Moravská národnost
Moravská národnost se jako samostatná a svébytná národnost (ve smyslu společenství se společnými dějinami, kulturou a územím) oficiálně poprvé objevila v roce 1991, kdy mohla být uvedena ve sčítání lidu. Tehdy se k ní přihlásilo celkem 1,36 milionu obyvatel České republiky.[1] O deset let později následoval pokles na 380 tisíc obyvatel,[2] ale při sčítání v roce 2011 mírný vzestup na 630 tisíc obyvatel.[3] Územně je nejvíce rozšířena na jižní Moravě, zejména v okolí Brna a na Slovácku. Uznávána je také jako národnostní menšina na kulturně blízkém Slovensku,[4] přičemž podle sčítání z roku 2011 se k ní zde přihlásily 3 tisíce obyvatel.[5]
Z významných osob se k moravské národnosti hlásil např. zpěvák Karel Kryl,[6] výslovně se takto identifikuje i právník a politik Zdeněk Koudelka[7], historik Jiří Pernes[7], a politik Petr Gazdík[8]. Ochrana, podpora a rozvoj moravské národnosti je cílem moravistických politických stran, sdružení a spolků, zejména pak politické strany Moravané, která se přímo označuje za politického reprezentanta moravského národa. Jednou z viditelných akcí je např. každoroční vyvěšování moravské vlajky.
Identifikace s moravskou národností[editovat | editovat zdroj]
(údaje v procentech podle okresů při sčítáních lidu)
| okres | 1991[9] | 2001[10] | 2011[11] |
|---|---|---|---|
| Blansko | 56,3 | 20,0 | 19,6 |
| Brno-město | 60,9 | 18,7 | 18,8 |
| Brno-venkov | 62,4 | 21,4 | 25,0 |
| Bruntál | 15,1 | 4,0 | 3,9 |
| Břeclav | 57,5 | 15,9 | 24,2 |
| Frýdek-Místek | 8,0 | 2,0 | 2,2 |
| Hodonín | 64,6 | 15,1 | 26,1 |
| Jeseník | 3,2 | 3,8 | |
| Jihlava | 7,5 | 1,7 | 2,7 |
| Karviná | 5,2 | 1,3 | 2,5 |
| Kroměříž | 52,0 | 13,1 | 18,7 |
| Nový Jičín | 20,0 | 4,2 | 8,5 |
| Olomouc | 24,0 | 8,0 | 9,3 |
| Opava | 5,7 | 1,4 | 3,8 |
| Ostrava-město | 8,9 | 2,3 | 3,8 |
| Prostějov | 45,9 | 11,2 | 14,6 |
| Přerov | 33,9 | 7,2 | 15,0 |
| Svitavy | 9,6 | 2,2 | 3,5 |
| Šumperk | 21,0 | 6,4 | 14,9 |
| Třebíč | 35,6 | 10,9 | 16,4 |
| Uherské Hradiště | 49,1 | 16,0 | 22,8 |
| Vsetín | 30,7 | 6,2 | 10,1 |
| Vyškov | 59,0 | 17,7 | 24,4 |
| Zlín | 38,3 | 9,5 | 15,2 |
| Znojmo | 44,0 | 11,9 | 18,7 |
| Žďár nad Sázavou | 32,1 | 8,9 | 11,8 |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pramenné dílo sčítání 1991 (Tab. 7 Obyvatelstvo podle národnosti a pohlaví, pětiletých věkových skupin a státní příslušnosti)
- ↑ Datové publikace ze sčítání 2001 (Obyvatelstvo - ČR)
- ↑ Definitivní výsledky sčítání 2011: osoby uvádějící moravskou národnost jako jedinou, nebo společně s jinou (Tab. 614a Obyvatelstvo podle věku, národnosti a pohlaví)
- ↑ Štatút Rady vlády Slovenskej republiky pre národnostné menšiny a etnické skupiny. www.olaf.vlada.gov.sk [online]. [cit. 2013-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-17.
- ↑ Sčítanie obyvateľov, domov a bytov 2011 (Tab. 10 Obyvateľstvo SR podľa národnosti)
- ↑ Vzpomínka na Karla Kryla. Čechoslovák a Moravan
- ↑ a b Morava chudne a vylidňuje se. Proč už není politickým tématem?
- ↑ My nejsme Česko. Skalní Moravané žádají nový název státu i zemské sněmy. iDNES.cz [online]. 2014-03-02 [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Pramenné dílo sčítání 1991 (Tab. 84/2 Obyvatelstvo podle národnosti v %)
- ↑ Datové publikace ze sčítání 2001 (Základní informace o okresech a krajích)
- ↑ Definitivní výsledky sčítání 2011
