Šošůvka
| Šošůvka | |
|---|---|
 Pohled na obec od kaple svatého Václava a Anežky České | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0641 582484 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Blansko |
| Okres (LAU 1) | Blansko (CZ0641) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′38″ s. š., 16°45′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 669 (2022)[1] |
| Rozloha | 5,12 km² |
| Katastrální území | Šošůvka |
| Nadmořská výška | 575 m n. m. |
| PSČ | 679 13 |
| Počet domů | 230 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Šošůvka 187 679 13 Sloup v Moravském Krasu obecniurad@sosuvka.com |
| Starosta | Stanislav Šindelka |
| Oficiální web: www | |
  Šošůvka | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 582484 |
| Kód části obce | 162931 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Šošůvka se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 669[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší písemný doklad (1374) ukazuje podobu Sušovec. To byla zdrobnělina staršího Sušov odvozeného od osobního jména Suš (které se zakládalo na přídavném jménu suchý) a znamenajícího "Sušův majetek". Od 15. století je doložena nová zdrobnělina v ženském rodě Sušůvka. Počáteční Š- vzniklo dálkovou asimilací palatálnosti k š ve druhé slabice. -o- v první slabice je nářeční. Kvůli neprůhlednosti základu bylo jméno vesnice v průběhu staletí všelijak komoleno (Šušnovka, Šišulka, Šešulka, Šošulka, Šušunka).[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1374, kdy Mikuláš z Petrovic připsal manželce Dorotě ve vsi Šošůvka jeden lán. Další zápis pochází z roku 1437, kdy Vok V. z Holštejna prodal Hynkovi z Valdštejna holštejnské panství, k němuž patří i tři lány v Šošůvce. Část vsi patrně náležela k otaslavickému panství, protože ji po smrti svého nevlastního bratra Jana Pušky z Kunštátu nejml. zdědila jeho nevlastní sestra Machna z Valdštejna. Ta roku 1463 poháněl Půtu ze Sovince a Doubravice, který v té době vlastnil hrad Holštejn, že jí protiprávně držel vsi Sloup, Šošůvku, Gadišinu, Bohdalůvku, Svatoňůvku, Vaňkouš, Hartmanice a les Bič.
Koncem 15. století měl v Šošůvce majetek Jakub ze Šárova, který ho prodal roku 1491 Ludmile z Kunštátu, jež byla manželkou Vratislava z Pernštejna. Ves se tak stala součástí plumlovského panství. V roce 1587 koupil vesnice Sloup, Šošůvku a pustou ves Bohdalevsko Bernard z Drnovic na Rájci. Od této doby se stala obec součástí rájeckého panství, které vlastnili od roku 1667 Rogendorfové a od roku 1763 Salmové.
V roce 1846 zde bylo 65 domů a 342 obyvatel. Roku 1900 v obci žilo 703 obyvatel.[4]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple svatého Václava a svaté Anežky České vysvěcená v září roku 2002[5]
- Polní kříž (tzv. „bílý“) vytvořený zdejším Bratrstvem živého růžence roku 1905.
- Kříž z roku 1855
- Fragment zvonu ze zvoničky zbořené roku 1943, který nejspíš pocházel z původní sloupské kaple (předchůdce dnešního poutního kostela) z roku 1730.
- Pramen „Na Troubkách“, ze kterého byl veden trativod do dnes již zaniklého hradu Holštejna
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- František Mikulášek, římskokatolický kněz jezuitského řádu
- Bohumil Horáček, katolický kněz jezuitského řádu a misionář pro ruské země, rektor papežské koleje Rusicum, poradce biskupa Františka Tomáška na druhém vatikánském koncilu
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Jižní část obce a katastru leží v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Západně od obce se v podzemí nacházejí Sloupsko-šošůvské jeskyně a z východní a západní strany podzemím vede jeskynní systém Amatérská jeskyně.
Hranice katastru s obcí Sloup tvoří Sloupský potok, jehož hlavní zdrojnicí je potok Luha. [zdroj?]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Kaple svatého Václava a Anežky České
Kaple svatého Václava a Anežky České - čelní podhled
Pískovcový kříž z roku 1887
Kříž z roku 1885
Památník
Hasičská zbrojnice
Bývalý, dnes zatopený, lom Helišova skála
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 552, 553.
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 189.
- ↑ http://www.sosuvka.com/index.php?pg=zajimavosti&sub=kaple
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jan Kneis, Blanský okres
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šošůvka na Wikimedia Commons - Šošůvka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
