Úsobrno
| Úsobrno | |
|---|---|
 Kostel svatého Cyrila a Metoděje | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Velké Opatovice |
| Obec s rozšířenou působností | Boskovice (správní obvod) |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°35′20″ s. š., 16°45′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 418 (2025)[1] |
| Rozloha | 7,79 km²[2] |
| Katastrální území | Úsobrno |
| Nadmořská výška | 415 m n. m. |
| PSČ | 679 39 |
| Počet domů | 188 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Úsobrno 81 679 39 Úsobrno usobrno@usobrno.cz |
| Starosta | Petr Komárek |
| Oficiální web | www |
  Úsobrno | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 582573 |
| Kód části obce | 174777 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Úsobrno (německy Hausbrunn[4]) je obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 418[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno Úsobrno nemá jednoznačný výklad, ačkoli jde jistě o jméno velmi starobylé. Jedna možnost je, že výchozí podoba jména zněla Ustrbno a byla odvozena od slovesa strbnúti („tvrdnout“), význam onoho jména by pak byl „místo, kde tvrdne půda“. Z něj by se následně podoba Úsobrno vyvinula hláskovým zjednodušením. Tento výklad nicméně přináší určité nesnáze (nejstarší doklad z 1078 Uzobren jej nepodporuje), není tudíž vyloučeno, že jméno je už předslovanské. Německá podoba jména vznikla z českého (snad z tvaru Usbrno), jeho první část byla přichýlena k Haus („dům“), druhá k Brunn („studna“). Jelikož druhá část jména připomínala jméno Brna, psalo se německy také Hausbrünn.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1073,[6] kdy byl Otou I. založen klášter Hradisko u Olomouce a Úsobrno společně s dalšími přilehlými vesnicemi bylo v jeho držení. Klášterním majetkem zůstala vesnice až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen.[7]
V roce 1951 byl v obci postavený a vysvěcený kostel svatého Cyrila a Metoděje, který má bohatou vnitřní výzdobu. Nalezneme zde varhany, které pocházejí z roku 1850, dále se zde nachází zobrazení křížové cesty a dřevěné vyřezávané sochy světců. [8]
Obcí procházela obchodní stezka, tzv. hvozdecká, která je zmiňována v písemnostech z roku 1145.[6] V dokumentu je zmíněna celnice v této vesnici.[6]
Ve 13. či 14. století stávala východně od obce fortifikace stejného jména.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]Obcí protéká Úsobrnský potok, který na horním konci obce zásobuje rybník a do kterého se ve vesnici zprava vlévá Duranský potok a zleva bezejmenný přítok pramenící severně od vesničky Pohora, který zásobuje sérii rybníků nad obcí. Úsobrnský potok je pravostranným přítokem Jevíčky.
Východně od obce se rozkládá přírodní rezervace Durana.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 653 | 650 | 599 | 615 | 670 | 825 | 835 | 649 | 652 | 629 | 586 | 501 | 467 | 424 | 432 |
| Počet domů | 84 | 84 | 81 | 81 | 82 | 103 | 116 | 128 | 138 | 149 | 142 | 169 | 188 | 193 | 188 |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 1999.[11]
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Počátky sklářství v obci sahají do 1827, kdy Karl Graf Strachwitz založil Karlovu huť.[6] Ta se nejprve specializovala na tabulová skla, posléze v nájmu firmy Reich zaměřila svůj sortiment především na výrobu lahví, u kterého zůstává i na počátku 21. století pod značkou Sklárny Moravia.[12]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Cyrila a Metoděje
Kříž před kostelem
Kříž u hlavní silnice
Kříž u žluté značky vedoucí od Durany do Úsobrna
Památník obětem světových válek
Příkop hradu Úsobrno
Přírodní rezervace Durana
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 537.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 646–647.
- 1 2 3 4 KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 2011-01-13 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.
- ↑ SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-12-01]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
- ↑ MAZALOVÁ, Terezie. Památky a zajímavosti. https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/7082/usobrno.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Úsobrno [online]. 1999-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Sklárny Moravia. Historie [online]. © 2015 [cit. 2015-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-07.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Úsobrno na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Úsobrno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
