Elektrárna Chvaletice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Elektrárna Chvaletice
Pohled na elektrárnu Chvaletice
Pohled na elektrárnu Chvaletice
Stát Česká republika
Umístění Chvaletice
Začátek výstavby 1973
Dokončení 1979
Vlastník Sev.en EC, a.s.
Tepelná elektrárna
Palivo hnědé uhlí
Elektrická energie
Celkový výkon 820 MW
Roční výroba 3,5 TWh (2015)[1]
Souřadnice 50°1′43″ s. š., 15°27′10″ v. d.

Elektrárna Chvaletice je tepelná elektrárna, jež leží v Polabí u města Chvaletice asi 20 kilometrů západně od Pardubic. Instalovaný výkon této tepelné elektrárny činí 820 MW[2]. Elektrárna byla vybudována v letech 1973-1979 v místech, kde do roku 1975 probíhala povrchová těžba pyritu.[3]


Instalovaný výkon Rok uvedení do provozu Odsířeno od roku Výška komínu
4 x 205 MW 1977 - 1978 1997 300 m

Historie[editovat | editovat zdroj]

Elektrárnu vlastnila společnost ČEZ do 1. 10. 2010, kdy ji vyčlenila do dceřiné společnosti Elektrárna Chvaletice a.s. s úmyslem ji prodat nebo směnit. [4]V roce 2013 byla prodána společnosti Severní energetická[5]. V roce 2016 zahájila společnost Sev.en EC modernizaci provozu, jejímž cílem je především snížení emisí NOx a tuhých znečišťujících látek a prodloužení životnosti bloků č. 3 a 4 do roku 2030. Náklady na modernizaci dosahují téměř 3 miliard Kč a investor se musí obejít bez dotací ze státního rozpočtu či fondů Evropské unie. Jde o největší investici v Pardubickém kraji za poslední 3 roky. Generálním dodavatelem je společnost KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a.s.[6][1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Provoz výrobních zařízení elektrárny je řízen ze dvou blokových dozoren, každá z nich kontroluje chod dvou bloků. Kotle PG 655 jsou průtočné, dvoutahové, s granulačním ohništěm a spodním topeništěm. Výrobcem byly Vítkovické železárny. Kotle jsou vybaveny přihříváním páry, ekonomizérem, rotačními ohříváky vzduchu, dvěma elektronapáječkami, jednou turbonapáječkou a dvěma třísektorovými elektrostatickými odlučovači popílku. Zařízení dosahuje při jmenovitém výkonu 655 t/h účinnosti 88 %. Turbíny jsou kondenzační, třítělesové, rovnotlaké, s osmi neregulovanými odběry páry. Mají jmenovitý výkon 205 MW, jmenovité otáčky 3000/min a parametry páry 17 MPa/543 °C. Bloky jsou vybaveny turboalternátory typu H 6688-2-VH 235 MVA. Statorové vinutí je chlazeno kondenzátem, rotor pak vodíkem.

Napětí generátoru, které je na svorkách 15,75 kV, je blokovým transformátorem 250 MVA transformováno na 400 kV. Výkon je vyveden dvěma 400 kV linkami do rozvodny Týnec nad Labem. Palivem je severočeské energetické hnědé uhlí o průměrné výhřevnosti 15,3 GJ/t a s průměrným obsahem síry 1,15 %[7]. Zdrojem vody pro elektrárnu je řeka Labe.

Komín elektrárny měří 300 metrů[4] a je jedním z nejvyšších komínů v ČR. Chladicí věže elektrárny mají výšku cca 100 metrů a průměr u země 60 metrů.

Zásobování uhlím[editovat | editovat zdroj]

K zásobování elektrárny severočeským hnědým uhlím (3,7 miliónu tun uhlí ročně) byl splavněn tok Labe od Mělníka a vybudován chvaletický přístav. Pravidelná lodní doprava byla zahájena 1977. Od roku 1996 je však uhlí pro elektrárnu dováženo výhradně po železnici.[3] Dopravcem byly České dráhy, později od svého vzniku ČD Cargo; nový majitel Severní energetická vybral v tendru (objem zakázky udávaný ČD Cargo činil 700 milionů Kč ročně za 7 párů vlaků denně) společnost AWT, která převzala přepravy ke dni 2. září 2013. Tato společnost je i provozovatelem vlečky.[8]

Emise[editovat | editovat zdroj]

Emise oxidu siřičitého se snížily díky odsiřovacímu zařízení, jehož technologie je založena na principu mokré vápencové vypírky. Kouřové plyny z elektrostatických odlučovačů jsou tlačeny kouřovými ventilátory kotlů přes dva kouřovody do dvou absorbérů. V absorbéru procházejí kouřové plyny sprchou vodní suspenze jemně mletého vápence, ve které dochází k vymývání oxidů síry z kouřových plynů, a to s účinností převyšující 95%. Znamená to, že z původního obsahu oxidů síry v surových kouřových plynech pohybujícího se okolo 3 500 mg /Nm3 odcházejí kouřové plyny vyčištěny na úroveň nejvýše 200 mg/Nm3, přičemž zákon povoluje 500 mg/Nm3. Emise prachu jsou nižší než 100 mg/m3.[9]

První etapa výstavby tohoto zařízení (odsíření bloků č. 3 a 4) byla hotova v závěru roku 1997, druhá etapa byla dokončena v roce 1998. Hlavním dodavatelem bylo finsko-japonské konsorcium společností IVO International Ltd., Hitachi Ltd. a Itochu Corp. Jedna odsiřovací jednotka pojme spaliny ze dvou bloků. Zvláštností stavby je vyvedení odsířených spalin do chladicích věží. Elektrárna provozuje dvě stanice měření imisí, které jsou zapojeny do systému AIM (automatický imisní monitoring) ČHMÚ.

Vedlejší produkty při výrobě elektrické energie[editovat | editovat zdroj]

V posledním období se zásadně změnila koncepce nakládání s vedlejší produkcí výroby elektrické energie, dříve odpady. Popílek z elektrofiltrů se odebírá v suchém stavu, rovněž tak struska z pod kotlů. Postupně se ustoupilo od dopravy těchto produktů ve formě hydrosměsi, což umožňuje jejich další využití, převážně ve stavebnictví. Tyto produkty mají samostatné certifikáty. Co se nepodaří prodat samostatně, je zpracováno v míchacím centru na další certifikovaný materiál stabilizát (směs popílku, strusky, energosádrovce, 1- 3 % vzdušného nehašeného vápna a vody). Od roku 1998 Elektrárna Chvaletice provádí ukládání tohoto produktu na základě zpracovaného projektu "Krajinotvorba", kterým uvádí zdevastovanou krajinu po těžbě pyritu do původního stavu.

Plně certifikované vedlejší energetické produkty:

Od října roku 2001 je Elektrárna Chvaletice držitelem certifikátu "Environmental Management System Standard" dle ISO 14 001, udělený firmou Det Norske Veritas.

Využití odpadového tepla[editovat | editovat zdroj]

Elektrárna Chvaletice zajišťuje kromě výroby elektrické energie i dodávky tepla. Obě komodity vyrábí ve společném cyklu, což vede k vyššímu využití paliva, a tím k energetickým úsporám s pozitivním vlivem na životní prostředí.

Teplo je dodáváno horkovodním napaječem do města Chvaletice, obce Trnávka a do dvou průmyslových areálů v lokalitě mezi městem Chvaletice a Elektrárnou Chvaletice. Současně jsou zabezpečeny dodávky tepelné energie pro vlastní areál elektrárny. Celková roční dodávka tepla je cca 200 TG při výkonu 4x 15 MW.

Zdroj tepelné energie není v současné době využit v plném rozsahu. Stále dochází k rozšiřování sítě centrálního zásobení teplem připojováním nových odběratelů. Zvažovala se i dodávka tepla do Kolína a byla dokonce zahájena příprava výstavby vedení, ale později bylo od záměru z politických důvodů upuštěno; mělo ostatně jít o dodávku tepla v páře, což by bylo málo efektivní.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výroční zpráva Sev.en EC, a.s. za rok 2015
  2. Sev.en EC | Severní energetická a.s.. www.sev-en.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  3. a b ŠTEFEK, Petr. Chvaletické vlečky [online]. spz.logout.cz, 2000, [cit. 2009-10-27]. Dostupné online.  
  4. a b http://www.svetprumyslu.cz/profil/elektrarna-chvaletice-as-hnedouhelne-vrtochy.html
  5. BAČKOROVÁ, Drahomíra. Novým majitelem Elektráren Chvaletice se stala Severní energetická. Český rozhlas [online]. 2013-09-03 [cit. 2013-09-04]. Dostupné online.  
  6. Elektrárna Chvaletice investuje tři miliardy do snížení emisí. iDNES.cz [online]. 2016-03-15 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  7. Sev.en EC | Severní energetická a.s.. www.sev-en.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  8. http://ekonomika.idnes.cz/cr-cargo-prislo-o-zakazku-na-uhli-doy-/eko-doprava.aspx?c=A130830_1970811_eko-doprava_neh
  9. Sev.en EC | Severní energetická a.s.. www.sev-en.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]