ČD Cargo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ČD Cargo, a.s.
Logo
Logo
ČD Cargo 750.079+750.330, Turnov.jpg
Základní údaje
Právní forma akciová společnost
Datum založení Praha, Česko, 2007
Sídlo Praha, Česko Česko
Adresa sídla Jankovcova 1569/2c, Praha, 170 00, Česko
Charakteristika firmy
Služby železniční nákladní doprava
Obrat 12,0 mld. Kč (2017)[1]
Výsledek hospodaření 0,9 mld Kč (2017)[1]
Celková aktiva 18,5 mld. Kč (2017)[1]
Vlastní kapitál 8,5 mld. Kč (2017)[1]
Zaměstnanci 7 110 (2017)[1]
Mateřská společnost České dráhy
Majitel České dráhy
Slogan Cokoliv Kamkoliv
Identifikátory
Oficiální web www.cdcargo.cz
IČO 28196678
LEI 31570010000000031038
Některá data mohou pocházet z datové položky.
ČD Cargo v akci

ČD Cargo, a.s. (VKM: ČDC) je český železniční dopravce, který se zabývá nákladní dopravou. Tato společnost je dceřinou společností Českých drah, které vlastní 100 % akcií. Vznikla 1. prosince 2007. K zajištění provozu má k dispozici 859 hnacích vozidel a více než 24,5 tisíc nákladních vozů.[2] Z hlediska přepravených tun zboží patří mezi největší nákladní železniční dopravce v Evropské Unii.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Společnost byla založena 31. 10. 2007 na základě usnesení vlády ČR č. 848 ze dne 25. července 2007 a vznikla zápisem do obchodního rejstříku dne 1. prosince 2007.

Vyčleněním aktivit spojených s provozováním nákladní drážní dopravy od Českých drah a. s. byla celkem převedena třetina všech lokomotiv Českých drah, všech 32 000 nákladních vozů, část dep kolejových vozidel a asi 13 000 z původních asi 55 000 zaměstnanců Českých drah.[4] Dále byly do ČD Cargo převedeny také majetkové podíly Českých drah v některých společnostech, které se tak staly dceřinými společnostmi ČD Cargo.[5] Na základě ocenění provedeném společností YBN CONSULT byl převáděný dlouhodobý majetek s účetní hodnotou 4,8 miliardy korun navýšen o oceňovací rozdíl ve výši 5,5 miliardy korun.[6][7] Díky tomuto ocenění dosáhl vlastní kapitál výše 9,1 miliardy korun a do obchodního rejstříku byl zapsán základní kapitál 8,8 miliardy korun.[7]

Vláda jednala v letech 2007-2008 o propojení ČD Cargo se slovenským dopravcem Železničná spoločnosť Cargo Slovakia.[4] K dohodě však nedošlo z důvodu rozdílného pohledu obou stran na majetkové podíly a případnou privatizaci takto vzniklé společnosti. V roce 2010 byly plány na spojení se zahraničními společnostmi obnoveny. V roce 2010 také proběhla jednání o spojení s polským dopravcem PKP Cargo[8].

Modernizace lokomotivního parku[editovat | editovat zdroj]

Park hnacích vozidel společnosti ČD Cargo tvoří více než 850 lokomotiv zastoupených v 37 typových řadách. Zhruba z jedné poloviny jde o dieselové lokomotivy, druhá polovina lokomotiv je elektrických, částečně interoperabilních. Do lokomotivního parku dostalo ČD Cargo do vínku hnací vozidla používaná již v té době zejména k přepravám nákladních vlaků nebo vozidla, která svými technickými vlastnostmi pro účely osobní přepravy nevyhovovala. Z té první skupiny se jednalo zejména o „staročešky“ řad 121, 122 a 123, „šestikoláky“ řad 181 a 182 nebo „čmeláky“ řady 771.

Prvními modernizovanými lokomotivami ČD Cargo se staly stroje 753.7. V polovině roku 2008 byla s firmou CZ Loko podepsána smlouva na modernizaci třiceti již nepotřebných a vesměs zrušených „brejlovců“ řad 750, 752 a 753. Po uplynutí krátké doby necelých pěti měsíců vyjela z bran výrobního závodu první modernizovaná lokomotiva 753.751. V roce 2015 prošlo sedm lokomotiv úpravami pro provoz v Polsku, a tak je dnes můžeme vidět i za našimi severními hranicemi.

K dopravě nákladních vlaků z České republiky do Polské republiky a zpět bylo v roce 2009 upraveno pět lokomotiv řady 130, kdy byl po bezmála tříletém úsilí završen schvalovací provoz v Polsku. Lokomotivy jsou nyní využívány dceřinou společností CD Cargo Poland.

V letech 2009 – 2010 vyjelo na koleje sedm lokomotiv řady 230, které prošly rozsáhlou modernizací ve společnosti PARS. Při ní byl dosazen nový vakuový hlavní vypínač, procesorový řídicí systém, LED osvětlení, byly dosazeny nové ergonomické pulty stanovišť strojvedoucího s pákovými kontroléry, radiostanice s GSM-R, systém měření elektrické energie, klimatizace stanovišť a zabezpečovač Mirel VZ1. Ten umožnil provoz nejen v České republice a na Slovensku, ale po absolvování schvalovacího procesu i v Maďarsku, kam od té doby lokomotivy pravidelně zajíždějí.

Lokomotiva 122.002 ve firemním nátěru ČD Cargo

V roce 2010 byla v SOKV České Budějovice dokončena první lokomotiva řady 218, kompletně zde vyvinutá, aby uspokojila požadavky, které žádný typ lokomotivy v České republice v tu dobu nebyl schopen splnit. Tím požadavkem byla možnost manipulace elektrickou lokomotivou na tratích, vlečkách a staničních kolejích bez trolejového vedení. Původně takové požadavky plnila lokomotiva řady 210 s připojeným bateriovým vozem, ale řešení v podobě lokomotivy řady 218 je mnohem praktičtější.

V témže roce začaly modernizace tří lokomotiv řady 708 a společnost CZ Loko dodala jednu lokomotivu 742.7. Modernizace lokomotiv řady 708 spočívala v remotorizaci motorem Caterpillar C13 s výkonem 300 kW, kdy zároveň prošlo modernizací i stanoviště strojvedoucího. Naopak modernizace lokomotivy 742 na typ 742.7 znamenala zachovat z původní lokomotivy pouze holý rám a podvozky. Použitá koncepce modernizace nebyla zcela nová, vycházela z koncepce použité u modernizovaných lokomotiv řady 741.7, které CZ Loko vyrábělo v letech 2009 – 2011 pro jiné dopravce.

Při svém vzniku vlastnila společnost ČD Cargo 30 lokomotiv řady 163. Vzhledem k požadavkům ze strany provozu na zvýšení počtu dvousystémových lokomotiv bylo rozhodnuto o jejich přestavbě na řadu 363.5 s možností jezdit nejen po všech tratích v České republice, ale i na Slovensku a v dalších zemích s trakční soustavou 25kV. V roce 2011 začaly ze závodu PARS Šumperk vyjíždět první rekonstruované lokomotivy této řady a dnes patří tyto stroje u ČD Cargo ke klíčovým.

Další významnou modernizací prošlo prozatím 21 lokomotiv nejrozšířenější řady 742, čímž vznikly lokomotivy u ČD Cargo nazývané „nůše“, označované 742N. Změny provedené na lokomotivě se týkají hlavně zadní kapoty lokomotivy, kde je umístěn nový elektrický rozvaděč. Ten je celý nově zkonstruovaný a umístěna je v něm většina elektrické výzbroje. Dále byly provedeny úpravy související s instalací sníženého představku. Snížení zadní kapoty umožnilo upravit zadní čelo kabiny, které je nyní osazené velkým čelním oknem s negativním sklonem z důvodu zamezení zrcadlení. Tím jsou výrazně zlepšeny rozhledové poměry z lokomotivy alespoň v jednom směru jízdy, což je při provozu ve dvojčlenném řízení dostačující.

Lokomotiva 383.006 s nákladním vlakem u stanice Krippen

13. dubna 2016 byla slavnostně podepsána smlouva mezi ČD Cargo a společností Siemens Česká republika na dodávku prvních pěti interoperabilních lokomotiv řady 383 Vectron. Tímto podpisem společnost ČD Cargo získala nejmodernější evropské elektrické lokomotivy, které se okamžitě staly vlajkovou lodí v jejím lokomotivním parku. V základním provedení pro ČD Cargo jsou lokomotivy vybaveny pro provoz v sedmi státech západní, střední a východní Evropy, což umožnilo výrazně zrychlit přeshraniční přepravu. Jde o Německo, Polsko, Českou republiku, Slovensko, Rakousko, Maďarsko a Rumunsko. Jednoduchou úpravou lze lokomotivy přizpůsobit k provozu v dalších zemích. První lokomotiva Vectron v korporátních barvách ČD Cargo, 383.001, byla veřejnosti představena v červnu 2016 na mezinárodním veletrhu Czech Raildays v Ostravě. Dnes je v lokomotivním parku zařazeno již 12 Vectronů.

Souběžně s dodávkou lokomotiv 383 ČD Cargo zakoupilo od své mateřské společnosti 31 strojů řady 163, která se pro výkony v osobní dopravě stala nepotřebnou z důvodu postupného nasazování elektrických jednotek do provozu. Pro nákladní dopravu jsou však stále vhodné. „Peršingy“ tak nahradily část nejstarších provozovaných lokomotiv řady 122. Část jich je polonizována a provozována opět ve spolupráci s dceřinou společností CD Cargo Poland.

V roce 2018 bylo rozhodnuto o nákupu a modernizaci dalších lokomotiv. Park ČD Cargo by tak v roce 2019 měl být obohacen o další modernizované lokomotivy 742.7, o 5 lokomotiv řady 744.1 (EffiShunter 1000) a především o deset interoparabilních lokomotiv MS 3 lokomotiv TRAXX od kanadského výrobce Bombardier označených řadou 388.

Vedení společnosti a organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Lokomotivy 383.004 a 383.006 ve stanici Fürnitz po odstoupení z vlaku s betonovými prefabrikáty z České republiky.

Společnost ČD Cargo je řízena tříčlenným představenstvem, v čele s předsedou. Dalšími řídicími orgány společnosti jsou dozorčí rada a výbor pro audit. ČD Cargo se dále člení na jednotky organizační struktury (JOS). Jednotku na centrální úrovni reprezentuje generální ředitelství (GŘ), výkonnou úroveň pak provozní jednotky (PJ) s podřízenými provozními pracovišti (PP) a střediska oprav kolejových vozidel (SOKV) s podřízenými opravnami kolejových vozidel (OKV), odúčtovna přepravních tržeb (OPT), řízení provozu Česká Třebová (ŘP) a Pobočka Rakousko (ČD Cargo Niederlassung Wien).

Statutárním orgánem společnosti je představenstvo.

Dozorčí rada v rámci své působnosti mimo jiné dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti, vyjadřuje se ke zprávě o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku určené k projednání valnou hromadou, vyjadřuje se k návrhu ročního podnikatelského plánu včetně podnikatelské strategie určeného ke schválení valnou hromadou.

Představenstvo[editovat | editovat zdroj]

Při vzniku společnosti (tj. 1. prosince 2007) usedl do čela představenstva Josef Bazala,[9] který v té době současně působil v Českých drahách jako předseda představenstva[10] a generální ředitel.[11]

Bazala byl současně s celým představenstvem (jehož členy byli Rodan Šenekl, Václav Andrýsek a Bogdan Heczko)[9] odvolán na valné hromadě společnosti, která se uskutečnila 16. června 2010. Důvodem odvolání bylo údajné špatné hospodaření firmy a špatná spolupráce s mateřskou společností. Odvolaný Bazala však tyto důvody odmítl a ztrátové hospodaření zdůvodnil světovou ekonomickou krizí.[12] Nové představenstvo se skládalo z generálního ředitele Českých drah Petra Žaludy a jeho náměstků Michala Nebeského a Milana Matzenauera.[11] Nikdo z uvedených členů představenstva však nebyl odborně způsobilý z hlediska požadavků Zákona o drahách, takže firmě hrozlo odebrání licence k provozování drážní dopravy. Tím by byla fakticky znemožněna stěžejní činnost společnosti.[13] Problém byl vyřešen dosazením odborového předáka Petra Bazgera, který je odborně způsobilou osobou, do představenstva.[14]

24. srpna 2010 nahradil Žaludu ve funkci předsedy představenstva Jiří Vodička, který má tuto funkci zastávat jako krizový manažer do doby výběru nového předsedy představenstva, který vzejde z mezinárodního výběrového řízení.[15]

Dne 22. června 2011 byl Vodička kvůli vyplácení vysokých odměn podřízeným odvolán a nahrazen Gustavem Slamečkou.[16]

9. října 2012 se předsedou představenstva stal Petr Žaluda, kterého 26. srpna 2013 nahradil ve funkci Oldřich Mazánek.

Od 3. listopadu 2014 stojí v čele společnosti ČD Cargo Ivan Bednárik, dalšími členy představenstva jsou Bohumil Rampula (odpovědnost za obchod) a Zdeněk Škvařil (odpovědnost za provoz). Vedení společnosti dále tvoří výkonný ředitel Tomáš Tóth a finanční ředitel Martin Šimek.

Dozorčí rada[editovat | editovat zdroj]

Předsedou dozorčí rady se stal poslanec ODS Oldřich Vojíř.[9] V srpnu 2010 nahradil tehdy již bývalého poslance Vojíře v čele dozorčí rady šéf Českých drah Petr Žaluda.[15]

Současným předsedou dozorčí rady je Miroslav Kupec, předseda představenstva ČD, a.s.

Dceřiné společnosti, resp. společnosti s majetkovou účastí ČD Cargo, a.s.[editovat | editovat zdroj]

Součástí ČD Cargo jsou následující dceřiné společnosti, z nichž některé původně patřily do majetku ČD:

CD Cargo Slovakia
Vlak CD Cargo Poland

Podíl na trhu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008, tedy v prvním roce samostatné existence, mělo ČD Cargo podíl na trhu železniční nákladní dopravy 92,28 %,[17] postupně pak podíl klesal až na 63,49 % v roce 2017 (podle hrubých tunových kilometrů).[18]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Výroční zpráva ČD Cargo za rok 2017
  2. Výroční zpráva Českých drah za rok 2016, strana 27
  3. UIC: Monthly data Operators and Infrastructure Managers Quarter 1 - Wagonload freight traffic - Global
  4. a b Generálním ředitelem Českých drah bude Petr Žaluda, novinky.cz, ČTK, 9. 12. 2007
  5. Prezentace vzniku společnosti na konferenci ČD Cargo 2007
  6. Notářský zápis sepsaný dne 31.10.2007 o rozhodnutí jedináho akcionáře při výkonu působnosti valné hromady společnosti České dráhy a.s., znalecký posudek č. 2248/2007 ze dne 14. května 2007 ke stanovení hodnoty nepeněžitého vkladu vypracovala společnost YBN CONSULT - Znalecký ústav s.r.o., IČ 25614274
  7. a b Výroční zpráva ČD Cargo, a.s. za rok 2008, str. 53
  8. Nečas jednal o spojení ČD Cargo a polské PKP Cargo, ceskapozice.cz, 1. 12. 2010
  9. a b c Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2010-06-17 [cit. 2010-06-17]. Kapitola IČ 28196678. Dostupné online. 
  10. Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2010-06-17 [cit. 2010-06-17]. Kapitola IČ 70994226. Dostupné online. 
  11. a b ČTK. Bazala v čele ČD Cargo končí, neměl požadované výsledky. Týden.cz [online]. 2010-06-16, rev. 2010-06-16 [cit. 2010-06-17]. Dostupné online. 
  12. ČT24. Představenstvo ČD Cargo kvůli špatnému hospodaření končí. ČT24 [online]. 2010-06-16, rev. 2010-06-16 [cit. 2010-06-17]. Dostupné online. 
  13. SŮRA, Jan. ČD Cargo může přijít o licenci, Žaluda a spol. nemají odbornost. iDNES.cz [online]. 2010-06-17, rev. 2010-06-17 [cit. 2010-06-18]. Dostupné online. 
  14. TOMÁŠ, Skřivánek. Personální zemětřesení v ČD Cargo zneklidňuje politiky. E15.cz [online]. 2010-06-28 [cit. 2010-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-17. 
  15. a b prh; čtk. Šéfem ČD Cargo bude Jiří Vodička z Fio banky. E15.cz [online]. 2010-06-24 [cit. 2010-08-27]. Dostupné online. 
  16. eko. Rošáda ve vedení ČD Cargo: Slamečka povede firmu, rozhodlo představenstvo. iHNed.cz [online]. 2011-06-22 [cit. 2011-06-29]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  17. Výroční zpráva SŽDC za rok 2008
  18. Podíl jednotlivých dopravců na výkonech v nákladní dopravě. www.szdc.cz [online]. [cit. 2018-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-16. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]