PKP Cargo International

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PKP CARGO INTERNATIONAL a.s.
PKP Cargo International Muglinov.jpg
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1952
ZakladatelOstravsko-karvinské doly
SídloOstrava, ČeskoČesko Česko
Adresa sídlaBetonářská 580/14, Ostrava, 712 00, Česko
Souřadnice sídla
Klíčoví lidéDariusz Seliga
Charakteristika firmy
Rozsah působenístřední Evropa
Službyprovozování dráhy, železniční a kombinovaná nákladní doprava
ObratÚdaje k 31. 12. 2020 Obrat 3,4 mld. Kč
Výsledek hospodaření-0,06 mld. Kč
Celková aktiva2,9 mld. Kč
Vlastní kapitál1,9 mld. Kč
Zaměstnanci 1 589 (2015)
Mateřská společnostPKP Cargo S.A.
Dceřiné společnostiPKP CARGO INTERNATIONAL HU Zrt., PKP CARGO INTERNATIONAL SK a.s., PKP CARGO INTERNATIONAL SI d.o.o., AWT ROSCO a.s., AWT REKULTIVACE a.s.
Identifikátory
Oficiální webhttps://www.pkpcargointernational.com/
IČO47675977
LEI31570010000000111742 a 259400CXXTS5M4SKB438
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PKP CARGO INTERNATIONAL a.s., do 2. října 2019 Advanced World Transport a.s. (AWT), do 30. dubna 2010 OKD, Doprava, akciová společnost,[1] (VKM: PCI a AWT,[2] dříve OKDD) je akciová společnost, která vznikla jako dceřiná společnost těžební firmy OKD (Ostravsko-karvinské doly) a od roku 2015 je součástí skupiny PKP Cargo.[3] Její nejvýznamnější aktivitou je provozování dráhy a provozování drážní dopravy. V roce 2019 se po společnostech ČD Cargo a Metrans Rail jednalo o třetího největšího nákladního železničního dopravce v ČR z hlediska objemu výkonů na železniční síti SŽDC.[4] Tržby společnosti dosáhly v roce 2013 výše 4,3 miliard Kč.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bývalé sídlo společnosti na Nádražní ulici v Moravské Ostravě
Komplex Orchard, sídlo společnosti v letech 2010-2021
Sídlo společnosti v Muglinově

Tato firma byla založena ke dni 1. ledna 1952, kdy OKD založilo národní podnik OKR – Doprava. Tento podnik spravoval Báňskou dráhu, kolejiště koksoven v Ostravsko–karvinském revíru a postupně také jednotlivých dolů. Samotnou železniční dopravu na Báňské dráze však provozovaly státní dráhy ČSD a provoz na svých vlečkách si zajišťovaly jednotlivé doly samostatně. Postupně však OKR–Doprava začala přebírat provoz i v jednotlivých dolech, nejdříve na nově vznikajících.[5]

Do správy OKR – Doprava přešly postupně také některé tratě od ČSD:

  • Louky nad Olší – Doubrava k 1. lednu 1968
  • Havířov – Prostřední Suchá – Albrechtice u Českého Těšína k 1. lednu 1986
  • Doubrava – Orlová – Bohumín k 1. lednu 1988[5]

K 1. lednu 1994 vznikla privatizací podniku OKR – Doprava (přejmenovaného již v lednu 1991 na OKD, a.s. – Doprava) společnost OKD, Doprava, akciová společnost (zkratka OKD, Doprava a.s.).

Po záplavách v roce 1997 se OKD, Doprava vlastními silami a prostředky opravila těžce poškozenou regionální dráhu Milotice nad OpavouVrbno pod Pradědem a od 13. ledna 1998 na této dráze provozovala osobní i nákladní dopravu.[6]

Po vstupu mateřské firmy OKD do holdingu RPG a po následných majetkových transformacích je OKD, Doprava od 27. srpna 2007 vlastněna jediným akcionářem – společností New World Resources Transportation B.V. se sídlem v Amsterdamu.[7] Ke dni 1. května 2010 došlo v Obchodním rejstříku ke změně jména společnosti OKD, Doprava, akciová společnost na Advanced World Transport a.s. Současně došlo ke změně sídla společnosti, které bylo přeneseno do kancelářského a hotelového komplexu Orchard na Hornopolní ulici v Moravské Ostravě,[1] kde už vedení OKD, Doprava sídlilo od podzimu 2008.[8] Také mateřská společnost se v roce 2010 přejmenovala na Advanced World Transport B.V.[7]

Dne 2. října 2019 byla v obchodním rejstříku zapsána změna názvu společnosti Advanced World Transport a.s. na PKP CARGO INTERNATIONAL a.s.[7] Součástí změny názvu společnosti byl i rebranding, který spočíval ve změně názvů, loga a korporátních barev subjektů skupiny AWT. Nový společný název – PKP CARGO INTERNATIONAL – má lépe odrážet působení těchto společností na mezinárodním trhu a těsné sepětí se skupinou PKP CARGO.

V roce 2021 se společnost přestěhovala z komplexu Orchard do přestavěné budovy v Ostravě-Muglinově.[9] K oficiální změně sídla došlo k 1. březnu 2021.[7]

Ovládané společnosti[editovat | editovat zdroj]

V rámci fungování pod vlastníkem New World Resources Transportation OKDD zahájila program akvizic společností z logistické branže. V červnu 2013 byla jedním ze tří zájemců o chorvatského železničního dopravce HŽ Cargo.[10][11]

Viamont Cargo[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2008 firma oznámila, že od společnosti Viamont, odkoupila veškeré aktivity společnosti související s nákladní dopravou a provozováním vleček. Jedná se o činnosti, které byly z mateřského Viamontu vyčleněny do nově založené firmy Viamont Cargo.[12] Převzetí Viamontu Cargo firmou OKD, Doprava mělo být po schválení transakce ÚOHS dokončeno do konce roku 2008.[13] K převodu veškerého jmění firmy Viamont Cargo na mateřskou společnost OKD, Doprava došlo k 31. srpnu 2009 a k témuž datu společnost Viamont Cargo zanikla vymazáním z obchodního rejstříku.[14]

AWT Belterminal[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 společnost ovládla železniční překládkový terminál Belterminal, který se nachází na styku normálního a širokého rozchodu v běloruském Brestu. Terminál leží u hraničního přechodu Brest / Terespol a jedná se o hraniční bod, přes který směřuje většina zboží mezi Běloruskem a státy Evropské unie. OKD, Doprava vlastní ve společnosti Belterminal podíl 90 %.[15]

Karviná-Doly, jedna z největších stanic na vlečkové síti v Ostravsko-karvinském revíru

Mateřská společnost PKP CARGO INTERNATIONAL a.s.[editovat | editovat zdroj]

OKD, Doprava byla od srpna 2007 vlastněna jediným akcionářem, společností New World Resources Transportation B.V. se sídlem v Amsterdamu, když tento se v roce 2010 přejmenoval na Advanced World Transport B.V.[7] V roce 2010 majoritní 80 % podíl v AWT B.V. nepřímo vlastnila BXR Group[16][17] (tehdy ovládaná Zdeňkem Bakalou[18] ), 20 % podíl pak kyperská společnost Hattisburg Enterprises Limited (v roce přeměněna na českou Minezit SE [19]). V roce 2014, kdy Zdeněk Bakala opustil BXR Group, AWT B.V. přešla pod BMM Group Zdeňka Bakaly.[20] Počátkem září 2014 bylo oficiálně oznámeno, že o odkoupení AWT B.V. a tím i celé skupiny AWT jedná polský dopravce PKP Cargo.[21] Jednání byla završena v prosinci 2014, za 80% podíl zaplatí PKP Cargo 103,2 milionu euro (v přepočtu asi 2,9 miliardy korun).[22]

AWT Čechofracht[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2009 NWRT B.V. oznámila, že kupuje společnost Čechofracht, což je největší logistický operátor v Česku. Pod Čechofracht patří železniční speditér SPEDI-TRANS Praha, silniční nákladní dopravce BlueTrucks a bohumínská společnost VADS, která se zabývá údržbou a pronájmem železničních kotlových vozů.[23] K faktickému začlenění Čechofrachtu do skupiny OKDD došlo k 12. lednu 2010, kdy se jediným akcionářem společnosti stala firma New World Resources Transportation B.V. (tj. matka OKDD).[24] Po rebrandingu OKD, Doprava na AWT se od 1. května 2010 změnil název firmy na AWT Čechofracht,[24] dceřiné společnosti změnily své obchodní jména následovně: AWT SPEDI-TRANS,[25] AWT BlueTrucks,[26] AWT VADS.[27]

AWT Rekultivace[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2009 bylo oznámeno, že v rámci restrukturalizace se OKD, Doprava spojí s firmou OKD, Rekultivace (OKDR), zabývající se především obnovou krajiny postižené těžbou uhlí.[28] Původním akcionářem OKDR (do 13. srpna 2008) byla společnost OKD, na přechodnou dobu pak společnost RPG Rekultivace a od 5. října 2009 je jediným akcionářem OKD, Doprava.[29] K 1. květnu 2010 se název společnosti změnil na AWT Rekultivace a.s., v září 2010 se jediným akcionářem AWT Rekultivace stala AWT B.V.[30]

Provozování dráhy[editovat | editovat zdroj]

Společnost provozuje především vlastní rozsáhlou vlečkovou síť na Ostravsku sloužící především k propojení jednotlivých černouhelných dolů v rámci Ostravsko-karvinské a částečně též Podbeskydské uhelné pánve. Mezi tyto vlečky patří mj. Báňská dráha či někdejší Košicko-bohumínská dráha v úseku Louky nad Olší – Bohumín.[5]

část pultu RZZ stanice Zárubek, zhlaví směr Doubrava (horní trať. kol.) a směr Nová huť (dole). V traťové koleji směr Doubrava vidíme reliéf dopravních kolejí stanice Josefova jáma, která je ze Zárubku dálkově řízena.

Vedle vlečkové sítě v rámci Ostravska firma provozuje (nebo provozovala) také několik větších či menších vleček, např. všechny vlečky na dolech a v koksovnách OKD, vlečku elektráren Dětmarovice, Mělník, Hodonín, Poříčí a Tušimice, vlečkový areál v bývalé firmě Poldi Kladno, dále vlečky Precheza Přerov, Fosfa Poštorná, Teplárna Dvůr Králové nad Labem aj.[5]

Nákladní železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Vlak OKD, Dopravy složený z vozů řady Fals PKP Cargo v čele s dvojicí lokomotiv řady 740

Na základě zákona o dráhách platného od 1. ledna 1995, který umožnil volný vstup všech dopravců na celostátní a regionální dráhy, začala OKD, Doprava provozovat také železniční nákladní dopravu na těchto drahách. V současnosti se společnost zabývá především železniční nákladní dopravou po celém území ČR, prostřednictvím dceřiné firmy ŽDD také na Slovensku. Ve spolupráci s dopravci z dalších států pak provozuje nákladní dopravu i do Německa a Polska.

V roce 2007 měl dopravce podíl 2,64 % na výkonech nákladní dopravy všech dopravců na síti tehdejší SŽDC (nyní Správa železnic) podle hrubých tunových kilometrů. To znamená druhou pozici na trhu po Českých drahách.[31] Za rok 2009 však již firma vykázala téměř dvojnásobný podíl na trhu – konkrétně 5,18 % – k čemuž přispělo mj. převzetí výkonů zaniklé společnosti VIAMONT Cargo.[32]

Výkony firmy v nákladní dopravě na síti SŽDC[33]
rok tisíc hrtkm podíl hrtkm vlkm podíl vlkm
2006 847 936 2,24 % 643 892 1,53 %
2007 1 036 221 2,64 % 812 823 1,87 %
2008 1 193 080 3,14 % 939 248 2,15 %
2009 1 584 292 5,18 % 1 302 780 3,56 %
2010 1 830 682 5,63 % 1 528 749 4,14 %
2011[34] 6,21 % 4,60 %
2012 8,03 % 6,11 %
2013 7,78 % 6,02 %
2014 12,43 % 9,48 %
2015 9,21 % 7,57 %
2016 8,99 % 7,65 %
2017 7,93 % 6,78 %
2018 7,62 % 6,76 %
2019 7,20 % 6,00 %
2020 7,33 % 6,31 %

Vnitrostátní doprava[editovat | editovat zdroj]

Základem vnitrostátní dopravy a jeho objemově nejvýznamnější částí je vozba nákladních vlaků na Ostravsku, a to jak po vlastní síti, tak na síti Správy železnic. Jedná se především o přepravu uhlí z jednotlivých dolů OKD k příjemcům v okolí, např. OKK Koksovny, Nová huť, Vítkovické železárny, elektrárna Dětmarovice aj.[35]

Mezi relace na delší vzdálenosti patří nebo patřila např. vozba černého uhlí z Ostravska do Přerova, Kladna–Dubí či Kamenných Žehrovic, vozba hnědého uhlí ze Světce–Ledvic do Kladna–Dubí.[36]

Mezinárodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Polsko[editovat | editovat zdroj]

Jako vůbec první nestátní železniční dopravce odvezla firma nákladní vlak z Česka do Polska. Stalo se tak 29. června 2004, kdy OKD, Doprava odvezla vlak ze stanice Drahotuše přes hraniční přechod Bohumín/Chałupki do stanice Rybnik Towarowy, přičemž dopravcem na polském území byla firma PTKiGK Rybnik.[37] Na česko-polské hranici si PKP CARGO INTERNATIONAL předává vlaky také se společnostmi PKP Cargo[37], PTK Holding[38], CTL Logistic, DB Schenker a Rail Polska.

PKP CARGO INTERNATIONAL disponuje vlastními trasami přes státní hranici s dopravci PKP Cargo a CTL Logistic. S případě spolupráce s ostatními dopravci musí požádat o volnou kapacitu z katalogu nabídkových tras provozovatele dráhy.[zdroj?]

Slovensko[editovat | editovat zdroj]

První vlak OKD, Doprava ve směru na Slovensku byl veden 18. října 2004 přes hraniční přechod Lanžhot/Kúty, dopravcem na Slovensku přitom byla firma ŽDD, což byla dceřiná společnost OKD, Doprava na Slovensku. Vlaky tohoto dopravce jsou však vedeny také přes přechody Čadca či Horní Lideč,[37] byl však zaznamenán i případ vedení nákladního vlaku přes pohraniční stanici Vrbovce, kde jsou jinak provozovány pouze osobní vlaky.[39] Vlaky PKP CARGO INTERNATIONAL jsou na Slovensku vedeny jak pod hlavičkou dceřiné firmy PKP CARGO INTERNATIONAL SK, a.s. ,[40] tak přímo na licenci mateřské společnosti PKP CARGO INTERNATIONAL.[41]

Německo[editovat | editovat zdroj]

Ve směru do Německa zahájila OKD, Doprava ve spolupráci s německým dopravcem ITL Eisenbahngesellschaft v roce 2005 dopravu uhlí z Mostecka do Kasselu přes hraniční přechod Děčín/Bad Schandau.[37] Přes stejný hraniční přechod OKD, Doprava ve spolupráci s německým dopravcem RAG Bahn- und Hafenbetriebe v roce 2006 realizovala přepravy pohonných hmot do skladu společnosti Čepro ve Střelicích.[42] Od roku 2007 pak probíhala přeprava koksu v kontejnerech ACTS z Ostravy do Neubergu (přes přechod Česká Kubice/Furth im Wald, dopravcem v Německu byla Bayerische CargoBahn), rozšířená v roce 2008 o křídlo do Porúří (přes Bad Schandau, dopravcem v Německu bylo RBH Logistics, tj. dřívější RAG Bahn- und Hafenbetriebe).[43]

Jednotlivé relace[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva řady 753.7 čeká v Břeclavi na vlak z Rakouska

Sever–jih[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 2009 firma převzala na českém území vozbu tranzitních uhelných vlaků z Horního Slezska k rakouským odběratelům. Přeprava probíhá na objednávku spediční společnosti Express Interfracht (součást skupiny ÖBB). Ačkoliv ČD Cargo přešlo do protiútoku a počínaje 1. únorem se jim podařilo převzít většinu přeprav zpět do svých rukou,[44] od září 2011 PKP CARGO INTERNATIONAL opět převzala většinu těchto tranzitních vlaků. Jedná se o cca 5–11 párů vlaků denně. Ačkoliv PKP CARGO INTERNATIONAL disponuje vlastními trasami vlaků Polsko–Česko–Rakousko a naopak, v letošním GVD je většina těchto tranzitů trasována ve volných kapacitách provozovatele dráhy (tzv. nabídkové trasy provozovatele dráhy), jen jeden pár vlaků je v současné době veden ve vlastní trase (Rn 49045 Chałupki – Leoben Donawitz / Vn 49046 Leoben Donawitz – Chałupki).[zdroj?]

Pro tyto tranzitní vlaky je specifikum jejich název, který se vždy skládá z počátečních písmen stanice určení v Rakousku a písmen „KO“, například vlak Chałupki – Linz Voest Alpine nese název LIKO (LInz KO), Chałupki–Trimeklam je TRIKO, Chałupki – Leoben Donawitz se označuje jako DOKO, Chałupki–Werndorf je WEKO apod. V jedné relaci se pak může nacházet více spojů (LIKO1, LIKO2, DOKO1, DOKO2 atd.). Vlaky jsou ve většině případů sestaveny z polských nebo rakouských vozů řady Falls. V případě vozů Eas (LIKO2, LIKO3) je nutno zajistit kropení těchto vlaků speciální směsí proti prášení. Kropení se provádí v žst. Bohumín-Vrbice a na zakázku jej provádí ČD Cargo.[zdroj?]

Východ–západ[editovat | editovat zdroj]

Česko–Slovensko[editovat | editovat zdroj]

V této relaci jedí zejména vlak Dětmarovice – Veľká Ida / Veľká Ida – Dětmarovice. Vlak jezdí v kooperaci s ZSSK Cargo.

Nepravidelně také PKP CARGO INTERNATIONAL realizuje vlaky Chałupki – Horné Srnie a vlak Chałupki–Rohožník, který je potřeba přistavit do stanice PKP CARGO INTERNATIONAL Zárubek k zapěnování vozů.[zdroj?]

Výhled z lokomotivy AWT řady 753.7 na vlaku Dětmarovice - Veľká Ida v žst. Dětmarovice

BC Expres[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o pravidelný vlak spojující ostravský závod BC MCHZ a jeho maďarskou pobočku v městě Kazincbarcika. Dopravcem na tomto vlaku je v Česku i na Slovensku PKP CARGO INTERNATIONAL, v maďarsku pak Rail Cargo Hungary (RCH).[zdroj?]

Drákula[editovat | editovat zdroj]

Přepravu kontejnerů mezi přístavy zajišťuje nákladní expres Drákula. Vlak jezdí denně mezi rumunským Ciumeşti a německým Hamburkem. Lokomotivy a strojvedoucí AWT vlak vedou v úseku Kúty – Bad Schandau. Na Slovensku je dopravcem Lokorail, v Německu pak ITL Cargo. Nepravidelně pak můžeme potkat NEx Slovensko–Německo–Rotterdam, kde na území Česka je dopravcem PKP CARGO INTERNATIONAL.[zdroj?]

Stanoviště strojvedoucího na lokomotivě řady 753.7 AWT.

Vnitro relace[editovat | editovat zdroj]

Jedná se zejména o relace: Ostrava – Pardubice-Rosice nad Labem (59630/59632); Ostrava – Kladno-Dubí (59640/1), Ostrava–Přerov (59636), Pardubice-Rosice nad Labem – Ostrava (59633/59631), Kladno Dubí – Ostrava (59642/3), Přerov–Ostrava (59637). Mimo tyto pravidelné vlaky samozřejmě další relace podle potřeby (HOLCIM Prachovice, Olomouc, Praha-Malešice, Kamenné Žehrovice a spousta dalších).[zdroj?]

Místní výkony[editovat | editovat zdroj]

V Čechách i na Moravě a ve Slezsku se ostatní výkony plánují příslušnými dispečery operativně.

Dispečerské výkony[editovat | editovat zdroj]

Jako „dispečerky“ pracují lokomotivy obsazené strojvedoucím a vlakvedoucím (1/0), nebo jen strojvedoucím (0/0S) v pravidelných dvanáctihodinových směnách. Veškeré jejich činnosti určuje příslušný vlakový dispečer AWT.

Szybki[editovat | editovat zdroj]

Pod tímto názvem PKP Cargo do pohraniční přechodové stanice (Chałupki nebo Petrovice u Karviné) přistaví ucelený vlak s uhlím z různých polských dolů (Borynia, Szczygłowice apod.) určeným pro koksovnu ArcelorMittal Ostrava. Ačkoliv na území Česka (na síti Správy železnic) vlak dále vede polská lokomotiva ET22 s polským strojvedoucím, vlak jede v licenci PKP CARGO INTERNATIONAL (vlak zavádí dispečerský aparát PKP CARGO INTERNATIONAL). Jako příklad uveďme ranní Pn 49231 Chałupki – Ostrava-Bartovice, zpět se polská lokomotiva vrátí jako Lv 79610 Ostrava-Bartovice – Ostrava-Kunčice. V Ostravě-Kunčicích zapřáhne prázdné vozy PKP Cargo přistavené na koksovnu předešlým vlakem a v trase Vn 49230 je odveze zpět do Chałupek.[zdroj?]

Intermodální doprava[editovat | editovat zdroj]

Společnost se zabývá také kombinovanou dopravou systému ACTS a přepravu kontejnerů zajišťuje jak po železnici, tak po silnici.[45]

Pozici v oblasti intermodální dopravy firma posílila vybudováním kontejnerového terminálu v Paskově, který je v provozu od roku 2007.[46] Po dokončení výstavby, což je plánováno na rok 2013, by měla překládková kapacita činit 300 kontejnerů denně, skladovat bude možné 1800 kontejnerů. Terminál slouží především pro potřeby automobilky Hyundai v Nošovicích a její dodavatele.[47] V létě 2009 pak začal být terminál Paskov využíván pro překládku kontejnerů, které začal dopravce ČD Cargo vozit z terminálu Mělník.[48]

Od 14. prosince 2008 společnost převzala v úseku Bad Schandau – Mělník vozbu kontejnerových vlaků relace Rotterdam Maasvlakte – Mělník, dopravcem tohoto vlaku v Německu a Nizozemsku je ERS Railways. Došlo tím k prolomení praktického monopolu ČD Carga v přepravách pravidelných kontejnerových vlaků.

Osobní železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Společnost provozovala od 13. ledna 1998 pravidelnou osobní dopravu na regionální trati Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem,[6] od 1. ledna 2010 však osobní provoz na této trati převzala společnost Viamont.[49] Podíl na výkonech dopravců v osobní dopravě na síti SŽDC podle vlakových kilometrů činil v roce 2007 0,12 %.[31] Příležitostně také provozuje osobní dopravu po vlastních vlečkách na Ostravsku.[50]

Motorová lokomotiva 740.618

Dispečerský aparát PKP CARGO INTERNATIONAL[editovat | editovat zdroj]

Dispečink společnosti PKP CARGO INTERNATIONAL se pro oblast Moravy a Slezska nachází na pracovišti Ostrava a pro oblast Čechy se nachází na pracovišti v Ústí nad Labem.

Lokomotivní dispečer[editovat | editovat zdroj]

Má na starosti organizování přidělení konkrétních lokomotiv do jednotlivých výkonů. Organizuje také přistavování lokomotiv do oprav a prohlídek. Pracoviště je obsazeno v pracovní dny od 6 do 14 hodin a to lokomotivním dispečerem a strojmistrem.

Personal pool[editovat | editovat zdroj]

Personal pool má na starosti evidenci lokomotivních a vlakových čet a plánování jejich práce. Jednak přiděluje strojvedoucí na dálkové výkony (sever–jih / východ–západ), tak vlakové čety na jednotlivé dispečerské výkony. Pracoviště je obsazeno v pracovní dny od 6 do 14 hodin techniky železniční dopravy.

Provozní dispečer – vedoucí směny[editovat | editovat zdroj]

Pracuje v nepřetržitém režimu a nachází se pouze na pracovišti Ostrava. Řídí provoz dálkových vlaků sever–jih a východ–západ, eviduje mimořádné události a úrazy na celé síti a v rámci celé železniční sítě Česka řeší mimořádnosti v provozu. V jeho kompetenci je také přístavba prázdných vozů objednaných k nakládce. Je vedoucím směny PKP CARGO INTERNATIONAL v Česku.

Ostravský dispečink AWT.

Provozní dispečer[editovat | editovat zdroj]

Nepřetržitě obsazené pracoviště v Ostravě i v Ústí nad Labem. Provozní dispečer zavádí v programu EVAL (ISOŘ KADR) trasy vlaků, eviduje využití lokomotiv a vlakových (lokomotivních) čet v IS EVAL, odesílá rozbory zavedených vlaků (IS APORT, IS COMPOST). Je zodpovědný za celý průběh jízdy vlaku od jeho zavedení až po projetí trasy vlaku a jeho následnému předání ke schválení technologům a ekonomům PKP CARGO INTERNATIONAL prostřednictvím IS EVAL.

Požadavky na trasy vlaků přebírá od vedoucího směny, vlakového dispečera a případně od odpovědných zástupců dceřiných společností (výstavba tratí a koridorů, traťovka apod.).

Vzhledem k neustálému rozšiřování činností provozního dispečera se začíná uvažovat o funkci operátora provozního dispečera, který by měl na starosti zejména zasílání rozborů do IS COMPOST/APORT a také editaci událostí EVAL (ISOŘ) mimo polohu Správy železnic (výpravčí stanic na síti AWT nemají možnost vkládat do EVAL informace – události – o příjezdech, odjezdech apod., tuto problematiku zčásti řeší systém GPS, kterým je většina lokomotiv AWT vybavena).

Noční atmosféra ostravského dispečinku AWT.

Vlakový dispečer[editovat | editovat zdroj]

Nepřetržitě obsazené pracoviště v Ostravě i v Ústí nad Labem. Vlakový dispečer hospodaří s přiděleným počtem dispečerských lokomotiv a organizuje jejich práci. Pro každý konkrétní den je stanoven počet nastupujících „dispečerek“ na směnu. Vlakový dispečer pak rozděluje práci jednotlivým dispečerkám a eviduje jejich činnost. Po provozním dispečerovi požaduje trasy k vlakům, které mají „jeho“ dispečerky realizovat.[zdroj?]

Park železničních vozidel[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 firma uváděla, že vlastní téměř 160 lokomotiv, především dieselových, a přes tři a půl tisíce železničních nákladních vozů.[45] V roce 2010 celá skupina AWT (nikoli jen samotná firma AWT) disponovala parkem téměř 170 lokomotiv a 6000 železničních vozů.[51]

Hnací vozidla[editovat | editovat zdroj]

Základem lokomotivního parku PKP CARGO INTERNATIONAL jsou motorové lokomotivy řady 740 (ex T448.0), který je v majetku PKP CARGO INTERNATIONAL několik desítek. Tyto lokomotivy jsou využívány jak pro posun, tak pro traťovou službu, v tom případě zpravidla ve dvojicích spojených dvojčlenným řízením.[52] Pro úsporu nafty jsou v posledních letech některé lokomotivy této řady remotorizovány s použitím motorů Caterpillar 3406 DI-TA s výkonem nastaveným na 369 kW, oproti původním motorům ČKD K 6 S 230 DR o výkonu 880 kW.[53] Zatím má PKP CARGO INTERNATIONAL 7 lokomotiv s tímto nižším výkonem, kterou jsou označeny řadou 740.3.[54]

Motorová lokomotiva 770.532

V traťové službě se dále používají motorové lokomotivy řad 770 a 771, přes 30 modernizovaných lokomotiv řady 753.7[36] a 4 řady 752.6, jedna lokomotiva řady 753 je v původním provedení. Pro provoz na menších vlečkách používá PKP CARGO INTERNATIONAL také několik kusů menších lokomotiv řad 702, 703, 709, 710 a 720.[52]

Od roku 1998 OKD, Doprava provozovala také elektrické lokomotivy řady 181 a 130, pocházející od Českých drah.[52]

Od roku 2013 AWT vlastní a provozuje také 3 elektrické lokomotivy Siemens ES64U4 „Taurus“.[55]

Železniční vozy[editovat | editovat zdroj]

Souprava vozů typu LH40

Park železničních nákladních vozů této společnosti je tvořen:[56]

  • samovýsypnými vozy pro přepravu sypkých substrátů (řady Fall, Falls, Fals, Fals–z, Facc, Faccpp, Faccs, Fcc)
  • vozy pro pneumatickou boční vykládku sypkých substrátů (Ua, Nass, LH40)
  • vysokostěnnými vozy (řady Eas, Eas–u, Es)
  • plošinovými vozy (Kbkks, Res, Sps)
  • vozy pro přepravu kontejnerů ACTS (Slps)
  • nádržkovými vozy (Uacs)
  • cisternovými vozy (Zaes)

Další aktivity[editovat | editovat zdroj]

Vedle výše uvedených aktivit v železniční a intermodální dopravě se tato společnost zabývá silniční dopravou, spedičními službami, opravami silničních a železničních vozidel, stavební činností (především zemní práce a dopravní stavby), těžbou a úpravou uhelných kalů aj.[45]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2019-10-21 [cit. 2019-10-21]. Kapitola IČ 47675977. Dostupné online. 
  2. Vehicle Keeper Marking Register [online]. Valenciennes: European Railway Agency, 2019-11-06 [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. TREJBAL, Václav. PKP Cargo dokončil akvizici Bakalova železničního přepravce AWT za tři miliardy korun. Hospodářské noviny [online]. 2015-05-28, rev. 2015-05-28 [cit. 2015-06-10]. Dostupné online. 
  4. Podíl dopravců na výkonech sítě SŽDC. www.spravazeleznic.cz [online]. 2019-12-19 [cit. 2020-01-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. a b c d ŠTEFEK, Petr. Uhelné dráhy v Ostravsko – karvinském revíru [online]. Stránky přátel železnic, 1998 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  6. a b OKD, DOPRAVA. Obnova tratě Milotice nad Opavou - Vrbno pod Pradědem [online]. Stránky přátel železnic, 2000 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  7. a b c d e https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=443245&typ=UPLNY Úplný výpis z obchodního rejstříku - Advanced World Transport a.s., B 767 vedená u Krajského soudu v Ostravě
  8. Kanceláře v Orchardu jsou žádané. The Orchard [online]. 2008-09-03 [cit. 2010-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-09. 
  9. Sídlo fy PKP Cargo International. Stavby v MS kraji [online]. 2021-03-24 [cit. 2021-10-13]. Dostupné online. 
  10. Večernji list: Prodaja HŽ Carga - Stigle tri obvezujuće ponude
  11. E15: Bakalova AWT chce na chorvatské koleje
  12. Společnost OKD Doprava koupila Viamont Cargo. Patria Online [online]. 2008-08-07 [cit. 2008-08-11]. Dostupné online. 
  13. ČTK. OKD Doprava koupila společnost Viamont Cargo. FinančníNoviny.cz [online]. 2008-08-07 [cit. 2008-08-15]. Dostupné online. 
  14. Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2010-05-04 [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 27330893. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27. 
  15. Martin Petříček. Bakala ovládl běloruský železniční uzel. HN.IHNED.CZ [online]. 2008-12-08 [cit. 2009-05-06]. Dostupné online. 
  16. BXR Group: Selected Current Investments. www.bxrgroup.com [online]. [cit. 2013-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-10. 
  17. AWT Group Report 2010 (str. 21)
  18. NWR: Shareholder Information
  19. Úplný výpis z obchodního rejstříku - Minezit SE, H 1172 vedená u Městského soudu v Praze
  20. Motejlek.com: BXR Group Petera Kadase a Zdeňka Bakaly definitivně rozdělena
  21. Polský železniční dopravce stojí o koupi AWT. Firmy uzavřely dohodu o vyjednávání
  22. Hospodářské noviny: Polské PKP Cargo kupuje od Bakaly za skoro tři miliardy dopravní skupinu AWT
  23. ČTK. Bakala ovládne největší logistickou firmu v Česku. FinančníNoviny.cz [online]. 2009-05-06 [cit. 2009-05-06]. Dostupné online. 
  24. a b Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2010-05-04 [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 00001066. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27. 
  25. Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2010-05-04 [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 25095269. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27. 
  26. Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2010-05-06 [cit. 2010-05-06]. Kapitola IČ 27397386. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27. 
  27. Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2010-05-04 [cit. 2010-05-04]. Kapitola IČ 47473070. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27. 
  28. ČTK. OKD, Rekultivace se spojí s OKD, Doprava, o práci přijde 140 lidí. FinančníNoviny.cz [online]. 2009-04-27 [cit. 2010-03-02]. Dostupné online. 
  29. Obchodní rejstřík (IČO: 47676175) [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2010-03-02]. Dostupné online. 
  30. Úplný výpis z obchodního rejstříku - AWT Rekultivace a.s., B 777 vedená u Krajského soudu v Ostravě
  31. a b SŽDC. Výroční zpráva za rok 2007 [online]. SŽDC, 2008 [cit. 2010-05-03]. Kapitola VI. Používání železniční dopravní cesty dopravci, s. 18–19. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-13. 
  32. SŽDC. Výroční zpráva 2009 - Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. [s.l.]: [s.n.] Kapitola VII. Používání železniční dopravní cesty dopravci, s. 14. 
  33. Výroční zprávy SŽDC za roky 2006 až 2020
  34. Výroční zpráva SŽDC za rok 2011. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2013-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-13. 
  35. ŠTEFEK, Petr. Současný provoz nákladních vlaků OKD, Dopravy [online]. Stránky přátel železnic, 2006 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  36. a b DI GIUSEPPE, Marco; MĚCHURA, Zdeněk. Bývalé lokomotivy Českých drah ve službách OKD, Doprava, a. s. [online]. Stránky přátel železnic, 2004 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  37. a b c d NOVÁČEK, Libor; SONDERMANN, Detlef. „Crossborder“ nákladní vlaky [online]. K-report, 2005-03-24 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  38. ŠTEFEK, Petr. Přepravy sádrovce v relaci Kravaře ve Slezsku - Czarnowąsy. Stránky přátel železnic [online]. Srpen 2007 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  39. TOMANČÁK, Leoš. Malý průlom na „Čachtické trati“. Stránky přátel železnic [online]. Březen 2008 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  40. Marketing - Dopravcovia: ŽDD [online]. Bratislava: Železnice Slovenskej republiky [cit. 2008-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-26. (slovensky) 
  41. Marketing - Dopravcovia: OKD [online]. Bratislava: Železnice Slovenskej republiky [cit. 2008-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-26. (slovensky) 
  42. ZUKAL, Jan; BOHLEN, Dieter. Další přepravy OKD, D přes hraniční přechod Děčín – Bad Schandau [online]. K-report, 2006-06-22 [cit. 2008-07-11]. Dostupné online. 
  43. SOUKUP, Lukáš. Kombinovaná doprava OKD, D v nových relacích [online]. K-report, 2008-02-19 [cit. 2008-07-12]. Dostupné online. 
  44. LATTEN, Richard. Spoorwegen 2010. Alkmaar: Uitgeverij de Alk, 2009. ISBN 978-90-6013-494-8. (nizozemsky) 
  45. a b c Naše nabídka [online]. Ostrava: OKD, Doprava [cit. 2008-07-18]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  46. ČTK. OKD přivedly do nošovické zóny koleje pro Hyundai. Moravskoslezský deník [online]. 29. květen 2007 [cit. 2008-07-30]. Dostupné online. 
  47. syl; vs. Modernizují náš suchozemský přístav. Horník. 4. června 2009, roč. 39, čís. 22, s. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-08.  Archivováno 8. 7. 2011 na Wayback Machine
  48. ŠTEFEK, Petr. Přeprava kontejnerů Mělník - Paskov. Stránky přátel železnic [online]. Září 2009 [cit. 2009-01-05]. Dostupné online. 
  49. SMRČKA, Milan. Lokálku do Vrbna převezme Viamont. K-Report [online]. 2009-12-13 [cit. 2010-01-05]. Dostupné online. 
  50. VYKA, Miroslav. Oslavy 160 let železnice na Ostravsku. Dopravní web [online]. 2007-09-30 [cit. 2008-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  51. JOHÁNEK, Tomáš. Cílem AWT bude letos především konsolidace skupiny. Dopravní noviny [online]. [cit. 2010-06-24]. Roč. 2010, čís. 23. Dostupné online. 
  52. a b c ŠTEFEK, Petr. Lokomotivy na Báňské dráze. Stránky přátel železnic [online]. 2000 [cit. 2008-07-12]. Dostupné online. 
  53. BRABENEC, Daniel. Pokračující přestavby lokomotiv 740.3 pro AWT. Stránky přátel železnic [online]. Srpen 2003 [cit. 2008-07-30]. Dostupné online. 
  54. BRABENEC, Daniel. Dokončena výroba lokomotivy 740.308. Stránky přátel železnic [online]. Květen 2006 [cit. 2008-07-30]. Dostupné online. 
  55. www.siemens.cz [online]. www.siemens.cz [cit. 2016-04-19]. Dostupné online. 
  56. Katalog železničních vozů [online]. Ostrava: OKD, Doprava [cit. 2008-07-18]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Grof, Leopold: Kročeje ostravskou železniční historií. České dráhy, Ostrava, 1994
  • OKD, Doprava – 50 let společnosti. OKD, Doprava, Ostrava, 2002

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]