Senetářov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Senetářov
Znak obce SenetářovVlajka obce Senetářov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0641 582328
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Blansko (CZ0641)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Blansko
Historická země Morava
Katastrální území Senetářov
Katastrální výměra 13,85 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 564 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 545 m n. m.
PSČ 679 06
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Senetářov 116
67906 Jedovnice
Starosta Jana Sedláková
Oficiální web: www.senetarov.cz
Email: obec@senetarov.cz
Senetářov
Senetářov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Senetářov se nachází v okrese Blansko, kraj Jihomoravský. Žije zde 564[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je v moravských zemských deskách uskutečněn zápis o prodeji holštejnského panství, které od Čeňka z Lipé kupuje Vok I. z Holštejna. Senetářov se na listině uvádí jako Czynolz. V roce 1371, kdy nechal Vok II. z Holštejna zapsat své manželce věno na vsích svého panství, se Senetářov nazýval Senotycz. V majetku pánů z Holštejna byla ves až do roku 1437, kdy panství koupil Hynek z Valdštejna a Židlochovic. V roce 1459 se Vokovi V. z Holštejna podařilo získat Senetářov nakrátko zpět, ale již roku 1464 ho spolu s Kotvrdovicemi, pustou západní polovinou Podomí a pustými vesnicemi Dvorce a Budkovany vlastnil Smil z Loděnice, který vystavěl v Kotvrdovicích tvrz. V roce 1480 byl majitelem Senetářova Jiřík ze Zhoře, o deset let později Jan Heralt z Kunštátu, ale již roku 1492 vlastnil kotvrdovické panství včetně Senetářova Václav Gedeon z Olešničky. V rukách tohoto rodu byl Senetářov až do roku 1574, kdy vesnici získal Bernard Drnovský z Drnovic na Rájci. Poté sdílel Senetářov osudy rájeckého panství, které vlastnili Rogendorfové a po nich Salmové.[2][3]

Na konci 16. století zemřelo na následky morové epidemie velké množství senetářovských obyvatel. V 17. století došlo ke zvětšení katastru obce, kterému připadla západní polovina zaniklého Podomí a části katastrů zaniklých vsí Bystřece a Dvorců.

Za druhé světové války se stal Senetářov součástí tzv. „Vyškovské střelnice“ a byl násilně vystěhován. Po ukončení německé okupace se občané mohli vrátit zpět do svých domovů. V letech 19691971 byl v obci postaven kostel sv. Josefa.

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Černý Ervín, Nejstarší historie hradu a městečka Holštejna a panství holštejnského, 1991
  3. Černý Ervín, Historie vladyckého statečku kotvrdovického a jeho majitelů, 1968

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]