Rudice (okres Blansko)
| Rudice | |
|---|---|
 ulice Pod Kovárnou | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Blansko |
| Obec s rozšířenou působností | Blansko (správní obvod) |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′14″ s. š., 16°43′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 979 (2025)[1] |
| Rozloha | 4,96 km²[2] |
| Katastrální území | Rudice u Blanska |
| Nadmořská výška | 493 m n. m. |
| PSČ | 679 06 |
| Počet domů | 337 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rudice 7 679 06 Jedovnice obec@rudice.cz |
| Starosta | Roman Šebela |
| Oficiální web | www |
  Rudice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 582298 |
| Kód části obce | 143235 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudice (2. pád: Rudice) je obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 979[1] obyvatel. Rudice leží asi devět kilometrů od Blanska a asi dva kilometry od Jedovnic. Obec se nachází v pomyslném geografickém středu Moravského krasu. Přímo pod obcí protéká ponorný potok jeskyněmi Rudického propadání s nejhlubší suchou propastí v Česku.
Název
[editovat | editovat zdroj]
Jméno vesnice (původně Rudica) je zpodstatnělé přídavné jméno rudá popisující železnou rudou, která se v místě těžila, zbarvenou vodu nebo půdu. V některých starých dokladech je jméno zapsáno jako pomnožné (např. 1481: k Rudicím).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1247. Rudice byly založeny jako hornická osada. V roce 1350 získal obec s tvrzí Herald z Kunštátu a Lysic. Vladyka Jakub z Rudic koupil rudický majetek roku 1414 a žil v Rudicích dalších čtyřicet let. Byl také držitelem erbu, který je dnes znakem obce.
Počátkem 17. století bylo ve vsi šestnáct domů, po třicetileté válce z nich byly dva pusté. V roce 1793 šlo o 46 domů a 236 obyvatel. Roku 1900 v obci žilo 887 obyvatel.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]K roku 2011 se v Rudici přihlásilo k trvalému pobytu 903 osob.[6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 687 | 773 | 843 | 887 | 1 001 | 1 010 | 918 | 947 | 998 | 938 | 882 | 793 | 824 | 903 | 961 |
| Počet domů | 91 | 106 | 114 | 127 | 138 | 145 | 167 | 203 | 226 | 233 | 237 | 235 | 290 | 320 | 337 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Starostové obce po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]- Svatopluk Nezval (1990–2001) – počet získaných hlasů: 348 (1994), 382 (1998)
- Jaroslav Vaverka (2001–2006) – počet získaných hlasů: 312 (2002)
- Roman Šebela (od 2006) – počet získaných hlasů: 403 (2006), 255 (2010), 361 (2014), 373 (2018)
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. května 1994.[9]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1888. Kromě hašení požárů a technických zásahů se hasiči starají o kulturní život v obci – hasičská hudba hraje o zábavách, pořádá se pálení čarodějnic, rozsvěcení vánočního stromu, ples nebo lampionový průvod.[10]
V roce 2020 byl ve středu vesnice dostavěn dům s pečovatelskými byty pro seniory. Bytový dům obsahuje čtrnáct upravitelných bytů pro seniory nad 65 let. Investorem a vlastníkem objektu je společnost ZT energy, projekt vznikl za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Salmův kříž u lesního hřbitova
- Větrný mlýn, v němž je muzeum s mineralogickou, speleologickou a horolezeckou expozicí. Kulturní a technická památka
- Jeskynní systém Rudické propadání – Býčí skála
- Skály Kolíbky
- Propast v místní části Tumperek[11]
- Pomník RAF – nový pomník byl postaven na počest třem místním občanům, účastníkům Bitvy o Británii. Byli to piloti Karel Trojáček a Karel Zouhar a palubní střelec Vincenc Kocman
- Přírodní památka Rudice – Seč – uzavřený lom v sedimentech rudických vrstev
- Kaple svatého Antonína
- Kaple svaté Barbory
Rudice je také jednou ze zastávek mezinárodního projektu Evropské cesty železa, která seznamuje návštěvníky s bohatou železářskou tradicí kraje. Je zde také sedm kilometrů dlouhá naučná stezka Jedovnické rybníky – Rudické propadání, začínající u Větrného mlýna a Geoparku.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Emil Matuška (1899–???), člen Československých legií v Itálií[12]
- Alfons Matuška (1905–1986), člen Sokola, divadelní ochotník, cvičitel psů, sběratel geod[12]
- Alois Matuška (1909–1943), strážmistr četnictva, popraven 26. srpna 1943 ve Vratislavi, údajně pro nedovolené držení zbraně[13][14]
- Karel Trojáček (1910–1966), válečný pilot[12]
- Karel Zouhar (1917–1985), válečný letec, pilot 111. britské stíhací perutě RAF[12][15]
- Vincenc Kocman (1917–1968), účastník Španělské občanské války, válečný letec, palubní radiotelegrafista–střelec a instruktor leteckých střelců u 311. československé bombardovací perutě RAF[12][16]
- Petr Pololáník (* 1946), prozaik, autor odborných knih a monografií[17][18]
- Karel Jarůšek (* 1952), fotbalista, fotbalový trenér a politik
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Kaple svaté Barbory
ZŠ a MŠ Hugo Sáňky
Dělnický dům
Socha TGM
Rudické propadání
,_škola.jpg)
.jpg)
_01.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 393.
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 170–171.
- ↑ KURZY.CZ. Rudice, 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu - statistika. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2020-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Rudice [online]. 1994-05-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Hasiči slavili. Sbor má 130 let. Blanenský deník. 28. květen 2018, s. 3.
- ↑ KLEPÁČ, Vladimír. Nejpodivnější propast Česka je pod kanálovým poklopem. Právo/Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-08-27 [cit. 2017-08-27]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 5 Rudické stránky - Rudické osobnosti. www.rudice.cz [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODOVÁ, K. Černohorský zpravodaj: Vzpomínka na Aloise Matušku [online]. Černá Hora: Úřad městyse Černá Hora, červenec-srpen 2015 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
- ↑ ZAVŘELOVÁ, Petra. Černohorský zpravodaj: 70. výročí konce 2. světové války [online]. Černá Hora: Úřad městyse Černá Hora, květen 2015 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Karel Zouhar, válečný letec – Čeští RAFáci
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Povídka: Petr Pololáník – Červené jablíčko. Brno [online]. 2013-01-08 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
- ↑ OPATŘILOVÁ, Karolína. V Pololáníkově knize ožijí příběhy z doby totality. Blanenský deník. 2010-06-13. Dostupné online [cit. 2021-05-01].
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Rudice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
