Olešnice (okres Blansko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Olešnice
Olešnice, letecký pohled
Olešnice, letecký pohled
Znak města OlešniceVlajka města Olešnice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0641 582158
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBoskovice
Okres (LAU 1)Blansko (CZ0641)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°33′27″ s. š., 16°25′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 640 (2022)[1]
Rozloha12,52 km²
Katastrální územíOlešnice na Moravě
Nadmořská výška540 m n. m.
PSČ679 74
Počet domů578 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Míru 20
679 74 Olešnice
olesnice@olesnice.cz
StarostaPaedDr. Zdeněk Peša
Oficiální web: www.olesnice.cz
Olešnice
Olešnice
Další údaje
Kód obce582158
Kód části obce110418
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olešnice (též Olešnice na Moravě, německy Oels) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 9 km severozápadně od Kunštátu, na soutoku Hodonínky a Veselského potoka, v Hornosvratecké vrchovině. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel.

Relativně zachovalá příroda okolo z velké části chráněná v rámci přírodních parků je vhodná pro přírodní turistiku. V roce 1999 získala obec titul Vesnice roku.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

pohled z Kopanin

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1073 z falza z 12. století. První oficiální záznam je z roku 1348. Od 14. století šlo městečko, 15. prosince 1999 bylo povýšeno na město. Od 17. října 1997 obec užívá vlajku.[4] Znak je odvozen ze znamení pánů z Lomnice.

Městečko od roku 1496 drželi Pernštejnové – Vilém z Pernštejna, Jan z Pernštejna, poté připadlo zboží panství Kunštát. V letech 1678–1733 v držení hrabat z Lamberka. Již roku 1539 udělil Jan z Pernštejna cechovní řád krejčí, později byl udělen tkalcům – 1545, soukeníkům – 1610. Roku 1759 došlo ke sloučení německé a moravské strany městečka, zároveň obě strany uzavřely dohodu o vedení společného obecního jmění, když do té doby byly obecní účty vedeny odděleně.[5] V polovině 18. století byla zřízena soukenická manufaktura a v rodině Danzingerů se od roku 1816 objevuje tradiční modrotisk, ruční potisk dřevěnými formami a barvení plátna indigem zůstal zachován dodnes.

Mezi významnější rodáky patří historik Augustin Neumann (1891–1948), historik a básník Karel Doskočil (1908–1962) a muzikolog Jaroslav Pohanka (1924–1964).[6] Působil zde a je zde pohřben katolický farář Leopold Benáček, který se stal politickým vězněm.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Olešnici (okres Blansko).
  • kostel sv. Vavřince – původní středověký farní kostel na náměstí zničen požárem roku 1827, v letech 1827–1839 na jeho místě s využitím části zdí vystavěn kostel, zasvěcený tehdy sv. Leopoldu, zvony z roku 1835, věž, původně brána středověkého opevnění kostela (ve dvou spodních úrovních, pod omítkou dochován gotický lomený oblouk vjezdu) zvýšena a upravena roku 1882
  • kostel sv. Mikuláše – hřbitovní kostel, doba výstavby není přesně známa, doložen na konci 16. století, přestavěn v letech 1723 a 1852
  • evangelický kostel – farní kostel na Rovečínské ulici, postaven v letech 1860–1864 společně s farou a hřbitovem
  • dřevěnice na Vejpustku
  • tvrz Crhov (2 km JV) – vznikla pravděpodobně již v době kolem poloviny 14. století, kdy se po ní píší členové významného vladyckého rodu z Drnovic. Výslovně se však připomíná teprve roku 1486, kdy ves a tvrz Crhov s dvorem vlastnil Jan Děvečka z Herštejna. V zahradě za domem č. 28 se dodnes dochovaly stopy mělkého příkopu. Vlastní stavba tvrze stávala v místech domů č. 30, 31 a 63.[7]
  • zámek Lamberk – pocházející z konce 17. století nacházející se asi 1,5 kilometru severozápadně od obce

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

• Augustin Alois Neumann (1891 – 1948), ř. k. kněz, příslušník Řádu augustiniánů, vysvěcen 1916, ThDr., profesor círk. dějin na teolog. fak. v Olomouci


Příroda v okolí[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

  • Muzeum modrotisku

    Muzeum modrotisku

  • Kříž a kostel svatého Vavřince na náměstí

    Kříž a kostel svatého Vavřince na náměstí

  • Kostel Českobratrské církve evangelické

    Kostel Českobratrské církve evangelické

  • Evangelický hřbitov

    Evangelický hřbitov

  • Socha svatého Václava za kostelem svatého Vavřince

    Socha svatého Václava za kostelem svatého Vavřince

  • Kostel svatého Mikuláše

    Kostel svatého Mikuláše

  • Radnice

    Radnice

  • Kulturní dům

    Kulturní dům

  • Kašna vedle kostela svatého Vavřince

    Kašna vedle kostela svatého Vavřince

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ Vesnice roku
  4. ↑ Olešnice – udělené symboly
  5. ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, IV. díl Ml-Pan. Praha: Libri, 2000. 941 s. 
  6. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie Jihomoravský kraj. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2007. 304 s. ISBN 978-80-242-2014-7. 
  7. ↑ FIALA, Zdeněk. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I., Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 365 s. 25-102-81. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VIŠINKA, Josef a SPERÁT, Ivo. Majitelé domů v Olešnici na Moravě. První vydání. Brno: Ivo Sperát, 2016. 175 stran.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Vesnice roku
Telnice (1995) • Vratěnín (1996) • Svatý Jan nad Malší (1997) • Jiřetín pod Jedlovou (1998) • Olešnice (1999) • Sloup (2000) • Kameničky (2001) • Nečtiny (2002) • Vilémov (2003) • Kovářov (2004) • Bořetice (2005) • Liptál (2006) • Havlovice (2007) • Lidečko (2008) • Tučín (2009) • Ratměřice (2010) • Komňa (2011) • Řepice (2012) • Jesenik nad Odrou (2013) • Kateřinice (2014) • Krásná (2015) • Kašava (2016) • Heřmanov (2017) • Dolní Němčí (2018) • Lipová (2019)
Města, městyse a obce okresu Blansko
Adamov • Bedřichov • Benešov • Blansko • Borotín • Bořitov • Boskovice • Brťov-Jeneč • Bukovina • Bukovinka • Býkovice • Cetkovice • Crhov • Černá Hora • Černovice • Deštná • Dlouhá Lhota • Doubravice nad Svitavou • Drnovice • Habrůvka • Hodonín • Holštejn • Horní Poříčí • Horní Smržov • Chrudichromy • Jabloňany • Jedovnice • Kněževes • Knínice • Kořenec • Kotvrdovice • Kozárov • Krasová • Krhov • Křetín • Křtěnov • Křtiny • Kulířov • Kunčina Ves • Kunice • Kuničky • Kunštát • Lazinov • Lažany • Letovice • Lhota Rapotina • Lhota u Lysic • Lhota u Olešnice • Lipovec • Lipůvka • Louka • Lubě • Ludíkov • Lysice • Makov • Malá Lhota • Malá Roudka • Míchov • Milonice • Němčice • Nýrov • Obora • Okrouhlá • Olešnice • Olomučany • Ostrov u Macochy • Pamětice • Petrov • Petrovice • Prostřední Poříčí • Rájec-Jestřebí • Ráječko • Roubanina • Rozseč nad Kunštátem • Rozsíčka • Rudice • Sebranice • Senetářov • Skalice nad Svitavou • Skrchov • Sloup • Spešov • Stvolová • Sudice • Suchý • Sulíkov • Světlá • Svinošice • Svitávka • Šebetov • Šebrov-Kateřina • Šošůvka • Štěchov • Tasovice • Uhřice • Újezd u Boskovic • Újezd u Černé Hory • Úsobrno • Ústup • Valchov • Vanovice • Vavřinec • Vážany • Velenov • Velké Opatovice • Vilémovice • Vísky • Voděrady • Vranová • Vysočany • Závist • Zbraslavec • Žďár • Žďárná • Žernovník • Žerůtky
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Olešnice_(okres_Blansko)&oldid=21342645“