Petra Buzková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
JUDr. Petra Buzková
Petra Buzková na 43. KVIFF
Petra Buzková na 43. KVIFF

6. ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Ve funkci:
15. července 2002 – 4. září 2006
Předseda vlády Vladimír Špidla
Stanislav Gross
Jiří Paroubek
Předchůdce Eduard Zeman
Nástupce Miroslava Kopicová

místopředsedkyně ČSSD
Ve funkci:
1990 – 2000

místopředsedkyně
Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
27. června 1996 – 19. června 1998
Ve funkci:
17. července 1998 – 20. června 2002

poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 21. září 2004

poslankyně České národní rady
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992 [1]

zastupitelka Hlavního města Prahy
Ve funkci:
21. října 2006 – 30. listopadu 2006

Stranická příslušnost
Členství ČSSD (od 1989)

Narození 7. prosince 1965 (51 let)
Československo Praha Československo
Choť Josef Kotrba
Vztahy František Modráček (pradědeček)
Děti dcera Anna
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese politička a advokátka
Commons Kategorie Petra Buzková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petra Buzková (* 7. prosince 1965, Praha) je česká politička ČSSD, v 90. letech a na počátku 21. století poslankyně České národní rady a Poslanecké sněmovny, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a česká ministryně školství. V komunálních volbách roku 2006 neúspěšná kandidátka ČSSD na primátorku hlavního města Prahy. Je spolumajitelkou a jednatelkou společnosti Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Je pravnučkou významného prvorepublikového sociálnědemokratického politika Františka Modráčka a patří k zakladatelům obnovené polistopadové sociální demokracie.

V rámci ČSSD se zpočátku angažovala jako předsedkyně klubu Sociálně demokratické ženy.[3]

Ve volbách v roce 1992 byla zvolena za ČSSD do České národní rady (volební obvod Jihočeský kraj). Zasedala ve výboru petičním, pro lidská práva a národnosti a v mandátovém a imunitním výboru.[4][5] Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Mandát v poslanecké sněmovně obhájila ve volbách v roce 1996, volbách v roce 1998 a volbách v roce 2002. V letech 1996–2002 byla místopředsedkyní sněmovny. V období od června do srpna 2002 byla krátce místopředsedkyní poslaneckého klubu ČSSD.[6][7][8][9]

Po nástupu Miloše Zemana na post předsedy ČSSD v roce 1993 patřila k představitelům proudu kritického vůči Zemanovi. Tato skupina (patřil do ní mj. i Petr Kučera) ale byla relativně slabá.[10] V roce 1996 se její výhrady k Miloši Zemanovi vyhrotily. Spolu se Stanislavem Grossem kritizovala angažmá Miroslava Šloufa ve volební kampani ČSSD. Sjezd strany v Bohumíně roku 1997 ovšem pozici kritiků Miloše Zemana oslabil, byť Buzková si udržela post místopředsedkyně ČSSD. Od Zemanova vedení strany se odlišovala i hodnocením opoziční smlouvy z roku 1998, kterou považovala za krátkodobé řešení a nehodlala ustupovat v programových otázkách ODS. I přesto byla v roce 1999 opětovně potvrzena na postu místopředsedkyně strany. Na místopředsednické křeslo rezignovala v roce 2000 jako výraz nesouhlasu s tím, že ODS a ČSSD podepsaly takzvaný toleranční patent (dohoda posilující spolupráci ODS a ČSSD). V polovině roku 2000 pak vnitrostranický konflikt okolo Petry Buzkové eskaloval během takzvané aféry Olovo, kdy byl jeden z poradců premiéra Zemana obviněn ze sepsání plánu veřejné diskreditace Buzkové.[11] Neshody mezi Zemanem a Buzkovou se později ještě řešily veřejně. V Zemanově vzpomínkové knize Jak jsem se mýlil v politice i v rozhovorech pro média označil bývalou místopředsedkyni strany za „příšerně línou.“[12] Buzková na to reagovala s tím, že Zeman „se zachoval jako prase.“[13]

Její politická kariéra vyvrcholila v následném volebním období, tedy již po odchodu Miloše Zemana z předsednického postu. V letech 2002–2006 byla ministryní školství ČR ve vládě Vladimíra Špidly, vládě Stanislava Grosse a vládě Jiřího Paroubka. Kvůli ministerskému angažmá složila v září 2004 poslanecký mandát.[14]

Počátkem roku 2006 ohlásila odchod z politiky a ve volbách do Poslanecké sněmovny již nekandidovala.[15] Později se rozhodla účastnit se komunálních voleb roku 2006. Byla kandidátkou ČSSD na primátora Prahy. ČSSD ale získala jen 15 % hlasů a primátorem se stal občanský demokrat Pavel Bém.[16] Byla nicméně zvolena do Zastupitelstva hlavního města Prahy, když získala nejvíce preferenčních hlasů z kandidátů ČSSD. Svého mandátu se však vzdala.[17]

Je vdaná za finančníka Josefa Kotrbu, má dceru Annu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
  2. Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 27635554, Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s.r.o., datum přístupu 2015-05-19
  3. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1467. (česky)  
  4. Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  6. Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  7. Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  8. Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. (česky) 
  9. Petra Buzková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-10-19]. Dostupné online. (česky) 
  10. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1470. (česky)  
  11. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1472-. (česky)  
  12. Hašek se přiznal, že má za poradkyni Buzkovou [online]. blisty.cz, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  13. Sjezd ČSSD odmítl povolit spolupráci s KSČM [online]. bbc.co.uk, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  14. Zpráva ČTK: Gross a Buzková složili poslanecký mandát, aby měli čas na vládu, Datum vydání: 21.9.2004, Čas vydání: 19:29, ID: 20040921F02572.
  15. Petra Buzková opouští politiku, bude advokátkou – iDNES, 10. června 2006
  16. Volby do zastupitelstev obcí 20.10. - 21.10.2006 [online]. volby.cz, [cit. 2012-10-21]. Dostupné online. (česky) 
  17. Volilo ji 70 tisíc lidí, ale mandátu se vzdala - server Lidových novin, 1. prosince 2006

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 71.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 87.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 165.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]