Karel Svoboda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Karel Svoboda (rozcestník).
Karel Svoboda
Karel Svoboda s přáteli – 1969, Atény (vlevo)
Karel Svoboda s přáteli – 1969, Atény (vlevo)
Základní informace
Narození19. prosince 1938
Praha
Úmrtí28. ledna 2007 (ve věku 68 let)
Jevany
Příčina úmrtísebevražda zastřelením
Místo pohřbeníhřbitov v Aldašíně
Žánryestráda
Povoláníhudební skladatel, autor písní, skladatel filmové hudby a hudebník
Nástrojeklavír
Významná dílaDracula
Manžel(ka)Hana Svobodová (1969–1993)
Vendula Pizingerová (1995–2007)
DětiJana Wallace-Svobodová
Petr Svoboda
Klára Svobodová
Jakub Svoboda
PříbuzníJiří Svoboda (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Svoboda (19. prosince 1938 Praha28. ledna 2007 Jevany) byl český skladatel filmové, televizní, populární a muzikálové hudby. Spolupracoval s Karlem Gottem a s textařem Jiřím Štaidlem.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Hrob na Aldašíně

Už od dětství se učil hrát na klavír, vystudoval střední školu a začal studium stomatologie na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Později se živil jako úspěšný hudební skladatel.

V roce 1963 založil bigbeatovou skupinu Mefisto, která účinkovala nejdříve v Laterně magice a od prosince 1965 měla stálé angažmá v divadle Rokoko, kde Karel Svoboda dostal příležitost skládat pro novou generaci zpěváků v čele s Václavem Neckářem, Martou Kubišovou nebo Helenou Vondráčkovou. V roce 1969 se oženil se svou první ženou Hanou, ta zemřela na rakovinu v roce 1993. V roce 1995 se oženil s Václavou Horovou. Karel Svoboda často spolupracoval i se svým bratrem Jiřím Svobodou, též skladatelem především hudby k filmům a televizním inscenacím. O Karlu Svobodovi vznikl roku 2001 dokument v rámci cyklu GEN: Karel Svoboda pohledem Roberta Sedláčka.

Dne 28. ledna 2007 byl nalezen zastřelený na zahradě své vily v Jevanech. Policie dva dny po jeho smrti potvrdila, že šlo o sebevraždu.[1][2]

Je pochován na hřbitově u kostela svatého Jiří v Aldašíně východně od Jevan. [3]

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Jeho bratr byl Jiří Svoboda (1945–2004), který byl také hudebním skladatelem.

  • Hana Svobodová (roz. Bohatová) (1945–1993) – manželé v letech 19691993 (zemřela na nádorové onemocnění)
    • Jana Wallace-Svobodová – dcera, manžel Clark Wallace
      • Michelle
      • Christophe
    • Petr Svoboda (*1980) – syn, manželka Lucia Gažiová
      • Ferdinand
      • Greta
  • Vendula Pizingerová (dříve Svobodová, roz. Horová) – manželé v letech 19952007
    • Klára Svobodová, dcera (* 4. leden 1996 – † 22. srpen 2000)
    • Jakub, syn (* 28. květen 2005)

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Roku 1965 vyšla první gramofonová deska s jeho skladbou Slunce za oknem, kterou nazpíval Jaromír Mayer. Nedlouho poté se jeho kariéra rozjela i v Německu, kde mu vyšla deska s instrumentálními skladbami Návrat Gemini a Start Gemini.

Z 60. let pochází také píseň Vzdálený hlas, s níž soutěžila Helena Vondráčková na festivalu v brazilském Rio de Janeiru. V roce 1968 navázal Svoboda spolupráci s Karlem Gottem, který měl v repertoáru asi 80 jeho písní. V šedesátých a sedmdesátých letech byli interprety jeho písní mimo jiné také Hana Zagorová, Eva Pilarová, Milan Drobný, Waldemar Matuška, Lešek Semelka, Jiří Schelinger nebo Jana Kratochvílová. V 80. letech k nim pak přibyli Michal David, Iveta Bartošová, Petr Sepeši, Marcela Březinová, italská zpěvačka Anna Rusticano, Marcela Holanová, Petra Janů a Dalibor Janda.

I v 90. letech se udržel v branži populární hudby produkováním obchodně úspěšných CD Daniela Hůlky, Leony Machálkové nebo Petra Koláře. V 90. letech začal psát i svůj první muzikál Dracula[4].

Vedle populární hudby se věnoval ve veliké intenzitě filmové hudbě. Stal se dvorním skladatelem režiséra Václava Vorlíčka, počínaje filmem Smrt si vybírá z roku 1972 přes proslulou filmovou hudbu k pohádkovému filmu Tři oříšky pro Popelku až k seriálu Létající Čestmír.

Dále napsal hudbu k seriálu Návštěvníci i znělku k seriálu Včelka Mája, která mu přinesla popularitu v tehdejším Západním Německu. Jako jeden z mála skladatelů pracoval a byl úspěšný na obou stranách tzv. Železné opony. Spolupracoval na mnoha seriálech s německou televizí ZDF. Složil mnoho písňových hitů, mezi jinými Lady Karneval (tato píseň je považována za jeho zřejmě nejproslulejší skladbu, později ji převzali interpreti v Brazílii, Francii, Německu nebo Švédsku), Stín katedrál, Čau, lásko, Ještě, že tě, lásko, mám a mnoho dalších. V polovině devadesátých let dvacátého století jeho hudba podkreslovala i veškeré znělky České televize.

Filmová hudba[editovat | editovat zdroj]

Muzikály[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. www.novinky.cz [online]. [cit. 2007-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-06. 
  2. http://zpravy.idnes.cz/skladatel-karel-svoboda-se-zastrelil-dso-/domaci.asp?c=A070128_224742_domaci_ton
  3. http://praha.idnes.cz/zanikla-mista-tajemny-kostel-aldasin-hrob-skladatel-jevany-vylet-pyv-/praha-zpravy.aspx?c=A170731_105150_praha-zpravy_turc
  4. www.geocities.com [online]. [cit. 30-12-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-12-2007. 
  5. http://www.youtube.com/watch?v=ymF9dUGQfuQ - první 4 takty ústřední melodie převzaty z renezanční skladby Paduana Hispanica

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]