Moravská národnost
Moravská národnost se jako samostatná a svébytná národnost (ve smyslu společenství se společnými dějinami, kulturou a územím) oficiálně poprvé objevila v roce 1991, kdy mohla být uvedena ve sčítání lidu. Tehdy se k ní přihlásilo celkem 1,36 milionu obyvatel České republiky.[1] O deset let později následoval pokles na 380 tisíc obyvatel,[2] při sčítání v roce 2011 vzestup na 630 tisíc obyvatel.[3] Územně je nejvíce rozšířena na jižní Moravě, zejména v okolí Brna a na Slovácku. Uznávána je také jako národnostní menšina na kulturně blízkém Slovensku,[4] přičemž podle sčítání z roku 2011 se k ní zde přihlásily 3 tisíce obyvatel.[5] Česká republika existenci moravské národnosti (národnostní menšiny) neuznává, a tedy její příslušníci nemají práva podle zákona č. 273/2001 Sb.
Z významných osob se k moravské národnosti hlásil např. zpěvák Karel Kryl,[6] politik Petr Gazdík[7], výslovně se takto identifikuje i právník a politik Zdeněk Koudelka[8] a historik Jiří Pernes[8]. Ochrana, podpora a rozvoj moravské národnosti je cílem promoravských sdružení, spolků a politických stran (Moravané, Moravské zemské hnutí). Jednou z viditelných akcí je např. každoroční vyvěšování moravské vlajky.
Moravská národnost před rokem 1991[editovat | editovat zdroj]
První moderní sčítání lidu na území českých zemí proběhlo roku 1869. Národnost byla tehdy zjišťována pomocí mateřského jazyka (umgangssprache). Respondent byl nucen zapsat si jeden z devíti obcovacích jazyků, mezi nimiž byl i jazyk český-moravský-slovácký.[9] V Předlitavsku bylo k roku 1910 sečteno 6 435 983 občanů s tímto jazykem. Po roce 1918 se při sčítáních psala národnost československá a jazyk československý.
V pruském Slezsku se nacházelo Hlučínsko, kde žili tzv. pruští Moravci, jejichž řeč se oficiálně nazývala moravštinou[10] (fakticky se však považovali za Němce). Při sčítání k roku 1905 bylo v Hlučínsku zjištěno 87,3 % obyvatelstva s moravským mateřským jazykem. Roku 1908 byl vydán zákon, že moravštinu a polštinu je možno používat na okresních úřadech, v jejichž okrese se nachází více než 60 % moravského nebo polského obyvatelstva. Takový okres se ale v Horním Slezsku nenacházel.
Po přesunu Hlučínska z Pruska do První Československé republiky byla zjišťována moravská národnost v rámci československé národnosti.[10] Tato národnost však byla za první republiky obyvatelům regionu proti jejich vůli vnucována československými úřady, jelikož zdejší obyvatelstvo tehdy i přes oficiální název jazyka tíhlo k národnosti německé a se zemskou či národní identitou si své moravectví nespojovalo.[11] Na Hlučínsku se nesčítalo pomocí sčítacích archů (vyplňováno samotnými občany), nýbrž archy popisnými (vyplňováno sčítacím komisařem, který odpovědi do archu zapisoval na základě odpovědí dotázaného a zejména na základě vlastního uvážení - resp. na základě objektivní skutečnosti).[11]
V roce 1930 byla na území Hlučínska československými sčítacími komisaři přiřazena moravská národnost 92 % obyvatelům regionu.[12] Ta se však v koncových statistikách automaticky započítávala do národnosti československé.[11]
Podíl moravské národnosti[editovat | editovat zdroj]
Největší podíl měla moravská národnost v Jihomoravském kraji, kde se k ní přihlásilo 254 648 lidí,[13] což je více než 21 %. Nejvíce lidí se přihlásilo k moravské národnosti v Brně, kde jich bylo zjištěno 72 367,[14] což však bylo pouze 18,75 %. Největší podíl měla moravská národnost v obcích Závist (43,66 %), Čeložnice (43,96 %), Branišovice (44,12 %), Podmolí (44,38 %), Telnice (44,47 %), Borovník (45,65 %), Pucov (47,24 %), Přeckov (49,35 %), Řikonín (57,14 %) a Hostějov (60,00 %).[15] Z měst v Čechách se k moravské národnosti nejvíce lidí přihlásilo v Praze - 3 754 příslušníků.[16]
Identifikace s moravskou národností[editovat | editovat zdroj]
(údaje v procentech podle okresů při sčítáních lidu)
| okres | 1991[17] | 2001[18] | 2011[19] |
|---|---|---|---|
| Blansko | 56,3 | 20,0 | 19,6 |
| Brno-město | 60,9 | 18,7 | 18,8 |
| Brno-venkov | 62,4 | 21,4 | 25,0 |
| Bruntál | 15,1 | 4,0 | 3,9 |
| Břeclav | 57,5 | 15,9 | 24,2 |
| Frýdek-Místek | 8,0 | 2,0 | 2,2 |
| Hodonín | 64,6 | 15,1 | 26,1 |
| Jeseník | 12,6 | 3,2 | 3,8 |
| Jihlava | 7,5 | 1,7 | 2,7 |
| Jindřichův Hradec | 4,3 | 0,4 | 0,5 |
| Karviná | 5,2 | 1,3 | 2,5 |
| Kroměříž | 52,0 | 13,1 | 18,7 |
| Nový Jičín | 20,0 | 4,2 | 8,5 |
| Olomouc | 24,0 | 8,0 | 9,3 |
| Opava | 5,7 | 1,4 | 3,8 |
| Ostrava-město | 8,9 | 2,3 | 3,8 |
| Prostějov | 45,9 | 11,2 | 14,6 |
| Přerov | 33,9 | 7,2 | 15,0 |
| Svitavy | 9,6 | 2,2 | 3,5 |
| Šumperk | 21,0 | 6,4 | 14,9 |
| Třebíč | 35,6 | 10,9 | 16,4 |
| Uherské Hradiště | 49,1 | 16,0 | 22,8 |
| Vsetín | 30,7 | 6,2 | 10,1 |
| Vyškov | 59,0 | 17,7 | 24,4 |
| Zlín | 38,3 | 9,5 | 15,2 |
| Znojmo | 44,0 | 11,9 | 18,7 |
| Žďár nad Sázavou | 32,1 | 8,9 | 11,8 |
Vývoj moravské národnosti[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Samostatně | V kombinacích | Na Slovensku | Celkem |
|---|---|---|---|---|
| 1991 | 1 362 313[20] | - | 6 037[21] | 1 368 350 |
| 2001 | 380 474[22] | 382 969[22] | 2 348[21] | 385 317 |
| 2011 | 522 474[23] | 630 897[23] | 3 286[21] | 634 183 |
| 2021 | 359 621[24] | 556 641[24] | 1 098[25] | 557 739 |
Sčítání lidu 2021[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu 2021 je otázka zjišťování jakékoliv národnosti možná, ale zcela dobrovolná. Je otázkou jen osobní volby a identity a není vázána na žádný vnější (objektivní) parametr, jako tomu bylo dříve (státní příslušnost, narození, místo narození, obcovací jazyk, jakýkoliv jazyk, absolvované školy a pod.). Je tedy maximálně liberální. Již projevenou národnost (jakoukoliv) ale sčítací autorita (ČSÚ) uzná jako fakt a zanese do souhrnné statistiky.[27]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pramenné dílo sčítání 1991 (Tab. 7 Obyvatelstvo podle národnosti a pohlaví, pětiletých věkových skupin a státní příslušnosti)
- ↑ Datové publikace ze sčítání 2001 (Obyvatelstvo - ČR)
- ↑ Definitivní výsledky sčítání 2011: osoby uvádějící moravskou národnost jako jedinou, nebo společně s jinou (Tab. 614a Obyvatelstvo podle věku, národnosti a pohlaví). www.scitani.cz [online]. [cit. 2013-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-17.
- ↑ Štatút Rady vlády Slovenskej republiky pre národnostné menšiny a etnické skupiny. www.olaf.vlada.gov.sk [online]. [cit. 2013-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-17.
- ↑ Sčítanie obyvateľov, domov a bytov 2011 (Tab. 10 Obyvateľstvo SR podľa národnosti). portal.statistics.sk [online]. [cit. 2013-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-14.
- ↑ Vzpomínka na Karla Kryla. Čechoslovák a Moravan
- ↑ My nejsme Česko. Skalní Moravané žádají nový název státu i zemské sněmy. iDNES.cz [online]. 2014-03-02 [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Morava chudne a vylidňuje se. Proč už není politickým tématem?. www.denikreferendum.cz [online]. [cit. 2013-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ JAN, Němeček; JAN, Kuklík. Od národního státu ke státu národností?: Národnostní statut a snahy o řešení menšinové otázky v Československu v roce 1938. [s.l.]: Karolinum Press 450 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2377-1. Google-Books-ID: PA03BAAAQBAJ.
- ↑ a b PETŘÍKOVÁ. Národnostní a náboženské složení Hlkučínska [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c KOLEKTIV AUTORŮ. Národnostní statistika v českých zemích 1880-1930: mechanismy, problémy a důsledky národnostní klasifikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2016. ISBN 978-80-7422-551-2
- ↑ Senát Národního shromáždění. www.senat.cz [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Sčítání lidu 2011 | Moravský národ [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-09.
- ↑ KURZY.CZ. Brno, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Interaktivní mapa k výsledkům sčítání lidu. public.tableau.com [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Praha, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Pramenné dílo sčítání 1991 (Tab. 84/2 Obyvatelstvo podle národnosti v %)
- ↑ Datové publikace ze sčítání 2001 (Základní informace o okresech a krajích). www.scitani.cz [online]. [cit. 2013-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-07.
- ↑ Definitivní výsledky sčítání 2011. www.scitani.cz [online]. [cit. 2013-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-17.
- ↑ Vybrané národnosti České republiky [online]. Praha: ČSÚ [cit. 2020-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Tab. 10 Obyvateľstvo SR podľa národnosti [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b IVANOVÁ, Kateřina; ŠPIRUDOVÁ, Lenka; KUTNOHORSKÁ, Jana. Multikulturní ošetřovatelství I. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 249 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-1212-3.
- ↑ a b K moravské národnosti se při sčítání přihlásilo přes půl milionu lidí - Tiscali.cz. web.archive.org [online]. 2015-12-26 [cit. 2020-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Národnost | Sčítání 2021. www.czso.cz [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online.
- ↑ SODB2021 - Obyvatelia - Základné výsledky. www.scitanie.sk [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Sochu Jošta v Brně ozdobil moravský znak, připomíná význam Moravy [online]. [cit. 2021-04-10]. Dostupné online.
- ↑ Uvedení národnosti je svobodnou volbou - Český statistický úřad 2021
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- ŠENKÝŘ, Miloš. Moravská antikampaň. Za Moravu [online]. Český rozhlas. Plus, 4. duben 2021 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
- ŠEBESTA, Jaroslav. Moravská národnost a její vývoj ve společnosti. Brno, 2009. 250 s. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Petr Kroupa. Dostupné online.