Přeskočit na obsah

Viktor Heeger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Viktor Heeger
Viktor Heeger
Viktor Heeger
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1897 – 1901
Rodné jménoViktor Emanuel Heeger
Narození28. dubna 1858
Cukmantl
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. srpna 1935 (ve věku 77 let)
Opava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Profesepedagog, spisovatel, básník, učitel, novinář, politik, prozaik, dramaturg a kulturní pracovník
Náboženstvíkatolicismus
CommonsViktor Heeger
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Heeger, celým jménem Viktor Emanuel Heeger (28. dubna 1858 Zlaté Hory[1] – 5. srpna 1935 Opava[2][3]), byl rakouský pedagog, spisovatel, průkopník lyžování v Jeseníkách[4] a politik německé národnosti působící ve Slezsku. Na konci 19. století byl poslancem Říšské rady.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn hraběcího a biskupského lesního geometra Moritze Gabriela Heegera a Anny, rozené Reinelt.[5][6] Působil jako učitel na měšťanské škole v Bruntálu.[7] Od roku 1892 byl spisovatelem žijícím v Brně.[3]

Na konci 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 byl zvolen za městskou kurii, obvod Krnov, Albrechtice atd.[8]V roce 1897 se profesně uvádí jako spisovatel ve Vídni.[9]

Po ukončení poslanecké činnosti byl učitelem na různých školách vydržovaných národnostním spolkem Bund der Deutschen Nordmährens se sídlem v Olomouci a spolkem Verein Südmark se sídlem ve Štýrském Hradci. V roce 1909 se přestěhoval do Opavy. V roce 1913 zde založil slezskou rolnickou divadelní společnost.

Publikoval díla, v nichž používal slezský německý dialekt.[3] Psal básně. Podílel se na výstavbě školní budovy Petrin[2]v Bruntálu.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Grüße der Heimat (1962, posmrtně)
  • Koppenbriefe (1960, posmrtně)
  • Der Schubert Schmied (1928)
  • Das Kind (1921)
  • Hans Kudlich (1914)
  • Der Pfeifla-Schuster (1914)
  • Die Wunderkur (1913)
  • Die Reihwiesner (1912)
  • Köpernikel und Arnika (1909)
  • Der Kobersteiner (1908)
  • Geschichten vom alten Haiman (1888, 1895)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b Heeger Emanuel Viktor, 1858-1935 [online]. Portaro katalog knihovny [cit. 2014-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-27. 
  3. ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Heeger, Viktor (1858-1935), Schriftsteller, s. 236. (německy) 
  4. ↑ KUBA, František. Akce připomene Viktora Emanuela Heegera [online]. Bruntálský a krnovský deník, 2008-04-25 [cit. 2016-05-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Viktor Emanuel Heeger [online]. www.rozhlednabiskupskakupa.cz [cit. 2016-05-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČEP, Marian. Viktor Emanuel Heeger (1858 - 1935) [online]. zlatehory.cz [cit. 2016-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28. 
  7. ↑ Heeger, Viktor [online]. kulturportal-west-ost.eu [cit. 2016-05-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=70&size=45

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FILIPČÍKOVÁ, Hana. Zur Bedeutung Viktor Emanuel Heegers, seiner Werke und Aufgabe in der zeitgenössischen Bevölkerung des ehemaligen Sudetenlandes. [online]. Brno: německy, 2013 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Viktor_Heeger&oldid=24455226“