Karel Kotas

Karel Kotas
Narození	20. ledna 1894 nebo 13. ledna 1894 Olomučany Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. dubna 1973 (ve věku 79 let) Praha Československo Československo
Povolání	architekt a publicista
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karel Kotas (20. ledna 1894 Olomučany – 24. dubna 1973 Praha) byl český architekt, žák architekta Jana Kotěry. Nejvíce jeho staveb lze najít v Ostravě, kde ve třicátých letech 20. století neměl konkurenci a většina významnějších architektonických zakázek směřovala k němu.

Život

Absolvoval nejprve Státní průmyslovou školu v Brně (1913), potom v letech 1917–1718 studoval na vídeňské Akademii u Leopolda Bauera a v letech 1919–1921 na pražské Akademii výtvarných umění u Jana Kotěry. V letech 1922–1925 působil v Brně, v roce 1925 odešel i s rodinou do Ostravy. Zpočátku pracoval na městském stavebním úřadu, kde byl pověřen dozorem nad stavbou Nové radnice, která je největší magistrátní budovou v České republice. Tuto práci vykonával až do roku 1930.

V roce 1927 se zúčastnil soutěže na architektonický návrh Moravskoostravské spořitelny, jejíž součástí byla i městská knihovna na dnešním Benešově náměstí. Do soutěže přihlásil dva návrhy. Jedním byl návrh čistě funkcionalistické stavby, která sklidila úspěch u odborníků, ale nebyla realizována, neboť nepřesvědčila konzervativní zadavatele. Svůj druhý návrh koncipoval daleko „tradičněji“ ve stylu, ve kterém lze vypozorovat ještě vliv jeho učitele Kotěry. Tento druhý návrh zvítězil a v roce 1928 byla zahájena výstavba.

Již v této době dostal Kotas další zakázku na projekt nového obchodního domu Brouk a Babka, když se firma rozhodla otevřít ve třetím největším městě tehdejšího Československa svou pobočku. Pětipodlažní železobetonová budova je již navržena zcela ve funkcionalistickém stylu s otevřenou vnitřní dvoranou prosvětlenou střešním světlíkem (prvek, který uplatnil také v předcházející stavbě spořitelny), avšak přesto se nepodařilo plně dosáhnout dojmu funkcionalistické lehkosti a „průsvitnosti“, jaký vyzařoval nerealizovaný návrh Moravskoostravské spořitelny. Důvody byly ryze praktické a lze v nich vysledovat tlak vnějších okolností i zadavatelů, kterým se musel přizpůsobovat (materiál fasády, okenní pásy, výška budovy, aj.).

Karel Kotas odešel z Ostravy v roce 1932 (důvody jeho odchodu nejsou jasné); ještě se několika projekty vracel, ale dále působil v Teplicích nad Bečvou, v Rožnově pod Radhoštěm, v Brně a Praze. Mimo Moravu se mu již nepodařilo realizovat významnější stavby.

Dílo

Z jeho dalších ostravských projektů

• Obchodní a obytný dům italské pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtà na Zámecké ulici (1927)
• Domy Dělnické záložny na Veleslavínově ulici (1930)
• Oční pavilon městské nemocnice (1930)
• Kostel metodistů u městské nemocnice (1931)
• Budova Melantrichu (1932)
• Budova generálního ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy na Prokešově náměstí (1939)

Stavby realizované mimo Ostravu

• Budova lázeňského domu v Teplicích nad Bečvou (1931)
• Budova Riunione Adriatica di Sicurtà v Brně (1938)

Fotografie

• 
  Obchodní dům Brouk a Babka v Moravské Ostravě v roce 1928
• 
  Hotel Bečva v Teplicích nad Bečvou
• 
  Obchodní dům v Perlové ulici v Praze

Odkazy

Literatura

• Vybíral, Jindřich: Zrození velkoměsta. Praha. ERA. 2003
• Biografický slovník Slezska a Severní Moravy (vědecký redaktor Milan Myška), sešit 1., Opava-Ostrava 1993, s. 67

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Kotas na Wikimedia Commons
• Karel Kotas v informačním systému abART
• MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE, Bc. Markéta Holubová, Architekt Karel Kotas
• archiweb, Karel Kotas-Biografie
• Encyklopedie Prahy 2, Karel Kotas-Český architekt, žák zakladatele české moderny Jana Kotěry

Autoritní data	AbARTP: 2658 Biblio: 919ab828-b3f0-4ba7-b6fd-51314f5bdf73 NKC: jk01062121 ISNI: 0000 0000 5680 5941 VIAF: 83783757

Portály: Architektura a stavebnictví