Orlová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Orlová

Centrum Orlové Lutyně
Znak obce OrlováVlajka obce Orlová
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0803 599069
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Karviná (CZ0803)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Orlová
Historická země Slezsko
Katastrální výměra 24,67 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 29 231 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 215 m n. m.
PSČ 735 11 až 735 14
Zákl. sídelní jednotky 29
Části obce 4
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu Osvobození 796
Lutyně
73514 Orlová 4
Starosta Ing. Tomáš Kuča
Oficiální web: www.mesto-orlova.cz
Email: urad@muor.cz
Orlová
Orlová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orlová (německy Orlau, polsky Orłowa) je slezské město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, 18,7 km východně od Ostravy. Žije zde přes 29 tisíc[2] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Novogotický kostel ve staré části města, tzv. „Slezské Hradčany

Klášter, statek a zámek[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Orlové pochází z roku 1223 z listiny vratislavského biskupa Vavřince.[zdroj?] Osada tehdy tvořila jádro lokality zvané Sal (sůl) a patřila k benediktinskému klášteru v Týnci u Krakova.

Později byl do Orlové přesunut benediktinský klášter, který se zasloužil o rozvoj Orlové, především v oblasti vzdělání a kultury. Dodnes je součástí sbírek NG v Praze významná oltářní archa jako doklad kulturní vyspělosti tehdejších představitelů orlovského kláštera.

V době reformace místní klášter upadal a v roce 1561 odtud byli mniši vyhnáni evangelickým těšínským knížetem Václavem a orlovský klášterní statek byl připojen ke knížecímu panství Fryštát.

V 17. století původní klášterní statek vlastnili pánové z polského Slupska, pak Bludovští z Bludova. Po vymření jejich rodu získal orlovské panství rod Mattencloitů, kteří v roce 1844 poskytli Rothschildům v daném regionu právo na těžbu uhlí.

Bludovští vybudovali v sousedství kostela v roce 1765 zámek. Zámek od roku 1902 sloužil jako městská nemocnice. V roce 1979 byl zbořen z důvodu poddolování.

Rozvoj města[editovat | editovat zdroj]

Změna nastala až počátkem 19. století, kdy bylo v Orlové objeveno bohaté ložisko černého uhlí. Malá zemědělská obec se díky průmyslové revoluci a následném napojení na strategickou Košicko-bohumínskou dráhu vyvinula v město (na něž byla oficiálně povýšena roku 1922) Stěžejním průmyslem byla těžba, avšak nebyla jediným. V Orlové působilo mnoho jiných továren, které dodávaly městu ráz moderního a bohatého města.

Centrum Orlové rozkvetlo do podoby významného střediska s tramvajemi, muzeem, nemocnicí. S množstvím českých, polských a německých škol bylo na dlouhou dobu v rámci Slezska nejvýznamnějším centrem školství (první české gymnázium, polské gymnázium, obchodní, zdravotní, průmyslové, vyšší pedagogické školství). Po určitou dobu bylo v Orlové sídlo seniora Slezské evangelické církve a. v.

Poválečný úpadek a regenerace[editovat | editovat zdroj]

Budova gymnázia získala cenu Grand Prix architektury za rok 1996.

Negativní vlivy důlní činnosti se naplno projevily po druhé světové válce (zapříčiněno taktéž destruktivním a nešetrným způsobem těžby ze strany německých okupantů i komunistického zřízení v ČSR). V šedesátých letech dokonce existoval plán na celkovou likvidaci města, k tomu naštěstí nikdy nedošlo. V Orlové bylo srovnáno na dva tisíce budov se zemí, zrušená tramvajová i osobní železniční doprava. Mnoho škol bylo přesunuto do okolních měst (Ostrava, Karviná, Havířov), na 50 tisíc exponátů sbírek orlovského muzea bylo rozprášeno po celé ČSR.

V roce 1973 Orlová na tehdejší dobu bohatě slavila 750 let. Objemná publikace vydaná k této příležitosti je poslední svého druhu a zachycuje dřívější podobu historického centra včetně zámku. Od té doby většina starého města i místní části Lazy vlivem poddolování zmizela. Společenský a obchodní život se přesunul do panelového sídliště v části Lutyně, které postupně nahradilo staré centrum města. Sídliště zbudované v pěti etapách má téměř 30 tisíc obyvatel. Z jádra města se zachovalo pouze torzo, které až v posledních několika málo letech doznává viditelné revitalizace.

Dosud se Orlové nepodařilo vynahradit ztracené město. Nové centrumsídlištní charakter. Co do velikosti je Orlová 34. největším sídlem v ČR. V současné době proběhla dostavba nového centra, jeho středobodem je hypermarket Albert. V těsné sousedství nová městská knihovna. V blízkosti je gymnázium, které získalo cenu Grand Prix architektů v roce 1996. Návrh regenerace části sídliště získal zvláštní Cenu Petra Parléře (2005).

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Orlové.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 2001 se k náboženskému vyznání přihlásilo 9 819 obyvatel Orlové, z toho 7 548 k římskokatolické církvi; bez vyznání bylo 23 019 osob; vyznání nebylo zjištěno u 2018 osob.[3]

V Orlové má sídlo římskokatolická farnost s farním kostelem Narození Panny Marie.

Protestantské církve: Protestantismus Sbor Českobratrské církve evangelické Českobratrská církev evangelická, farní sbor Slezské církve evangelické a. v. Slezská církev evangelická augsburského vyznání, Kazatelská stanice Církve bratrské Církev bratrská, Sbor Adventistů sedmého dne Církev adventistů sedmého dne, Sbor Apoštolské církve Apoštolská církev.

Náboženská společnost: Sál království Svědků Jehovových Náboženská společnost Svědkové Jehovovi.

Roku 2004 byl veřejnosti prezentován návrh na výstavbu mešity v Orlové, který se setkal s odporem obyvatel města a nakonec nebyl uskutečněn.[4]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V Orlové se často v zimě objevuje smog, stejně jako v dalších městech na Ostravsku.

Železniční a tramvajová doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Projekt vlakotramvají na Ostravsku.

Příměstská tramvajová doprava v Orlové započala v roce 1909, kdy byla předána k provozu trasa Ostrava - Petřvald - Karviná. Přes Orlovou vedla jižně od Starého náměstí. V roce 1913 se síť rozrostla o dvě trasy, jedna vedoucí z Orlové do Bohumína přes Dolní Lutyni, a druhá z Orlové do Fryštátu přes Doubravu. Tyto poslední dvě trasy měly konečnou na náměstí v Orlové. Kvůli místnímu poddolování byla síť tramvajových kolejí v Orlové postupně rušena v letech 1966-1967.[5]

Osobní železniční doprava zde fungovala v letech 18691967. I zde byla doprava ukončena kvůli poddolování. V roce 1963 se rychlíková doprava přesunula na novou přeložku trati Dětmarovice - Louky nad Olší. Osobní vlaky, i přes bouřlivé protesty obyvatelstva, zde přestaly zastavovat roku 1967.[5] Orlová je v současnosti jediné město nad 10 tisíc obyvatel v ČR, které nemá pravidelnou osobní železniční dopravu.[6]

V roce 1991 se znovu objevily snahy na obnovení osobní železniční dopravy v úseku Bohumín - Rychvald - Orlová, případně na zavedení osobní dopravy v úseku Orlová - Rychvald - Ostrava (po nově dobudované spojce), dodnes se však nic takového nerealizovalo.[5]

V roce 2006 se zpracovávala projektová dokumentace k znovunapojení Orlové na osobní železniční dopravu. Na popud města uvolnil Krajský úřad Moravskoslezského kraje finance ke zpracování této dokumentace. Do konce roku 2006 měly být hotovy tři varianty napojení města na Ostravu (1. Ostrava – Petřvald – Orlová, 2. Ostrava – Rychvald – Orlová, 3. Ostrava- Bohumín – Dolní Lutyně – Orlová). Nejvýhodnější z těchto tří tras měla být s pomocí grantů EU zprovozněna.[zdroj?] Krajský úřad Moravskoslezského kraje zařadil tento projekt mezi své strategické plány v oblasti dopravy.[zdroj?] Mělo se jednat o systém tramvlaku, tedy vozů, u kterých je možné jezdit po tramvajových i klasických kolejích. Pokud by se tento projekt osvědčil, mělo pokračovat jeho rozšiřování i do okolních měst. Cílem akce mělo být propojení celé ostravské aglomerace (Ostrava, Orlová, Bohumín, Havířov, Karviná) kvalitní dopravní infrastrukturou, speciálně zaměřenou na osobní železniční dopravu.[zdroj?]

Byl vypracován projekt s každoroční úpravou, cíl však zůstal stejný-napojení v úseku Ostrava-Rychvald-Orlová. Projektová dokumentace uvádí, že celkové náklady na vybudování tratě a dalších úprav vyjdou na téměř 2 miliardy korun. Projekt vytvořil Dávid Korfant, student Univerzity Pardubice, dopravní fakulty Jana Pernera.[7]

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Městská autobusová doprava v Orlové má 5 linek, které provozuje ČSAD Karviná a. s.

  • 501 Lutyně-Poruba-Město-Lazy, Důl Lazy
  • 502 Dětmarovice-Lutyně-Poruba-Město-Lazy
  • 503 Lutyně-Poruba, Zátiší-Město-Lazy (2x přes Petřvald)
  • 504 Poruba-Lutyně-Město-Lazy
  • 505 Lutyně-Zbytky-Rychvald-Dolní Lutyně

U linek 502 se obyvatelé dostanou k žel.st. Dětmarovice, a několika spoji 505 také k žel. zast. Dolní Lutyně.

Spolu s linkami číslo 534 [úsek Orlová,Lutyně,aut. nádr. (- Doubrava,,Špluchov) (- Karviná,Doly,Jánská)], 551 (Orlová,Lutyně,aut. nádr. - Petřvald,,Březiny) , 553 (Orlová,Lutyně,aut. nádr. - Rychvald,,zámek) a 558 (Orlová,Lutyně,aut. nádr. - Petřvald,,Březiny) tvoří tzv. Integrovaný dopravní systém města Orlové, přičemž v uvedeném úseku platí tarif MHD Orlová.[8]

Čerpací stanice[editovat | editovat zdroj]

Seznam čerpacích stanic na území města:

Název čerpací stanice ulice a číslo část města
Albert CS Masarykova Třída 1333 Lutyně
ČSAD Okružní (autobusové nádraží) Lutyně
MUSO Lazecká 1209 Město
Shell Na Stuchlíkovci 1347 Lutyně
W8 V Poli 10 Poruba

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Město protíná mezinárodní cyklistická trasa „56 Těšínské Slezsko“.

V Orlové se pravidelně koná závod Světového poháru v cyklistice žen Gracia Orlová.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

V době protireformace se v Orlové narodil Jiří Budinský (Budaeus György) (1633 – asi v 18. stol.), evangelický duchovní a spisovatel, působící v Uhrách. V Orlové se narodil i významný český výtvarník Stanislav Kolíbal nebo muzikolog a profesor na zdejším gymnáziu Jiří Rudolf Míša, jehož jméno dnes nese Základní umělecká škola v Porubě. 28. 11. 1924 se v Orlové narodil Polák Otokar Balcy, povoláním jako zvukař v animovaných seriálech v Bílsku-Bělé (např. ozvučil známý animovaný seriál Bolek a Lolek). V Orlové se také narodil významný československý houslista, dirigent, vysokoškolský pedagog polské národnosti Bohdan Warchal (27. ledna 1930, Orlová – 30. prosince 2000, Bratislava). Jeho jméno nese mezinárodní soutěž ve hře na smyčcové nástroje, konaná každoročně v Dolním Kubíně na Slovensku.

V Orlové působil například jeden ze zakladatelů československých legií v Itálii Jan Čapek. V roce 1910 do Orlové již poněkolikáté zavítal Alois Jirásek. Byl pozván jako svědek na svatbu svého bratrance, který v Orlové žil. Také zde pobýval gen. Josef Šnejdárek, který velel čs. jednotkám v Sedmidenní válce o Těšínsko. V Orlové dodnes působí věhlasný atelier Slawinski, který proslul výrobou houslí po celé Evropě. Na polské gymnázium do Orlové dojížděl z nedaleké Horní Suché herec Bronislav Poloczek, dále zde studoval a žil ichtyolog a zoolog Eugene Balon. Na orlovském gymnáziu studoval známý český sexuolog Radim Uzel. V Lazech se narodil Gustaw Przeczek, spisovatel, literát a polský menšinový aktivista.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Orlová užívala po svém povýšení na město v roce 1922 znak s orlicí držící v zobáku hostii, v pravém spáru opatskou mitru a v levém spáru berlu, jako reminiscenci na dávné benediktinské opatství. Roku 1970 byl přijat nový znak – v polceném štítu je na pravé straně zlatá orlice, na levé straně je v horním stříbrném poli červený listnatý strom (lípa – dříve podle tvaru listu spíše dub, spojovaný s nedalekou Doubravou, která byla od 70. let 20. století až do roku 1990 součástí Orlové) a v dolním černém poli dvě stříbrná zkřížená hornická kladívka.[9]

Místní části Orlové[editovat | editovat zdroj]

Pomník na orlovském hřbitově, připomínající české oběti Sedmidenní války a následujícího tzv. plebiscitního období

Orlová se člení na čtyři místní části, které se nachází na čtyřech katastrálních územích:[10]

Dříve byla součástí města i dnes samostatná obec Doubrava.[11]

Rozšířená působnost[editovat | editovat zdroj]

S územně správní reformou se Orlová stala městem s rozšířenou působností, pod správu města se tak dostalo město Petřvald a obec Doubrava. V rámci rozšířené působnosti Orlová spravuje agendu 37211 občanů.

Do roku 2012 spadala pod správu města také obec Dolní Lutyně. Na základě veřejné ankety a rozhodnutí obecního zastupitelstva z roku 2011 přešla Dolní Lutyně pod správu Buhumína.[12]

Na katastru Věřňovic, části Dolní Lutyně, bude napojena česká dálnice D1 na polskou dálnici A1. Městský úřad v Orlové vydal souhlasné stanovisko k výstavbě strategické průmyslové zóny Dolní Lutyně. Problémem je kolize s přírodní ptačí rezervací Natura 2000.

Školní zařízení ve městě[editovat | editovat zdroj]

Mateřské školy[editovat | editovat zdroj]

  • Soukromá mateřská škola Čtyřlístek, s.r.o., Orlová-Lutyně (I. Etapa)
  • Mateřská škola Okružní 917, Orlová-Lutyně (III. Etapa)
  • Soukromá mateřská škola Radost, s.r.o, Orlová-Lutyně (IV. Etapa)
  • Mateřská škola Karla Dvořáčka 1228, Orlová-Lutyně (V. Etapa)
  • Mateřská škola Na Vyhlídce 1143, Orlová-Lutyně
  • Základní škola a mateřská škola s polským vyučovacím jazykem, Orlová-Lutyně
  • Soukromá mateřská škola Orlík, s.r.o.

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola Mládí 726, Orlová-Lutyně (I. Etapa)
  • Základní škola Školní 862, Orlová-Lutyně (II. Etapa)
  • Základní škola U Kapličky 959, Orlová-Lutyně (III. Etapa)
  • Základní škola Ke Studánce 1050, Orlová-Lutyně (IV. Etapa)
  • Základní škola Karla Dvořáčka 1230, Orlová-Lutyně (V. Etapa)
  • Základní škola a mateřská škola s polským vyučovacím jazykem, Orlová-Lutyně
  • Základní škola Jarní 400, Orlová-Poruba

Střední školy[editovat | editovat zdroj]

  • Gymnázium a Obchodní akademie, Orlová-Lutyně
  • Gymnázium Jana Šabršuly, s.r.o., Orlová-Lutyně
  • Linguistic - Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, v.o.s. - sídlo Orlová-Poruba, vyučování Orlová-Lutyně
  • Střední odborná škola NET OFFICE Orlová, spol. s r.o.
  • Střední odborné učiliště DAKOL, s.r.o., Orlová-Lutyně

Umělecké školy[editovat | editovat zdroj]

  • Základní umělecká škola J. R. Míši, Orlová-Poruba

Informovanost obyvatel o městě[editovat | editovat zdroj]

V cyklu dvou týdnů vychází pravidelně čtrnáctideník Orlovské noviny, kde pravidelně vychází zprávy z města, zprávy od čtenářů, kulturní a sportovní informace, a také Společenská kronika zesnulých občanů spolu s blahopřáními.[13]

Každý týden v sobotu vychází na regionální televizi Polar premiéra Orlovského expresu s nejdůležitějšími aktualitami o dění ve městě.[14]

Město také reaguje na dotazy občanů na webových stránkách města v sekci Dotazy občanů.[15]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Švýcarsko Illnau-Effretikon[editovat | editovat zdroj]

Partnerství se švýcarským městem Illnau-Effretikon je dlouhodobé.

Díky vazbám na Švýcarsko a spolupráce města Illnau-Effretikon s vysokou školou architektury ve městě Winterthur byl v polovině devadesátých let v Orlové zaveden systém malých kruhových objezdů na křižovatkách Masarykovy třídy. Kvůli těmto úpravám musely být dokonce změněny české státní normy.[zdroj?] Orlová tak byla prvním městem v zemi, ve které se malé kruhové objezdy naplno uplatnily, orlovské „kruháče“ tak dnes můžete vidět po celé České republice. Všude jsou stavěny na základě norem vydaných pro Orlovou.

Další spolupráce se Švýcary se odehrává také především na poli architektury a urbanismu, jde především o komplexní regenerace sídlišť v místní části Lutyně. Konkrétním počinem bylo vybudování podzemního parkoviště, na jehož střeše je umístěn tenisový dvorec a dětské hřiště. To vše ve velmi stísněném prostoru sídliště „Pátá etapa“ v Orlové-Lutyni.

Polsko Rydułtowy[editovat | editovat zdroj]

Partnerství s polským městem Rydułtowy bylo nově navázáno v rámci projektu „Spojuje nás Olše“. Město ve Slezském vojvodství je od Orlové vzdáleno cca 30 km, má s Orlovou mnoho společných problémů, především v oblasti restrukturalizace průmyslu, využívání starých průmyslových ploch a nezaměstnanost. Deklarován je společný postup při získávání dotací z fondů EU. V centru Orlové vznikla nová Rydultowská ulice, v Rydultowech naopak ulice Orlovská.

Polsko Czechowice-Dziedzice[editovat | editovat zdroj]

Spolupráce s polským městem Czechowice-Dziedzice je spíše v oblasti kultury.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017; datum přístupu: 4 květen 2017.
  3. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/599069?OpenDocument
  4. VOJTÍŠEK, Zdeněk: Český boj o mešity, http://www.dingir.cz/mesity.shtml #29
  5. a b c Orlová. Společnost pro veřejnou dopravu [online]. internet: Společnost pro veřejnou dopravu, 2011 [cit. 2017-10-14]. Dostupné z: http://www.spvd.cz/index.php/orlova
  6. Petr Litomyský: Seznam největších obcí bez pravidelné veřejné osobní železniční dopravy v ČR
  7. Projekt napojení. Dostupné online: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/56408/KorfantD_PropojeniMesta_JJ_2014.pdf?sequence=2&isAllowed=y
  8. Tarifní a přepravní podmínky IDS Orlová - dostupné online
  9. Müller, Karel: Opět heraldický nesmysl... Zpravodaj KGHO, 1988, č. 30-31, s. 24.
  10. Obec Orlová: podrobné informace [online]. Územně identifikační registr ČR, [cit. 2017-01-24]. Dostupné online.  
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 117.
  12. BOHUMÍN, Město. Dolní Lutyně už patří pod Bohumín - Město Bohumín - Zpravodajství - Novinové články. www.mesto-bohumin.cz [online].  [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.  (česky) 
  13. Orlovské noviny - Město Orlová - oficiální prezentace
  14. Městské televizní vysílání - Město Orlová - oficiální prezentace Dostupné online
  15. Dotazy občanů - Město Orlová - oficiální prezentace Dostupné online

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Bohumín Dolní Lutyně, Dětmarovice Petrovice u Karviné Růžice kompasu
Rychvald Sever Doubrava (okres Karviná), Karviná
Západ   Orlová   Východ
Jih
Ostrava, Petřvald (okres Karviná) Havířov Stonava