Vladimír Hanzel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vladimír Hanzel
Vladimír Hanzel, leden 2011
Vladimír Hanzel, leden 2011
Narození 27. ledna 1951 (70 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání moderátor, spisovatel, matematik a publicista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vladimír Hanzel s Karlem Schwarzenbergem a Jiřím Rejtharem, 28. října 2010
Mezi smutečními hosty (uprostřed) na posledním rozloučení s prezidentem Václavem Havlem (vlevo hudebník Ivan Král, vpravo Jitka Severová), 23. prosince 2011

Vladimír Hanzel (* 27. ledna 1951 Bratislava) je český hudební publicista a kritik. Od léta 1989 do roku 2003 byl osobním tajemníkem disidenta a poté prezidenta Václava Havla a ředitelem jeho sekretariátu, pak vrchním ředitelem kabinetu ministryně školství, později ředitelem vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze a internetovým redaktorem v České televizi.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství prožil na Slovensku. V r. 1961 se přestěhoval s rodiči do Prahy, kde žije dodnes. Od r. 1969 prošel pestrou řadou zaměstnání: referent na Federálním statistickém úřadě, průvodčí a řidič tramvají, uklízeč na ČVUT, prodavač ve stánku Národního muzea. 1979-86 programátor počítačů, samostatný matematik-analytik. 1986–89 svobodné povolání – hudební publicista.[1] Přispíval do tiskovin oficiálních – Melodie, Gramorevue – i nepovolených či exilových – Svědectví, Obsah (obsáhlý článek „Folkové rozjímání“[2] podepsaný zn. -gfm-) a samizdatových Lidových novin[3] (pod pseudonymem Jan Samson[4] nebo značkou -mus-, od zářijového čísla 1989 už pod vlastním jménem[5][6]); je rovněž spoluautorem několika knih o hudbě: Rhythm & Blues, Excentrici v přízemí, Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Podílel se na vzniku několika gramofonových desek,[7] zvláště debutů, např. na první desce Jiřího Dědečka Zabili trafikantku (živá nahrávka z divadla Semafor z března 1989, vydaná ovšem až v roce 1990), nebo rockových skupin Betula Pendula (EP Rock debut č. 3, vydavatelství Panton) a Mňága a Žďorp (EP Rock debut č. 8, vydavatelství Panton). V roce 1990 produkoval živé LP Jima Čerta Světlu vstříc a „volební“ singl Jiřího Dědečka Už jde rudoch od válu.

V létě roku 1989 se stal osobním tajemníkem disidenta Václava Havla. Aktivně se zúčastnil jak zakládání Občanského fóra, tak hlavních jednání OF (a VPN) s tehdejšími představiteli komunistické moci.

V letech 1990–2003 byl tajemníkem prezidenta republiky a ředitelem jeho sekretariátu, 2003–2006 pracoval jako vrchní ředitel Kabinetu ministryně školství mládeže a tělovýchovy Petry Buzkové. V letech 2006–2008 byl ředitelem vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze.

V letech 2009 až 2015 pracoval v Centru dětských a vzdělávacích pořadů[8] České televize.

Je autorem knihy Zrychlený tep dějin s upravenými autentickými přepisy jednání Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí s představiteli moci v listopadu a prosinci 1989 a spoluautorem (s Alenou Müllerovou) knihy Albertov 16:00. Podílel se rovněž na vzniku, natáčení a dokončení filmu Občan Havel jako odborný poradce.

18. 12. 2011 jako první oznámil světu Havlovo úmrtí na sociální síti Facebook: „Dnes ráno v 10:15 zemřel Václav Havel.“[9]

Vladimír Hanzel – členství:

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • HANZEL, Vladimír, a kol. Excentrici v přízemí : nová vlna v Čechách – příběh dušičkový. Praha: Panton, 1989. 270 s. 
  • MATZNER, Antonín; POLEDŇÁK, Ivan; WASSERBERGER, Igor, a kol. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby III, Část jmenná, Československá scéna - osobnosti a soubory. Praha: Editio Supraphon, 1990. 652 s. ISBN 80-7058-210-3. 
  • HANZEL, Vladimír. Zrychlený tep dějin : reálné drama o 10 jednáních; autentické záznamy představitelů státní moci s delegacemi hnutí Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu v listopadu a prosinci 1989. 1. vyd. Praha: OK Centrum, 1991. ISBN 80-900270-2-4. 
  • HANZEL, Vladimír. Zrychlený tep dějin : reálné drama o 10 jednáních; autentické záznamy představitelů státní moci s delegacemi hnutí Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu v listopadu a prosinci 1989. 2. vyd. Praha: Galén, 2006. ISBN 80-7262-426-1. 
  • MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revoluce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. 
  • DRAŽAN, Jan; PERGLER, Jan. Náš Václav Havel : 27 rozhovorů o kamarádovi, prezidentovi, disidentovi a šéfovi. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Zeď, 2016. 384 s. ISBN 978-80-906593-1-5. S. 154 – 169. 
  • HANZEL, Vladimír. Revoluce (očima) Vladimíra Hanzela. Knihovna Václava Havla, 2014, webová stránka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TŘEŠTÍK, Michael. Kdo je kdo = Who Is Who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů. 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 177. 
  2. Svědectví: Čtvrtletník pro politiku a kulturu, roč. 19, č. 76, 1985
  3. MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revoluce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 270. 
  4. Lidové noviny, červen 1989, str. 4 a 5
  5. Lidové noviny, září 1989, str. 20
  6. Lidové noviny, září 1989, str. 22
  7. Vladimír Hanzel. Discogs [online]. [cit. 2017-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Vladimír Hanzel, profil na webu České televize
  9. Deník E15, 18.12.2012
  10. Slovenské dotyky

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]