Jiří Bartoška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jiří Bartoška
Jiří Bartoška (2007)
Narození 24. března 1947 (71 let)
Děčín
Československo Československo
Alma mater Janáčkova akademie múzických umění v Brně
Manžel(ka) Andrea Bartošková
Děti Kateřina, rozená Bartošková
Janek Bartoška
Sídlo Praha
Český lev
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
1999Všichni moji blízcí
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Podpis Jiřího Bartošky (1988)

Jiří Bartoška (* 24. března 1947 Děčín) je český herec a filmový organizátor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po studiích na Gymnáziu v Pardubicích a brněnské JAMU asi rok hrál v brněnském Divadle na provázku (Husa na provázku), poté v roce 1973 přesídlil na sever Čech do ústeckého Činoherního studia, odkud pak v roce 1978 přešel do pražského Divadla Na zábradlí. V roce 1991 z tohoto divadla odešel společně s mnoha svými kolegy herci do nově založeného Divadla Bez zábradlí, kde působí dodnes.

Jedná se také o úspěšného filmového a televizního herce. Často také propůjčuje svůj hlas jako voiceover při komentování cestopisných a dokumentárních filmů.

Za socialismu podepsal v roce 1977 tzv. antichartu,[1] ale také petici za propuštění Václava Havla z vězení i prohlášení Několik vět v roce 1989. 19. listopadu spoluzakládal Občanské fórum, patřil mezi blízké Havlovy spolupracovníky. Na manifestaci 10. prosince 1989 oznámil na Václavském náměstí jeho kandidaturu na prezidenta ČSSR.[2]

Od roku 1994 působí coby prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, kde spolupracuje zejména s filmovou kritičkou Evou Zaoralovou. V roce 2015 dosáhla pořádající společnost Film Servis Festival Karlovy Vary, kterou vlastní Bartoška, čistého zisku 7 milionů korun.[3]

V reakci na některé výroky prezidenta Miloše Zemana i na prohlášení čtyř z 18. října 2016 Bartoška a Vojtěch Dyk vyzvali českou veřejnost k občanskému neklidu a spolu s dalšími osobnostmi veřejného života podepsali výzvu, ve které mimo jiné stojí: „Když to bude nutné, stávkujme. Sedmnáctého listopadu se opět sejděme na náměstích a zvažme další kroky, nutné na ochranu demokracie. My do Ruska a Číny nepatříme! Chtěli jsme zpět do Evropy, ne do Hulvátova.“[4]

S manželkou Andreou má dceru Kateřinu a syna Jana.

Je také velikým fanouškem týmu SK Slavia Praha.

Filmografie, výběr[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Anticharta po 25 letech. Lidové noviny, 24. 1. 2002, str. 18. Dostupné online.
  2. MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revluce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 266. 
  3. "Bartoškovi se daří, karlovarský filmový festival hlásí rekordní zisk". E15. 19. prosince 2016.
  4. "Bartoška, Dyk či Burian vyzývají kvůli Zemanovi k občanskému neklidu". iDNES.cz. 28. října 2016.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 37, 122, 123, 181, 266.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 41–43.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 35. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 26. 
  • KLUSÁKOVÁ, Jana. Jiří Bartoška na konci sezóny (1991). Praha : Primus, 1991. 79 s. ISBN 80-901091-0-1.
  • MARTÍNKOVÁ, Petra. Jiří Bartoška. Praha : Unholy cathedral, 1998. 189 s. ISBN 80-902578-8-7.
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 33. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 52. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]