Marie Rottrová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marie Rottrová
Marie Rottrová 2009a.jpg
Základní informace
Rodné jménoMarie Božena Rottrová[1]
Narození13. listopadu 1941 (81 let)
Ostrava-Hrušov
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Žánrypopmusic, Soul, Gospel, Rock, Blues.
Povolánízpěvačka, pianistka, hudební skladatelka, textařka, moderátorka
Nástrojepiano
Hlasový oborsoprán
Manžel(ka)Vlastimil Kučaj (1962–1972)
Georg Burgerstein (1988–1995)
Milan Říha (2016–)
DětiMartin Kučaj
Vít Rotter
Webwww.marierottrova.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Rottrová (* 13. listopadu 1941 Ostrava-Hrušov) je česká zpěvačka, pianistka, hudební skladatelka, textařkamoderátorka.[2][3][4]

Život[editovat | editovat zdroj]

Pochází z hudebnické rodiny, otec byl varhaník, matka zpěvačka. Od mládí se učila hrát na klavír. Po maturitě na bohumínském gymnáziu (stejně jako později její synové) pracovala jako úřednice. V roce 1960 se (ještě jako úřednice ostravské pobočky Československé státní spořitelny) zúčastnila ostravské hudební soutěže, která hledala mladé talenty a kterou doprovázel orchestr Gustava Broma. Na podkladě této soutěže dostala pozvánku do Československé televize, kde vystoupila poprvé s písničkou Jana HammeraJaromíra Hořce Rozmarné stvoření.

Po celou dobu odolávala nabídkám na přesídlení do Prahy a až do roku 1985 zůstávala věrná rodné Ostravě (již v roce 1970 dostala nabídku ke vstupu do týmu Karla Gotta, kterou odmítla, z jejich spolupráce vznikla nahrávka Mít pouhej tejden). V Ostravě vystupovala s instrumentální skupinou Františka Trnky, dále též s místními skupinami Oktet, SamuelMajestic. První gramofonové desky se dočkala až v roce 1968. Začala zpívat se skupinou Flamingo (později byla přejmenována na skupinu Plameňáci). Stálou členkou této bigbeatové kapely se stala v roce 1969. Zde zpívala se zpěvákem Petrem Němcem zejména soulový repertoár. V pěvecké trojici Marie Rottrová – Petr Němec – Hana Zagorová na sebe upozornila také na 2. československém beatovém festivalu roku 1968 v pražské Lucerně. První dlouhohrající desku se skupinou Flamingo vydala v roce 1970, zpívala na ní se zpěvákem Petrem Němcem. Byla vydána i exportní verze tohoto prvního alba pod názvem This Is Our Soul. O tom, že se jednalo o úspěšný profesní start, svědčí i to, že začala aktivně spolupracovat prakticky se všemi velkými tanečními orchestry té doby. Navíc se objevilo i několik vynikajících textařů, kteří pro ni dokázali napsat kvalitní písňové texty. Především se jednalo o Jiřinu Fikejzovou, později též o Jaroslava WykrentaJaromíra Nohavicu. I když v 70. letech zůstávala věrná Ostravě, začala se prosazovat v celorepublikovém měřítku, velkých úspěchů dosáhla s písněmi Lásko nebo Řeka lásky (Jaroslav Wykrent, 1974). Hitových rozměrů dosáhly také převzaté verze zahraničních melodií (Markétka, 1975; Bouda Na hororu, 1977; Hodina H, 1979). Kromě středního proudu a soulu se profilovala také jako interpretka šansonů a rockových balad (To mám tak ráda, 1975; Lásko, voníš deštěm, 1980; Ten vůz už jel, 1982). V seznamu svých hitů figuruje Marie Rottrová příležitostně i jako autorka hudby (Měli jsme se potkat dřív, 1985)

V soulovém období jí byla vzorem například Aretha Franklinová, podle níž jí byl dán přídomek „česká Lady Soul“.

Spolu s koncertními šňůrami se dostavilo i časté vystupování v Československé televizi, kde měla (zejména v ostravském televizním studiu) dost příležitostí k vystoupení. Kromě slovenského muzikálového filmu Neberte nám princeznú se stal úspěšným a populárním především televizní pořad Divadélko pod věží, který měl 22 dílů a kam si Marie Rottrová zvala zajímavé hosty z oblasti kultury, ale i mimo ni. Vystupovali zde, mimo jiné, třeba Karel Gott, Pavel Bobek či Jiří Bartoška. S některými z nich natočila i písňové duety (Klíč pro štěstí s Jiřím Bartoškou, S tím bláznem si nic nezačínej s Pavlem Bobkem, Najednou s Karlem Gottem). Z domácí produkce českých skladatelů vznikly v 80. letech hity Skořápky ořechů (Vladimír Figar, 1983), Zřejmě letos nikde nejsou kytky (Jiří Zmožek, 1985) nebo Večerem zhýčkaná (Vladimír Figar, 1987).

Koncem 80. let se dostavily i první osobní a zdravotní problémy a umělecká kariéra zpěvačky byla definitivně narušena i společenskými událostmi z listopadu 1989. Od roku 1985 žije v Praze, po druhém sňatku střídavě v Praze a v Německu. Z prvního manželství má dva dospělé syny Vítka a Martina[5], oba jsou hudebními skladateli.

Přestože Marie Rottrová původně odmítla natočit vánoční desku z důvodu, že trh je tímto sortimentem přesycen,[zdroj?] nakonec ale zpěvačka na desce začala pracovat a album Vánoční čas vyšlo v roce 1997; získalo díky posluchačskému úspěchu zlatou desku.

V roce 2001 vydala album Podívej v produkci Zdeňka VřešťálaVíta SázavskéhoNeřež, za které získala platinovou desku.

Marie Rottrová i přes vysoký počet alb neměla do roku 2003 prezentativní výběr svých největších hitů. V minulosti se sice na trhu objevilo několik výběrů jejích písní, ale šlo pouze o žánrově zaměřená alba. Až v roce 2003 vyšel exkluzivní výběr Všechno nejlepší, za který dostala Marie Rottrová dvě platinové desky za více než 40 000 prodaných kusů.

Roku 2004 vyšlo album plné duetů s názvem Ty a já. Obsahuje duety s Karlem Gottem, Petrem Němcem, Karlem Černochem nebo s Pavlem Bobkem.

V roce 2005 vyšlo pokračování úspěšného výběru Všechno nejlepší s názvem Všechno nejlepší 2, které bylo oceněno zlatou deskou.

Po roce 2005 se vrátila ke spolupráci s Vítem Sázavským a Zdeňkem Vřeštálem a opět také se skupinou Flamingo se zpěvákem Petrem Němcem a hostujícím Jaroslavem Wykrentem. Úspěšné jsou i její vánoční koncerty se Septetem plus a dětským pěveckým sborem Coro Piccolo.

V roce 2008 vyšlo premiérové DVD Marie Rottrové s názvem Tisíc tváří lásky, za které již na jeho křtu získala platinovou desku.

V listopadu 2009 vyšlo po 8 letech album Stopy s autorskými písničkami Zuzany Navarové, Zdeňka Vřešťála, Jaromíra Nohavici, Filipa Benešovského atd.

Na 17. listopadu 2009 připravila speciální exkluzivní dvojkoncert za doprovodu skupiny Neřež (původní členové starého Nerezu a zpěvačka Klára Vytisková) s názvem „Všechno nejlepší“ (největší hity) a „Pocta Zuzaně Navarové“.

V roce 2010 vyšel výběr hitů, které ji napsala Jiřina Fikejzová, s názvem Osud mi Tě přál, a při křtu CD získala zlatou desku za loňské album Stopy, kterého se prodalo více než 8 000 kusů.

V dubnu 2011 vyšlo na 3 CD dosud největší výběr hitů za celou kariéru Marie Rottrové. Komplet nese název Zlatá kolekce 1968–2010. V témže roce vychází tzv. komplet Co mám, to dám, který obsahuje většinu LP, a později CD Marie Rottrové plus DVD Tisíc tváří lásky. V roce 2011 při příležitosti 70. narozenin absolvovala úspěšné koncertní turné, které mělo být zakončením pěvecké kariéry, příležitostně ale vystupovala i v dalších letech.

Na webových stránkách hnutí ANO 2011 je uvedena jako jeho podporovatelka v sekci „Podporují nás“. Když se jí na to v červnu 2019 ptali novináři, odpověděla: „Já na to nebudu reagovat, promiňte, je to moje věc“.[6]

V roce 2021 při příležitosti 80. narozenin vydal Supraphon výběr největších hitů na vinylu s názvem Lady Soul.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější písně[editovat | editovat zdroj]

  • Kůň bílý [1971]– původně Ballada wagonowa od polské zpěvačky Maryly Rodowiczové
  • Řeka lásky [1974]
  • Čím zvoní píseň má [1972]
  • Lásko
  • To nic [1979]
  • Markétka [1973] – původně Małgośka od M. Rodowiczové
  • To mám tak ráda [1975] – původně Je suis malade od Serge Lamy
  • Střapatá nohatá [1979]
  • S tím bláznem si nic nezačínej [1985] – původně Don't Fall In Love With A Dreamer, duet s Pavlem Bobkem – v originále Kenny Rogers a Kim Carnes
  • Lásko voníš deštěm [1980] – původně She’s Gone od Black Sabbath
  • Řekni, kde ty kytky jsou [1975]– původně Sag mir, wo die Blumen sind od Marlene Dietrichové (český originál Judita Čeřovská)
  • Klíč pro štěstí [1985, 1991] – původně Thought I'd Ring You, duet s Jiřím Bartoškou – v originále Shirley Bassey a Alain Delon
  • Skořápky ořechů [1983]
  • Ty kdo jdeš kolem [1977]
  • Měli jsme se potkat dřív [1985]
  • Večerem zhýčkaná [1987]
  • Ten vůz už jel [1983]
  • Zřejmě letos nikde nejsou kytky [1984]
  • Lakomá [1984, 2001]
  • Štěstí [1980] – původně Lucky od Bernieho Paula anebo Lucky od Roy Black
  • Žaluzie

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

LP[editovat | editovat zdroj]

CD[editovat | editovat zdroj]

  • 1993 – Chvíli můj, chvíli svůj – Monitor
  • 1995 – JeřabinyB & M Music
  • 2001 – Neberte nám princeznú – sountrack k filmu – BMB
  • 2001 – Ty kdo jdeš kolemSony Music Bonton, reedice s bonusy
  • 2001 – Podívej – BMG
  • 2003 – Všechno nejlepší – Supraphon, výběr
  • 2004 – Jen ty a já – Supraphon, výběr
  • 2005 – Všechno nejlepší 2 – Supraphon, výběr
  • 2009 – Stopy – Universal music
  • 2010 – Osud mi tě přál – Universal music, výběr
  • 2011 – Zlatá kolekce – Supraphon, výběr
  • 2011 – Co mám, to dám – box 17CD + DVD, Supraphon
  • 2013 – Čas motýlů – Supraphon, 2013 výběr
  • 2018 – Lady Soul – Supraphon

DVD[editovat | editovat zdroj]

  • 2008 – Tisíc tváří lásky – Supraphon[7][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Marie Rottová. Instagram [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. 
  2. AVISO - MARIE ROTTROVÁ. www.aviso.cz [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. 
  3. Marie Rottrová - Po stopách hvězd | Česká televize [online]. Dostupné online. 
  4. PILÁTOVÁ, Agáta. Nejraději jsem sama za sebe. Týdeník rozhlas [online]. 2003-12-15 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  5. TICHÁ, Eva. Marie Rottrová: Muže jsem opouštěla většinou já. iDNES.cz [online]. 2009-12-28 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  6. Osobnosti proti Babišovi. Opustili ho i mnozí z těch, které ANO vydává za příznivce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-20 [cit. 2019-06-20]. Dostupné online. 
  7. Marie Rottrová vychádza prvýkrát na DVD. topstar.noviny.sk [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. A.S, SUPRAPHON. Rottrová, M. Tisíc tváří lásky. supraphon.cz [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GRACLÍK, Miroslav. Marie Rottrová : neautorizovaný umělecký a životní příběh ostravské Lady Soul. Praha : XYZ, 2010. 444 s. ISBN 978-80-7388-309-6.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 816. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 554. 
  • MALÉŘOVÁ, Zuzana. Hlas se stínem aneb Když do života zpívá Marie Rottrová. Praha : TV Spektrum : Akropolis, 1991. 158 s. ISBN 80-85334-03-8.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 56. 
  • Kolektiv: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby, část jmenná - československá scéna; Praha, 1990; s. 457–458

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]