Rájec-Jestřebí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rájec-Jestřebí

Zámek (2012)
Znak obce Rájec-JestřebíVlajka obce Rájec-Jestřebí
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0641 582239
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Blansko (CZ0641)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Blansko
Historická země Morava
Katastrální výměra 15,66 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 674 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 295 m n. m.
PSČ 679 02
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu Městský úřad Rájec-Jestřebí
Blanenská 84
679 02 Rájec-Jestřebí
Starosta Romana Synakieviczová
Oficiální web: www.rajecjestrebi.cz
Email: podatelna@rajecjestrebi.cz
Rájec-Jestřebí
Red pog.svg
Rájec-Jestřebí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rájec-Jestřebí je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 5 km severně od Blanska na řece Svitavě a na železniční trati spojující Brno, Blansko a Českou Třebovou. Žije zde přes 3 700 obyvatel. Je označováno jako Severní brána Moravského krasu.

Do roku 1960 se jednalo o dvě obce, Rájec nad Svitavou a Jestřebí, ty se následně sloučily do jednoho města. Jméno městečka vzniklo sloučením obou názvů obcí.[2] Kromě nich jsou dalšími částmi města také vesnice Holešín a Karolín.

Historie Rájce[editovat | editovat zdroj]

Z nejstarších dob je o Rájci málo zpráv. Jako všechny osady, při nichž se stala nějaká větší událost, například bitva, je Rájec zaznamenána pouze ve zprávách o panských rodech, jimž patřil.

Jméno Rájec je asi zdrobnělé slovo ráj. V 15. století se píše v listinách Rajecz a od poloviny stejného století se vyskytuje přehlasovaný tvar Rejc. Z historie se mnoho zpráv nedochovalo, víme pouze, že v Rájci byly dva hrady. Oba byly patrně zničeny za válek moravských markrabat Jošta a Prokopa. Poslední zmínky o rájeckých hradech jsou z roku 1464, písemné prameny však o nich hovoří jako o zpustlých. U severněji položeného hradu se zachoval pouze název – Na hradisku. Druhý hrad stál pravděpodobně někde v místech, kde byl později postaven renesanční zámek. Rájec se poprvé zmiňuje roku 1141 na známém soupisu biskupských statků olomouckého biskupa Jindřicha Zdika. Nejsou přesné zprávy, kdy byl Rájec od biskupství odtržen. Je známo například, že ve 14. a 15. století měl Rájec pánů několik, jeho statky byly tudíž rozděleny mezi několik majitelů.

Roku 1385 měl téměř všechen majetek Ješek Puška z Kunštátu. Jeho syn Heralt ho prodal Alšovi Kunštátskému, ale brzy po roce 1412 větší část těchto statků pozbyl. Později jej pak panský soud přisoudil Janovi z Lomnice, jenž ovšem musel zaplatit dluhy panství. Jan z Lomnice se za držel husitských válek strany katolické. Statky byly proto nemálo pleněny, až zpustly. Proto prodal Jan z Lomnice své panství olomouckému biskupovi Pavlovi z Milčína. Páni z Milčína drželi rájecké zboží až do roku 1464, pak ho vlastnili Bohuš a Petr z Drnovic, kteří byli dobrými hospodáři. Po Bohušově smrti připadl Rájec jeho nejstaršímu synovi Janu Rájeckému z Drnovic. Po smrti Jana se stal jeho bratr Bernat majorátním pánem. Bernat zemřel roku 1600 bez poslední vůle. Po jeho smrti zdědily panství jeho sestry Kateřina a Johanka. Kateřina, provdaná za Hanuše Zdislava, dědila rájecké panství. Po smrti Kateřiny připadlo panství Hanušovi, který se oženil s Alžbětou Salmovou. Za zmatků třicetileté války se dostal Rájec Janu hraběti Werdeberkovi a roku 1640 přešel do rukou rodiny Pazmanské.

Švédové prý do kraje zavlekli mor, jenž si vyžádal řadu obětí na obyvatelstvu týraném hladem.

Historie Jestřebí[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dějiny Jestřebí nejsou známy. Svým jménem se Jestřebí objevuje poprvé v záznamech z roku 1371, kdy patřilo ještě k Bořitovu. Roku 1597 přešlo Jestřebí se svým panstvím černohorským rodu Lichtenštejnů. Špatně se vedlo obyvatelstvu, kdy do kraje vtrhli po roce 1642 Švédové. Hlad a mor se v obci často vyskytovaly. V roce 1719 se Jestřebí dostalo do majetku rodiny z Auerspergů. V roce 1796 přišlo Jestřebí s černohorským panstvím do vlastnictví rodiny Schulugů z Rastenfeldu. Roku 1830 se majiteli Jestřebí stali páni z Geislernů. Hospodářské poměry se v té době zlepšily. Od roku 1842–1848 byl rod Turkheimu majitelem Jestřebí.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rájci-Jestřebí.
Kostel Všech svatých

Historické budovy[editovat | editovat zdroj]


Nádraží[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice Rájec-Jestřebí

Železniční stanice Rájec-Jestřebí se nachází na trati Brno – Česká Třebová uprostřed Rájce-Jestřebí.

Při zahájení dopravy na trati Brno – Česká Třebová v roce 1849 byla na místě současné stanice postavena dřevěná budova a skladiště. Ty byly později nahrazeny kamennými. Přestože stanice ležela v katastru obce Jestřebí, byla stanice do roku 1920 pojmenována po obci Rájec. Do roku 1924 se název změnil na Rájec na Moravě a do roku 1926 na Rájec nad Svitavou. Definitivní název Rájec-Jestřebí stanice obdržela v roce 1926 a nese jej až dodnes. Na budově je od roku 1946 pamětní deska, připomínající zaměstnance státních drah Františka Nečase, který byl popraven ve Vratislavi v roce 1944. V roce 2003 byla stará nádražní budova odstraněna a postavena nová. Je zde také rušná křižovatka turistických cest (Černá Hora-Petrovice-Sloup), neboť v těsné blízkosti leží autobusové nádraží.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006 až 2014 byl starostou Pavel Perout (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 6. listopadu 2014 byla do této funkce zvolena Romana Synakieviczová (SNK Za rozvoj města). [3]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Město je obklopeno lesy, které jsou protkány turistickými stezkami a cyklostezkami, východně od něj leží CHKO Moravský kras.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-18]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
  3. CHARVÁT, Jan. Perout na rájecké radnici končí. Starostkou je Synakieviczová. Blanenský deník [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-08]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]