Křtiny (okres Blansko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Křtiny
poutní areál ve Křtinách
poutní areál ve Křtinách
Znak městyse KřtinyVlajka městyse Křtiny
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0641 581828
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBlansko
Okres (LAU 1)Blansko (CZ0641)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel818 (2022)[1]
Rozloha11,18 km²
Katastrální územíKřtiny
Nadmořská výška417 m n. m.
PSČ679 05
Počet domů257 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseKřtiny 26
679 05 Křtiny
mestys@krtiny.cz
StarostaFrantišek Novotný (STAN)
Oficiální web: www.krtiny.cz
Křtiny
Křtiny
Další údaje
Kód obce581828
Kód části obce76732
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Křtiny se nachází v Moravském krasu v okrese BlanskoJihomoravském kraji, zhruba 16 km severovýchodně od centra Brna a 10 km jihovýchodně od Blanska. Žije zde 818[1] obyvatel.

Křtiny jsou považovány za vstupní bránu do střední části Moravského krasu a patří k mariánským poutním místům.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice zřejmě původně zněl Křščín či Křštín a byl odvozen od osobního jména Křsťa, což byla domácká podoba jmen Kršček, Krščěn (vzniklých hláskovou úpravou latinského jména Christianus). Význam místního jména byl "Křsťův majetek". Od konce 16. století se jméno vesnice uvádělo v množném číslo. Německé jméno vesnice Kiritein vzniklo z českého.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237 (Kirtina[4]), je uvedena na imunitní listině papeže Řehoře IX. Zde jsou Křtiny uváděny jako majetek premonstrátského kláštera v Zábrdovicích. Další zmínky z předhusitské doby se dochovaly jenom dvě. Jedna byla z roku 1299, kdy čanádský biskup (historiky dříve chybně považovaný jako biskup cenedský, chyba vznikla ze špatného překladu) udělil čtyřicetidenní odpustky kostelu ve Křtinách. Druhá zmínka byla z roku 1321, kdy Jindřich z Lipé daroval Zábrdovickému klášteru les zvaný Hora a nejstarší mlýn ve Křtinách (místními zvaný "Dolní"). Již tehdy zde stály pravděpodobně dva kostely, novější gotický a starší románský (gotický byl nazván německý a románský český). Pouze tři zmínky se zachovaly proto, že většina listin Zábrdovického kláštera shořela při dobytí Nového Hradu.[5]

Roku 1996 byl Křtinám udělen znak – ve stříbrném štítě zelený vykořeněný jehličnatý strom, a prapor – na bílém listu zelený vykořeněný jehličnatý strom v poměru šířky k délce listu 2:3. Symbol stromu pochází ze staré obecní pečeti. S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[6]

V letech 2006–2008 byl starostou městyse Ing. Josef Bednář, v letech 2008–2010 působila jako starostka prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc., od roku 2010 tuto funkci zastává František Novotný. Před rokem 1918 vládl Křtinám baron Edvín Offerman a baronka Adelína Offermannová.[7]

Sokol Křtiny[editovat | editovat zdroj]

Jedním ze spolků, který ve Křtinách působí je tělocvičná jednota TJ Sokol Křtiny. Cvičení sokolu probíhá na hřišti u potoka nebo v období zimních měsíců v tělocvičně ZŠ a MŠ Křtiny. Sokol Křtiny se účastní fotbalových soutěží pořádaných BSMK (Brněnský svaz malé kopané).[8] V roce 2014 křtinský Sokol oslavil 100 let od svého založení.[9] Sokol Křtiny měl v minulosti také fotbalové mužstvo.[10][11]

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Kaple na protějším břehu potoka ve Křtinách vystavěná v baroku
Barokní kaple na protějším břehu Zemanova žlebu ve Křtinách.

U příležitosti první písemné zmínky o obci se každoročně pořádá Den Křtin. Jeho součástí jsou jarmark řemesel, koncerty a výstavy. V obci působí ochotnický spolek Křový, taneční spolek Saltarín, komorní smíšený sbor Kantila nebo Cimbálová muzika Jana Opletala. Dlouhou tradici mají místní skauti, sbor dobrovolných hasičů a sokolská jednota.

V obci je základní a mateřská škola, spolkový dům, pošta. Ke sportovnímu vyžití slouží koupaliště. Obec je plynofikována, je zde vybudován vodovod, kanalizace i čistírna odpadních vod. [12] Nacházejí se zde 3 sběrná místa a jeden sběrný dvůr.[13]

V roce 2017 Křtiny zvítězily v krajském kole soutěže Vesnice roku.[14]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Přes Křtiny vede silnice II. třídy II/373 z Litovele do Brna. V blízké době by se měl modernizovat průtah silnice II/373 Křtiny – Jedovnice. Už je zpracovaná dokumentace pro stavbu. Křtiny leží v tarifní zóně IDS JMK 220. Na katastru Křtin leží autobusové zastávky: Křtiny hájovna na lukách, Křtiny Dělnická čtvrť, Křtiny obecní úřad, Křtiny kino, Křtiny pivovar a Bukovina rozcestí 2,0. Na těchto zastávkách jezdí linky: 201 – Jedovnice – Křtiny – BřezinaOchoz u BrnaBrno, která někfy zajíždí i do Habrůvky; dále linka 157 – VyškovRačice – PístoviceBukovina – Křtiny – Adamov a linka 216 – Křtiny – Habrůvka. Přes Křtiny vedou i cyklotrasy na Habrůvku, Bukovinu, ke křtinské škole, na Jedovnice a Adamov.[15]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 2011 bylo tehdy ve Křtinách zjištěno 796 obyvatel, z toho 379 lidí uvedlo národnost českou (47,6 %) a 191 uvedlo národnost moravskou (23,9 %).[16] Kromě toho zde byli 3 Slováci (0,37 %), 1 Němec (0,12 %), 1 Polák (0,12 %) a 4 Ukrajinci (0,5 %).

1910 1921 1931 1950 1961 1971 1981 1991 2001 2004 2011 2019 2020
530[17] 504 513 649 779 835 815 754[18] 768 753[19] 796 836/843 832

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Poutní areál z 18. století, tvořený barokním kostelem Jména Panny Marie, kaplí svaté Anny a bývalým proboštstvím (nyní zámkem a farou). Poutní areál je od roku 2008 národní kulturní památkou.
  • Arboretum Křtiny – sbírka dřevin z celého světa založená Augustem Bayerem
  • socha Panny Marie
  • Radostná cesta Panny Marie – sedm kapliček zasvěcených sedmi radostem Panny Marie na Panáčkově cestě. Na betonovém základu kapliček jsou osazeny dílce z umělého pískovce s vrchní částí s elipsovým výklenkem a sedlovou stříškou. V hřebenu je osazen monogram Jména Panny Marie. Kapličky jsou vysoké 250 cm, široké 80 cm a hluboké 60 cm. Reliéfy s vyobrazením jednotlivých radostí navrhl a realizoval P. Pavel Kryl, farář v Tasově. Žehnání Radostné cesty proběhlo 29. srpna 2004, každou z kapliček požehnal jeden ze sedmi přítomných kněží.[20]
  • Kaple zasvěcená Panně Marii na Bukovském kopci

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Hydrologie[editovat | editovat zdroj]

Křtiny se nacházejí v povodí Moravy. Jsou zde dva větší potoky. První potok je Zemanův žleb. Teče od Arboreta přes Dělnickou čtvrť, potom prochází pod centrem obce a u domova pro důchodce Santini se vlije do Křtinského potoka.

Ten teče od Bukoviny, kde se k němu připojí Strhovec. Potom kolem koupaliště a pily se u fotbalového hřiště zanoří pod zem a u domova Santini se do něj vlije Zemanův žleb. Dál teče kolem Hasičské zbrojnice. U jeskyně Výpustek se potok vsákne do podzemí a u Býčí skály znovu vyvěrá; tam se do něj vlije Jedovnický potok a Josefovským údolím přiteče do Adamova, kde se vlévá do Svitavy.

Pohoří[editovat | editovat zdroj]

Křtiny se nacházejí v Drahanské vrchovině. Zde je seznam vrcholů v okolí Křtin:

  • Proklest: Nadmořská výška je 574 metrů. Je nejvyšší v okolí Křtin
  • Dřínová: Nadmořská výška je 525,5 metrů. Nachází se na východní části katastru Křtin
  • Vysoká: Nadmořská výška je 493 metrů. Nachází se mezi Březinou, Křtinami a Kanicemi

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 468.
  4. LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1982. 328 s. S. 164. 1. vydání. 
  5. Krátká historie Křtin | Městys Křtiny. www.krtiny.cz [online]. [cit. 2021-04-17]. Dostupné online. 
  6. Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi Archivováno 29. 9. 2007 na Wayback Machine, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  7. Krátká historie Křtin | Městys Křtiny. www.krtiny.cz [online]. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. 
  8. MÍČEK, Petr. Soutěže BSMK - Brněnský svaz malé kopané. www.malakopanabrno.cz [online]. [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. 
  9. Křtinský zpravodaj - 100 let od založení tělovýchovného oddílu Sokol Křtiny. www.krtiny.cz [online]. [cit. 2018-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-23. 
  10. Sport a kopaná ve Vavřinci (1908–2010) [online]. knihovna-veselice.cz, 2010 [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. 
  11. Archiv sezon TJ Sokol Doubravice nad Svitavou (1970/71) [online]. doubravicens.cz, 2013 [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. 
  12. Kateřina Pánková. Představení vítězů soutěže Vesnice roku 2017 [online]. denik.obce.cz [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. 
  13. Základní škola a Mateřská škola Křtiny :: Projekt vodní a odpadové hospodářství obcí Moravského krasu. www.zskrtiny.cz [online]. 2009 [cit. 2018-07-31]. Viz Mapa. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-31. 
  14. CHARVÁT, Jan. Křtiny jsou jihomoravská vesnice roku. Uspěly díky příkladné spolupráci spolků Zdroj:. Brněnský deník [online]. 17-06-02 [cit. 17-10-21]. Dostupné online. 
  15. Územní plán Křtiny: hlavní výkres [online]. 1.1.2018 [cit. 2018-05-04]. Dostupné online. 
  16. Křtiny: Obyvatelstvo podle národnosti - statistika. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-04-21]. Dostupné online. 
  17. Obec Křtiny Naše jména Aktuální databáze křestních jmen a příjmení, jejich četnost, význam a původ , svátek. www.nasejmena.cz [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. 
  18. RISY.cz - Obce - Křtiny. www.risy.cz [online]. [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  19. Křtiny - Počet obyvatel v obci. www.obyvateleceska.cz [online]. [cit. 2020-06-09]. Dostupné online. 
  20. Křtiny u Brna - Mariánské poutní místo: Radostná cesta. P. Tomáš Prnka.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Odehnal: Poutní místa Moravy a Slezska, Kartuziánské nakladatelství, ISBN 978-80-86953-27-4

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]