Prohlášení čtyř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čtveřice signatářů prohlášení
Prezident Miloš Zeman
Premiér Bohuslav Sobotka
Předseda Senátu Milan Štěch
Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček

Prohlášení čtyř[1] (celým názvem Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky) je prohlášení z 18. října 2016, podepsané prezidentem Milošem Zemanem, předsedou senátu Milanem Štěchem, předsedou sněmovny Janem Hamáčkem a předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou jako reakce na setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, ke kterému došlo ve stejný den.[2] K setkání s tibetským vůdcem, který přijel do Prahy v rámci konference Forum 2000, došlo 18. října 2016 v Nostickém paláci, sídle ministerstva kultury. Kromě ministra kultury se setkání účastnily také místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, bývalá europoslankyně Zuzana Roithová a senátor Petr Šilar.[3][4] Prohlášení bylo kritizováno řadou politických komentátorů, politiků, studentů a zástupců vysokých škol.

Pozadí a vznik prohlášení[editovat | editovat zdroj]

Odklon o prosazování lidských práv v zahraniční politice v 90. letech začal už během pravicové vlády Petra Nečase, která zdůrazňovala zahraniční obchod a Nečas kritizoval „dalajlamismus“. Tento odklon pokračoval příchodem Miloše Zemana na hrad, který si jako prioritu stanovil posílení ekonomické diplomacie a Čínu považuje za důležitého obchodního partnera. Prezident Zeman navštívil v letech 2014 a 2015 Čínu dvakrát a důraz kladl především na rozvoj ekonomických vztahů. Tyto politické změny vyvrcholily v roce 2016 návštěvou čínského prezidenta v Česku a podepsáním dokumentu o strategickém partnerství, na které se odvolává i Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů.

Čínská vláda pokládá dalajlamu za separatistu prosazujícího nezávislost Tibetu, čínské provincie obsazené čínskou armádou v roce 1950[1] a snaží se omezovat kontakty dalajlamy s dalšími zeměmi. Před chystanou návštěvou dalajlamy v České republice proto navštívila čínská velvyslankyně 13. září 2016 Hynka Kmoníčka, ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky a zajímala se o to, jestli se ministr Herman s dalajlamou setká.[5] Poté vyhledala vyslankyně Hynka Kmoníčka opět 17. října a zajímala se o změny vládní politiky k Číně. 18. října, ještě před schůzkou s tibetským vůdcem, povolalo čínské ministerstvo zahraničí českého velvyslance v Pekingu a vyzvalo ho, aby se nikdo z české vlády s dalajlamou nesetkával.

Obsah prohlášení[editovat | editovat zdroj]

Prohlášení připravené ministerstvem zahraničí se odvolává na nedávno podepsané Strategické partnerství mezi Čínou a Českem a konstatuje, že „osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky“ a že Česká republika bude ve své dlouhodobé politice vůči Číně „vycházet ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí“.

Podle serveru Echo24 mělo být prohlášení původně tajné, ale Hrad ho zveřejnil.[6]

Reakce Číny[editovat | editovat zdroj]

Podle čínské oficiální reakce z 25. října 2016 Čína prohlášení vzala na vědomí a čeká že, “nezůstane jen u slov, ale že se to projeví i v činech.“[7]

Kritika a reakce[editovat | editovat zdroj]

V reakci na prohlášení se den po setkání ministra Hermana setkalo s dalajlamou padesát zákonodárců. Na protest proti prohlášení vyvěsily některé školy tibetskou vlajku. Prohlášení kritizovalo také patnáct nevládních organizací. Podle sociologa a právníka Jiřího Příbáně se jedná o neadekvátní reakci nejvyšších ústavních činitelů.[8] Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský považuje prohlášení za chybu a nahrazení polistopadového étosu pragmatismem.[9] Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka se blíží způsobu, jakým vystupovala protektorátní vláda vůči Berlínu nebo normalizační vláda vůči Moskvě.[10] Poslanec Karel Schwarzenberg označil prohlášení za zbabělé.[11] Podle politického komentátora Martina Fendrycha začíná po odchodu Václava Havla z politiky odklon od ochrany lidských práv.[12]

Podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere pro Českou televizi, který proběhl ve dnech 26. a 27. října 2016, považuje 40 % dotázaných prohlášení za přehnané, podle 25 % je prohlášení běžné, podle 11 % je prohlášení výjimečné, ale potřebné. Čtyři procenta respondentů považují vyjádření za nedostatečné, zbývající dotázaní nemají žádný názor.[13]

Naopak podle ministra Zaorálka, autora textu prohlášení, porušil ministr Herman setkáním s dalajlámou dva roky starou neoficiální dohodu představitelů vlády.[14]

Na prohlášení reagovala též iniciativa kolem tzv. Kroměřížské výzvy, kterou reprezentovali právník Jan Kalvoda, Michael Kocáb a jako mluvčí filosof Václav Němec.[15]

V listopadu 2016 se od Prohlášení čtyř distancovala horní komora českého Parlamentu Senát. Podle senátorů nebylo pročínského prohlášení čtyř ústavních činitelů, které spolupodepsal předseda senátu Milan Štěch, názorem celého senátu, ale pouze osobním názorem pana Štěcha. Usnesení Senátu navrhla opoziční Občanská demokratická strana, proti senátnímu usnesení hlasovali senátoři ČSSD, ANO 2011, KSČM nebo Strany práv občanů.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Hamáček a Štěch se zlobí kvůli prohlášení čtyř. Mělo být tajné, echo.cz, 27. října 2016
  2. Případ Brady. Jak vznikla aféra, která zkazila páteční slavnost na Hradě, seznam.cz/zpravy
  3. Dalajlama se sešel s politiky. Jejich soukromá iniciativa, zní sborově do Pekingu
  4. Aktuálně.cz: Čína varovala českého velvyslance před zhoršením vztahů kvůli dalajlamovi
  5. Jak se rodilo prohlášení "Čtyř" vůči Číně: Dalajlama odstartoval diplomatický tlak
  6. Hamáček a Štěch se zlobí kvůli prohlášení čtyř. Mělo být tajné
  7. Čína ocenila „prohlášení české čtyřky“. Snad nezůstane jen u slov, doufá
  8. Jiří Přibáň: Prezidentovo politické jednání dlouhodobě diktuje osobní pomstychtivost
  9. Rychetský: Prohlášení k Číně je bezprecedentní. Lze je použít jen v případě války či mohutné krize
  10. „Prohlášení čtyř“ o vztazích s Čínou vzniklo u Zaorálka
  11. Dalajláma: Kiska jde ve stopách Havla
  12. Dalajláma nám rozvrací nerozborné přátelství s komunistickou Čínou. Bacha na něj
  13. Přes 40 procent lidí považuje pročínské prohlášení za přehnané
  14. Reakce na dalajlamu servilní nebyla, Herman nedodržel dohodu, řekl Zaorálek
  15. ČTK. Výzva: Prohlášení k Číně je svévolný politický krok, žádáme schůzi Sněmovny. Deník.cz [online]. 2016-10-23 [cit. 2016-11-18]. Dostupné online. 
  16. Senát přehlasoval ANO i ČSSD a distancoval se od pročínského prohlášení , ceskatelevize.cz, 30. listopadu 2016

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]