Křtiny (okres Blansko)
| Křtiny | |
 poutní areál ve Křtinách | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | městys |
| LAU (obec) | CZ0641 581828 |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Okres (LAU 1) | Blansko (CZ0641) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Blansko |
| Historická země | Morava |
| Katastrální území | Křtiny |
| Katastrální výměra | 11,17 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°17′49″ s. š., 16°44′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 835 (2018)[1] |
| Nadmořská výška | 417 m n. m. |
| PSČ | 679 05 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa úřadu městyse |
Křtiny 26 679 05 Křtiny |
| Starosta | František Novotný |
|
Oficiální web: www | |
| Email: mestys@krtiny.cz | |
  Křtiny | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Křtiny se nachází v Moravském krasu v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, zhruba 16 km severovýchodně od centra Brna a 10 km jihovýchodně od Blanska. Žije zde 835[1] obyvatel.
Křtiny jsou považovány za vstupní bránu do střední části Moravského krasu a patří k mariánským poutním místům.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237 (Kirtina[2]), je uvedena na imunitní listině papeže Řehoře IX. Zde jsou Křtiny uváděny jako majetek premonstrátského kláštera v Zábrdovicích.
Roku 1996 byl Křtinám udělen znak – ve stříbrném štítě zelený vykořeněný jehličnatý strom, a prapor – na bílém listu zelený vykořeněný jehličnatý strom v poměru šířky k délce listu 2:3. Symbol stromu pochází ze staré obecní pečeti. S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[3]
V letech 2006–2008 byl starostou městyse Ing. Josef Bednář, v letech 2008–2010 působila jako starostka prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc., od roku 2010 tuto funkci zastává František Novotný. Před rokem 1918 vládl Křtinám baron Edvín Offerman a baronka Adelína Offermannová.[4]
Sokol Křtiny[editovat | editovat zdroj]
Jedním ze spolků, který ve Křtinách působí je tělocvičná jednota Sokol Křtiny. Cvičení sokolu probíhá na hřišti u potoka nebo v období zimních měsíců v tělocvičně ZŠ a MŠ Křtiny. Sokol Křtiny se účastní fotbalových soutěží pořádaných BSMK (Brněnský svaz malé kopané).[5] V roce 2014 křtinský Sokol oslavil 100 let od svého založení.[6] Sokol Křtiny měl v minulosti také fotbalové mužstvo.[7][8]
Společenský život[editovat | editovat zdroj]
U příležitosti první písemné zmínky o obci se každoročně pořádá Den Křtin. Jeho součástí jsou jarmark řemesel, koncerty a výstavy. V obci působí ochotnický spolek Křový, taneční spolek Saltarín, komorní smíšený sbor Kantila nebo Cimbálová muzika Jana Opletala. Dlouhou tradici mají místní skauti, sbor dobrovolných hasičů a sokolská jednota.
V obci je základní a mateřská škola, spolkový dům, pošta. Ke sportovnímu vyžití slouží koupaliště. Obec je plynofikována, je zde vybudován vodovod, kanalizace i čistírna odpadních vod. [9] Nacházejí se zde 3 sběrná místa a jeden sběrný dvůr.[10]
V roce 2017 Křtiny zvítězily v krajském kole soutěže Vesnice roku.[11]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Přes Křtiny vede silnice II. třídy II/373 z Litovele do Brna. V blízké době by se měl modernizovat průtah silnice II/373 Křtiny - Jedovnice. Už je zpracovaná dokumentace pro stavbu. Křtiny leží v tarifní zóně IDS JMK 220. Na katastru Křtin leží autobusové zastávky: Křtiny hájovna na lukách, Křtiny Dělnická čtvrť, Křtiny obecní úřad, Křtiny kino, Křtiny pivovar a Bukovina rozcestí 2,0. Na těchto zastávkách jezdí linky: 201 - Jedovnice - Křtiny - Březina - Ochoz u Brna - Brno, která někfy zajíždí i do Habrůvky; dále linka 157 - Vyškov - Račice - Pístovice - Bukovina - Křtiny - Adamov a linka 216 - Křtiny - Habrůvka. Přes Křtiny vedou i cyklotrasy na Habrůvku, Bukovinu, ke křtinské škole, na Jedovnice a Adamov.[12]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Poutní areál z 18. století, tvořený barokním kostelem Jména Panny Marie, kaplí svaté Anny a bývalým proboštstvím (nyní zámkem a farou). Poutní areál je od roku 2008 zapsán mezi národní kulturní památky České republiky
- Arboretum Křtiny – sbírka dřevin z celého světa založená Augustem Bayerem
- socha Panny Marie
- Radostná cesta Panny Marie – sedm kapliček zasvěcených sedmi radostem Panny Marie na Panáčkově cestě. Na betonovém základu kapliček jsou osazeny dílce z umělého pískovce s vrchní částí s elipsovým výklenkem a sedlovou stříškou. V hřebenu je osazen monogram Jména Panny Marie. Kapličky jsou vysoké 250 cm, široké 80 cm a hluboké 60 cm. Reliéfy s vyobrazením jednotlivých radostí navrhl a realizoval P. Pavel Kryl, farář v Tasově. Žehnání Radostné cesty proběhlo 29. srpna 2004, každou z kapliček požehnal jeden ze sedmi přítomných kněží.[13]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Hydrologie[editovat | editovat zdroj]
Křtiny se nacházejí v povodí Moravy. Jsou zde dva větší potoky. První potok Zemanův žleb. Teče od Arboreta přes Dělnickou čtvrť, potom prochází pod centrem obce a u domova pro důchodce Santini se vlije do Křtinského potoka.
Ten teče od Bukoviny, kde se k němu připojí Strhovec. Potom kolem koupaliště a pily se u fotbalového hřiště zanoří pod zem a u domova Santini se do něj vlije Zemanův žleb. Dál teče kolem Hasičské zbrojnice. U jeskyně Výpustek se potok vsákne do podzemí a u Býčí skály znovu vyvěrá; tam se do něj vlije Jedovnický potok a Josefovským údolím přiteče do Adamova, kde se vlévá do Svitavy.
Pohoří[editovat | editovat zdroj]
Křtiny se nacházejí v Drahanské vrchovině. Zde je seznam vrcholů v okolí Křtin:
- Proklest: Nadmořská výška je 574 metrů. Je nejvyšší v okolí Křtin
- Dřínová: Nadmořská výška je 525,5 metrů. Nachází se na východní části katastru Křtin
- Vysoká: Nadmořská výška je 493 metrů. Nachází se mezi Březinou, Křtinami a Kanicemi
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1982. 328 s. ISBN neuvedeno. S. 164. 1. vydání.
- ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
- ↑ Krátká historie Křtin | Městys Křtiny. www.krtiny.cz [online]. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. (česky)
- ↑ MÍČEK, Petr. Soutěže BSMK - Brněnský svaz malé kopané. www.malakopanabrno.cz [online]. [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Křtinský zpravodaj - 100 let od založení tělovýchovného oddílu Sokol Křtiny
- ↑ Sport a kopaná ve Vavřinci (1908–2010) [online]. knihovna-veselice.cz, 2010 [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Archiv sezon TJ Sokol Doubravice nad Svitavou (1970/71) [online]. doubravicens.cz, 2013 [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Kateřina Pánková. Představení vítězů soutěže Vesnice roku 2017 [online]. denik.obce.cz [cit. 2017-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Základní škola a Mateřská škola Křtiny :: Projekt vodní a odpadové hospodářství obcí Moravského krasu. www.zskrtiny.cz [online]. 2009 [cit. 2018-07-31]. Viz Mapa. Dostupné online. (česky)
- ↑ CHARVÁT, Jan. Křtiny jsou jihomoravská vesnice roku. Uspěly díky příkladné spolupráci spolků Zdroj:. Brněnský deník [online]. 17-06-02 [cit. 17-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Územní plán Křtiny: hlavní výkres [online]. 1.1.2018 [cit. 2018-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Křtiny u Brna - Mariánské poutní místo: Radostná cesta. P. Tomáš Prnka.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- František Odehnal: Poutní místa Moravy a Slezska, Kartuziánské nakladatelství, ISBN 978-80-86953-27-4
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křtiny ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Křtiny v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Oficiální stránky městyse Křtiny
- Křtiny na serveru na katolik.cz
- Křtiny na serveru blanensko.cz
- ŠLP Křtiny
- Zámek Křtiny
- Koupaliště Křtiny
