tradičněji“ ve stylu, ve kterém lze vypozorovat ještě vliv jeho učitele Kotěry.

Druhý návrh zvítězil a v roce 1928 byla zahájena výstavba.

Již v této době dostává Kotas další zakázku na projekt nového obchodního domu Brouk a Babka, která se rozhodla otevřít ve třetím největším městě tehdejšího Československa svou pobočku. Pětipodlažní železobetonová budova je již navržena zcela ve funkcionalistickém stylu s otevřenou vnitřní dvoranou prosvětlenou střešním světlíkem (prvek, který uplatnil také v předcházející stavbě spořitelny), avšak přesto se mu nepodařilo plně dosáhnout dojmu funkcionalistické lehkosti a „průsvitnosti“, jaký vyzařoval jeho nerealizovaný návrh Moravskoostravské spořitelny. Důvody byly ryze praktické a lze v nich vysledovat tlak vnějších okolností i zadavatelů, kterým se musel přizpůsobovat (materiál fasády, okenní pásy, výška budovy, aj.).

Odchod z Ostravy[editovat | editovat zdroj]

Karel Kotas odchází z Ostravy v roce 1932 (důvody jeho odchodu nejsou jasné), ještě se zde několika projekty vrací, ale dále působí v Teplicích nad Bečvou, v Rožnově pod Radhoštěm, v Brně a Praze. Dá se však říci, že mimo Ostravu (Moravu) se mu již nepodařilo realizovat významnější stavby.

Z dalších jeho ostravských projektů[editovat | editovat zdroj]

  • Obchodní a obytný dům italské pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtà na Zámecké ulici (1927)
  • Domy Dělnické záložny na Veleslavínově ulici (1930)
  • Oční pavilon městské nemocnice (1930)
  • Kostel metodistů u městské nemocnice (1931)
  • Budova Melantrichu (1932)
  • Budova generálního ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy na Prokešově náměstí (1939)

Stavby realizované mimo Ostravu[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vybíral, Jindřich: Zrození velkoměsta. Praha. ERA. 2003
  • Biografický slovník Slezska a Severní Moravy (vědecký redaktor Milan Myška), sešit 1., Opava-Ostrava 1993, s. 67

Fotografie[editovat | editovat zdroj]