Přeskočit na obsah

Vladimír Mišík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o zpěvákovi. Možná hledáte: Vladimír Myšík (horolezec).
Vladimír Mišík
Vladimír Mišík (2015)
Vladimír Mišík (2015)
Základní informace
Narození8. března 1947 (77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryrock, blues rock
Povolánízpěvák, politik a autor písní
Nástrojekytara, zpěv
Aktivní roky60. léta – dosud
Členem skupinyBlue Effect
Příbuzná témataBlue Effect, Etc…, Radim Hladík
OceněníCena Anděl Sólový interpret roku (2019)
Čestné občanství Prahy 7 (2019)
medaile Za zásluhy (2023)
Manžel(ka)Katarína Mišíková
Eva Mišíková
DětiMartin Mišík
Adam Mišík
Barbora Mišíková
Webvladimirmisik.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vladimír Mišík
Poslanec České národní rady
Ve funkci:
7. června 1990 – 4. června 1992

Narození8. března 1947 (77 let)
Praha
ChoťKatarína Mišíková
Eva Mišíková
DětiMartin Mišík
Adam Mišík
Barbora Mišíková
OceněníCena Anděl Sólový interpret roku (2019)
Čestné občanství Prahy 7 (2019)
medaile Za zásluhy (2023)
CommonsVladimír Mišík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Mišík (* 8. března 1947 Praha) je český hudebník, zpěvák, kytarista, zakladatel rockové skupiny Etc… a zakládající člen skupin The Matadors a Blue Effect.

Jeho otcem byl americký voják a dopravní pilot John Gaughan (1918–2007), matkou slovenská zdravotní sestra Alžběta Mišíková († 1992), pracující koncem války v Německu pro Červený kříž. Tam se jeho rodiče seznámili, svého otce však nikdy nepoznal a vyrůstal sám se svou matkou.[1] Až v roce 2017 se dozvěděl, že má v USA dalších 9 sourozenců, které měl John Gaughan se svou ženou Grace.[2] V roce 1964 se vyučil uměleckým truhlářem ve filmových ateliérech Barrandov, už tehdy se ale začal věnovat hudbě.[3]

Již na učilišti založil kapelu Uragán, ve které hrál na doprovodnou kytaru a zpíval. Na bicí hrál jeho spolužák Petr Růža. Po škole se skupina rozpadla a Vladimír Mišík se dostal do kapely Komety, kde se seznámil s Radimem Hladíkem, se kterým poté odešel do skupiny Fontána (později známí jako The Matadors). Na prvním singlu skupiny zní Mišíkova píseň Malej zvon, co mám. Po vojně zpíval v orchestru Karla Duby a pak založil kapelu New Force, která se ale v roce 1968 rozpadla. Krátkou dobu pak hrál na kytaru v George and Beatovens.

Ještě v roce 1968 ale s Radimem Hladíkem založil kapelu The Special Blue Effect (později Blue Effect). Do roku 1970, kdy byl vyhozen[3], stihl s kapelou nazpívat album Meditace, EP a dva singly. Pak zpíval ve Flamengu, ale kapela se rozpadla ještě před vydáním jediné desky Kuře v hodinkách; Mišík pak založil kapelu Formace Nova a krátkou dobu zpíval v Energitu Luboše Andršta. V roce 1974 založil kapelu Etc…, se kterou hraje s krátkými přestávkami dodnes. Zároveň příležitostně koncertoval s Vladimírem Mertou a Janem Hrubým ve folk rockové formaci Čundrgrund (ČDG).

Vladimír Mišík (2015)
Koncert Čundrgrundu, Baráčnická rychta, Praha, 6. září 1977, zleva: Petr Kalandra, Vladimír Merta, Vladimír Mišík
Nechte zpívat Mišíka! – nápis na zdi v Praze – Holešovicích, duben 1983, v době, kdy byly Mišíkovy koncerty komunistickými orgány zakázány. Nápis byl opakovaně zamalováván, ale objevil se vždy znovu.

V roce 1977 odmítl podepsat Antichartu. V roce 1982 bylo Vladimíru Mišíkovi zakázáno koncertování za to, že na koncertu v Lucerně bez povolení promítal studentský film svého kamaráda studujícího na FAMU, ve kterém hrál hlavní roli a žertovně kritizoval normalizaci. Následně mu byla nabídnuta spolupráce se Státní bezpečností, kterou odmítl.[3][1] Na protest proti zákazu se po pražských Holešovicích objevovaly nápisy Nechte zpívat Mišíka ve formě graffiti.[4][5] O dva roky později mu bylo povoleno velmi omezeně vystupovat s akustickým programem pod podmínkou, že zahraje na festivalu politických písní v Sokolově, kde krátce vystoupil bez kapely.[3][1] V roce 1985 už opět hrál s novou sestavou Etc…

Během Sametové revoluce podporoval studentské stávky i Občanské fórum v severních Čechách, také vystoupil během demonstrace na Letenské pláni. V roce 1990 byl na dva roky zvolen do České národní rady za Občanské fórum.[3] V roce 1999 vyšla v nakladatelství Petrov kniha Vladimír Mišík – letní rozhovor s Ondřejem Bezrem.

Po vážných zdravotních problémech se v roce 2007 vrátil na pódia za doprovodu skupiny Etc… a dalších hudebních hostů.[6] V roce 2013 odmítl převzít státní vyznamenání od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Během natáčení biografického filmu Nechte zpívat Mišíka se v roce 2016 setkal se svým otcem i s některými svými americkými sourozenci.[3] V dubnu 2021 oznámil, že ze zdravotních důvodů již nebude koncertovat.[7]

S první manželkou Katarínou má syna Martina, s druhou manželkou Evou má syna Adama a dceru Barboru.

Největší hity

[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejznámější písničky Vladimíra Mišíka patří např. Slunečný hrob (s Blue Effectem), Kuře v hodinkách (s Flamengem) a dále s Etc. pak Stříhali dohola malého chlapečka (podle stejnojmenné básně Josefa Kainara), Variace na renesanční téma (podle stejnojmenné básně Václava Hraběte, známá podle prvního verše Láska je jako večernice), Proč ta růže uvadá nebo Obelisk.[zdroj⁠?!] K dalším známým lze zařadit i hymnu Gambrinus ligy.

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]
Básník Jaromír Pelc a Etc… – Vladimír Mišík, Jaroslav Olin Nejezchleba, Jan Hrubý, období zkoušek na pořad „Požár na obloze“. Hostinec U Zábranských, prosinec 1985
  • MIŠÍK, Vladimír. Písničky pro Vás. [s.l.]: Exact publishing, 1995. 48 s. ISBN 80-901794-2-8. 
  • BEZR, Ondřej; MIŠÍK, Vladimír. Letní rozhovor s Ondřejem Bezrem. Brno: Petrov, 1999. 192 s. ISBN 80-7227-060-5. 
  • MIŠÍK, Vladimír. Vladimír Mišík: byl jsem dobrej : rozhovory s Ondřejem Bezrem z let 1999, 2006, 2017.. Praha: Galén, 2017. 355 s. ISBN 978-80-7492-320-3. 
  1. a b c Vladimír Mišík (1947). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-03-16]. Dostupné online. 
  2. BEDNÁŘOVÁ, Veronika. VIDEO: Vladimír Mišík našel po 70 letech novou rodinu: Reflex byl u toho!. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, a.s., 10. 3. 2017 [cit. 1.6.2018]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f Vladimír Mišík (1947). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-03-16]. Dostupné online. 
  4. Psalo se po holešovických zdech: „Nechte zpívat Mišíka,“ Jitka Němcová tak nazvala svůj dokument. Vltava [online]. 2016-09-06 [cit. 2024-03-16]. Dostupné online. 
  5. STRNAD, Radek. „Nechte zpívat Mišíka,“ psalo se za komunistů. Nyní se tak jmenuje film. Mostecký deník. 2017-07-23. Dostupné online [cit. 2024-03-16]. 
  6. jaš; Právo. Zpěvák Vladimír Mišík se vrací na pódium. Kultura. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 18. 5. 2007 [cit. 2017-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 
  7. Ukládám svého Gibsona do futrálu, loučí se Mišík s fanoušky. Ze zdravotních důvodů končí s koncerty. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-04-01 [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. 
  8. Noční obraz – Vladimír Mišík – Supraphonline.cz. [s.l.]: Supraphon, 2021. Dostupné online. 
  9. Jaromír Pelc – Požár Na Obloze [online]. discogs.com [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. 
  10. BEZR, Ondřej. Mišík je jako večernice. Pluje černou oblohou a má průměr 5 kilometrů. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 6. 5. 2014 [cit. 1.6.2018]. Dostupné online. 
  11. SVÁTKOVÁ, Kateřina. Legenda oslaví 70 premiérou dokumentu Nechte zpívat Mišíka. 'Zaplaťpánbůh, je to veselý film'. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-03-07 [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. 
  12. fia; Novinky; ČTK. Vladimír Mišík nepřijme od Zemana státní vyznamenání. Fotografie Jan Handrejch; Domácí. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 27. 10. 2013 [cit. 26.12.2017]. Dostupné online. 
  13. Zpěvák Vladimír Mišík proměnil šest nominací a ovládl Ceny Anděl. Skupinou roku je Mirai. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-06-20 [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]