Pavel Tykač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pavel Tykač
Narození 15. května 1964 (52 let)
Čelákovice, Československo Československo
Vzdělání České vysoké učení technické v Praze
Povolání investor
Titul Ing.
Manžel(ka) Ivana Tykač
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Tykač (* 15. května 1964 Čelákovice) je český podnikatel a investor. Časopis Forbes jej v roce 2015 zařadil na páté místo v žebříčku nejbohatších Čechů.[1]

Pavel Tykač zahájil svou podnikatelskou kariéru po revoluci prodejem výpočetní techniky. Na začátku 90. let založil s dalšími partnery společnost Vikomt, která se výrazně prosadila na trhu[2]. V polovině 90. let svůj podíl prodal a získané peníze použil k ovládnutí tehdy malé královehradecké Regiobanky (dnes Hypoteční banka), kterou následně velmi výhodně prodal IPB[3]. V roce 1995 se pak účastnil vzniku volného společenství investorů kolem společnosti Motoinvest. Díky své investiční firmě Motoinvest získal Tykač podíly v četných bankách (Kreditní banka Plzeň, Agrobanka, Ekoagrobanka). V létě 1996 nakoupil akcie České spořitelny a žádal stát a další akcionáře, aby mu umožnili mít svého zástupce ve statutárních orgánech banky[4]. V září 1996 je na Agrobanku uvalena od ČNB nucená správa a to kvůli nedostatku likvidity, který způsobily nesplácené úvěry i Motoinvest dravými finančními operacemi například vůči velkým bankám, které pak Agrobanku odstřihly od úvěrových linek[5]. V České republice je proto často nazýván „škůdcem kapitálového trhu“ poté, co neuspěl u soudu se svojí žádostí, aby soud zakázal časopisu Respekt toto označení ve spojitosti s jeho osobou používat.[6] Na přelomu tisíciletí, po několika letech v ústraní, se pak Tykač vrátil do světa velkého byznysu. Obchody s akciemi (jmenovitě elektrárenské společnosti ČEZ a společnosti Telefónica) a spekulace na pohyb měn jsou pravděpodobně největší zdroje Tykačova miliardového majetku[7]. V roce 2006 investoval do menšinového podílu v těžařské skupině Czech Coal a v roce 2010 se stal jejím jediným majitelem[8].

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval České vysoké učení technické v Praze, kde v roce 1987 získal titul inženýr.

Tykač a CS Fondy[editovat | editovat zdroj]

Jednou z mediálně sledovaných kauz, s níž je Pavel Tykač spojován, jsou CS Fondy. Z těch bylo v roce 1997 podvodně vyvedeno 1,3 mld. Kč.[9] Čtyři pachatelé byli odsouzeni již v roce 2001 (pravomocně v roce 2007).[10] Proti Tykačovi a dalším pěti lidem bylo v roce 2006 zahájeno trestní stíhání, které bylo ohledně jeho osoby a dalších třech podezřelých po přezkoumání ze strany Nejvyššího státního zastupitelství v roce 2008 zastaveno se závěrem, že jednání těchto osob v souvislosti s CS Fondy nebylo trestným činem.[11] Zbývající dva podezřelí byli téhož roku obžalováni, ale následně Městským soudem v Praze v roce 2012 osvobozeni.[12]

Tykačův podíl na vyvedení peněz z CS Fondů se stal opětovně předmětem trestního stíhání v roce 2013,[13] kdy bylo obnoveno trestní řízení proti jeho osobě. Nové skutečnosti, které vedly k obnovení procesu, představovala ale zejména svědectví pochybných osob, které je v obnoveném řízení následně změnily nebo vypovídat odmítly.[14] Na základě těchto svědectví se policie a státní zastupitelství pokusily Tykačovi dvakrát zajistit majetek.[15] V obou případech bylo soudy takové rozhodnutí shledáno jako nedůvodné a zrušeno.[16]

V březnu 2015 policie vyšetřování po dvou a půl letech ukončila a s návrhem na podání obžaloby předložila Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze.[17]

Na konto Pavla Tykače připadá i největší skandál české privatizace: Při krachu skupiny CS Fondy, která byla vedená Tykačovou skupinou Motoinvest, přišlo několik tisíc investorů o své jmění. V březnu 1997 prodali Tykačovi lidé v průběhu pouhých pěti dnů všechny své podíly ve fondu a za nashromážděný kapitál nakoupili téměř bezcenné akcie společnosti Drůbež Příšovice.[18] V průběhu transakce, která se celá odehrávala přes anonymní společnost na Kypru Austel Enterprises Ltd., stejně jako ruskou společnost KosMos Ltd. pochybného podnikatele Nikolaje Trofimova,[19] přistálo na kontech britské společnosti Swirlglen Limited celkem 1,23 miliard korun českých, které spravoval Němec Klaus Pete Schimmelpfennig[20]. Schimmelpfennig v lednu 2012 coby svědek u soudu vypověděl, že na pokyny Tykače peníze rozdělil a převedl do dalších offshorových firem v Lichtenštejnsku, na Gibraltaru a v USA a proměnil je do cizích měn, aby je mohl následně převést zpět na obchodní základnu.[21]

V prosinci 2015 Vrchní státní zastupitelství v Praze zastavilo trestní stíhání proti Tykačovi. [22] Statní zástupce Zdeněk Matula v odůvodnění uvedl, že důkazy svědčící o Tykačově vině nebyly zjištěny. Tímto verdiktem tak končí 19 let táhnoucí se kauza CS Fondů, ke které se sám Tykač vyjádřil např. ve svém rozhovoru pro magazín Forbes v roce 2014, kdy podle něj peníze z fondů zmizely až pod správnou nových vlastníků, kterým skupina okolo Motoinvestu fondy se správcovskou firmou prodala, a to pod tlakem způsobeným nepřátelským útokem ČNB. [23] Ten vyvolal vlnu kontrol z berních úřadů, z burzy, z úřadu pro cenné papíry, vlnu policejních výslechů a silně negativní mediální atmosféru namířenou proti „skupině Motoinvest“.[24]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování základní vojenské služby pracoval jako technik v TOS Čelákovice. V roce 1990 začal dovážet a prodávat výpočetní techniku a později, v roce 1991, založil se třemi partnery firmu Vikomt, která se v první polovině devadesátých let stala jednou ze tří největších na trhu.[25]

V roce 1995 svůj podíl prodal a získané peníze (až jednu miliardu korun[26]) použil k ovládnutí tehdy malé RegiobankyHradci Králové, kterou následně prodal IPB. Ta z ní vytvořila Českomoravskou hypoteční banku. Výnos z této transakce byl zdrojem pro jeho angažmá při vzniku finanční skupiny Motoinvest. V podstatě šlo o neformální uskupení firem a lidí, soustředěných kolem společnosti Motoinvest, což byl významný obchodník s cennými papíry. Pod heslem „Drobní akcionáři plačte“[27][28] rozjeli na sklonku roku 1995 akci „Třetí vlna kupónové privatizace“.[28] V jejím rámci masivně vykupovali akcie z kupónové privatizace od drobných akcionářů. V době největšího rozmachu skupina kontrolovala významné podíly v deseti investičních fondech (mj. CS fondy, Creditanstalt), několika bankách včetně Agrobanky a Plzeňské banky a řadě podniků (např. Slovácké strojírny, Štěrkovny a pískovny Olomouc)[9].

Na podzim 1996, po nákupu významného podílu (v řádu jednotek procent) a pokusu o získání vlivu a míst v orgánech v tehdy ještě státem většinově vlastněné České spořitelně, se rozhořel tvrdý střet mezi skupinou Motoinvest na jedné straně a Českou národní bankou spolu s tehdejšími největšími bankami (Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB) na straně druhé.[29] Výsledkem bylo vyhlášení nucené správy nad Agrobankou a následné ukončení existence finanční skupiny kolem Motoinvestu, která urychleně rozprodala svá veškerá aktiva a stáhla se z českého akciového trhu.[30] Podle odhadů vydělal několik miliard korun[zdroj?].

Na začátku nového tisíciletí, po několika letech v ústraní, začal opět investovat do akcií na pražské burze a spekulativně obchodovat s cizími měnami. Obchodoval např. s akciemi Českých radiokomunikací nebo Telefónicy,[29] ale jeho nejznámějším obchodem byl masivní nákup akcií ČEZ v době, kdy jedna akcie stála méně než sto korun. Během několika let pak bylo možné stejnou akcii prodat za více než tisíc korun. Vsadil na to, že spojení ČEZ s jednotlivými regionálními distributory do tzv. „SuperČEZ“[31] povede v relativně krátké době k výraznému zhodnocení investice. Podle některých pramenů vydělal jen na této transakci až deset miliard korun.[32] Investoval také do obchodu s pohledávkami z Konsolidační banky[33] či arbitráže společnosti Petrcíle.

V roce 2002 se podílel na zajištění financování firmy EC Group, která vyhrála soutěž na odkup pohledávek od České konsolidační agentury v nominální výši 38 miliard korun[34]. Česká konsolidační agentura (ČKA) byla tzv. „Bad Bank“, tedy „špatná banka“ českého státu, do které směřovaly problémové úvěry z doby privatizace po oddlužení velkých bank. Společnost EC Group, kterou tehdy vlastnili bývalí spolupracovníci Pavla Tykače, Jan Dienstl a Pavel Šimek, zaplatila za balík pohledávek 3,4 miliardy korun[35]. Přeplatila tak renomovaná konsorcia, jako například Goldman Sachs/Flow East nebo PPF/CS First Boston, a to o půl miliardy korun. V roce 2003 EC Group zažalovala ČKA a požadovala od ní vrácení cca 570 miliónů korun proti části pohledávek, které z důvodů právních nedostatků ČKA nikdy nevlastnila, a tudíž je ani nemohla prodat. ČKA nakonec na základě rozsudku vrátila cca 440 miliónů korun[36].

V roce 2006 byl policií, spolu s dalšími pěti lidmi, obviněn[37] z podílu na vytunelování CS Fondů, ze kterých bylo v roce 1997 podvodně vyvedeno 1,236 mld. korun.[38] Předtím byli za tuto transakci již odsouzeni jiní čtyři aktéři (nepravomocně v roce 2001, pravomocně v roce 2007).[39] V roce 2008 rozhodl státní zástupce u čtyř ze šesti obviněných včetně Tykače o zastavení trestního stíhání. Ve svém rozhodnutí konstatoval, že se nedopustili trestné činnosti.[40] Poslední dva z obviněných byli v roce 2012 rozhodnutím Městského soudu v Praze osvobozeni.[41] V lednu 2013 bylo trestního stíhání Pavla Tykače znovu obnoveno.[42] V červenci 2013 mu Policie ČR zajistila majetek v hodnotě 102 miliónů korun jako část z 341 miliónů, které měl Tykač z tohoto podvodu získat.[43] V srpnu 2013 Vrchní soud v Praze rozhodnutí Policie zrušil jako nezákonné s tím, že „… současný stav dokazování neukazuje na to, že by Tykač obdržel výtěžek z trestné činnosti…“.[44] V březnu 2013 napsal týdeník Respekt,[45] že švýcarská prokuratura zablokovala Tykačovi majetek v hodnotě 19 miliard korun. Tykač tuto informaci kategoricky popřel.[46]

V květnu 2006 investoval prostřednictvím kyperské firmy Indoverse Investment Limited menšinový podíl[47] do těžařské skupiny Czech Coal. Na konci roku 2010 se Indoverse Investment Limited stala jediným, stoprocentním majitelem skupiny Czech Coal[48][49]. Skupina Czech Coal je nyní jednou z nejvýznamnějších těžařských a energetických skupin v České republice. Klíčovým předmětem podnikání je těžba a prodej hnědého uhlí, prodej elektrické energie a výroba tepla. V regionu severních Čech, ve kterém skupina působí, je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů.[50]Se skupinou ČEZznásledněahájil cenovou válku, kdy požadoval zvýšení ceny uhlí. Několik let trvající konflikt byl ukončen na přelomu let 2012–2013 vzájemnou dohodou o dodávkách uhlí pro elektrárnu Počerady ze skupiny ČEZ na celou dobu její existence. Byl ve sporu i s Elektrárnami Opatovice[51] kontrolovanými EPH.

V létě 2013 se od skupiny Czech Coal oddělila Litvínovská uhelná a. s., která provozuje důl ČSA a elektrárnu Chvaletice, kterou koupila od ČEZ. Tím na trhu vznikla nová skupina s názvem Severní energetická. V této skupině ovládá menšinový, čtyřicetiprocentní podíl.[52]

Politické konexe[editovat | editovat zdroj]

Pavel Tykač věděl moc dobře hned od začátku, že je důležité si zajistit pro své obchodní aktivity politické krytí. Finančně podporoval politické strany všech směrů, respektive zajišťoval štědré poskytování půjček politickým stranám prostřednictvím bank, které on sám ovládal. V roce 1995 se postaral o úvěr ve výši 15 milionů korun pro KDU-ČSL.[53] V roce 1998 financoval naproti tomu sociální demokraty poskytnutím půjčky ve výši 19 milionů korun.[54] Tyto finanční příspěvky byly v České republice předmětem policejního vyšetřování, v jehož souvislosti došlo k odhalení černých kont tehdejších vládních stran ODS a ODA. To vyvolalo vládní krizi, která v roce... 1997 vedla k pádu konzervativní vlády Václava Klause a následnému zániku Občanské demokratické aliance.[55] Následně byla ustanovena vláda sociální demokracie, ve které zastával Tykač post oficiálního poradce ministra financí Ivo Svobody, ačkoliv v té době proti Tykačovi probíhalo několik vyšetřování. Ve své funkci získal Tykač přímý přístup k vyšetřovacím spisům ministerstva financí, které se týkaly jeho dřívějších aktivit.[56] V době vlády sociálních demokratů v letech 1998-2003 byla postupně všechna vyšetřování proti Tykačovi zastavena. Je příznačné, že v létě 1999 byl Ivo Svoboda obžalován z podvodu a následně odsouzen k pěti letům odnětí svobody. Svoboda se tím stal jediným ministrem novodobých dějin České republiky po pádu komunismu, který skončil ve vězení.[57]

Česká konsolidační agentura: „Špatná banka“ České republiky[editovat | editovat zdroj]

Na konci devadesátých let 20. století se Tykač, který se v té době ocitl pod tvrdou palbou jak medií, tak vyšetřovacích orgánů, rozhodl všechny své kontroverzní aktivity ve finančním odvětví ukončit. Postupně všechny své podíly prodal nebo své firmy rozpustil. V roce 2002 koupil prostřednictvím krycí firmy EC Group od České konsolidační agentury pohledávky ve výši 38 miliard korun. Česká konsolidační agentura byla tzv. „Bad Bank“, tedy „špatná banka“ českého státu, do které směřovaly problémové úvěry z doby privatizace po oddlužení velkých bank, mezi nimi i některé firmy napojené na Tykače[58].

Společnost EC Group, která byla do té doby zcela neznámá, zaplatila balík 3,4 miliard korun a přeplatila tak renomovaná konsorcia, jako například Goldman Sachs/Flow East nebo PPF/CS First Boston, a to o půl miliardy korun. V roce 2003 navíc EC Group zažalovala ČKA a požadovala od ní vrácení 700 milionů korun. Tato taktika přinesla Tykačovi v minulosti již mnohokrát úspěch (například Ostravsko...)[59]

Působení v energetickém odvětví[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 vstoupil Tykač na pole energetiky. Koupil 50% podíl hnědouhelné společnosti MUS, kterou přejmenoval na Czech Coal. Bezprostředně po jeho vstupu do energetického sektoru vyeskalovala vleklá hádka s českým energetickým gigantem ČEZ o cenu hnědého uhlí, která se v důsledku sporu dostala na maximum a pražská centrála ČEZ byla následně v roce 2009 vyšetřována Evropskou komisí ve věci údajné manipulace s cenami energií. Na Evropskou komisi se s tímto podnětem obrátila právě Tykačova společnost Czech Coal. V průběhu vyšetřování však nebyly nalezeny žádné důkazy pro tvrzení uvedená ve stížnosti Czech Coal.[60]

Celkem Tykač zaplatil za společnost Czech Coal, ve které mezitím získal stoprocentní podíl, 20 miliard korun.[61] I v tomto případě se jedná o nadsazenou cenu, která by se vyplatila pouze v případě, že by došlo k rozšíření těžební oblasti hnědého uhlí. K tomu ale zatím nedošlo. Z tohoto důvodu usiluje Tykač o to, aby část kupní částky obdržel ve formě odškodnění od dřívějších podílníků Mostecké uhelné společnosti. Jeho firma vystupuje v procesu vedeném ve švýcarské Bellinzoně v pozici poškozené strany. Částka zabavená v důsledku soudního procesu dosahuje celkem 13 miliard korun. Tykačův podíl by v případě vítězství činil 5,8 miliard korun českých.[62]

Ukončení uhelné války se skupinou ČEZ[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu let 2012-13, jako vlastník společnosti Czech Coal, ukončil Tykač tzv. uhelnou válku se skupinou ČEZ o výši ceny hnědého uhlí. Osm let trvající konflikt, který začal ještě před vstupem Tykače do uhelného byznysu, byl ukončen vzájemnou dohodou stran[63] a podepsáním padesátiletého kontraktu Czech Coalu se skupinou ČEZ na dodávky uhlí do jejich elektrárny Počerady.

Tvrdý střet s EPH kvůli Elektrárně Opatovice[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 Tykačův Czech Coal vypověděl smlouvu na dodávky uhlí do elektrárny Opatovice,[64] která spadá pod Energetický a průmyslový holding (EPH) vlastníků Křetínského a JT Banky. Tento krok Tykač odůvodnil pohledávkami za EPH ve výši půl miliardy korun. Konflikt mezi Czech Coalem a EPH byl v roce 2014 ukončen smírem. Součástí dohody bylo i ukončení všech vzájemných soudních sporů.

Spor se Sokolovskou uhelnou[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2006 Tykač podporoval minoritního akcionáře společnosti Sokolovská uhelná Jana Kroužeckého v konfliktu s majoritními akcionáři. Následné soudní spory trvaly řadu let. V roce 2015 se celou záležitost podařilo ukončit dohodou, když Kroužecký nakonec své akcie prodal společnosti, kterou tak její dosavadní majoritní akcionáři František Štěpánek a Jaroslav Rokos zcela ovládli. Cena za Kroužeckého 30 % společnosti se měla pohybovat okolo 4 až 5 miliard korun. Spekuluje se, že většinu této částky obdržel Tykač, který měl podíl od Kroužeckého již dříve koupit. Veřejně se k ukončení sporů vyjádřil pouze Štěpánek, který uvedl, že společnost podíl Kroužeckého koupila, došlo k narovnání dlouholetých sporů a strany považují uzavření transakce za pozitivní a prospěšné.[65]

Kauza s Respektem[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 přinesl týdeník Respekt informaci[66] o údajném zmrazení majetku za zhruba 19 miliard korun ze strany švýcarských žalobců. Mělo k tomu dojít v souvislosti s obnovením trestního stíhání v Česku v kauze vytunelovaných CS Fondů. Tykač však jakékoliv zablokování svého majetku popřel[67] s tím, že se jedná o záměrnou či nevědomou snahu na poslední chvíli zabránit uzavření kontraktu mezi Czech Coal a ČEZ o dlouhodobých dodávkách uhlí do Elektrárny Počerady.

Podpora severočeského regionu[editovat | editovat zdroj]

Prostřednictvím svých společností Czech Coal a Vršanská uhelná podporuje Tykač množství projektů a aktivit souvisejících s regionem severních Čech, například grantový program podpory vzdělávání Chytré hlavy pro Sever,[68] špičkový klub ženské házené DHK Baník Most,[69] podpora obcí v regionu jako například investice do rekonstrukce mostecké porodnice.[70]

Podpora sólorodičů[editovat | editovat zdroj]

Společně se svou druhou ženou Ivanou založili obecně prospěšnou společnost Women for women pomáhající ženám samoživitelkám s dětmi, které se ocitly v tíživé životní situaci a nedokážou ji vlastními silami řešit. Poskytují jim podporované bydlení a psychosociální i právní pomoc.[71]

Školní stravování pro hladovějící děti[editovat | editovat zdroj]

Women for women, o.p.s. je iniciátorem a provozovatelem bezkonkurenčně největšího českého a cenami ověnčeného[72] projektu, který poskytuje školní stravování hladovějícím dětem na českých základních školách – Obědy pro děti.[73] Ve školním roce 2014/2015 tento projekt nakrmil téměř 2100 dětí z téměř 500 škol.[74]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Je podruhé ženatý. Jeho žena se jmenuje Ivana (roz. Nováková). Pár má spolu dvě děti, ale ze svých předchozích manželství si ještě přivedli celkem šest dětí. Tato smíšená rodina o celkem osmi dětech žije střídavě v Praze a Švýcarsku... (Zug? Curych? St. Moritz?)[75]

Tykačova žena je v České republice kritizována za své obchodní praktiky. Firmy psané na její jméno Meltex s.r.o. a Arta s.r.o. získaly od města Prahy nemovitosti vlastněné státem za podezřele nízkou cenu. Tyto prodeje se staly předmětem vyšetřování vedeného proti pražským politikům kvůli korupci.[76]

Nejnovější kauza Ivany Tykačové taktéž souvisí s korupcí při prodeji státem vlastněných nemovitostí. Koncem roku 2013 prodalo ministerstvo obrany památkově chráněný areál v Praze firmě Griva Art s.r.o. Tato společnost patří oficiálně lichtenštejnské firmě Design Consult Establishment AG, jejíž akcie ale vlastní opět Ivana Tykačová.[76]

Na veřejnost se dostala informace, že dvě ze tří společností, které se podílely na vyhlášené soutěži, patří Ivaně Tykačové. Výsledky soutěže byly po zveřejnění této skutečnosti začátkem roku 2014 anulovány a úředníci odpovědní za vypsání příslušné zakázky byli s okamžitou platností propuštěni.[77]

V mládí hrál závodně stolní tenis, dnes hraje rekreačně tenis a pražskou ligu badmintonu.[78]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Forbes CZ [online]. Forbes CZ, [cit. 2016-03-21]. Dostupné online.  
  2. Hospodářské noviny [online]. Hospodářské noviny, 2010-12-14, [cit. 2016-04-06]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  3. www.penize.cz [online]. www.penize.cz, [cit. 2016-04-06]. Dostupné online.  
  4. Lidovky.cz [online]. Lidovky.cz, [cit. 2016-04-06]. Dostupné online.  
  5. E15.cz [online]. E15.cz, [cit. 2016-04-06]. Dostupné online.  
  6. http://tema.novinky.cz/pavel-tykac
  7. WEBMASTER@TYDEN.CZ, TYDEN, www.tyden.cz, e-mail:. TÝDEN.cz [online]. TÝDEN.cz, 2008-04-06, [cit. 2016-04-06]. Dostupné online.  
  8. iDNES.cz [online]. iDNES.cz, [cit. 2016-04-06]. Dostupné online.  
  9. a b MACHÁČEK, Jan. Týdeník Respekt [online]. Týdeník Respekt, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  10. tn.nova.cz [online]. tn.nova.cz, 2009-08-20, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  11. Lidovky.cz [online]. Lidovky.cz, 2015-02-15, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  12. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje [online]. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  13. Novinky.cz [online]. Novinky.cz, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  14. Euro.cz [online]. Euro.cz, 2015-05-10, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  15. E15.cz [online]. E15.cz, 2013-07-27, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  16. iDNES.cz [online]. iDNES.cz, 2013-08-14, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  17. TELEVIZE, Česká. ČT24 [online]. ČT24, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  18. http://www.lidovky.cz/kauza-tunelovani-cs-fondu-soud-obzalovane-osvobodil-pce-/zpravy-domov.aspx?c=A120403_145218_ln_domov_ase
  19. http://www.lidovky.cz/policie-jde-po-tykacovi-miliardari-zajistila-cast-jeho-majetku-p7r-/zpravy-domov.aspx?c=A130726_190249_ln_domov_sk
  20. http://ekonom.ihned.cz/c1-19249780-dobre-zahrana-fraska
  21. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/166360-tuneloval-jsem-s-tykacem-cs-fondy-rekl-u-soudu-busek/
  22. http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/tykacovi-obhajci-zastaveni-jsme-cekali-svedci-byli-neverohodni_367129.html
  23. http://iuhli.cz/forbesovske-ohlednuti-tykac-ve-verzi-2014/3/
  24. http://ceskapozice.lidovky.cz/divoka-leta-s-cs-fondy-0ty-/tema.aspx?c=A150210_011449_pozice-tema_kasa
  25. HLAVENKA, Jiří. Živě.cz [online]. Živě.cz, [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.  
  26. Vykoukal, Petr. "Tykač vs. Takáč", Peníze.cz, 3. 4. 2003
  27. Macháček, Jan. "Já na to neměl nervy", Respekt, 26. 10. 1998 (volně přístupná kopie článku)
  28. a b Jašminský, Martin; Pražák, Marek. "Tykač našel chuť dál podnikat", iDnes.cz via MF DNES, 27. 6. 2003
  29. a b Kubátová, Zuzana. "Tykač opět hraje vabank. Teď o uhlí", iHNed.cz via Hospodářské noviny, 14. 12. 2010
  30. Vyprávěj, Události ze dne 17. 9. 1996. "Česká národní banka musela uvalit nucenou správu na několik zkrachovaných bankovních ústavů včetně Agrobanky", Česká televize, 17. 9. 1996
  31. "SuperČEZ spatří svět na apríla", iDnes.cz via ČTK, 27. 3. 2003
  32. Motejlek, Miroslav. "Pavel Tykač nakupuje akcie Unipetrolu a Telefóniky", Týden, 6. 4. 2008
  33. "EC Group ovládl Jan Dienstl z býv. Motoinvestu", Kurzy.cz via CIAnews.cz / Česká informační agentura, 25. 9. 2003
  34. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky, [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.  
  35. Euro.cz [online]. Euro.cz, 2003-09-26, [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.  
  36. Euro.cz [online]. Euro.cz, 2003-11-21, [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.  
  37. Mašek, František. "Dobře zahraná fraška", Ekonom, 7. 9. 2006
  38. Baloun, Vladimír, Ing. Finanční kriminalita v České republice – Dílčí studie úkolu „Výzkum ekonomické kriminality“, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, ISBN 80-7338-029-3, 2004
  39. "Tunel CS Fondů uzavřel soud tresty pět a osm let", iDnes.cz via ČTK, 27. 2. 2007
  40. "Žalobce stopl stíhání ve věci CS Fondů", Hospodářské noviny, 14. 11. 2007
  41. Pokorný, Marek. "Že CS fondy vykradl Pavel Tykač? Těm tvrzením nevěřím, říká žalobce", iHNed.cz, 2. 4. 2012
  42. "Miliardář Tykač je znovu stíhán kvůli CS Fondům", Aktuálně.cz via ČTK, 15. 1. 2013
  43. Kreuzigerová, Pavla. "Přečtěte si usnesení, proč policie obstavila majetek miliardáře Tykače", Lidovky.cz, 28. 7. 2013
  44. John, Zdeněk. "Soud pustil Tykače k jeho nemovitostem a penězům", Aktuálně.cz, 14. 8. 2013
  45. Spurný, Jaroslav. "Drobní miliardáři, plačte!", Respekt, 18. 3. 2013
  46. "Informace o zablokování Tykačova majetku jsou lživé, tvrdí mluvčí", ČeskéNoviny.cz via ČTK, 2. 8. 2013
  47. Klímová, Jana. "Noví uhlobaroni v Mostě", iDnes.cz, 17. 5. 2006
  48. Němcová, Veronika. "Potvrzeno. Tykač ovládl mostecké doly", iDnes.cz, 17. 12. 2010
  49. "Tykač ovládl mostecké doly ve vlastnictví Czech Coal", Finance.cz via ČTK, 17. 12. 2010
  50. Czech Coal. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online. (česky) Page Version ID: 13125103. 
  51. "Uhelná válka miliardářů se vyhrocuje. Czech Coal vypověděl smlouvu elektrárně Opatovice", iHNed.cz via ČTK, 7. 6. 2012
  52. www.sev-en.cz [online]. www.sev-en.cz, [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.  
  53. Respekt; 10. Dubna 1996; Článek: Dobré účty dělají dobré přátele. Lidovcům pomohl Motoinvest, ODS
  54. Respekt 5. září 2005; RESPEKT
  55. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/37206-tzv-sarajevsky-atentat-odstartoval-zatim-nejvetsi-politickou-krizi-v-cr/
  56. http://byznys.ihned.cz/c1-57054750-miliardare-pavla-tykace-bude-znovu-vysetrovat-policie-v-kauze-cs-fondu-jsou-nove-dukazy
  57. http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/exministr-ivo-svoboda-pujde-na-pet-let-do-vezeni
  58. http://ekonomika.idnes.cz/policie-proveruje-obchod-statu-s-tykacem-fp5-/ekonomika.aspx?c=A070416_204124_ekonomika_ost
  59. http://www.motejlek.com/tykac-zkousi-na-prahu-1-stejny-model-jaky-mu-vysel-v-pripade-cka
  60. http://ekonomika.idnes.cz/tykac-dienstl-fohler-czech-coal-prodej-dul-csa-fon-/ekonomika.aspx?c=A130319_084402_ekonomika_aha
  61. http://ekonom.ihned.cz/index.php?p=400000_tags&overview%5Bfrom%5D=3&overview%5Btag_id%5D=30845
  62. http://ceskapozice.lidovky.cz/odskodneni-v-kauze-mus-cesko-i-tykac-zatim-ostrouhali-pfe-/tema.aspx?c=A131129_162750_pozice_137902
  63. E15.cz [online]. E15.cz, 2013-03-18, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  64. Hospodářské noviny [online]. Hospodářské noviny, 2012-06-07, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  65. Hospodářské noviny [online]. Hospodářské noviny, 2015-05-20, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  66. SPURNÝ, Jaroslav. Týdeník Respekt [online]. Týdeník Respekt, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  67. TELEVIZE, Česká. ČT24 [online]. ČT24, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  68. www.kr-ustecky.cz [online]. www.kr-ustecky.cz, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  69. E-MOSTECKO.CZ, Oldřich Hájek /. www.e-mostecko.cz [online]. www.e-mostecko.cz, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  70. Mostecký deník [online]. Mostecký deník, 2015-11-12, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  71. (M.VITASEK@SEZNAM.CZ), Michal Vitásek. www.women-for-women.cz [online]. www.women-for-women.cz, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  72. Hospodářské noviny [online]. Hospodářské noviny, 2015-11-12, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  73. www.obedyprodeti.cz [online]. www.obedyprodeti.cz, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  74. tn.nova.cz [online]. tn.nova.cz, 2015-09-01, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  75. http://www.lidovky.cz/manzelka-podnikatele-tykace-porodila-seste-dite-fug-/lide.aspx?c=A131104_111144_lide_ape
  76. a b PETERKA, Roman. Prodej karlínských kasáren znovu ve hře. Vrátí se do hry i Tykačovi? [online]. FIT Group s.r.o., MontyRich.cz, 2014-05-05, [cit. 2015-05-17]. Dostupné online. (česky) 
  77. http://praha.idnes.cz/ivana-tykac-chteli-jsme-z-kasaren-v-karline-vybudovat-univerzitni-kampus-1l6-/praha-zpravy.aspx?c=A140212_144721_praha-zpravy_jav
  78. ibadminton.cz – Liga badmintonu, Seznam hráčů dvouhry, sezona 2012/2013

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]