Olomučany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Olomučany

Kostel Božského srdce Páně (2008)
Znak obce OlomučanyVlajka obce Olomučany
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0641 582166
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Blansko (CZ0641)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Blansko
Historická země Morava
Katastrální území Olomučany
Katastrální výměra 15,13 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 026 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 358 m n. m.
PSČ 679 03
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Olomučany 123
67903 Olomučany
Starosta Josef Smíšek
Oficiální web: www.olomucany.cz
Email: ou.olomucany@tiscali.cz
Olomučany
Olomučany
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Olomučany se nachází v okrese Blansko, kraj Jihomoravský, necelé 4 km jihovýchodně od Blanska. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1346, kdy hrad Olomučany vlastnili Jindřich, Pertold a Čeněk z Lipé. Archeologické nálezy na katastru obce jsou dokladem toho, že území bylo osídleno již v 8. a 9. století. Obyvatelé se v té době zabývali výrobou železa, neboť v katastru obce se vyskytovala železná ruda a dostatek dřeva na její tavení. Ruda se kutala až do konce 17. století pro hutě a hamry v Blansku a Adamově. Taktéž kácení lesa a pálení uhlí bylo zaměstnání občanů od založení obce. Dokladem toho je pečeť z roku 1353, na níž jsou znázorněny dvě zkřížené sekery.

Vývoj obce byl úzce spjat s osudy Nového hradu. Jako součást novohradského panství je vesnice uváděna roku 1562, kdy ji vlastnil Albrecht Bučovický z Boskovic. V obci se projevily následky válek, nemocí a jednání tehdejší vrchnosti. Nový hrad často měnil své majitele, především od dob svého založení v roce 1371 až do roku 1597, kdy přešel do držení rodu Liechtensteinů. V roce 1645 se Nového hradu zmocnila švédská vojska, která hrad vyrabovala a vypálila. Tyto události jsou spojeny s největším úpadkem obce.

Jeden z talířů vyráběných v Olomučanech na konci 19. století

Po oživení obce zde byla v roce 1666 vybudována sklářská huť, kde se vyrábělo mnoho sklářských výrobků. Výdělky dělníků byly malé a tak došlo k jejímu úpadku a v roce 1712 k úplnému zániku.

V první polovině 18. století v Olomučanech založili Petr Eugen Selb a Carl Gustav Lenk dílnu na výrobu hliněného nádobí.[2] Dílnu v roce 1848 prodali a nový majitel nejdříve pokračoval ve výrobě tzv. hnědého zboží. Ještě před rokem 1871 však začal s výrobou kamenin, sporáků a kamen. V dalších letech byla započata výroba vzácného majolikového zboží. Olomučanská keramika postupně nabývala světového věhlasu. Byla oceněna zlatou medailí ve Vídni a její výrobky jsou umístěny v britském muzeu v Londýně. Krásná práce skutečných lidových umělců, proslavila Olomučany v celé Evropě.

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Mucena[editovat | editovat zdroj]

Kdysi býval na Příhonech dvůr, který byl v nejistých dobách vypálen Švédy. Místní obyvatelé se schovali před nepřáteli v lesích, kde byli však prozrazeni dětským pláčem. Všichni byli pobiti, až na rodiny Syrových, Blažiců a Čumů. Ty v lese zdivočely. Když kraj navštívil Maxmilián Lichtenštejn, potkal při honu v lese nahou ženu, jmenovala se Mucena. Proto zde pro ně nechal zbudovat několik stavení s mlýnem, které byly nazvány podle Muceny – Holomuceny, z čehož vznikl současný název obce.[3]

Olomouc[editovat | editovat zdroj]

Další pověst hovoří o to, že do míst, kde se nyní nacházejí Olomučany, přišla z Olomouce skupina drvoštěpů a uhlířů, kteří sem byli posláni na vymýcení zdejších hustých lesů. Mj. dvě zkřížené sekyry jsou na obecní pečeti uváděny již v 18. století.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejznámější akce pořádané v obci patří Svatováclavské hody a Olomučanská lávka.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. BLANENSKÝ DENÍK, Žaneta Ondroušková. Olomučanská keramika dobývala svět [online]. 2011-09-28, [cit. 2012-06-01]. Dostupné online. ((česky)) 
  3. KNIES, Jan. Blanenský okres. Brno : Musejní spolek v Brně, 1902. S. 133.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]