Energetika v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Energetika v Česku je výroba, spotřeba, import a export energie a elektřiny v Česku. Většina elektřiny se vyrábí v uhelných (41,4 %, r. 2015) a jaderných (32 %, r. 2015) elektrárnách a dále v elektrárnách využívajících obnovitelné zdroje energie (11,2 %, r. 2015)[1]. V roce 2014 se v Česku vyrobilo 85,9 TWh elektřiny, 9,9 TWh bylo dovezeno a 25,7 TWh bylo vyvezeno[2]. Výkonová bilance tak byla přebytková s exportem téměř 20 % vyrobené elektřiny.

Dominantním výrobcem elektřiny je akciová společnost ČEZ, která v Česku provozuje 10 uhelných, 2 jaderné, 37 vodních (z toho 3 přečerpávací), 1 paroplynovou, 13 fotovoltaických (slunečních) a 2 větrné elektrárny, 3 elektrárny spalující biomasu a 1 bioplynovou stanici[3]. Společnost ČEZ tak vyrábí téměř tři čtvrtiny z celkového objemu výroby elektřiny v Česku (63,1 TWh, r. 2014)[4]. Mezi další velké výrobce elektřiny patří Severní energetická a.s. (3,9 TWh, r. 2014)[5], Sokolovská uhelná a.s. (3,5 TWh ročně)[6], Elektrárny Opatovice a.s. (1,6 TWh, 2014)[7] a Alpiq Generation (CZ) s.r.o. (1,5 až 2,0 TWh ročně)[8].

Přehled toků energie[editovat | editovat zdroj]

Energie v Česku[9]
Obyvatelstvo Prim. energie Produkce Export Elektřina CO2-emise
Milion TWh TWh TWh TWh Mt
2004 10.2 530 398 136 63.5 118.8
2007 10.3 532 392 134 67.1 122.1
2008 10.4 519 382 144 67.4 116.8
2009 10.5 488 363 132 64.1 109.8
2012 10.5 505 373 140 66.0 112.7
2012R 10.5 496 380 126 66.3 107.8
2013 10.5 488 351 137 66.1 101.1
Změna 2004-09 2.9  % -7.8 % -8.9 % -2.8 % 0.9 % -7.5 %
Mtoe = 11.63 TWh, Primární energie zahrnuje ztráty energie, které jsou 2/3 pro jadernou energii[10]

2012R = CO2 změna kritérií kalkulace, čísla aktualizována

Výroba elektřiny[editovat | editovat zdroj]

V následující tabulce je uvedena struktura hrubé výroby elektřiny v uplynulých letech.

2010[11] 2013[12] 2014[2] 2015[13] 2016[14] 2017[14]
TWh % TWh % TWh % TWh % TWh % TWh %
Hnědé uhlí 42,94 50,0 35,67 41,0 35,94 41,9 35,9 42,8 36,23 43,5 36,98 42,5
Jádro 28,00 32,6 30,75 35,3 30,32 35,3 26,8 32,6 24,10 28,9 28,3 32,6
Obnovitelné zdroje 5,90 6,9 10,13 11,6 9,92 11,6 10,6 12,6 9,39 11,3 9,52 10,9
* Bioplyn 2,60 3,1 2,64 3,0
* Fotovoltaika 2,13 2,6 2,19 2,5
* Biomasa 2,07 2,5 2,11 2,4
* Vodní 2,00 2,4 1,87 2,1
* Vítr 0,50 0,6 0,59 0,7
* BRKO 0,10 0,1 0,11 0,1
Černé uhlí 6,05 7,0 5,26 6,0 4,89 5,7 5,2 6,2 5,72 6,9 4,5 5,1
Zemní plyn 1,13 1,3 1,73 2,0 1,34 1,6 2,0 2,4 3,42 4,1 3,39 3,9
Ostatní plyny 1,08 1,3 2,97 3,4 3,21 3,7 3,1 3,7 3,04 3,6 2,88 3,3
Přečerpávací 1,20 1,4 1,17 1,3
Ostatní paliva 0,81 0,9 0,61 0,7 0,24 0,3 0,29 0,3 0,19 0,2 0,21 0,2
Celkem1 85,91 100,0 87,06 100,0 85,87 100,0 83,88 100,0 83,30 100,0 87,04 100,0
1 Tabulka neobsahuje bilanční rozdíly pro jednotlivé roky, proto se může údaj o celkové výrobě mírně lišit od součtu výroby z jednotlivých paliv.

Jaderná energie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Jaderná energie v Česku.
Související informace naleznete také v článku Jaderná energie.

V Česku jsou v provozu dvě jaderné elektrárny, obě provozuje společnost ČEZ. Jedná se o jadernou elektrárnu Dukovany s instalovaným výkonem 4× 440 MW, zprovozněnou v letech 1985 – 1988, a jadernou elektrárnu Temelín s instalovaným výkonem 2× 1000 MW (původně plánováno 4×1000 MW), zprovozněnou v letech 2002 – 2003.

Zejména elektrárna Temelín je předmětem intenzivní kritiky ze strany českých i rakouských protijaderných organizací.

První jadernou elektrárnou na území bývalého Československa byla Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice.

Fosilní energie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam tepelných elektráren v České republice.

Společnost ČEZ v současnosti provozuje elektrárny Dětmarovice, Hodonín, Chvaletice, Ledvice, Mělník (II a III), Počerady, Poříčí, Prunéřov (I a II), Tisová a Tušimice II.

Mezi další české tepelné elektrárny patří Opatovice společnosti International Power Opatovice, Vřesová společnosti Sokolovská uhelná, Mělník I společnosti Energotrans a Kladno společnosti ECKG.

V Česku byly v průběhu 90. let 20. století všechny elektrárny provozované společností ČEZ modernizovány a vybaveny odlučovači popílku a odsiřovacími jednotkami, několik starších elektráren s celkovým instalovaným výkonem 2 020 MW bylo odstaveno. Díky tomu se podařilo snížit emise oxidu siřičitého a popílku o 90 % a emise oxidů dusíku o 50 %.

Obnovitelná energie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Obnovitelná energie v Česku.
Související informace naleznete také v článku Obnovitelná energie.

Vodní energie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vodních elektráren v Česku.
Související informace naleznete také v článku Vodní energie.

Společnost ČEZ provozuje přečerpávací vodní elektrárny Dalešice, Dlouhé Stráně a Štěchovice II, průtokové vodní elektrárny Kamýk, Lipno, Mohelno, Orlík, Slapy, Štěchovice a Vrané a malé vodní elektrárny Dlouhé Stráně II, Hněvkovice, Kořensko, Lipno II a Želina.

Kromě velkých elektráren je v Česku v provozu celá řada malých vodních elektráren (MVE) většinou průtokových, vzniklých např. na místech původních vodních mlýnů a jezů. Vodní elektrárny vyrobily v roce 2015 celkem 3,7 % elektřiny v Česku.

Sluneční energie[editovat | editovat zdroj]

Solární potenciál v Česku v podobě dopadu Slunečního světla
Podrobnější informace naleznete v článku Fotovoltaika v Česku.
Související informace naleznete také v článcích Sluneční energie a Solární ohřev vody.

ČEZ provozuje tři sluneční elektrárny fotovoltaická elektrárna Dukovany , Fotovoltaická elektrárna Hrušovany a Fotovoltaická elektrárna Přelouč.

Větrná energie[editovat | editovat zdroj]

Větrné elektrárny v Česku
Související informace naleznete také v článku Větrná energie.

Větrné elektrárny vyrobily v roce 2015 0,7 % procenta celkové elektřiny v ČR. Např. společnost ČEZ provozuje jednu větrnou elektrárnu Mravenečník s výkonem 1,165 MW.

Jiné zdroje[editovat | editovat zdroj]

ČEZ plánuje výstavbu malých kogeneračních elektráren.

Ropa[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 se do Česka importovalo 97%-98% spotřebované ropy.[15]

Skladování energie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Skladování energie a Přečerpávací vodní elektrárna.

Energetická účinnost[editovat | editovat zdroj]

Spotřební elektronika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Energetický štítek.

Stavební půmysl a spotřeba energie budov[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Průkaz energetické náročnosti budovy.

Energetická politika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice a Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.

Evropská Unie finančně podporuje výrobu obnovitelné energie v Česku.[16]

Řada ekologických organizací naproti tomu preferuje zásadní snížení energetické náročnosti průmyslu, masivní výstavbu elektráren využívající obnovitelné zdroje a výstavbu elektráren na zemní plyn (produkují CO2 v menší míře než klasické elektrárny na uhlí). Podle řady odborníků však s těmito opatřeními nelze vystačit.[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Souhrnné údaje o výrobě elektřiny za leden až prosinec 2015 | MPO. www.mpo.cz [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Souhrnné údaje o výrobě elektřiny za leden až prosinec 2014 [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 6.2.2015 [cit. 2015-11-11]. Dostupné online. 
  3. Skupina ČEZ / Výroba elektřiny [online]. ČEZ [cit. 2015-11-11]. Dostupné online. 
  4. Energetická skupina ČEZ [online]. ČEZ [cit. 2015-11-11]. Dostupné online. 
  5. Výroční zpráva za rok 2014 - Elektrárna Chvaletice a.s. [online]. Severní energetická a.s. [cit. 2015-11-11]. Dostupné online. 
  6. Elektrická energie [online]. Sokolovská uhelná [cit. 2015-11-11]. Dostupné online. 
  7. Výroční zpráva 2014 [online]. Elektrárny Opatovice a.s. [cit. 2015-11-11]. Dostupné online. 
  8. Elektrárna Kladno I [online]. Alpiq Generation (CZ) s.r.o. [cit. 2015-11-11]. Dostupné online. 
  9. IEA Key World Energy Statistics Statistics 2015, 2014 (2012R as in November 2015 + 2012 as in March 2014 is comparable to previous years statistical calculation criteria, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2006 IEA October, crude oil p.11, coal p. 13 gas p. 15
  10. Energy in Sweden 2010 Archivováno 16. 10. 2013 na Wayback Machine. Facts and figures. The Swedish Energy Agency. Table 8 Losses in nuclear power stations Table 9 Nuclear power brutto
  11. Státní energetická koncepce [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 6.8.2015 [cit. 2015-11-12]. Dostupné online. 
  12. Výroba elektřiny v roce 2013 [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 1.10.2014 [cit. 2015-11-12]. Dostupné online. 
  13. http://www.mpo.cz/assets/dokumenty/55910/64202/657814/priloha001.pdf
  14. a b Roční zpráva o provozu ES ČR [online]. Energetický regulační úřad [cit. 2018-08-28]. Dostupné online. 
  15. http://www.pro-energy.cz/clanky2/4.pdf
  16. http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/ek-schvalila-podporu-pro-obnovitelne-zdroje-v-cesku_407487.html
  17. Neviditelný pes - ENERGETIKA: Stane se Rakousko nedostižným cílem?

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Voženílek, L., Lstibůrek, F.: Základy elektrotechniky II. SNTL – nakladatelství technické literatury, Praha, 1989. Str. 355 – 365.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Energetická legislativa cez.cz