Býčí skála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o jeskyni. O národní přírodní rezervaci pojednává článek Býčí skála (národní přírodní rezervace).
Býčí skála
Skalní stěna nad vstupem do jeskyně Býčí skála
Údaje o jeskyni
Stát ČeskoČesko Česko
Místo Habrůvka
Zeměpisné souřadnice
Památkový status kulturní památka České republiky
Kód památky 26543/7-447 (PkMISSezObr)
Býčí skála
Býčí skála

Býčí skála (německy Stierfelsen[1]) je jeskyně nacházející se ve střední části CHKO Moravský kras, severně od města Brna, v Křtinském údolí mezi městem Adamov a městysem Křtiny. Spolu s Rudickým propadáním tvoří po Amatérské jeskyni druhý nejdelší jeskynní systém v České republice o celkové délce přes 15 kilometrů.

Historie objevů[editovat | editovat zdroj]

Portál do Býčí skály se nachází vpravo

Vstupní část jeskyně byla navštěvována lidmi postupně v paleolitu, neolitu, eneolitu, době bronzové, době železné-halštatské, laténské, římské, slovanské, obdobně i ve středověku a novověku. První zmínka o jeskyni pochází z roku 1663, kdy o ní píše řeholník Zábrdovického kláštera M. A. Vigsel. Ze 7. září 1804 připomíná pamětní deska návštěvu císaře Františka I. a jeho ženy Marie Terezy. Jeskyni také v letech 1792, 1797, 1801 a 1804 navštívil majitel zdejšího panství Jan I. z Lichtenštejna.[2]

Od roku 1867 prováděl v jeskyni vykopávky Jindřich Wankel, který zde objevil sídliště z doby paleolitu. Mezi nejvýznamnější objevy patří soška bronzového býčka, kterou objevili bratranci Felklovi o dva roky později.[3]

V dalších letech pak učinil doktor Wankel nález Halštatského pohřbu. Na dně Předsíně bylo v roce 1872 nalezeno více než 40 koster a množství předmětů ze starší doby železné (halštatské).[4] Jednalo se o ostatky převážně mladých žen, s uťatou hlavou či údy. Co bylo příčinou takto uložených ostatků nenašli archeologové ani historici shodu. Někteří tvrdí, že těla nalezených patřila do výpravy kupecké karavany, ostatní se domnívají, že se jednalo o rituální pohřeb velmože, s patřičnou obětní skupinou.[5][6]

Prostor jeskyně byl patrně využíván jako jeskynní svatyně. Ve starší době železné zde mohly být provozovány náboženské obřady a rituály, které doložily široké spektrum obětin (lidských, zvířecích, vegetabilních a "symbolického" usmrcování velkého množství předmětů) spojených s obřady renovace, reprodukce, obecně obnovy světa a znovuzrozením. Obdobně i nález kovárny, organické součásti svatyně, poukazuje na náboženský proces. Wanklův nález souboru není ojedinělým nálezem v popisované jeskyni.

V roce 1920 byl vyčerpán Šenkův sifon na konci Staré Býčí skály a byla objevena Nová býčí skála s aktivním tokem Jedovnického potoka.[7] Za druhé světové války vybudovali nacisté ve vstupních prostorách jeskyně podzemní továrnu, čímž došlo k jejich nenávratnému poškození,[8] především k devastaci archeologických kontextů a tím v podstatě k nemožnosti provést revizní archeologický výzkum, jenž by mohl umožnit věrohodnější interpretaci naleziště.

Po válce byly mezi Býčí skálou a výtoky Jedovnického potoka objeveny Sobolova jeskyně a Májové jeskyně a dále v 80. letech byly pomocí štol a potápěčů objeveny Prolomená a Proplavaná skála, části jeskyně směřující proti toku Jedovnického potoka směrem k Rudickému propadání. Do roku 1992 byl postupně prozkoumán Jedovnický potok od Rudického propadání až k jeho vývěrům pod Býčí skálou.

V roce 2011 se v okolí Býčí skály natáčela pohádka Sněžný drak[9] a v roce 2015 v prostorách jeskyně také pohádka Korunní princ.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. S. 234. 
  2. PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 11. 
  3. WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. S. 244. 
  4. WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1984. S. 246. 
  5. PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 70. 
  6. ADÁMEK, František. Halštatský pohřeb v Býčí skále. Blansko: Okresní vlastivědné museum, 1972. S. 29. 
  7. PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 131. 
  8. PŘICHYSTAL, Antonín; NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995. S. 101. 
  9. CHARVÁT, Jan. OBRAZEM: filmaři na Býčí skále [online]. Denik.cz, 2011-08-18 [cit. 2011-08-29]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]