Lazy (Orlová)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lazy
Bývalá lazecká čtvrť Veverka
Bývalá lazecká čtvrť Veverka
Lokalita
Charakter část města
Obec Orlová
Okres Karviná
Kraj Moravskoslezský kraj
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 282 (2011)[1]
Katastrální území Lazy u Orlové (5,97 km²)
PSČ 735 11
Počet domů 86 (2011)[1]
Lazy
Lazy
Další údaje
Kód části obce 413461
Zaniklé obce.cz 19443
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lazy (Orlová 2) (pol.: Łazy německy Lazy) je místní část slezského města Orlová.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec byla poprvé zmíněna v latinském dokumentu  Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis ( Kniha platů vratislavského biskupství), zapsané  v době biskupa Jindřicha Wierzbna kolem roku 1305  ve formě položky  item in Lazy villa Paczconis[2][3] . Tento záznam  naznačuje, že vesnice byla v počáteční fázi vzniku , která je spojena s velkou osídlovací akcí  prováděnou na konci 13. století. Vznik vesnice podpořil  pravděpodobně vznik benediktinského kláštera v Orl ové (r.1268) . V r.1616 byly Lazy koupeny Bludowskimi, ti je prodáli v roce 1833[4] .

V roce 1869 měla obec 1072 obyvatel, ale s rozvojem těžkého průmyslu  toto číslo začalo růst. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1900 žilo v Lazích 5 422 lidí ve 429 budovách na rozloze 589 hektarů, což dalo hustotu osídlení 981,7 obyvatel / km², z toho 3834 (66,3%) obyvatel bylo katolicky, 1798 (31,1%) bylo evangeliky a 150 (2,6%) bylo Židů, 4660 (80,6%) bylo polsky, 921 (15,9%) česky a 123 německy mluvících [11]. Do roku 1910 se počet budov zvýšil na 579 a obyvatelé na 7 896, z toho 7 817 bylo trvale zaregistrováno, 5 717 (72,4%) bylo katolicků, 2034 (25,8%) protestantů, 15 (0,2%) kalvinistů, 115 (1,5%) Židů, 15 (0,2%) stoupenci jiných náboženství, 3829 (48,5%) česky, 3804 (48,2%) polsky, 181 (2,3%) německy mluvících. [5]. V Lazích v roce 1876 byla škola s polskou a německy mluvící třídou, v níž studovalo  116 dětí[6].Obec Lazy byla významným sídelním centrem širšího Orlovska. Max. počet obyvatel dosáhl před druhou sv. válkou cca 9 tisíc. Obec měla česko-polský charakter. průmyslu vévodila Nová Jáma (později Důl Antonín Zápotocký, dnes Důl Lazy). V obci se nacházela i cihelna a bylo zde založeno maloobchodní družstvo Jednota-Jedność Orlová (dnes se sídlem v Českém Těšíně). Básník Petr Bezruč napsal obdivnou báseň o zdejším starostovi Křístkovi, který přes mnohé národnostní půtky prosadil v Lazech českou ("moravskou") školu - báseň Lazy (viz Slezské písně). V městečku fungovaly dvě školy, polská a česká (Bílá a Červená), plovárna atd. Začátkem padesátých let byla v obci vojenská posádka PTP. V obci bylo kino , spořitelna , pošta , řada obchodů a restaurací. V místě odvalové skládky bylo začátkem 50. let vybudované fotbalové hřiště a kluziště. V obci se narodili Gustaw Przeczek a Karol Piegza .

Důsledky průmyslové činnosti[editovat | editovat zdroj]

Původní Lazy jsou celé srovnány se zemí, tvoří je pouze nově zalesněná krajina s odvaly důlní činnosti mezi Orlovou a Havířovem. Počet obyvatel současných Lazů je pouze 240. V Lazech nenajdete kromě areálu Nové jámy žádnou významnou památku. V krajině bývalého městečka zůstává několik osamocených pomníků a památníků. Dokladem bývalého rozmachu je jen uliční síť, která zůstala dochována, avšak bez zástavby. Silnice a chodníky v polích a na loukách se pravidelně střetávají v různých úhlech - můžeme jen tušit jejich dnes neexistující názvy.

Lazy se staly mementem rozvoje průmyslu, především těžby černého uhlí. Většina obyvatel současné Orlové si pod pojmem Lazy představí pouze černouhelný důl stojící u hlavních cest do Havířova a Karviné, nikoliv dřívější město. Jediná možná budoucnost Lazů je parková úprava rekultivované krajiny (kvůli poddolování je na Lazy uvalena stavební uzávěra), a tak se možná dočkáme největšího evropského parku, který se bude rozkládat mezi městy Havířov a Orlová. Z lazecké Veverky (čtvrť) jsou fenomenální výhledy na masiv moravskoslezských Beskyd.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. liber. www.dokumentyslaska.pl [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  3. PANIC, Idzi. Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528).. Cieszyn: Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie, 2010. 296 s. ISBN 978-83-926929-3-5. 
  4. Familia Silesiae, T. 1 - Silesian Digital Library. www.sbc.org.pl [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  5. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  6. Słownik geograficzny Królestwa Polskiego i innych krajów słowiańskich, Tom V - wynik wyszukiwania - DIR. dir.icm.edu.pl [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]