Jan Hamáček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o politikovi. O sportovci pojednává článek Jan Hamáček (sportovec).
Jan Hamáček

1. místopředseda druhé vlády A. Babiše
Úřadující
Ve funkci od:
27. června 2018

14. ministr vnitra ČR
Úřadující
Ve funkci od:
27. června 2018
Předseda vlády Andrej Babiš
Předchůdce Lubomír Metnar

Pověřen řízením
Ministerstva zahraničních věcí ČR
Úřadující
Ve funkci od:
27. června 2018
Předseda vlády Andrej Babiš
Předchůdce Martin Stropnický

16. předseda ČSSD
Úřadující
Ve funkci od:
18. února 2018
Předchůdce Bohuslav Sobotka

7. předseda
Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
27. listopadu 2013 – 26. října 2017
Předchůdce Miroslava Němcová
Nástupce Radek Vondráček

1. místopředseda
Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
24. listopadu 2017 – 27. června 2018
Předchůdce Radek Vondráček
Nástupce Vojtěch Filip

Místopředseda
Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
19. prosince 2012 – 28. srpna 2013

Místopředseda ČSSD
Ve funkci:
13. března 2015 – 18. února 2018

Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
26. října 2013
Ve funkci:
3. června 2006 – 28. srpna 2013

Zastupitel města Mladá Boleslav
Ve funkci:
16. října 2010 – 23. února 2018

6. předseda Mladých sociálních demokratů
Ve funkci:
2002 – 2006
Předchůdce Jiří Dienstbier ml.
Nástupce Petr Dolínek
Stranická příslušnost
Členství ČSSD (od 2001)

Narození 4. listopadu 1978 (39 let)
Mladá Boleslav
Československo Československo
Choť Kamila Hamáčková
Děti synové Lukáš a Matyáš
Webová stránka www.hamacek.cz
Commons Kategorie Jan Hamáček
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Hamáček (* 4. listopadu 1978 Mladá Boleslav) je český politik, od června 2018 ministr vnitra ČR a pověřený ministr zahraničních věcí ČR ve druhé vládě Andreje Babiše (také 1. místopředseda této vlády), od února 2018 předseda ČSSD, od listopadu 2013 do října 2017 předseda Poslanecké sněmovny PČR. Od roku 2006 je poslancem za Středočeský kraj, vyjma období rozpuštění dolní komory mezi srpnem až říjnem 2013. Mezi prosincem 2012 a srpnem 2013 zastával post místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR, v této funkci opět působil od listopadu 2017 do června 2018.

Vzdělání, profese a rodina[editovat | editovat zdroj]

Otec Vladimír Hamáček je bývalým rektorem Vysoké školy Škoda Auto, matka Dagmar Hamáčková je vrchní sestrou v mladoboleslavské porodnici.[1] Vychodil základní školu a osmileté gymnázium v rodné Mladé Boleslavi. V letech 19972001 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor překladatelství/tlumočnictví. Studia ale nedokončil.[2]

S manželkou Kamilou a syny Lukášem (* 2007) a Matyášem (* 2010) žije v Mladé Boleslavi.[2]

Politická aktivita[editovat | editovat zdroj]

Svoji politickou kariéru začal jako člen Mladých sociálních demokratů; v letech 2002–2006 působil jako jejich předseda[3] a v letech 2006–2008 coby viceprezident Světové organizace socialistické mládeže.[2]

Od roku 2001 do roku 2004 působil jako tajemník Klubu zastupitelů České strany sociálně demokratické v Zastupitelstvu Středočeského kraje, v letech 2004–2006 jako Vedoucí zahraničního oddělení ČSSD a 2005–2006 jako poradce předsedy vlády ČR, především pro zahraniční politiku.[2]

Ve volbách roku 2006 se stal poslancem Parlamentu České republiky (volební obvod Středočeský kraj).[4] V letech 2006–2010 předsedal Zahraničnímu výboru, dále působil ve Výboru pro evropské záležitosti a ve Stálé komisi Poslanecké sněmovny pro kontrolu BIS. Jedním z hlavních témat, kterým se Jan Hamáček aktivně věnoval, byly zahraničně politické otázky a kritika umístění radarové základny v Brdech. Ve volbách roku 2010 svůj mandát obhájil. Stal se místopředsedou Zahraničního výboru a členem Organizačního výboru. Do prosince 2012 působil jako místopředseda poslaneckého klubu ČSSD.[5][6][7]

19. prosince 2012 se stal místopředsedou Poslanecké sněmovny.[8] Byl stínovým ministrem obrany sociální demokracie.

V roce 2010 zastával funkci volebního manažera ČSSD pro komunální a senátní volby, ve kterých ČSSD získala potřebných 12 mandátů pro získání nadpoloviční většiny v Senátu ČR. Sám je aktivní v místní politice. V komunálních volbách roku 1998, komunálních volbách roku 2002 a komunálních volbách roku 2006 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva města Mladá Boleslav za ČSSD (v roce 1998 jako bezpartijní za ČSSD[9]). Zvolen byl v komunálních volbách roku 2010. Profesně se k roku 1998 a 2002 uvádí jako student VŠ, v roce 2006 a 2010 coby poslanec.[10][11]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval ve Středočeském kraji jako lídr ČSSD[12] a byl zvolen. V tajné volbě 27. listopadu 2013 byl jako jediný kandidát zvolen 195 hlasy ze 198 předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.[13] Funkci zastával do října 2017.

V komunálních volbách v roce 2014 obhájil za ČSSD post zastupitele města Mladé Boleslavi (původně byl na kandidátce na 12. místě, ale vlivem preferenčních hlasů skončil první).[14] Na 38. sjezdu ČSSD v březnu 2015 byl zvolen místopředsedou strany, získal 483 hlasů.[15] Funkci obhájil v březnu 2017 na 39. sjezdu ČSSD v Brně. Hlas mu dalo 427 delegátů.[16]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ČSSD ve Středočeském kraji.[17] Získal 4 348 preferenčních hlasů a obhájil tak mandát poslance.[18] V listopadu 2017 se stal místopředsedou Poslanecké sněmovny PČR. Dostal 143 hlasů od 195 přítomných poslanců.[19] Následně jej předseda Sněmovny Radek Vondráček jmenoval svým 1. místopředsedou.[20]

Na sjezdu ČSSD v únoru 2018 v Hradci Králové se stal předsedou strany, když ho podpořilo ve 2. kole volby 272 delegátů z 530 (porazil tak Jiřího Zimolu).[21] Následně dne 23. února 2018 rezignoval kvůli pracovní vytíženosti na post zastupitele města Mladá Boleslav.[22]

Dne 18. května 2018 jej schválilo předsednictvo ČSSD jako kandidáta na post ministra vnitra ČR v menšinové vládě s hnutím ANO[23] a dne 27. června 2018 jej prezident Miloš Zeman do této vlády jmenoval. Zároveň jej pověřil i výkonem funkce ministra zahraničních věcí ČR.[24] Dále se pak stal také 1. místopředsedou této vlády.[25]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2015 se do médií dostalo video, které zachycuje, jak Hamáček na schůzi Sněmovny špatně artikuluje, plete se mu jazyk a nemůže přečíst jména přítomných poslanců. Hamáček později přiznal, že vypil dva panáky slivovice, které špatně zreagovaly s jeho léky na bolest zad. Zatímco poslanec Vítězslav Jandák se Hamáčka zastal, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jaroslava Jermanová ho silně zkritizovala s tím, že být opilý v práci není normální.[1] Paradoxně právě Jan Hamáček prosadil v roce 2014 zákaz konzumace a podávání alkoholu v Poslanecké sněmovně během jednání.[2]

Dne 18. října 2016 byl Jan Hamáček jedním ze signatářů "Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů" o územní celistvosti Čínské lidové republiky v souvislosti s návštěvou Dalajlámy v Česku. K této události se vztahuje neobvykle silná kritika české veřejnosti a novinářů.[26]

Lobbování ve prospěch Azerbajdžánu[editovat | editovat zdroj]

Podle protikorupční organizace Transparency International mělo do České republiky putovat minimálně 130 milionů korun z černého fondu Ázerbájdžánu, kterým tamní režim uplácel evropské politiky, aby šířili dobré jméno režimu. Na seznamu politiků, kteří za Ázerbájdžán lobbovali je i Hamáček, který dokonce založil česko-ázerbájdžánskou meziparlamentní skupinu přátelství.[27]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 mu ministr obrany Martin Barták udělil za zásluhy o rozvoj rezortu[28] Záslužný kříž ministra obrany III. stupně.[2] Okolnosti udělení jsou ale diskutabilní.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://www.novinky.cz/zena/styl/375222-s-politiky-od-plenek-aneb-jak-je-vidi-rodice.html
  2. a b c d e Životopis [online]. hamacek.cz [cit. 2013-01-23]. Dostupné online. (česky) 
  3. 25 let MSD [online]. Mladí sociální demokraté, 2015 [cit. 2016-06-23]. Dostupné online. 
  4. Volby 2006
  5. Volby do PSP ČR 2010
  6. Jan Hamáček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-23]. Dostupné online. (česky) 
  7. Jan Hamáček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-23]. Dostupné online. (česky) 
  8. VÁLKOVÁ, Hana. Sněmovna má opět čtyři místopředsedy, počet doplnili Pospíšil a Hamáček. iDNES.cz [online]. 2012-12-19 [cit. 2012-12-19]. Dostupné online. 
  9. Volby do zastupitelstev obcí [online]. volby.cz [cit. 2013-01-23]. Dostupné online. (česky) 
  10. Počet obyvatel: 43 162 Osoba: Jan Hamáček [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-23]. Dostupné online. (česky) 
  11. Komunální volby 2010
  12. Kandidáti pro Středočeský kraj [online]. ČSSD [cit. 2013-08-29]. Dostupné online. 
  13. Hamáček zvolen do čela Sněmovny, o místopředsedy se svede boj. Česká televize [online]. 2013-11-27 [cit. 2013-11-27]. Dostupné online. 
  14. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Mladá Boleslav, Obec: Mladá Boleslav, Kandidátní listina: Česká str.sociálně demokrat. [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-12-11]. Dostupné online. 
  15. Sjezd ČSSD napoprvé zvolil Sobotkovu vysněnou sestavu. Novinky.cz [online]. 2015-03-13 [cit. 2015-03-13]. Dostupné online. 
  16. V čele ČSSD Sobotku a Chovance nově doplní Birke a Dolínek. Česká televize [online]. 2017-03-10 [cit. 2017-03-11]. Dostupné online. 
  17. ČSSD potvrdila Marksovou jako volebního lídra, Valachovou jako dvojku. iDNES.cz [online]. 2017-04-21 [cit. 2017-04-21]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Strana: Česká strana sociálně demokratická, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  19. Poslanci zvolili místopředsedy sněmovny, Fiala neuspěl ani v druhém kole. Hlavatý se vzdal mandátu. iHNed.cz [online]. 2017-11-24 [cit. 2017-11-25]. Dostupné online. 
  20. Hamáček prvním místopředsedou sněmovny. Má zkušenosti a zaručí kontinuitu, vysvětlil Vondráček. Česká televize [online]. 2017-11-26 [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. 
  21. Hamáček povede ČSSD. Chce jednat o vládě s Babišovým ANO. Idnes [online]. 2018-02-18 [cit. 2018-02-18]. Dostupné online. 
  22. Hamáček rezignoval na post mladoboleslavského zastupitele. Novinky.cz [online]. 2018-02-23 [cit. 2018-02-23]. Dostupné online. 
  23. Předsednictvo ČSSD schválilo kandidáty do případné menšinové vlády [online]. ČSSD, 2018-05-18 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. 
  24. Prezident jmenoval vládu bez Pocheho. Půjde ji osobně podpořit před poslance. iDNES.cz [online]. 2018-06-27 [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. 
  25. Premiér jmenoval 1. místopředsedou vlády Jana Hamáčka, vláda schválila své programové prohlášení [online]. Vláda České republiky, 2018-06-27 [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. 
  26. 2015, FG Forrest, a.s., www.fg.cz,. Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky - Pražský hrad. Pražský hrad. Dostupné online [cit. 2016-10-21]. 
  27. Češi na výplatní listině Ázerbájdžánu? Transparency International sestavila seznam lobbistů
  28. BLAŽEK, Vojtěch. Ministr obrany rozdal politikům vojenské řády. Neví se za co a proč. iHNed.cz [online]. 2009-11-24. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]