Jastrzębie-Zdrój

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jastrzębie-Zdrój
Lázeňská čtvrť
Lázeňská čtvrť
Jastrzębie-Zdrój – znak
znak
Jastrzębie-Zdrój – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 259 m n. m.
Stát Polsko Polsko
vojvodství Slezské vojvodství Slezské
Administrativní dělení 6 starostenství a 15 sídlišť
Jastrzębie-Zdrój
Red pog.svg
Jastrzębie-Zdrój
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 85,44 km²
Počet obyvatel 90 549 [1] (2015)
Hustota zalidnění 1 059,8 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané
Správa
Status městský okres
Starosta Anna Hetman
Oficiální web www.jastrzebie.pl
Adresa obecního úřadu al. Józefa Piłsudskiego 60
44-335 Jastrzębie Zdrój
Telefonní předvolba +48 32
PSČ 44-330 až 44-335, 44-268
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jastrzębie-Zdrój (slezská výslovnost: Jaščymbě-Zdrůj, německy Bad Königsdorff-Jastrzemb) je město (městský okres) v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Leží přímo u českých hranic na historickém území Horního Slezska a je druhým největším městem Rybníckého uhelného okruhu. V červnu 2015 zde žilo 90 549 obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Dnešní město vzniklo teprve ve druhé polovině 20. století. Jeho základem je dávná vesnice Jastrzębie Dolne (Nieder Jastrzemb), poprvé zmiňována v roce 1376, která patřila zpočátku ratibořskému knížectví a mezi lety 15021809 vladislavskému stavovskému panství.

Roku 1859 byly zde při hledání uhlí objeveny prameny léčivé jodobromové solanky. O dva roky později vesnici koupil hrabě Felix von Königsdorff, který začal s výstavbou prvních lázeňských objektů. Jastrzębie, přejmenované na Bad Königsdorff-Jastrzemb, se stalo ve druhé polovině 19. století jedním z hlavních lázeňských míst ve Slezsku. Další rozvoj obce byl spjat se jménem Mikołaje Witczaka, majitele lázní v letech 1896–1918, a později jeho synů, Mikołaje a Józefa. V roce 1922 se Jastrzębie spolu s celým východním Horním Slezskem stalo součástí polského státu.

Novou kapitolu místních dějin otevírají 50. léta 20. století a objevení v okolí obce rozsáhlých ložisek černého uhlí. Výstavba prvního dolu – Jastrzębie – začala v roce 1956 a trvala pět let. V roce 1963 získalo Jastrzębie-Zdrój (oficiální název zaveden po roce 1945) městská práva. Východně od lázeňské čtvrti vznikl, podle návrhu architekta Zygmunta Winnického z roce 1961, komplex panelových sídlišť – nové modelové socialistické město přezdívané dobovou propagandou „město mladí, práce a pokoje“. Originální návrh nebyl však nikdy plně realizován, nebyla postavena futuristická centrální čtvrť s mrakodrapy a talířovitou budovou kulturního centra.

V roce 1972 byla připojena obec Jastrzębie Górne, a pak v roce 1975 Bzie, Borynia, Szeroka, Moszczenica a Ruptawa, čímž získalo město dnešní podobu. Počet obyvatel dosáhl na konci 70.  let sto tisíc (nejvíce v roce 1991 – 104 594).

Důl Zofiówka (tehdy Manifest Lipcowy) se zapsal do dějin jako jedno z dějišť dělnických protestů v letech 1980 a 1981. 3. září 1980 byla podepsána dohoda mezi komunistickou vládou a místní Solidaritou známá pod názvem jastrzębská dohoda. Stávka o rok později, během válečného stavu, skončila násilnou pacifikací.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj hornictví způsobil zánik solankových pramenů. Formální lázeňsky status byl Jastrzębi odebrán v říjnu 2007 a zašlou slávu Bad Königsdorffu připomínají už jen architektonické památky dávné lázeňské čtvrti a slovo Zdrój (Lázně) v názvu města.

V současnosti se jedná v první řadě o průmyslové středisko. Na území města se nacházejí tři fungující černouhelné doly – Jas-Mos (původní důl Jastrzębie, zprovozněný 1962), Borynia (1971) a Zofiówka (1969) – organizačně spojeny v roce 2013 jako Důl Borynia-Zofiówka-Jastrzębie, a také část důlních polí dolu Pniówek (1974). Všechny patří společnosti Jastrzębska Spółka Węglowa (Jastrzębská uhelná společnost), jednomu ze tří největších (vedle Kompanie Węglowé a Katovického uhelného holdingu) uhelných podniků v Polsku. Ve městě byly také vytvořeny subzóny Katovické speciální ekonomické zóny. Míra nezaměstnanosti činila v červnu 2016 6,5 %.

Jastrzębie-Zdrój jako součást Rybníckého uhelného okruhu tvoří konurbaci s městy Rybník (Rybnik), Vladislav (Wodzisław Śląski) a Žáry (Żory). Pokračováním této konurbace na české straně je ostravská aglomerace.

Západně od města probíhá dálnice A1 Sever–Jih, na niž navazuje česká dálnice D1. V roce 1997 byl zastaven provoz na železničních tratích do Vladislavi a Žibřidovic, o čtyři roky později pak na trati do Slezských Pavlovic – v současnosti je Jastrzębie největším městem ve Střední Evropě bez železničního spojení.

Přestože se město nachází na pruské straně někdejší prusko-rakouské hranice, tedy mimo historické Těšínsko, patří k Euroregionu Těšínské Slezsko. Partnerskými městy Jastrzębie jsou mj. Havířov a Karviná.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín : Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Główny Urząd Statystyczny [1]