Senetářov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Senetářov
Náves s obecním úřadem a Muzeem perleťářství a tradičního bydlení
Náves s obecním úřadem a Muzeem perleťářství a tradičního bydlení
Znak obce SenetářovVlajka obce Senetářov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0641 582328
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBlansko
Okres (LAU 1)Blansko (CZ0641)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel587 (2022)[1]
Rozloha13,84 km²
Katastrální územíSenetářov
Nadmořská výška545 m n. m.
PSČ679 06
Počet domů195 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSenetářov 116
679 06 Jedovnice
obec@senetarov.cz
StarostkaJana Sedláková
Oficiální web: www.senetarov.cz
Senetářov
Senetářov
Další údaje
Kód obce582328
Kód části obce147435
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Senetářov se nachází v okrese BlanskoJihomoravském kraji. Žije zde 587[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší doklady ze 14. století (1349 Czynols, 1371 Zenotycz, obě jména německé hláskové převody českého základu) ukazují na výchozí české jméno Sěnotín nebo Sěnotici, které se obě zakládají na osobním jméně Sěnota a znamenala "Sěnotův majetek", případně "Sěnotovi lidé". Z roku 1406 je poprvé doložena podoba Senotářov (z 1459 pak dnešní Senetářov). Původ zakončení -ářov je neznámý.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je v moravských zemských deskách uskutečněn zápis o prodeji holštejnského panství, které od Čeňka z Lipé kupuje Vok I. z Holštejna. Senetářov se na listině uvádí jako Czynolz. V roce 1371, kdy nechal Vok II. z Holštejna zapsat své manželce věno na vsích svého panství, se Senetářov nazýval Senotycz. V majetku pánů z Holštejna byla ves až do roku 1437, kdy panství koupil Hynek z Valdštejna a Židlochovic. V roce 1459 se Vokovi V. z Holštejna podařilo získat Senetářov nakrátko zpět, ale již roku 1464 ho spolu s Kotvrdovicemi, pustou západní polovinou Podomí a pustými vesnicemi Dvorce a Budkovany vlastnil Smil z Loděnice, který vystavěl v Kotvrdovicích tvrz. V roce 1480 byl majitelem Senetářova Jiřík ze Zhoře, o deset let později Jan Heralt z Kunštátu, ale již roku 1492 vlastnil kotvrdovické panství včetně Senetářova Václav Gedeon z Olešničky. V rukách tohoto rodu byl Senetářov až do roku 1574, kdy vesnici získal Bernard Drnovský z Drnovic na Rájci. Poté sdílel Senetářov osudy rájeckého panství, které vlastnili Rogendorfové a po nich Salmové.[4][5]

Na konci 16. století zemřelo na následky morové epidemie velké množství senetářovských obyvatel. V 17. století došlo ke zvětšení katastru obce, kterému připadla západní polovina zaniklého Podomí a části katastrů zaniklých vsí Bystřece a Dvorců.

Počátkem 17. století bylo v obci 24 domů. V roce 1846 šlo o 78 domů a 580 obyvatel. Roku 1900 v obci žilo 747 obyvatel. Škola zde byla postavena roku 1860.[6]

Za druhé světové války se stal Senetářov součástí tzv. „Vyškovské střelnice“ a byl násilně vystěhován. Po ukončení německé okupace se občané mohli vrátit zpět do svých domovů. V letech 1969–1971 byl v obci postaven kostel sv. Josefa.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V Senetářově bylo k roku 2011 sečteno 510 obyvatel, z toho 256 mužů a 254 žen.[7] Svého největších počtu obyvatel Senetářov dosáhl roku 1910, kdy měl 746 obyvatel.[8]

Obyvatelstvo Senetářova dle sčítání lidu od roku 1910[8]
1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2020
746 711 661 584 617 600 540 525 510 535 585

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Josefa – kostel postavený za komunistického režimu v letech 1969–1971, dílo architekta Ludvíka Kolka
  • Krucifix u kaple
  • Socha svatého Josefa

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 434, 435.
  4. Černý Ervín, Nejstarší historie hradu a městečka Holštejna a panství holštejnského, 1991
  5. Černý Ervín, Historie vladyckého statečku kotvrdovického a jeho majitelů, 1968
  6. KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 167. 
  7. Senetářov, 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu - statistika. www.kurzy.cz [online]. Kurzy.cz [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. 
  8. a b Obec Senetářov Naše jména Aktuální databáze křestních jmen a příjmení, jejich četnost, význam a původ , svátek. www.nasejmena.cz [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]