Zuzana Navarová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zuzana Navarová

Zuzana Navarová (2003)
Základní informace
Narození 18. června 1959
Hradec Králové
Úmrtí 7. prosince 2004 (ve věku 45 let)
Praha
Žánry folk, latin
Povolání zpěvačka, skladatelka, textařka, producentka
Aktivní roky 19802004
Příbuzná témata Nerez, Tres, Iván Gutiérrez, Koa, Radůza
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zuzana Navarová de Tejada (18. června 1959 Hradec Králové7. prosince 2004 Praha) byla česká zpěvačka, folková skladatelka a textařka.

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1978 žila v Hradci Králové. Vystudovala španělštinu a češtinu (učitelský obor) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiu nastoupila jako učitelka španělštiny na jazykové škole. Na konci 80. let studovala souběžně s vystupováním konzervatoř obor populární zpěv. Od roku 1980 zpívala se skupinou Nerez, její první sólové album vzniklo v roce 1992. V roce 1994 nahrála album s kapelou Tres a v následujících letech dalších pět alb se skupinou Koa. Skládala také scénickou hudbu k divadelním představením. Byla producentkou (Věra Bílá, Rom - Pop, Kale) a objevila zpěvačku Radůzu. Od začátku 90. let stála v čele Nadace Život umělce.

Dlouho pobývala na Kubě, kde potkala svého manžela Luíse. Kubánská hudba inspirovala její vlastní skladby.

Zemřela ve věku 45 let na rakovinu spojenou s cirhózou jater.[1] Je pohřbena na Vyšehradském hřbitově.[2]

Na její počest bylo ocenění Nadace Život umělce, kterou zakládala Zuzana Navarová, pojmenováno Cena Zuzany Navarové.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Zuzana Navarová se skupinou Nerez (Vokalíza 1982), Praha, Žofín

Hudební tvorba[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1980 zpívala se skupinou Nerez. Již v té době byla oceňována jako výjimečná sólistka a získala si uznání odborné kritiky i posluchačů.[zdroj?]

V roce 1987 vystupovala na Kubě se skupinou Nerez. Na první sólové album Caribe (1992) navázalo koncertování s příležitostným seskupením Caribe Jazz Quintet. ze Na konci roku 1994 začala spolupracovat s kolumbijským písničkářem a kytaristou Ivánem Gutiérrezem. Spolu s baskytaristou Karlem Cábou vytvořili trojčlenné uskupení Tres a vydali stejnojmenné album se staršími Ivánovými písněmi (1995). Poté nahráli ještě jednu desku s písněmi Navarové, ta však dodnes nevyšla[3]. Kolem dvojice Zuzana Navarová – Iván Gutiérrez se posléze vytvořila skupina KoaMário Bihári (akordeon, klavír, klarinet), Camilo Caller (bicí a perkuse) a František Raba (kontrabas) a vzniklo album Skleněná vrba (1999, za které dostala cenu Žlutá ponorka) a koncertní Zelené album (2000).

Po Gutiérrezově odchodu do Španělska vyplnil uprázdněné místo kytaristy Omar Khaouaj. V takovéto sestavě vznikla dvě alba – Barvy všecky (oceněna českým Andělem za rok 2002) a poslední album nazvané Jako Šántidéví z roku 2003; kromě češtiny, romštiny, slovenštiny, ruštiny a jidiš na něm Zuzana Navarová zpívá i kečuánsky.

Méně přízně než u kritiky a posluchačů si získala u nahrávacích firem a v rozhlasových stanicích, které její hudbu zařadily do kategorie menšinových žánrů a hrály ji jen sporadicky.[zdroj?] To se změnilo až v roce 2004, kdy se Navarová a skupina Koa prosadila do vysílání mainstreamových radií se skladbou „Marie“ z alba Jako Šántidéví.[zdroj?] V té době jí však zbývalo už jen několik posledních měsíců života.

Na posledních albech se psala jako Zuzana Navarová, d. T. (de Tejada).

Texty písní[editovat | editovat zdroj]

Pozoruhodné jsou její písňové texty, v nichž se dokázala oprostit od charakteristických folkových a countryových klišé (jimž se celý život vysmívala – viz parodická skladba „Cesta dom“ z alba Jako Šántidéví) a vdechnout textu zvláštní poetiku. V textu využila nápadité anakoluty a další básnické prvky („hubená noc přisedla si s otráveným vínem/ bledá holka přikryla tmu černým baldachýnem“). Zařadila se mezi několik málo českých textařů, jejichž texty dokážou obstát i samy o sobě jako poezie.[zdroj?]

Texty písní z let 19982004 vydalo v červnu 2009 nakladatelství Host pod názvem Andělská počta. Editorkou publikace je Hana Svanovská.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Zuzanu Navarovou můžeme slyšet také na albu Radůzy Andělové z nebe (2001). Marie Rottrová na svém albu Podívej (2001) zpívá její dvě písně.

Scénická hudba[editovat | editovat zdroj]

Komponovala hudbu k divadelním inscenacím Střemhlav (1986, Státní divadlo Brno, soubor HaDivadlo Brno), Anděl přichází do Babylónu (1989, Divadlo Vítězného února Hradec Králové), Sevillský svůdce a kamenný host (1991, Národní divadlo Praha), Vytetovaná růže (1998, Divadlo v Řeznické Praha), Láska dona Perlimplína a vášnivost Belisina (2000, Městské divadlo Karlovy Vary). Motivy z písní Zuzany Navarové jsou použity v iscenaci Rozmarné léto (2014, Horácké divadlo Jihlava).[4]

Filmová hudba[editovat | editovat zdroj]

Spolu s Vítem Sázavským složila hudbu k animovaným filmům režisérky Michaely Pavlátové Křížovka (1989) a Řeči, řeči, řeči (1991), který byl nominován na Oscara. Nazpívala také titulní píseň k filmu Čert ví proč z roku 2003.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zemřela Zuzana Navarová. 7. 12. 2004 17:49 [cit. 3. 12. 2017]. In: musicserver.cz [online].
  2. ČTK. Popel Zuzany Navarové spočinul na Vyšehradě. iDNES.cz [online]. 2005-06-18 [cit. 2017-06-24]. Dostupné online.  
  3. Rozhovor s Ivánem Gutiérrezem v Reflexu
  4. Virtuální studovna Databáze a online služby Divadelního ústavu [online]. Přístup z: http://vis.idu.cz/Productions.aspx

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HARTMAN, Ivan. Na nejvyšších špruslích: výročí psaná červnem – Zuzana Navarová (* 18. 6. 1959). Folk & Country. 1999, č. 6. Přístup také z: http://navarova.wz.cz/
  • JEHNE, Leo. Vokalíza značky Nerez. Melodie. 1983, č. 12, s. 372.
  • NAVAROVÁ, Zuzana a SVANOVSKÁ, Hana, ed. Andělská počta: [písňové texty z let 1998–2004]: [písňové texty, vzpomínky, fotografie]. Brno: Host, 2009. 167 s. ISBN 978-80-7294-267-1.
  • NAVAROVÁ, Zuzana a SVANOVSKÁ, Hana, ed. Andělská počta: [písňové texty z let 1998–2004]: [písňové texty, vzpomínky, fotografie]. 2. vyd. Brno: Host, 2017. 167 s. ISBN 978-80-7577-333-3.
  • SVANOVSKÁ, Hana a Helena BRETFELDOVÁ. Tak psala Zuzana Navarová. Mladá fronta Dnes. 2009, roč. 20, č. 202, 29. 8. 2009, s. D5. ISSN 1210-1168.
  • VŘEŠŤÁL, Zdeněk. Ne, Nerez nerezne. Praha: Galén, ©2009. 209 s. Edice Olivovníky, sv. 6. ISBN 978-80-7262-611-3.

Film[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo – Zuzana Navarová [TV dokumentární film]. ČR, 1995. 30 min. Režie Judita Křížová.
  • Na koštěti do nebe [TV dokumentární film]. ČR, 1996. 40 min. Režie Radovan Urban.
  • Zuzana Navarová, Iván Gutiérrez & Koa (koncert) [film]. ČR, 2000. 50 min. Režie Rudolf Chudoba.
  • Předčasná úmrtí: Barvy všecky [TV dokumentární film]. ČR, 2006. 52 min. Režie Tomáš Váňa.

TV pořady[editovat | editovat zdroj]

  • Na Kloboučku [TV pořad]. ČR, 1997. 39 min. [Rockové posezení s Michalem Pavlíčkem a jeho hosty.]
  • Crescendo [TV pořad]. ČR, 1999, 56 min.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]