Přeskočit na obsah

Dana Drábová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Dana Drábová, Ph.D., dr. h. c. mult.
Dana Drábová (2023)
Dana Drábová (2023)
2. předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
Ve funkci:
1. listopadu 1999 – 6. října 2025
PředchůdceJán Štuller
NástupceŠtěpán Kochánek
Zastupitelka Středočeského kraje
Ve funkci:
8. října 2016 – 31. května 2017
Zastupitelka města Pyšely
(v letech 2010–2025 také místostarostka města)
Ve funkci:
14. listopadu 1998 – 6. října 2025
Stranická příslušnost
Nestranička
v zastupitelstvunezávislá (1998–2002)
za SNK ED (2002–2010)
za STAN (2010–2025)
v krajiza STAN (2016–2017)
Narození3. června 1961
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí6. října 2025 (ve věku 64 let)
Pyšely
ČeskoČesko Česko
Partner(ka)Markéta Pávová (do 2025)
Dětibezdětná
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Profesefyzička, vědkyně, politička a jaderná fyzička
Náboženstvíformální křesťan
Oceněnímedaile Za zásluhy (2014)
Záslužný kříž ministra obrany České republiky (2022)
Řád vycházejícího slunce 2. třídy (2024)
Řád Bílého lva III. třídy (2025)
CommonsDana Drábová
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dana Drábová (3. června 1961 Praha[1] – 6. října 2025[2] Pyšely) byla česká jaderná inženýrka, lokální a regionální politička. V letech 1999–2025 byla předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Mezi roky 2010 až 2025 působila jako místostarostka Pyšel a v letech 2016 až 2017 jako zastupitelka Středočeského kraje.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Vystudovala gymnázium v Říčanech. V letech 1980–1985 studovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, obor dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Ukončila diplomovou prací Měření neutronů a stanovení dávky od neutronů pomocí mikrodozimetrie a získala titul Ing., poté se v letech 1994–2000 věnovala doktorskému studiu v oboru jaderná fyzika a získala titul Ph.D. V letech 1985–1995 pracovala v Centru hygieny záření Institutu hygieny a epidemiologie (později Státního zdravotního ústavu), kde se zabývala ochranou před škodlivými účinky ionizujícího záření.

Od roku 1992 byla zástupkyní vedoucího Ústředí radiační monitorovací sítě České republiky. Následně byla jeden rok ředitelkou odboru havarijní připravenosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a pak v letech 1996–1999 ředitelkou Státního ústavu radiační ochrany. Od 1. listopadu 1999 byla předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, kde vystřídala Ing. Jána Štullera. Také od listopadu 2006 do listopadu 2009 předsedala asociaci západoevropských jaderných dozorů (WENRA).

Zemřela 6. října 2025 ve věku 64 let po krátké těžké nemoci, doma v Pyšelích, v kruhu svých nejbližších.[3] Poslední rozloučení v kruhu nejbližší rodiny a přátel před její kremací se konalo 18. října v pyšelském kostele Povýšení sv. Kříže. V pražském Foru Karlín se 23. října konala vzpomínková akce pro širokou veřejnost Dano, děkujeme,[4] na které vystoupil mj. prezident Petr Pavel.[5] Krátce po jejím úmrtí zorganizovala iniciativa Dárek pro Putina sbírku na střelu Flamingo pro ukrajinskou frontu pojmenovanou na její počest „DANA 1“; potřebných 12,5 milionu korun se shromáždilo za necelé dva dny.[6]

Její partnerkou byla Markéta Pávová; o vztahu se nicméně veřejnost dozvěděla až po úmrtí Drábové.[7]

Politická angažovanost

[editovat | editovat zdroj]
S Vítem Rakušanem při vzpomínkové akci 17. listopadu 2016 v Praze na Národní třídě. Vlevo je Michal Horáček.

V komunálních volbách v roce 1998 byla jako nezávislá zvolena do Zastupitelstva města Pyšely na Benešovsku.[8] Mandát ve volbách v roce 2002 a 2006 obhájila jako nestraník za SNK-ED,[9][10] ve volbách v roce 2010 a 2014 jako nestraník za STAN.[11][12] Dne 8. listopadu 2010 byla zvolena neuvolněnou místostarostkou města,[13] v listopadu 2014 tuto funkci obhájila.[14]

V krajských volbách v roce 2016 kandidovala na 2. místě kandidátky STAN ve Středočeském kraji.[15] Získala 11 592 preferenčních hlasů a byla zvolena krajskou zastupitelkou.[16] To vedlo k tomu, že Ministerstvo vnitra ČR žádalo kvůli neslučitelnosti této zastupitelské funkce s funkcí předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost jakožto ústředního orgánu státní správy hlasování o zániku mandátu, krajští zastupitelé se však rozhodli nehlasovat.[17][18] Sama Drábová se ale nakonec rozhodla na svůj mandát rezignovat k 31. květnu 2017. V zastupitelstvu ji nahradil kolega Petr Halada.[19][20]

Dne 18. října 2016 se setkala s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou, který přijel do Prahy v rámci konference Forum 2000.[21]

Stěžejní otázkou dalšího rozvoje jaderné elektrárny Dukovany byla výstavba nového bloku elektrárny. Výběr dodavatele nového bloku Dukovan doprovází silná kontroverze, protože pouze ruský Rosatom má zkušenosti s předchozí realizací stejně velkého reaktoru a jako jeden z mála zájemců by v současnosti splnil podmínku požadující výkon reaktoru do 1 200 MW. Podle Drábové se nejedná o zvýhodnění Rosatomu, ale o realitu Dukovan, ze které vyplývá, že „dukovanská lokalita i ze studie vlivu na životní prostředí je výkonově omezená, takže to znamená, ten výkon toho bloku musí být do 1200.”[22] V listopadu 2020 uvedla, že by se tendru měly účastnit pouze státy, ve kterých je vymahatelné evropské právo a naznačila, že by to v konečném důsledku znamenalo vyřazení Ruska a Číny,[23] v březnu 2021 otevřeně prohlásila, že by Rusko z tendru vyřadila.[24] Podle Drábové, pokud se ve 30. letech 21. století nepostaví v Dukovanech nový blok jaderné elektrárny, by energii v Česku mohl zajišťovat zemní plyn.[23]

Krátce po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu koncem února 2022 získala ohlas na sociálních sítích, když na svém twitterovém účtu začala zveřejňovat přejaté útržky o válečné situaci, doplněné vlastním pohledem, nezřídka kritickým k současnému Rusku jako původci dění, a zakončené signifikantní větou „Radiační situace na Ukrajině zůstává normální“,[25] poukazující na skutečnost, že konflikt probíhá na území historické (a potenciálně opakovatelné) jaderné katastrofy. Tutéž větu pak na Twitteru/X zopakovala jako svůj epitaf nedlouho před smrtí.[26]

Kritika

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2021 publikoval spoluzakladatel Hnutí DUHA, bývalý předseda Zelených a člen Greenpeace Jan Beránek, v Deníku Referendum sérii textů o Daně Drábové.[27] V nich kritizoval délku funkčního období Drábové ve Státním úřadu pro jadernou bezpečnost či ji obviňoval z neschopnosti kriticky pohlížet na jadernou energetiku.

Podle Beránka z licoměrných záminek hatila v roce 2001 zřízení nezávislých sond pro měření radioaktivity v okolí elektrárny Dukovany,[28] či mlžila v případu tajně přesvářeného sváru v primárním okruhu prvního reaktoru elektrárny Temelín, kdy některá její rozhodnutí o nezveřejnění informací zvrátil soud.[29]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2013 převzala na liberecké Technické univerzitě v Liberci čestný doktorát (doctor honoris causa) za propagaci vědy,[30] 28. října 2014 jí český prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně a v dubnu 2016 převzala na Vysoké škole báňské v Ostravě další čestný doktorát.[31] Dne 3. listopadu 2022 ji ministryně obrany ocenila Záslužným křížem za mimořádné aktivity na podporu Ukrajiny v jejím boji proti ruské invazi.[32]

Při příležitosti státního svátku 28. října 2025 byla prezidentem Petrem Pavlem in memoriam vyznamenána Řádem Bílého lva občanské skupiny 3. třídy za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti, vědy a správy státu; vyznamenání převzala její pozůstalá partnerka.[33]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Česko

[editovat | editovat zdroj]

Japonsko

[editovat | editovat zdroj]

Publikace

[editovat | editovat zdroj]
  • BÖCK, Helmuth, DRÁBOVÁ, Dana: Rizika přesahující hranice: případ Temelín. 1. vyd. Praha: Česká nukleární společnost, 2006. 32 s.ISBN 80-02-01794-3
  • DRÁBOVÁ, Dana, PAČES, Václav: Perspektivy české energetiky: současnost a budoucnost. Vyd. 1. Praha: Novela bohemica, 2014. 335 s. ISBN 978-80-87683-26-2

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Co fascinuje ženu na jaderné energetice? Proč se doktorka Dana Drábová rozhodla pro tato studia? [online]. Techyes.info, 2010-07-29 [cit. 2016-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-04.
  2. ↑ Oznámení o úmrtí předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové. sujb.gov.cz [online]. 2025-10-06 [cit. 2025-10-06]. Dostupné online.
  3. ↑ MÜLLER, Matyáš; KUŘILOVÁ, Lenka. Zemřela Dana Drábová, vedla Státní úřad pro jadernou bezpečnost. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2025-10-06 [cit. 2025-10-06]. Dostupné online.
  4. ↑ Dano, děkujeme: Přátelé a obdivovatelé vzdají ve Foru Karlín hold Daně Drábové. Seznam Zprávy [online]. Seznam Zprávy, 2025-10-10 [cit. 2025-10-10]. Dostupné online.
  5. ↑ ČTK. Nebála se postavit za svoje hodnoty, zavzpomínal na Drábovou prezident Pavel. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-10-23]. Dostupné online.
  6. ↑ Češi se za den složili na raketu pojmenovanou po Daně Drábové. Asi by se tomu dost smála, uvedla iniciativa Dárek pro Putina. HN.cz [online]. 2025-10-23 [cit. 2025-10-29]. Dostupné online.
  7. ↑ ŠUBRTOVÁ, Diana. Dana Drábová žila po boku ženy, partnerka Markéta Pávová za ni převzala vyznamenání. iDNES.cz [online]. 2025-10-29 [cit. 2025-10-29]. Dostupné online.
  8. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo obce, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Benešov, Obec: Pyšely, Kandidátní listina: Sdruž.nezáv.kand.-míst.celkem [online]. Český statistický úřad, 1998 [cit. 2016-01-28]. Dostupné online.
  9. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo obce, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Benešov, Obec: Pyšely, Kandidátní listina: Sdružení nezávislých [online]. Český statistický úřad, 2002 [cit. 2016-01-28]. Dostupné online.
  10. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo obce, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Benešov, Obec: Pyšely, Kandidátní listina: SNK Evropští demokraté [online]. Český statistický úřad, 2006 [cit. 2016-01-28]. Dostupné online.
  11. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Benešov, Obec: Pyšely, Kandidátní listina: "STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ" [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2016-01-28]. Dostupné online.
  12. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Benešov, Obec: Pyšely, Kandidátní listina: STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2016-01-28]. Dostupné online.
  13. ↑ Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Pyšely konaného dne 8.11.2010 v zasedací místnosti městského úřadu v Pyšelích od 16.00 hod [online]. Městský úřad Pyšely, 2010 [cit. 2016-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-05.
  14. ↑ Zápis z ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Pyšely č. 5 / 2014 [online]. Městský úřad Pyšely, 2014 [cit. 2016-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-05.
  15. ↑ Drábová bude kandidovat za STAN, ve Středočeském kraji chce porazit komunisty. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-01-28 [cit. 2016-01-28]. Dostupné online.
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Jmenné seznamy, Kraj: Středočeský kraj, Kandidátní listina: STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-09]. Dostupné online.
  17. ↑ Drábová zůstává zastupitelkou i přes názor vnitra, STAN se chce soudit. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-03-07 [cit. 2017-03-07]. Dostupné online.
  18. ↑ § 48 odst. 3–6 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. Dostupné online.
  19. ↑ Drábová rezignuje na post krajské zastupitelky, dohodla se s Chovancem. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-05-30 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
  20. ↑ Slib zastupitele Petra Halady, změna zasedacího pořádku [online]. Středočeský kraj [cit. 2017-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-19.
  21. ↑ Dalajlama se sešel s politiky. Jejich soukromá iniciativa, zní sborově do Pekingu. ČT24 [online]. Česká televize, 18. října 2016. Dostupné online.
  22. ↑ Projekt Rusů je technicky vynikající. Má ale slabiny, říká Drábová. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 24. listopadu 2020. Dostupné online.
  23. 1 2 Když Dukovany nepostavíme, svět se nezboří, říká Dana Drábová. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 29. listopadu 2020. Dostupné online.
  24. ↑ Dana Drábová: Rusko bych z tendru na Dukovany vyřadila, chce nás zpět do sféry vlivu, je to jako se Sputnikem V. www.reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2021-03-30. Dostupné online. ISSN 1213-9017.
  25. ↑ SENKOVÁ, Zita. Dana Drábová: Při ostřelování jaderné elektrárny se mi zhroutil svět. Putin porušil všechno, co mohl. Český rozhlas Dvojka [online]. Český rozhlas, 2022-03-29 [cit. 2025-10-07]. Dostupné online.
  26. ↑ Tweet Dany Drábové ze dne 4. října 2025 na X
  27. ↑ BERÁNEK, Jan. Jan Beránek: Dana Drábová: v jádru dobrý člověk. Deník Referendum [online]. Vydavatelství Referendum, 2021-04-06 [cit. 2022-10-28]. Dostupné online.
  28. ↑ BERÁNEK, Jan. Jan Beránek: Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost. Deník Referendum [online]. Vydavatelství Referendum, 2021-04-07 [cit. 2022-10-28]. Dostupné online.
  29. ↑ BERÁNEK, Jan. Temelínská Bečva Dany Drábové. Deník Referendum [online]. Vydavatelství Referendum, 2021-04-12 [cit. 2022-10-28]. Dostupné online.
  30. ↑ mt. Jaderná lady Drábová dostala v Liberci čestný doktorát za propagaci vědy. liberec.idnes.cz [online]. 2013-10-30 [cit. 2013-10-30]. Dostupné online.
  31. ↑ www.vsb.cz [online]. www.vsb.cz [cit. 2016-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-01.
  32. ↑ Ministryně obrany ocenila Zdenu Mašínovou za udržování tradic, Danu Drábovou za podporu Ukrajiny. mocr.army.cz [online]. [cit. 2022-11-13]. Dostupné online.
  33. ↑ Řehka, Svěrák i Drábová. Prezident rozdal dosud nejméně medailí. Seznam Zprávy [online]. Seznam Zprávy, 2025-10-28 [cit. 2025-10-28]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŠTĚPÁNEK, Radek, PLEŠEK, Jiří: Atomová baba, rozhovor s Danou Drábovou. Praha, NLN s.r.o. 2024. 217 s. ISBN 978-80-7422-823-0

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dana_Drábová&oldid=25679087“