Karel Svoboda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Karel Svoboda
Základní informace
Narození 19. prosince 1938
Praha
Úmrtí 28. ledna 2007 (ve věku 68 let)
Jevany
Žánry estráda
Povolání hudební skladatel, autor písní a skladatel filmové hudby
Významná díla Dracula
Manžel(ka) Vendula Svobodová
Příbuzní Jiří Svoboda
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o hudebním skladateli. Další významy jsou uvedeny na stránce Karel Svoboda (rozcestník).

Karel Svoboda (19. prosince 1938 Praha28. ledna 2007 Jevany) byl český skladatel filmové, televizní, populární a muzikálové hudby. Spolupracoval s Karlem Gottem a s textařem Jiřím Štaidlem.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Od dětství se učil hře na klavír, vystudoval střední školu a začal studium stomatologie na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Později se živil jako úspěšný hudební skladatel.

V roce 1963 založil bigbeatovou skupinu Mefisto, která účinkovala nejdříve v Laterně magice a od prosince 1965 měla stálé angažmá v divadle Rokoko, kde Karel Svoboda dostal příležitost skládat pro novou generaci zpěváků v čele s Václavem Neckářem, Martou Kubišovou nebo Helenou Vondráčkovou. V roce 1969 se oženil se svou první ženou Hanou, ta zemřela na rakovinu v roce 1993. V roce 1995 se oženil s Vendulou Svobodovou. Karel Svoboda často spolupracoval i se svým bratrem Jiřím Svobodou, též skladatelem především hudby k filmům a televizním inscenacím. O Karlu Svobodovi vznikl roku 2001 dokument v rámci cyklu GEN: Karel Svoboda pohledem Roberta Sedláčka.

Dne 28. ledna 2007 byl nalezen zastřelený na zahradě své vily v Jevanech. Policie dva dny po jeho smrti potvrdila, že šlo o sebevraždu.[1] [2]

Je pochován na hřbitově u kostela svatého Jiří v Aldašíně východně od Jevan. [3]

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Jeho bratr byl Jiří Svoboda (1945–2004), který byl také hudebním skladatelem.

Karel Svoboda
  • Hana Svobodová (roz. Bohatová) – manželé v letech 19691993 (zemřela na nádorové onemocnění)
    • Jana Wallace-Svobodová – dcera, manžel Clark Wallace
      • Michelle
      • Christophe
    • Petr Svoboda – syn, manželka Lucia Gažiová
      • Ferdinand
  • Vendula Pizingerová (dříve Svobodová, roz. Horová) – manželé v letech 19952007
    • Klára Svobodová, dcera (*4. leden 1996 – †22. srpen 2000)
    • Jakub, syn (*28. květen 2005)

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Roku 1965 vyšla první gramofonová deska s jeho skladbou Slunce za oknem, kterou nazpíval Jaromír Mayer. Nedlouho poté se jeho kariéra rozjela i v Německu, kde mu vyšla deska s instrumentálními skladbami Návrat Gemini a Start Gemini.

Z 60. let pochází také píseň Vzdálený hlas, s níž soutěžila Helena Vondráčková na festivalu v brazilském Rio de Janeiru. V roce 1968 navázal Svoboda spolupráci s Karlem Gottem, který má dnes v repertoáru asi 80 jeho písní. V šedesátých a sedmdesátých letech byli interprety jeho písní mimo jiné také Hana Zagorová, Eva Pilarová, Milan Drobný, Waldemar Matuška, Lešek Semelka, Jiří Schelinger nebo Jana Kratochvílová. V 80. letech k nim pak přibyli Michal David, Iveta Bartošová, Petr Sepéši, Marcela Březinová, italská zpěvačka Anna Rusticano, Marcela Holanová, Petra Janů a Dalibor Janda.

I v 90. letech se udržel v branži populární hudby produkováním obchodně úspěšných CD Daniela Hůlky, Leony Machálkové nebo Petra Koláře. V 90. letech začal psát i svůj první muzikál Dracula[4].

Vedle populární hudby se věnoval ve veliké intenzitě filmové hudbě. Stal se dvorním skladatelem režiséra Václava Vorlíčka, počínaje filmem Smrt si vybírá z roku 1972 přes proslulou filmovou hudbu k pohádkovému filmu Tři oříšky pro Popelku až k seriálu Létající Čestmír.

Dále napsal hudbu k seriálu Návštěvníci i znělku k seriálu Včelka Mája, která mu přinesla popularitu v tehdejším Západním Německu. Jako jeden z mála skladatelů pracoval a byl úspěšný na obou stranách tzv. Železné opony. Spolupracoval na mnoha seriálech s německou televizí ZDF. Složil mnoho písňových hitů, mezi jinými Lady Karneval (tato píseň je považována za jeho zřejmě nejproslulejší píseň, který později převzali interpreti v Brazílii, Francii, Německu nebo Švédsku), Stín katedrál, Čau lásko, Ještě, že Tě lásko mám a mnoho dalších. V polovině devadesátých let dvacátého století jeho hudba podkreslovala i veškeré znělky České televize.

Filmová hudba[editovat | editovat zdroj]

Muzikály[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.novinky.cz/kultura/skladatel-karel-svoboda-si-vzal-zivot_107880_lgl6e.html
  2. http://zpravy.idnes.cz/skladatel-karel-svoboda-se-zastrelil-dso-/domaci.asp?c=A070128_224742_domaci_ton
  3. http://praha.idnes.cz/zanikla-mista-tajemny-kostel-aldasin-hrob-skladatel-jevany-vylet-pyv-/praha-zpravy.aspx?c=A170731_105150_praha-zpravy_turc
  4. http://web.archive.org/20071230154023/www.geocities.com/filmamus/rd/rozhovory/xantypa/xantypa.htm
  5. http://www.youtube.com/watch?v=ymF9dUGQfuQ - první 4 takty ústřední melodie převzaty z renezanční skladby Paduana Hispanica

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]