Miroslav Kobza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miroslav Kobza
Miroslav Kobza.jpg
Narození7. dubna 1969 (53 let)
Zábřeh
Povoláníspisovatel, fotograf a novinář
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Kobza (* 7. dubna 1969 Zábřeh) je moravský novinář, fotograf, spisovatel, rozhlasový dokumentarista, dramaturg, textař a hudebník.[1]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Zábřeze. Absolvoval Střední odborné učiliště elektrotechnické v Mohelnici, obor elektromechanik v letech 1983–1986 a následně studoval Střední školu pro pracující tamtéž, obor silnoproudá elektrotechnika, kde maturoval v roce 1988. Následně neúspěšně studoval VUT Brno, obor silnoproudá elektrotechnika.

Začínal jako dělník v elektrovýrobě, později pracoval jako vrchní kotelník, energetik a vodohospodář. Od roku 1993 působil krátce jako referent odboru Životního prostředí na MěÚ Zábřeh. V roce 1993 začal spolupracovat s regionálním týdeníkem Region, v roce 1994 se stal šéfredaktorem šumperské mutace tohoto týdeníku. Od roku 1997 působil jako redaktor regionálního týdeníku Moravský sever.

Už před rokem 2000 externě spolupracoval s Českým rozhlasem v Olomouci. V roce 2002 se stal zaměstnancem Českého rozhlasu, kde působil jako vedoucí nově vznikající Slovesné a literární redakce. Po jejím zrušení v roce 2014 působí ve stejné firmě jako redaktor publicistiky.[2]

Kromě výše uvedených publikoval v mnoha regionálních i celostátních médiích.

Rozhlasová tvorba[editovat | editovat zdroj]

Jako publicista působí zejména v oblasti Šumperska, Jesenicka, Bruntálska, částečně i Uničovska, Litovelska a Konicka. V rozhlasové tvorbě se věnuje hodně historii Moravy a Slezska a památkám. Soustavně mapuje technické památky regionu, přírodní zajímavosti a osobnosti kraje.

Je autorem rozhlasového cyklu Od Pradědu na Hanou[3], který Český rozhlas vysílá od roku 2002 doposud. Rozhlasových pohlednic z obcí, měst, ale i přírody, míst zapomenutých i známých, bylo odvysíláno už více než 2500 dílů. V roce 2020 za tento pořad získal zvláštní ocenění v soutěži Média na pomoc památkám.[4]

Je autorem několika rozhlasových her a dramatizací.[5] Jako dramaturg se podílel na vzniku mnoha rozhlasových adaptací literárních děl.

Napsal předlohu pro 14 dílný cyklus pohádek z oblasti severozápadní Moravy "Povídánky od nitěných knoflíků".[6] Knižně vyšlo v olomouckém nakladatelství Poznání v roce 2014.

Vytvořil několik desítek dokumentů a publicistických koláží. K nejvýznamnějším patří například cyklus Tepny krajiny, Slezsko, země zapomenutá, či díly z cyklů Toulky krajem, Přímo z místa. Ze solitérních děl například dokumenty: Po stopách stařičkého mocnáře[7], který je biografickým pohledem na osobnost císaře Františka Josefa I. či črta ze života slezského barda Viktora Emanuela Heegera Z Bruntálu na Grossglockner[8], případně hudební pásmo Moja milá paní, které je vzpomínkou na Deža Ursinyho.

Za rozhlasovou tvorbu obdržel 21.4.2022 Cenu olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury v kategorii film, rozhlas a televize za rok 2020.[9]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Literární začátky vycházejí rozhlasové tvorby, kdy ve svých prapočátcích přenesl do knih některé úspěšné rozhlasové cykly. První tři z nich napsal společně se spisovatelkou a básnířkou Irenou Šindlářovou. Později se začal věnovat zejména moravským horám a historii.

Z beletrie vydal cyklus povídek Povídánky od nitěných knoflíků. Nejen za tuto knihu obdržel od zastupitelstva rodného města Cenu města Zábřeha za rok 2014.[10]

Kromě toho se výrazně podílel na vydání dvou doposud nezpracovaných rukopisů Františka Šmídy: Vzpomínky z vojny 1914–1919 (Poznání 2014) a Břetislava Nakládala: Vzpomínky na Protektorát (Poznání 2016).

  • Putování krajinou studánek a pramenů společně s Irenou Šindlářovou, Danal 2004, ISBN 8085973499
  • Tepny krajiny: putování podél řek za památkami, přírodou a lidmi Olomouckého kraje společně s Irenou Šindlářovou, Poznání 2007, ISBN 9788086606606
  • Tepny krajiny: Řeky Moravskoslezského kraje společně s Irenou Šindlářovou, Poznání 2007, ISBN 9788086606705
  • Povídánky od nitěných knoflíků, Poznání 2014, ISBN 9788087419441
  • Cestou necestou – Za tajemstvím Hrubého Jeseníku, Edice tajemné stezky, Regia 2015, ISBN 9788087866207
  • Putování Zábřežskem – Po stezkách legend a příběhů, Edice tajemné stezky, Regia 2018, ISBN 9788087866344
  • Příběhy obce Rudolfov 1824 – 2019, vydáno vlastním nákladem 2019.
  • Mlžnou krásou Rychlebských hor, Edice tajemné stezky, Regia 2020, ISBN 9788087866528

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Fotografuje od mladých let. Vzhledem ke svému povolání se věnoval nejčastěji reportážní fotografii. Vystavoval v několika galeriích ať už samostatně nebo s dalšími autory.[11] Jeho fotografie se nacházejí v soukromých sbírkách a byly použity v desítkách periodik, na webu i k tisku mnoha publikací např. pro Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním atd.

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Přestože v mládí navštěvoval Lidovou školu umění obor housle, tvrdí, že to je jediný strunný nástroj, na který neumí. Hraje na kytaru, mandolínu, baskytaru a také na foukací harmoniku. Od mládí působil v několika kapelách od rocku, přes folk až po country. Skládá písňové texty nejen pro sebe a svou kapelu, ale i pro jiné interprety

V roce 2009 založil skupinu Beerbikersband, která později změnila název na Wilsne![12] Hrají autorskou hudbu na pomezí folku, rocku, blues a dalších žánrů na jejíž tvorbě se podílí a působí též jako zpěvák a kapelník.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miroslav Kobza [online]. Osobnosti Moravy.eu. Dostupné online. 
  2. Miroslav Kobza [online]. ČRo Olomouc, 2018-03-27. Dostupné online. 
  3. Od Pradědu na Hanou [online]. ČRo Olomouc, 2011-03-29. Dostupné online. 
  4. Vyhlášeny výsledky novinářské soutěže Média na pomoc památkám 2020 [online]. Syndikát novinářů ČR, 2021-10-07. Dostupné online. 
  5. Cesta na Praděd [online]. Panáček v říši mluveného slova, 2005-07-13. Dostupné online. 
  6. Povídánky od nitěných knoflíků - Miroslav Kobza [online]. Databáze knih. Dostupné online. 
  7. Po stopách stařičkého mocnáře [online]. Panáček v říši mluveného slova. Dostupné online. 
  8. Český rozhlas Olomouc představí unikátní cestopis z roku 1882 [online]. Město Bruntál. Dostupné online. 
  9. Ceny Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury [online]. Ceny Olomouckého kraje, 2021. Dostupné online. 
  10. KRESTÝN, Michal. Cenu města Zábřeha převezme publicista Miroslav Kobza. Šumperský a jesenický deník [online]. Vltava Labe Media, 2015-02-17. Dostupné online. 
  11. BARTOŇOVÁ, Vladimíra. Kobza s fotografiemi vyprodal zábřežské kino. Šumperský a jesenický deník. 2020-07-02. Dostupné online [cit. 2023-01-16]. 
  12. Wilsne! [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]