Šošůvka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šošůvka
Pohled na obec od kaple svatého Václava a Anežky České
Pohled na obec od kaple svatého Václava a Anežky České
Znak obce ŠošůvkaVlajka obce Šošůvka
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0641 582484
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBlansko
Okres (LAU 1)Blansko (CZ0641)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel669 (2022)[1]
Rozloha5,12 km²
Katastrální územíŠošůvka
Nadmořská výška575 m n. m.
PSČ679 13
Počet domů230 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠošůvka 187
679 13 Sloup v Moravském Krasu
obecniurad@sosuvka.com
StarostaStanislav Šindelka
Oficiální web: www.sosuvka.com
Šošůvka
Šošůvka
Další údaje
Kód obce582484
Kód části obce162931
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Šošůvka se nachází v okrese BlanskoJihomoravském kraji. Žije zde 669[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemný doklad (1374) ukazuje podobu Sušovec. To byla zdrobnělina staršího Sušov odvozeného od osobního jména Suš (které se zakládalo na přídavném jménu suchý) a znamenajícího "Sušův majetek". Od 15. století je doložena nová zdrobnělina v ženském rodě Sušůvka. Počáteční Š- vzniklo dálkovou asimilací palatálnosti k š ve druhé slabice. -o- v první slabice je nářeční. Kvůli neprůhlednosti základu bylo jméno vesnice v průběhu staletí všelijak komoleno (Šušnovka, Šišulka, Šešulka, Šošulka, Šušunka).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1374, kdy Mikuláš z Petrovic připsal manželce Dorotě ve vsi Šošůvka jeden lán. Další zápis pochází z roku 1437, kdy Vok V. z Holštejna prodal Hynkovi z Valdštejna holštejnské panství, k němuž patří i tři lány v Šošůvce. Část vsi patrně náležela k otaslavickému panství, protože ji po smrti svého nevlastního bratra Jana Pušky z Kunštátu nejml. zdědila jeho nevlastní sestra Machna z Valdštejna. Ta roku 1463 poháněl Půtu ze Sovince a Doubravice, který v té době vlastnil hrad Holštejn, že jí protiprávně držel vsi Sloup, Šošůvku, Gadišinu, Bohdalůvku, Svatoňůvku, Vaňkouš, Hartmanice a les Bič.

Koncem 15. století měl v Šošůvce majetek Jakub ze Šárova, který ho prodal roku 1491 Ludmile z Kunštátu, jež byla manželkou Vratislava z Pernštejna. Ves se tak stala součástí plumlovského panství. V roce 1587 koupil vesnice Sloup, Šošůvku a pustou ves Bohdalevsko Bernard z Drnovic na Rájci. Od této doby se stala obec součástí rájeckého panství, které vlastnili od roku 1667 Rogendorfové a od roku 1763 Salmové.

V roce 1846 zde bylo 65 domů a 342 obyvatel. Roku 1900 v obci žilo 703 obyvatel.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple svatého Václava a svaté Anežky České vysvěcená v září roku 2002[5]
  • Polní kříž (tzv. „bílý“) vytvořený zdejším Bratrstvem živého růžence roku 1905.
  • Kříž z roku 1855
  • Fragment zvonu ze zvoničky zbořené roku 1943, který nejspíš pocházel z původní sloupské kaple (předchůdce dnešního poutního kostela) z roku 1730.
  • Pramen „Na Troubkách“, ze kterého byl veden trativod do dnes již zaniklého hradu Holštejna

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Jižní část obce a katastru leží v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Západně od obce se v podzemí nacházejí Sloupsko-šošůvské jeskyně a z východní a západní strany podzemím vede jeskynní systém Amatérská jeskyně.

Hranice katastru s obcí Sloup tvoří Sloupský potok, jehož hlavní zdrojnicí je potok Luha. [zdroj?]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 552, 553.
  4. KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 189. 
  5. http://www.sosuvka.com/index.php?pg=zajimavosti&sub=kaple

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Kneis, Blanský okres

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]