Církev bratrská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Církev bratrská
Modlitebna Církve bratrské 1.jpg

Modlitebna Církve bratrské v Černošicích

Registrace v ČR
Datum 1. 9. 1991
Statutární orgán
Název Rada Církve bratrské
Sídlo Soukenická 1193/15, Praha 1-Nové Město, 110 00
Člen Ing. Daniel Fajfr M.Th. (předseda Rady Církve bratrské, od 1. 1. 2010)
Odkazy
Rejstřík církví a náboženských společností

Církev bratrská (CB) (dříve: Svobodná církev reformovaná) je protestantská, reformovaná a evangelikální církev, která vznikla roku 1882 sloučením Svobodné evangelické církve české (založena 1868) a Svobodné reformované církve (založena 1880). Působí v České republice a na Slovensku.

Při sčítání lidu v roce 2011 se k Církvi bratrské přihlásilo 10 872 respondentů.[1][2] a ke slovenské větvi církve se hlásilo 3 396 obyvatel Slovenska.[3]

V listopadu 2015 se česká část církve členila na 76 sborů a 77 stanic[4] sdružených v 12 seniorátech.[5]

Předsedou Rady Církve bratrské je Daniel Fajfr. Církev je členem České evangelikální aliance a Ekumenické rady církví ČR. Církev vydává měsíčník Brána (dříve Bratrská rodina).

Celosvětově je Církev bratrská členem volné evangelikální aliance protestantských církví (International Federation of Free Evangelical Churches).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Svobodná církev reformovaná (pozdější: Církev bratrská) vznikla roku 1882 sloučením Svobodné evangelické církve české, založené 1868 na Náchodsku bratrem Janem Balcarem a Svobodné reformované církve, založené 1880 která vznikla z působení misionářů Boston Mission Board v Praze, kterou vedl kazatel Alois Adlof.

Po roce 1918 církev odmítla z věroučných důvodů sloučení se vznikající Českobratrskou církví evangelickou a pod novým jménem Jednota českobratrská se v roce 1919 přihlásila k duchovnímu dědictví původní Jednoty bratrské. Po nástupu komunistů byly v roce 1951 k církvi připojeny sbory slovenského spolku Modrý kříž a také spolku Rozhodných křesťanů na Těšínsku s převládající polskou národností. Kvůli připojení těchto nečeských sborů přijala církev 1967 své současné jméno Církev bratrská.

Roku 1993 byla církev spolu s Československem rozdělena na dvě samostatné církve, které však nadále udržují vzájemné styky.

Poslání[editovat | editovat zdroj]

Církev bratrská je větví křesťanské církve navazující na českou i světovou reformaci. Tvoří ji otevřená společenství lidí, kteří věří v Ježíše Krista jako Božího Syna a svého zachránce, přijímají Bibli za měřítko víry, učení i života. Sbory Církve bratrské vidí svůj úkol ve vyznávání křesťanské víry, ve vedení k této víře, ve vytváření společenství věřících a v praktické pomoci potřebným lidem.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Organizačně se církev člení na sbory, které mají značnou míru autonomie. Obecně závazné dokumenty vydává celocírkevní Konference kazatelů a zástupců sborů, která též volí na čtyři roky sedmičlennou Radu církve bratrské – svůj výkonný orgán. V čele Rady stojí předseda a tajemník, kteří ji reprezentují navenek. V současné době působí Církev bratrská v České republice a na Slovensku, formálně je přitom rozdělena na dvě samostatné církve, pro každý stát jednu.

Církev bratrská má v České republice celkem 76 samostatných sborů. Kromě sborů se shromáždění konají i na tzv. stanicích. Těch je 77. Každá stanice je přidružena pod svůj mateřský sbor.

Sbory jsou seskupeny do 12 seniorátů. Každý seniorát má svého seniora - to je jeden z kazatelů, kteří pod daný seniorát patří.[6]

Církev bratrská je členkou Mezinárodní federace svobodných evangelikálních církví, Společenství evangelických církví v Evropě, Konference evropských církví, České evangelikální aliance, Ekumenické rady církví a svazu církví Vojenská duchovní služba.

Statistika[editovat | editovat zdroj]

Rok Počet členů Zastoupení v populaci
1930 6616 (0,062 %, jednota českobratrská) [7]
1950 5373 (0,060 %, jednota českobratrská) [7]
1991 2759 (0,027 %, církev bratrská) [7]
2001 9931 (0,097 %, církev bratrská) [7]
2011 10 872 (0,102%, církev bratrská) [1]

Církvi bratrské po listopadu 1989 vzrostl počet řádných členů. V roce 1990 bylo v původních 34 sborech 7500 lidí.[8]

V roce 2005 měla církev v České republice 62 sborů, 11 samostatných kazatelských stanic a 90 kazatelských stanic. Do církve patří 9.368 členů, dětí a přípravných členů. V církvi pracuje 90 kazatelů a vikářů. Ve Slovenské republice má Církev bratrská 13 sborů, 30 kazatelských stanic a 2.235 členů a dětí.[9]

V roce 2015 evidují přes 12 000 osob v 76 sborech. Bohoslužeb se dále účastní i celá řada dalších hostů či přátel církve.[8]

Financování[editovat | editovat zdroj]

Církev bratrská, podobně jako 16 dalších církví a náboženských společností v České republice, žádá o navrácení naturálního majetku a jiných hmotných statků, které si nárokuje v rámci procesu oddělení církví od státu známý jako sekularizace (viz Církevní restituce v Česku). Církev bratrská odhaduje, že její majetek k 25. 2. 1948 měl hodnotu přes 761 milionů Kč. Případná vlastnická práva bude muset jednotlivě prokazovat.[10][11]

Osobnosti církve[editovat | editovat zdroj]

Jan Balcar, Alois Adlof, František Urbánek[12] - zakladatelé; Antonín Chráska[13] - překladatel Bible do slovinštiny; Petr Grulich, Daniel Fajfr, Antonín Voříšek - kazatelé; Alexandr Havránek - osobnost Kostnické jednoty; Pavel Černý, Pavel Hošek - teologové; Zdeněk Vojtíšek, Jiří Unger - religionisté; Miroslav Hanuš, Jana Šrámková - spisovatelé; Mária Rafajová[14], Samuel Verner[15], Daniel Pastirčák[16] - básníci; Radko Šťastný, Jan Štěpán - historikové; Ján Valach[17] - hudební skladatel, dirigent; Karel Fojtík - politik, Łukasz Firla[18] - pacifista v Kurdistánu; Daniel Raus - novinář; Zdeněk Koukol[19] - mecenáš, spolumajitel čokoládovny Lidka v Kutné Hoře

Vzdělání a diakonie[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání kazatelů, diakónů a sociálních pracovníků zajišťuje ve spolupráci s Evangelickou teologickou fakultou také církví zřízený Evangelikální teologický seminář zřízený roku 1990 v Horních Počernicích.

Diakonie Církve bratrské je nezisková organizace s celostátní působností. Své pobočky má v Praze, Hrádku, Litvínově a Mostě. Ve svých střediscích diakonie provozuje chráněné bydlení, osobní asistenci a rehabilitaci osobám s tělesným či kombinovaným postižením. V menší míře se o tyto osoby stará též domov pro seniory Bethesda.

Od roku 1989 se církev podílí na vojenské a vězeňské duchovní službě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Sbor Církve bratrské v Teplicích
Sbor Církve bratrské v Č. Těšíně
Sbor Církve bratrské v H. Suché
Sbor Církve bratrské v Hrádku

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad dnes zveřejnil podrobné výsledky zkoumání náboženské víry. Christnet.cz [online]. 16.12.2011 [cit. 16.12.2011]. Dostupné online.  
  2. Předběžné výsledky SLDB2011 v Česku
  3. Obyvatelstvo SR podle náboženského vyznání - sčítanie 2011, 2001, 1991, SODB2011, Statistický úřad SR
  4. Sbory Církve bratrské
  5. Senioráty Církve bratrské
  6. http://cb.cz/main/cs/schem
  7. a b c d Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a pohlaví podle výsledků sčítání lidu v letech 1921, 1930, 1950, 1991 a 2001 ČSÚ
  8. a b Historie a současnost Církve bratrské
  9. Církev bratrská - Náboženství (Český rozhlas)
  10. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/138265-cirkevni-vyrovnani-muze-vyjit-az-na-96-miliard/
  11. http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3732
  12. http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-p0203406-Urbanek-Frantisek-18661948/
  13. http://portaro.eu/huav/authorities/33475
  14. http://www.staratura.sk/item/maria-rafajova/
  15. http://rodopisna-revue-online.tode.cz/2013-2_soubory/20-21-flegl-verner.pdf
  16. http://www.databazeknih.cz/zivotopis/daniel-pastircak-30694
  17. http://www.osobnosti.sk/osobnost/jan-valach-2209
  18. Biblická lupa 35 díl Mírotvůrci Łukasz Firla, Mediální odbor SCEAV https://www.youtube.com/watch?v=8X5CD9MToxU
  19. http://kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/mistni-cokoladu-s-chuti-jedli-i-v-anglii-20140903.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ADLOF, Alois. Nástin dějin svobodných církví křesťanských zvláště pak Svobodné reformované církve české [online]. Praha: Křesťanský spolek mladíků v Čechách, [cit. 2009-12-05]. Dostupné online.  
  • ČERNÝ, Pavel et al. Alois Adlof. 150 let. Život, služba, odkaz. Praha 2012
  • ČERNÝ, Pavel - HOLÝ, Ivan. Církev bratrská v ČSSR. Praha 1985
  • KALETA, Bronislav - ŠTĚPÁN, Jan. 120 let v Božích službách. 120 let prvního pražského sboru. 120 let Církve bratrské. Praha 2000
  • KATUŠČÁK, Ján et al. Naše korene. Vznik a vývoj prebudeneckého hnutia na Slovensku. Bratislava 1994
  • KOŠŤÁL, Miloslav et al. Sto let ve službě evangelia (1880-1980). Jubilejní sborník Církve bratrské. Praha 1980
  • PÍCHOVÁ, Dariana. Křest a překřtívání v prostoru Církve bratrské. In: Getsemany 11[78] (1997), 220-226
  • ŠTĚPÁN, Jan. Babylónské zajetí církve (1948-1989). Praha : nákladem vlastním, 2015. 303 s. ISBN 978-80-260-8625-3.  
  • ZELINKA, Timoteus Čestmír. Přehled dějin svobodné reformované církve a Jednoty českobratrské za sedmdesát let (1880-1950). Praha 1952

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]