Církev bratrská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Církev bratrská
Modlitebna Církve bratrské v Černošicích
Modlitebna Církve bratrské v Černošicích
Registrace v ČR
Datum 1. 9. 1991
Statutární orgán
Název Rada Církve bratrské
Sídlo Soukenická 1193/15, Praha 1-Nové Město, 110 00
Člen Ing. Daniel Fajfr M.Th. (předseda Rady Církve bratrské, od 1. 1. 2010)
Odkazy
Rejstřík církví a náboženských společností

Církev bratrská (CB) (dříve: Svobodná církev reformovaná) je protestantská, reformovaná a evangelikální církev, která vznikla roku 1882 sloučením Svobodné evangelické církve české (založena 1868) a Svobodné reformované církve (založena 1880). Působí v České republice a na Slovensku.

Při sčítání lidu v roce 2011 se k Církvi bratrské přihlásilo 10 872 respondentů.[1][2] a ke slovenské větvi církve se hlásilo 3 396 obyvatel Slovenska.[3]

V listopadu 2015 se česká část církve členila na 76 sborů a 77 stanic[4] sdružených v 12 seniorátech.[5]

Předsedou Rady Církve bratrské je Daniel Fajfr. Církev je členem České evangelikální aliance a Ekumenické rady církví ČR. Církev vydává měsíčník Brána (dříve Bratrská rodina).

Celosvětově je Církev bratrská členem volné evangelikální aliance protestantských církví (International Federation of Free Evangelical Churches).

Církev bratrskou tvoří svazek necelých 80 sborů s bohatstvím rozličných duchovních tradic, které se v rámci kongregačně – presbyterního zřízení dobrovolně zavázaly k životu víry, službě Bohu a lidem, k bratrskému soužití podle příkladu novozákonní církve. Všechny sbory jsou samostatné a vzájemně nezávislé, současně si uvědomují, že potřebují žít a sloužit v duchovní a závazné jednotě, bratrské pomoci a účinné spolupráci. Proto se sjednocují na společném Vyznání víry a zásadách křesťanského života podle Bible. Kromě práce na sborech se bohoslužebná shromáždění konají i v menších tzv. stanicích. Každá stanice je přidružena pod svůj mateřský sbor. Sbory jsou seskupeny do několika seniorátů. Sbory jsou spravovány kazatelem a staršovstvem. Členové církve jsou vedeni k životu osobní křesťanské víry, věrnosti Božímu slovu a životu naplněnému láskou k Bohu a lidem. Rozvoj práce samostatně pokračuje i na Slovensku[6].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Církev bratrská sahá svými kořeny do doby duchovního oživení v Čechách a na Moravě v 19. století. Návaznost na staletí utajovanou živou domácí tradici staré Jednoty bratrské a práci J. A. Komenského je při tom nesporná. Počátky církve spadají do let 1860 – 1880, kdy v oblasti východních Čech proběhlo lidové probuzení. To v roce 1868 vedlo k založení sboru první Svobodné evangelické církve české v Bystrém v Orlických horách bratrem Janem Balcarem. K jeho ustavení přispěla i Svobodná církev skotská, působící v sousedním Prusku (dnes Polsko). Následně přibyl v Praze sbor Svobodné církve reformované, který byl ovocem působení amerických kongregačních misionářů z Bostonu, kterou vedl kazatel Alois Adlof. K ustavení nové církve došlo 3. 6. 1880 v Praze. Obě církve se spojily do jediné Svobodné církve reformované, která dále rostla[7].

Po vzniku Československa v roce 1918 přijala jméno Jednota českobratrská a rozšířila působnost i na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Přijetím nového jména se Jednota českobratrská přihlásila k duchovnímu dědictví staré Jednoty bratrské. Zaměřovala se zvláště na péči o sirotky, o staré lidi a na diakonskou službu nemocným. Byla také průkopnicí duchovní služby mládeži. Po zániku republiky, v roce 1939, byla její činnost systematicky omezována[8].

Po válce nastal nadějný rozvoj práce, který zastavil politický zvrat v roce 1948. Jednota českobratrská musela přijmout státní uznání spojené s dozorem státu. Kazatelé dostali státní plat a jejich služba mohla být konána pouze na základě udělení souhlasu k výkonu duchovenské činnosti. Jakákoli činnost mimo objekty modliteben byla protizákonná, průběh bohoslužeb i další aktivity sborů byly v mnoha případech tajně monitorovány. Někteří kazatelé skončili ve vězení nebo z politických důvodů ztratili státní souhlas. Státními orgány byl restriktivně snížen počet sborů, jejich majetek byl v některých případech zabaven a státu musely být předány všechny církevní ústavy charitativního zaměření. Duchovní práce tak částečně přešla do ilegality, částečně balancovala na hraně zákazu činnosti (příkladem může být služba Spojeného mužského sboru, který po pěvecké stránce spojoval jednotlivé sbory buď přímou účastí zpěváků, nebo cestováním od sboru ke sboru s pěveckou činností). Církvi sice byla přiznána právní subjektivita, ale veškerá její činnost i hospodaření byly postaveny pod přísnou státní kontrolu. Za této éry v roce 1951, po zrušení náboženských spolků, se k Jednotě českobratrské připojila značná část spolku „Modrý kríž“ na Slovensku a Spolku rozhodných křesťanů na Těšínsku, kde převládala polská národnost. Vzrůst počtu slovenských a polských členů vedl církev v roce 1967 ke změně svého jména na dnešní Církev bratrskou[9].

Roku 1993 byla církev spolu s Československem rozdělena na dvě samostatné církve, které však nadále udržují vzájemné styky.

Poslání[editovat | editovat zdroj]

Církev bratrská je větví křesťanské církve navazující na českou i světovou reformaci. Tvoří ji otevřená společenství lidí, kteří věří v Ježíše Krista jako Božího Syna a svého zachránce, přijímají Bibli za měřítko víry, učení i života. Sbory Církve bratrské vidí svůj úkol ve vyznávání křesťanské víry, ve vedení k této víře, ve vytváření společenství věřících a v praktické pomoci potřebným lidem.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Organizačně se církev člení na sbory, které mají značnou míru autonomie. Obecně závazné dokumenty vydává celocírkevní Konference kazatelů a zástupců sborů, která též volí na čtyři roky sedmičlennou Radu církve bratrské – svůj výkonný orgán. V čele Rady stojí předseda a tajemník, kteří ji reprezentují navenek. V současné době působí Církev bratrská v České republice a na Slovensku, formálně je přitom rozdělena na dvě samostatné církve, pro každý stát jednu.

Církev bratrská má v České republice celkem 76 samostatných sborů. Kromě sborů se shromáždění konají i na tzv. stanicích. Těch je 77. Každá stanice je přidružena pod svůj mateřský sbor.

Sbory jsou seskupeny do 12 seniorátů. Každý seniorát má svého seniora - to je jeden z kazatelů, kteří pod daný seniorát patří.[10]

Církev bratrská je členkou Mezinárodní federace svobodných evangelikálních církví, Společenství evangelických církví v Evropě, Konference evropských církví, České evangelikální aliance, Ekumenické rady církví a svazu církví Vojenská duchovní služba.

Statistika[editovat | editovat zdroj]

Rok Počet členů Zastoupení v populaci ČR
1930 6616 (0,062 %, jednota českobratrská) [11]
1950 5373 (0,060 %, jednota českobratrská) [11]
1991 2759 (0,027 %, církev bratrská) [11]
2001 9931 (0,097 %, církev bratrská) [11]
2011 10 872 (0,102%, církev bratrská) [1]

Církvi bratrské po listopadu 1989 vzrostl počet řádných členů. V roce 1990 bylo v původních 34 sborech 7500 lidí.[12]

V roce 2005 měla církev v České republice 62 sborů, 11 samostatných kazatelských stanic a 90 kazatelských stanic. Do církve patří 9.368 členů, dětí a přípravných členů. V církvi pracuje 90 kazatelů a vikářů. Ve Slovenské republice má Církev bratrská 13 sborů, 30 kazatelských stanic a 2.235 členů a dětí.[13]

V roce 2015 evidují přes 12 000 osob v 76 sborech. Bohoslužeb se dále účastní i celá řada dalších hostů či přátel církve.[12]

Financování[editovat | editovat zdroj]

Církev bratrská, podobně jako 16 dalších církví a náboženských společností v České republice, žádá o navrácení naturálního majetku a jiných hmotných statků, které si nárokuje v rámci procesu oddělení církví od státu známý jako sekularizace (viz Církevní restituce v Česku). Církev bratrská odhaduje, že její majetek k 25. 2. 1948 měl hodnotu přes 761 milionů Kč. Případná vlastnická práva bude muset jednotlivě prokazovat.[14][15]

Osobnosti církve[editovat | editovat zdroj]

Jan Balcar, Alois Adlof, František Urbánek[16] - zakladatelé; Antonín Chráska[17] - překladatel Bible do slovinštiny; Petr Grulich, Daniel Fajfr, Antonín Voříšek - kazatelé; Alexandr Havránek - osobnost Kostnické jednoty; Pavel Černý, Pavel Hošek - teologové; Zdeněk Vojtíšek, Jiří Unger - religionisté; Miroslav Hanuš, Jana Šrámková - spisovatelé; Mária Rafajová[18], Samuel Verner[19], Daniel Pastirčák[20] - básníci; Radko Šťastný, Jan Štěpán - historikové; Ján Valach[21] - hudební skladatel, dirigent; Karel Fojtík - úředník; Petr Moos, Irena Moudrá Wünschová - politici, Łukasz Firla[22] - pacifista v Kurdistánu; Petr Jašek - humanitární pracovník; Daniel Raus - novinář; Zdeněk Koukol[23] - mecenáš, spolumajitel čokoládovny Lidka v Kutné Hoře

Vzdělání a diakonie[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání kazatelů, diakónů a sociálních pracovníků zajišťuje ve spolupráci s Evangelickou teologickou fakultou také církví zřízený Evangelikální teologický seminář zřízený roku 1990 v Horních Počernicích.

Diakonie Církve bratrské je nezisková organizace s celostátní působností. Své pobočky má v Praze, Hrádku, Litvínově a Mostě. Ve svých střediscích diakonie provozuje chráněné bydlení, osobní asistenci a rehabilitaci osobám s tělesným či kombinovaným postižením. V menší míře se o tyto osoby stará též domov pro seniory Bethesda.

Od roku 1989 se církev podílí na vojenské a vězeňské duchovní službě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Sbor Církve bratrské v Teplicích
Sbor Církve bratrské v Č. Těšíně
Sbor Církve bratrské v H. Suché
Sbor Církve bratrské v Hrádku

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad dnes zveřejnil podrobné výsledky zkoumání náboženské víry. Christnet.cz [online]. 16.12.2011 [cit. 16.12.2011]. Dostupné online.  
  2. Předběžné výsledky SLDB2011 v Česku
  3. Obyvatelstvo SR podle náboženského vyznání - sčítanie 2011, 2001, 1991, SODB2011, Statistický úřad SR
  4. Sbory Církve bratrské
  5. Senioráty Církve bratrské
  6. Církev bratrská – Historie a současnost Církve bratrské. portal.cb.cz [online].  [cit. 2016-12-01]. Dostupné online.  
  7. Církev bratrská – Historie a současnost Církve bratrské. portal.cb.cz [online].  [cit. 2016-12-01]. Dostupné online.  
  8. Církev bratrská – Historie a současnost Církve bratrské. portal.cb.cz [online].  [cit. 2016-12-01]. Dostupné online.  
  9. Církev bratrská – Historie a současnost Církve bratrské. portal.cb.cz [online].  [cit. 2016-12-01]. Dostupné online.  
  10. http://cb.cz/main/cs/schem
  11. a b c d Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a pohlaví podle výsledků sčítání lidu v letech 1921, 1930, 1950, 1991 a 2001 ČSÚ
  12. a b Historie a současnost Církve bratrské
  13. Církev bratrská - Náboženství (Český rozhlas)
  14. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/138265-cirkevni-vyrovnani-muze-vyjit-az-na-96-miliard/
  15. http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3732
  16. http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-p0203406-Urbanek-Frantisek-18661948/
  17. http://portaro.eu/huav/authorities/33475
  18. http://www.staratura.sk/item/maria-rafajova/
  19. http://rodopisna-revue-online.tode.cz/2013-2_soubory/20-21-flegl-verner.pdf
  20. http://www.databazeknih.cz/zivotopis/daniel-pastircak-30694
  21. http://www.osobnosti.sk/osobnost/jan-valach-2209
  22. Biblická lupa 35 díl Mírotvůrci Łukasz Firla, Mediální odbor SCEAV https://www.youtube.com/watch?v=8X5CD9MToxU
  23. http://kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/mistni-cokoladu-s-chuti-jedli-i-v-anglii-20140903.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ADLOF, Alois. Nástin dějin svobodných církví křesťanských zvláště pak Svobodné reformované církve české [online]. Praha: Křesťanský spolek mladíků v Čechách, [cit. 2009-12-05]. Dostupné online.  
  • ČERNÝ, Pavel et al. Alois Adlof. 150 let. Život, služba, odkaz. Praha 2012
  • ČERNÝ, Pavel - HOLÝ, Ivan. Církev bratrská v ČSSR. Praha 1985
  • KALETA, Bronislav - ŠTĚPÁN, Jan. 120 let v Božích službách. 120 let prvního pražského sboru. 120 let Církve bratrské. Praha 2000
  • KATUŠČÁK, Ján et al. Naše korene. Vznik a vývoj prebudeneckého hnutia na Slovensku. Bratislava 1994
  • KOŠŤÁL, Miloslav et al. Sto let ve službě evangelia (1880-1980). Jubilejní sborník Církve bratrské. Praha 1980
  • PÍCHOVÁ, Dariana. Křest a překřtívání v prostoru Církve bratrské. In: Getsemany 11[78] (1997), 220-226
  • ŠTĚPÁN, Jan. Babylónské zajetí církve (1948-1989). Praha : nákladem vlastním, 2015. 303 s. ISBN 978-80-260-8625-3.  
  • ZELINKA, Timoteus Čestmír. Přehled dějin svobodné reformované církve a Jednoty českobratrské za sedmdesát let (1880-1950). Praha 1952

Související články[editovat | editovat zdroj]

  • Domovina - spolek pro záchranu hynoucích žen a dívek
  • Bétel - sborový dům Cirkve bratrské v Poděbradech
  • Brána - oficiální celocírkevní časopis

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]