Milan Šimonovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ing. Milan Šimonovský

místopředseda vlád
Stanislava Grosse
a Jiřího Paroubka
Ve funkci:
4. srpna 2004 – 4. září 2006

7. ministr dopravy ČR
Ve funkci:
15. července 2002 – 4. září 2006
Předseda vlády Vladimír Špidla
Stanislav Gross
Jiří Paroubek
Předchůdce Jaromír Schling
Nástupce Aleš Řebíček

1. místopředseda KDU-ČSL
Ve funkci:
26. května 2001 – 8. listopadu 2003
Předchůdce Cyril Svoboda
Nástupce Jan Kasal

místopředseda KDU-ČSL
Ve funkci:
8. listopadu 2003 – 28. srpna 2006

2. senátor za obvod č. 59 - Brno-město
Ve funkci:
19. listopadu 2000 – 2. června 2006
Předchůdce Richard Salzmann
Nástupce Richard Svoboda

poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
3. června 2006 – 30. dubna 2009

zastupitel města Brna
Ve funkci:
24. listopadu 1990 – 14. listopadu 2002

zastupitel MČ Brno-Bohunice
Ve funkci:
19. listopadu 1994 – 19. listopadu 1998
Stranická příslušnost
Členství KDU-ČSL (od 1990)

Narození 17. února 1949 (69 let)
Československo Brno
Československo
Alma mater VUT Brno
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milan Šimonovský (* 17. února 1949 Brno) je český politik KDU-ČSL, počátkem 21. století senátor za obvod Brno-město, ministr dopravy a v letech 2006–2009 poslanec Poslanecké sněmovny.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval střední průmyslovou školu stavební v Brně a stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně (obor konstrukce a dopravní stavby), kde promoval v roce 1973 (v období let 1984–1986 ještě absolvoval postgraduální studium v oboru systémy městské hromadné dopravy). Do roku 1990 pracoval Ing. Milan Šimonovský v Útvaru hlavního architekta města Brna coby specialista na dopravní systémy.[1]

Po sametové revoluci se zapojil do politiky, zpočátku na místní a regionální úrovni. Od roku 1990 je členem KDU-ČSL. V letech 1990–2000 byl náměstkem primátora Brna. V období let 1998–2000 byl rovněž místopředsedou Sdružení obcí a měst jižní Moravy a předsedou Správního výboru Regionální rozvojové správy Jižní Morava. V letech 1995–2000 zastával post místopředsedy městského výboru KDU-ČSL v Brně.[1] V komunálních volbách roku 1994 a komunálních volbách roku 1998 byl zvolen za KDU-ČSL do zastupitelstva města Brno. Profesně se k roku 1998 uvádí jako náměstek primátorky.[2] V roce 1994 byl rovněž zvolen do zastupitelstva městské části Brno-Bohunice.[3]

Po roce 2000 získával politické pozice i v celostátním měřítku. V senátních volbách 2000 byl zvolen do horní komory parlamentu za senátní obvod č. 59 - Brno-město jako kandidát KDU-ČSL, respektive aliance Čtyřkoalice. V 1. kole získal 27 % hlasů a v 2. kole porazil kandidátku ODS Jarmilu Horovou poměrem 65 : 35 a stal se členem senátu.[4] V senátu působil jako místopředseda výboru pro evropskou integraci a místopředseda klubu senátorů za KDU-ČSL.[1]

Na sjezdu lidovců v květnu 2001 byl zvolen prvním místopředsedou strany. Na následném sjezdu v listopadu 2003 se stal řadovým místopředsedou KDU-ČSL.[5]

Jeho politická kariéra vyvrcholila v roce 2002, kdy ve vládě Vladimíra Špidly zasedl jako ministr dopravy.[6][7] Post si udržel i ve vládě Stanislava Grosse[8] a vládě Jiřího Paroubka do srpna 2006, přičemž v obou posledně jmenovaných kabinetech působil i jako místopředseda vlády.[9]

Ve funkci ministra se podílel na spuštění systému elektronického mýtného v Česku. V březnu 2006 podepsal smlouvu na dodávku systému pro elektronické mýtné s firmou Kapsch.[10] Smlouva s touto firmou byla terčem kritiky. Kapsch totiž nabídl až třetí nejnižší cenu, zatímco ostatní levnější uchazeče o tendr ministerstvo vyřadilo pro nesplnění zadání. Ještě po pěti letech od přidělení zakázky musel Nejvyšší správní soud na podnět sdružení Oživení řešit pochyby o tom, kdo státu radil při výběru firmy Kapsch. Ministr Šimonovský ovšem výsledek výběrového řízení hájil jako férový a zadání zakázky odsouhlasil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.[11] Ke konci působení Milana Šimonovského v čele rezortu dopravy došlo také od července 2006 ke spuštění bodového systému pro dopravní přestupky v Česku v rámci novely silničního zákona, který zásadním způsobem změnil penalizaci na dopravní prohřešky řidičů. Šimonovský hodnotil první dny fungování nové úpravy jako úspěch a trval na tom, že povede ke snížení nehodovosti.[12]

Jako ministr musel také řešit zdlouhavou výstavbu dálnice D47 do Ostravy. S poslancem ODS Radimem Chytkou uzavřel sázku, že dálnice bude hotova do konce jeho ministerského působení. To se nestalo a Šimonovský tak na podzim roku 2008 musel kvůli prohře v sázce projít pěšky úsek dálnice z Lipníku nad Bečvou až na polské hranice.[13]

Ve volbách v roce 2006 byl zvolen do poslanecké sněmovny za KDU-ČSL (volební obvod Jihomoravský kraj).[14] Byl místopředsedou hospodářského výboru sněmovny a v letech 2007-2009 i členem zahraničního výboru. Ve sněmovně setrval do dubna 2009, kdy rezignoval na svůj mandát.[15] Jako důvod k rezignaci uvedl únavu z vrcholné politiky („Ratha netrumfnu, z Grebeníčka mám traumatické pocity. Ať přijdou mladší, kteří na to mají žaludek.“) Zároveň ohlásil, že už nebude v nadcházejících volbách kandidovat. Popřel informace, že by skutečným důvodem odchodu ze sněmovny byly spory s městskou organizací KDU-ČSL v Brně. Ve sněmovně ho nahradil Jan Husák.[16]

Je ženatý, má jednoho syna.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Ing. Milan Šimonovský [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  2. Počet obyvatel: 366 757 Osoba: Milan Šimonovský [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  3. Počet obyvatel: 15 369 Osoba: Milan Šimonovský,Ing. [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  4. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 12.11.2000 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  5. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1442-1443. (česky) 
  6. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1450. (česky) 
  7. Vláda Vladimíra Špidly (15.07.2002 - 04.08.2004) [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  8. Vláda Stanislava Grosse (04.08.2004 - 25.04.2005) [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  9. Vláda Jiřího Paroubka (25.04.2005 - 04.09.2006) [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  10. Šimonovský podepsal smlouvu o mýtném s firmou Kapsch [online]. novinky.cz [cit. 2013-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  11. Soud otevírá záhadu, ztratili se ministerští poradci [online]. aktualne.centrum.cz [cit. 2013-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  12. Milan Šimonovský: Bodový systém by se mohl postupně ještě zpřísnit [online]. ihned.cz [cit. 2013-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  13. Šimonovský na vandru [online]. aktualne.centrum.cz [cit. 2013-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 2. - 3.6.2006 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  15. Milan Šimonovský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  16. Proč odchází Šimonovský? Je těžké trumfnout Ratha, říká [online]. aktualne.centrum.cz [cit. 2013-01-30]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]