Olešnice (okres Blansko)
| Olešnice | |
|---|---|
 Olešnice, letecký pohled | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0641 582158 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Boskovice |
| Okres (LAU 1) | Blansko (CZ0641) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°33′27″ s. š., 16°25′18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 667 (2021)[1] |
| Rozloha | 12,52 km² |
| Katastrální území | Olešnice na Moravě |
| Nadmořská výška | 540 m n. m. |
| PSČ | 679 74 |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Městský úřad Olešnice náměstí Míru 20 679 74 Olešnice olesnice@olesnice.cz |
| Starosta | PaedDr. Zdeněk Peša |
| Oficiální web: www | |
  Olešnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 582158 |
| Kód části obce | 110418 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Olešnice (též Olešnice na Moravě, německy Oels) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 9 km severozápadně od Kunštátu, na soutoku Hodonínky a Veselského potoka, v Hornosvratecké vrchovině. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.
Relativně zachovalá příroda okolo z velké části chráněná v rámci přírodních parků je vhodná pro přírodní turistiku. V roce 1999 získala obec 1. místo v 5. ročníku soutěže o titul Vesnice roku.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1073 z falza z 12. století. První oficiální záznam je z roku 1348. Od 14. století šlo městečko, 15. prosince 1999 bylo povýšeno na město. Od 17. října 1997 obec užívá vlajku.[3] Znak je odvozen ze znamení pánů z Lomnice.
Městečko od roku 1496 drželi Pernštejnové – Vilém z Pernštejna, Jan z Pernštejna, poté připadlo zboží panství Kunštát. V letech 1678–1733 v držení hrabat z Lamberka. Již roku 1539 udělil Jan z Pernštejna cechovní řád krejčí, později byl udělen tkalcům – 1545, soukeníkům – 1610. Roku 1759 došlo ke sloučení německé a moravské strany městečka, zároveň obě strany uzavřely dohodu o vedení společného obecního jmění, když do té doby byly obecní účty vedeny odděleně.[4] V polovině 18. století byla zřízena soukenická manufaktura a v rodině Danzingerů se od roku 1816 objevuje tradiční modrotisk, ruční potisk dřevěnými formami a barvení plátna indigem zůstal zachován dodnes.
Mezi významnější rodáky patří historik Augustin Neumann (1891–1948), historik a básník Karel Doskočil (1908–1962) a muzikolog Jaroslav Pohanka (1924–1964).[5] Působil zde a je zde pohřben katolický farář Leopold Benáček, který se stal politickým vězněm.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- kostel sv. Vavřince – původní středověký farní kostel na náměstí zničen požárem roku 1827, v letech 1827–1839 na jeho místě s využitím části zdí vystavěn kostel, zasvěcený tehdy sv. Leopoldu, zvony z roku 1835, věž, původně brána středověkého opevnění kostela (ve dvou spodních úrovních, pod omítkou dochován gotický lomený oblouk vjezdu) zvýšena a upravena roku 1882
- kostel sv. Mikuláše – hřbitovní kostel, doba výstavby není přesně známa, doložen na konci 16. století, přestavěn v letech 1723 a 1852
- evangelický kostel – farní kostel na Rovečínské ulici, postaven v letech 1860–1864 společně s farou a hřbitovem
- dřevěnice na Vejpustku
- tvrz Crhov (2 km JV) – vznikla pravděpodobně již v době kolem poloviny 14. století, kdy se po ní píší členové významného vladyckého rodu z Drnovic. Výslovně se však připomíná teprve roku 1486, kdy ves a tvrz Crhov s dvorem vlastnil Jan Děvečka z Herštejna. V zahradě za domem č. 28 se dodnes dochovaly stopy mělkého příkopu. Vlastní stavba tvrze stávala v místech domů č. 30, 31 a 63.[6]
- zámek Lamberk – pocházející z konce 17. století nacházející se asi 1,5 kilometru severozápadně od obce
Příroda v okolí[editovat | editovat zdroj]
- Přírodní park Svratecká hornatina
- JV od města leží Přírodní park Halasovo Kunštátsko
- SZ Přírodní park Údolí Křetínky
- ZJZ přírodní památka Lhotské jalovce a stěny
- JZ Přírodní památka Kocoury
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Muzeum modrotisku
Kříž a kostel svatého Vavřince na náměstí
Kostel Českobratrské církve evangelické
Evangelický hřbitov
Socha svatého Václava za kostelem svatého Vavřince
Kostel svatého Mikuláše
Radnice
Kulturní dům
Kašna vedle kostela svatého Vavřince
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Olešnici na Moravě
- Leopold Benáček
- Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VIŠINKA, Josef a SPERÁT, Ivo. Majitelé domů v Olešnici na Moravě. První vydání. Brno: Ivo Sperát, 2016. 175 stran.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olešnice na Wikimedia Commons - Olešnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- http://www.olesnice.cz/ Oficiální stránky
- Informace o obci na portálu veřejné správy
- Městská a obecní statistika z roku 2003 na stránce ČSÚ
- Vybrané statistické údaje za obec na stránce ČSÚ
- Katastrální mapa katastr Olešnice na webu ČÚZK
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Olešnice v roce 1826 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- ↑ Vesnice roku
- ↑ Olešnice – udělené symboly
- ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, IV. díl Ml-Pan. Praha: Libri, 2000. 941 s.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie Jihomoravský kraj. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2007. 304 s. ISBN 978-80-242-2014-7.
- ↑ FIALA, Zdeněk. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I., Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 365 s. 25-102-81.