Gustav Slamečka
| Ing. Gustav Slamečka, MBA | |||||||||||||
 Gustav Slamečka (2010) | |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
|
| |||||||||||||
| Narození |
5. června 1959 (61 let) Nitra  Československo | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vztahy | Jan Novák (partner) | ||||||||||||
| Děti | bezdětný | ||||||||||||
| Alma mater |
VŠE v Bratislavě University of Pittsburgh | ||||||||||||
| Profese | politik | ||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
Gustav Slamečka, též Gustáv Slamečka (* 5. června 1959 Nitra), je ekonom, manažer a politik. Od 8. května 2009 do 13. července 2010 byl ministrem dopravy České republiky ve Fischerově vládě. Jednalo se o historicky prvního ministra České republiky, který nastoupil do funkce bez českého občanství (byl tehdy pouze státním příslušníkem Slovenské republiky). České státní občanství získal později.
Osobní a profesní život[editovat | editovat zdroj]
V roce 1982 absolvoval Fakultu ekonomiky služeb a cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické v Banské Bystrici (titul Ing.). Roku 1996 postgraduálně studoval v Czech Management Center Čelákovice (titul MBA), následující rok pak pokračoval na University of Pittsburgh s profilací na management a účetnictví (titul MBA).
V roce 1984 nastoupil do funkce vedoucího odboru v Jednotě Nitra. V letech 1987–1992 působil ve funkci regionálního vedoucího Slovenské obchodní inspekce se sídlem v Nitře. Poté byl ředitelem společnosti Intergames, s.r.o., Nevada, s.r.o., v Bratislavě (1992–1994). V roce 1996 nastoupil do ABN-AMRO Bank jako kreditní analytik. Zde vystřídal další řídící pozice. V letech 2007–2009 za působení ministra dopravy Aleše Řebíčka působil na pozici ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury (fakticky podléhal Řebíčkovu 1. náměstkovi Jiřímu Hodačovi).[1] Roku 2009 se stal nejdříve náměstkem ministra dopravy a po pádu Topolánkovy vlády na jaře 2009 byl navržen ODS do pozice ministra dopravy České republiky, kterým byl jmenován 8. května 2009. Ministrem byl až do jmenování nové vlády v červenci 2010.
Protože byl v době působení ve funkci ministra dopravy ČR z pozice ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury pouze uvolněn, vrátil se v červenci 2010 do této pozice.[2][3] Dne 22. června 2011 byl zvolen předsedou představenstva společnosti ČD Cargo a zároveň rezignoval na post ředitele SFDI.[4][5] Na funkci předsedy představenstva ČD Cargo rezignoval 2. října 2012, z vedení společnosti odchází k 8. říjnu.[6] Po nástupu do ČD Cargo dobrovolně zveřejnil podrobné a úplné majetkové přiznání.[zdroj?]
Je svobodný, bezdětný. V srpnu 2009 deník Blesk zveřejnil, že žije v jednom bytě s Janem Novákem (tehdejším vedoucím Úřadu vlády České republiky).[7] Po medializaci výroků odboráře Jaromíra Duška a expremiéra Mirka Topolánka na jaře 2010 se Slamečka přihlásil ke své homosexuální orientaci a k dlouholetému vztahu s Janem Novákem.[8]
Kritika a aféry[editovat | editovat zdroj]
Nadstandardní odměny, osobní vztahy[editovat | editovat zdroj]
V roce 2008 týdeník Ekonom informoval o nadstandardních statisícových odměnách, které ministr dopravy Aleš Řebíček uděloval Slamečkovi v úřednické pozici ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury. S těmito odměnami měl Slamečkův příjem přesahovat příjem předsedy vlády. Rovněž v roce 2008 Hospodářské noviny poukázaly na fakt, že ředitel Úřadu vlády Jan Novák, velmi blízký nejbližšímu důvěrníkovi premiéra Topolánka Marku Dalíkovi, ve svém majetkovém přiznání uvedl, že si v roce 2006 půjčil peníze od Gustava Slamečky na nákup nemovitosti ve Špindlerově Mlýně. Šlo o apartmán a bylo to v době, kdy Novák ještě nebyl ve své současné funkci a Slamečka pracoval jako bankéř. Ve stejném objektu jako Novák měl apartmán i Dalík.[9] Články v Hospodářských novinách a Lidových novinách naznačily, že se Slamečka ministrem stal díky svému přátelství s Markem Dalíkem a na jeho doporučení.[10][11]
Bezpečnostní riziko[editovat | editovat zdroj]
Po Slamečkově jmenování do funkce ministra mnohá média upozornila na skutečnost, že není vůbec českým občanem. Podle ČSSD a bezpečnostních odborníků Františka Bublana a Andora Šándora ministr s cizím státním občanstvím tak mohl pro stát představovat bezpečnostní riziko, protože může být obtížné sehnat informace z jeho minulosti.[12] Později, 5. listopadu 2009 získal také státní občanství ČR; má tedy občanství dvojí, jako již několik českých ministrů před ním.[13] Podle Andora Šándora může být zjištění údajů z jeho minulosti komplikované, protože neexistují spřátelené tajné služby a neví se, jestli ty informace poskytnou.[12]
Až při vydání českého občanského průkazu zjistil, že má v rodném listě zapsánu českou verzi křestního jména Gustav, v ostatních dokumentech včetně slovenského občanského průkazu měl jméno ve slovenské podobě Gustáv, pod níž do té doby po celý život vystupoval.[14][15]
Prodloužení monopolu Českých drah[editovat | editovat zdroj]
Ministerstvo dopravy pod jeho vedením o 15 let prodloužilo monopol Českých drah v osobní železniční dopravě. Vláda za jeho působení přijala dokument s názvem „Memorandum o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti veřejnou regionální železniční osobní dopravou“, na jehož základě na přelomu listopadu a prosince ministerstvo i všechny kraje uzavřely bez výběrových řízení dlouhodobé celoplošné smlouvy na provozování dopravy s Českými drahami po dobu 10 let s opcí na dalších 5 let, ačkoliv předtím ministerstvo několik let slibovalo a údajně připravovalo podmínky pro vstup konkurence na trh. K uzavření všech smluv došlo ve dnech bezprostředně předcházejících 3. prosinci 2009, odkdy vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1370/2007, které nařizuje výběrová řízení pro přidělování zakázek ve veřejné železniční dopravě.
Nezavedení zákazu jízd kamiónů[editovat | editovat zdroj]
Kritizován byl také za to, že Fischerově vládě namísto zákazu jízd kamiónů (návrh na novelu zákona vláda stáhla) předložil návrh na zvýšení mýtného. Existuje názor, že z ekonomického hlediska je zvýšení mýtného vůči ostatním nákladům pro dopravce vzhledem k cenám pohonných hmot, amortizaci vozidla, platu řidiče a základní sazbě mýtného naprosto marginální. Proto žádný dopravce nebude nutit řidiče, aby čekal šest hodin na levnější sazbu mýta, jen aby pak ušetřil řádově stokoruny. Navýšení zpoplatnění jen na 2% silnic regulaci nezajistí a hrozí objíždění zpoplatněných dálnic a silnic.[16]
Nepodložený výrok o regionálních železnicích[editovat | editovat zdroj]
Mezi odborníky vyvolal kritiku Slamečkův výrok, že na některých regionálních tratích může být taxi levnější než vlak.[17] Podle kritiků není takové tvrzení možné bez srovnání všech nákladů spojených se silniční a železniční dopravou včetně všech přínosů a škod působených společnosti.[18] Slamečka byl novináři dotázán, na kterých tratích je taxi levnější než vlak a kolik procent prostředků na dopravní infrastruktury je vynakládáno na regionální tratě, ale dostali pouze vyhýbavou odpověď.[19]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2007 [online]. Státní fond dopravní infrastruktury, 2008 [cit. 2015-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2009 [online]. Státní fond dopravní infrastruktury, 2010 [cit. 2015-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2010 [online]. Státní fond dopravní infrastruktury, 2011 [cit. 2015-10-01]. Dostupné online.
- ↑ eko. Rošáda ve vedení ČD Cargo: Slamečka povede firmu, rozhodlo představenstvo. iHNed.cz [online]. 2011-06-22 [cit. 2011-06-29]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
- ↑ Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2011 [online]. Státní fond dopravní infrastruktury, 2012 [cit. 2015-10-01]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Gustav Slamečka rezignoval na post šéfa ČD Cargo. Finanční noviny [online]. 2012-10-02 [cit. 2012-10-10]. Dostupné online. ISSN 1213-4996.
- ↑ Tomáš Belica, Karolina Brožová: Ministr dopravy bydlí s šéfem úřadu vlády! Jaký mají vztah?, Blesk.cz, 21. 8. 2009
- ↑ Tomáš Poláček: Opatrný coming out ministra Slamečky: Netajím, že jsem gay, iDnes.cz, 14. 4. 2010.
- ↑ Úředník bohatší než premiér, Ekonom.iHNed.cz, 2. 10. 2008 (on-line verze je nyní v placené části serveru)
- ↑ Strany tlačí Fischerovi protřelé šíbry, Hospodářské noviny, 15. 4. 2009, autor neuveden
- ↑ KOLINA, Joasef. Ministr dopravy není občan ČR. Lidové noviny [online]. 2009-05-07 [cit. 2015-04-18]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ a b Andrea Votrubová: ČSSD vadí slovenské občanství nového ministra dopravy, idnes.cz, 7. 5. 2009
- ↑ Ministr dopravy Gustáv Slamečka získal české občanství, Finanční noviny.cz, 5. 11. 2009, ČTK
- ↑ Ministr Slamečka ztratil čárku v křestním jménu, České noviny, 18. 12. 2009, ČTK
- ↑ Ministr Slamečka po padesáti letech zjistil, jak se správně jmenuje, iDNES.cz, 18. 12. 2009, ČTK
- ↑ Dopravní vtip roku 2010: Dražší mýtné pro kamiony v pátek odpoledne má regulovat dopravu
- ↑ Taxi by někde bylo levnější než vlak, připustil Slamečka
- ↑ Ministrova zabalená facka železnici aneb podpora realizace udržitelného rozvoje dopravy po Slamečkovsku?
- ↑ Jak je to s rušením železničních tratí, zeptali jsme se ministra Slamečky
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gustav Slamečka
- Ing. Gustáv Slamečka, MBA, Vláda ČR
- Ministr Gustáv Slamečka: Půjdu příkladem – rozhovor s Gustavem Slamečkou na serveru NaKole.cz
