Petr Piťha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mons. prof. PhDr. Petr Piťha, CSc., dr. h. c.
Petr Piťha 8. září 2013

1. ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Ve funkci:
2. července 1992 – 27. dubna 1994
Předseda vlády Václav Klaus
Předchůdce Petr Vopěnka
Nástupce Ivan Pilip
Stranická příslušnost
Členství nestraník za KDS

Narození 26. března 1938 (80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese spisovatel, jazykovědec a katolický kněz
Ocenění Medaile Za zásluhy (2011)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Piťha (* 26. března 1938, Praha) je český katolický kněz, bohemista, lingvista a pedagog. V letech 19921994 zastával post ministra školství v první vládě Václava Klause, kam byl delegován coby nestraník Křesťanskodemokratickou stranou. Papež František jej 13. listopadu 2015 jmenoval Kaplanem Jeho Svatosti.[1]

Je autorem řady odborných a populárně naučných knih z oblasti výchovy, učení a lingvistiky a jedním ze zakladatelů české matematické lingvistiky. Mimo to sepsal řadu životopisů významných osobností katolické církve, např. sv. J. N. Neumanna, Zdislavy z Lemberka či Jana Sarkandera.

Za své dílo obdržel řadu ocenění, mimo jiné New Europe Prize a Komenského medaili UNESCO.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 19571966 vystudoval český jazyk, obecnou lingvistiku a historii na FF UK, roku 1966 získal titul kandidáta věd. Soukromě vystudoval katolickou teologii, na kněze byl tajně vysvěcen roku 1969 v Nizozemsku pro diecézi Breda. Začátkem 70. let 20. století působil v Leidenu.

V letech 1962–1990 působil na MFF UK a spolu s P. Sgallem, J. Panevovou a E. Hajičovou se zasloužil o zrod oboru matematická lingvistika. Přednášel na brněnské univerzitě, kde se roku 1991 habilitoval. Od roku 1990 byl vedoucím katedry občanské výchovy na PedF UK, od roku 1992 jako profesor. Reformoval studium učitelství v tomto oboru a zpracoval vzdělávací projekt „Obecná škola“ pro základní školy.[2][3] Roku 1998 odešel do důchodu, působí jako poradce pražského arcibiskupa. Od září 2012 zastává úřad probošta Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském.[4] Je historickým a kulturním poradcem společnosti Numismatika.

Kritika tzv. Istanbulské úmluvy[editovat | editovat zdroj]

Mons. Petr Piťha přednesl 28. září 2018 v katedrále sv. Víta u příležitosti svátku svatého Václava a za přítomnosti kardinála Duky kázání, ve kterém ostře kritizoval tzv. Istanbulskou úmluvu. Tato mezinárodní smlouva by měla vést k prevenci, ochraně obětí a stíhání pachatelů násilí na ženách a domácího násilí, a také zavést do školní výchovy prvky tzv. genderové ideologie, čímž dojde k jejímu průniku do právního řádu. Podle kázání Mons. Piťhy dokument ale povede k rozvratu tradiční rodiny, jak ji známe.[5] V závěru svého kázání uvedl, co by občany čekalo po zavedení dokonale zvrácených zákonů, přičemž jmenoval roztrhání a rozehnání rodin, odebrání, prodání a věznění dětí, deportace do nápravně-výchovných pracovních táborů vyhlazovacího charakteru či prohlášení homosexuálů za nadřazenou vládnoucí třídu.[6][7] Na kázání Mons. Piťhy reagoval server Manipulátoři.cz článkem Jana Cempera z 5. října, v němž vyjádřil obavu, že Římskokatolická církev straší své věrné, a podezření, že pasáž o následcích přijetí úmluvy zavání šířením poplašné zprávy.[8] Arcibiskupství pražské se v reakci o vyjádření k Piťhovu kázání odkázalo na společné stanovisko církví z června 2018, kdy úmluvu označily za nepotřebnou a nepřínosnou pro členy EU. Zároveň se svým způsobem od kázání distancovalo, když kázání označilo za Piťhova slova, nikoliv arcibiskupství. Tiskový mluvčí Stanislav Zeman se nedomníval, že by monsignor chtěl svým projevem šířit strach.[9] Kardinál Duka jako předseda České biskupské konference Mons. Piťhu v souvislosti s kázáním podpořil.[10][11] Ve čtvrtek 11. října Česká ženská lobby oznámila podání trestního oznámení na Petra Piťhu pro úmyslné šíření poplašné zprávy, protože se ani jedno ze zmiňovaných tvrzení Piťhy nezakládalo na pravdě a ani nevyplývalo z úmluvy či její důvodové zprávy.[5][12][13][14] Kněz Tomáš Halík ve svém komentáři Prodavači strachu označil Piťhovo kázání za skandální a ostudné,[15] literární historik Martin C. Putna v něm viděl šíření konspiračních teorií.[16] Václav Klaus vnímá kázání prof. Piťhy jako „silná, jasná, potřebná slova“, jako „katalyzátor naší doby“.[17][18]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Za své zásluhy byl oceněn New Europe Prize, Komenského medailí UNESCO (1994), cenou MŠMT, Pamětní medailí UK a státním vyznamenáním Za zásluhy (2011).

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Učíme stroje česky (s E. Hajičovou), 1982
  • Základní přednášky o jazyce, 1987
  • Svatý Norbert, 1989
  • Posel ze zámoří: Sv. Jan Nepomuk Neumann, 1990
  • Blahoslavená Zdislava, 1991
  • Jan Sarkander, 1991
  • Čechy a jejich svatí; 1992
  • Dvě tváře českého vychovatelství: Ludmila Přemyslovna a Jan Amos Komenský, 1992
  • Posesivní vztah v češtině, 1992
  • De kruisweg van Prag, 1992
  • Učitelé, společnost, výchova, 1999
  • Ave Crux, Spes Unica - Zamyšlení na křížové cestě, 2002
  • Paměť a naděje - Z pověstí Čech a Moravy, 2003
  • Výchova, naděje společnosti, 2006
  • Chrám sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně, 2007
  • Jedeme na pouť, 2007
  • Přišla jsem vám sloužit, 2008 - životopis S.M. Elišky Pretschnerové
  • Tatínkovy pohádky, 2009
  • Plody zla, 2010
  • Slyšte slovo a zpívejte píseň - život svatých Cyrila a Metoděje a příběh Velehradu, 2012
  • Pocta svaté Anežce Přemyslovně - přednášky a studie, proslovy, modlitby a kázání, 2013
  • Občan uvažuje cestou k volbám, 2013
  • Občan uvažuje cestou k lékaři, 2014

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prof. Piťha jmenován monsigonrem [online]. Arcibiskupství pražské, apha.cz [cit. 2015-11-17]. Dostupné online. (česky) 
  2. http://kcjl.modry.cz/studenti/slovnik/Pitha%20Petr.doc
  3. Hanuš, Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století, str. 119.
  4. [1], další text.
  5. a b ‚Rodiny budou rozehnány, vezmou vám děti.‘ Za svatováclavské kázání čelí kněz trestnímu oznámení. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-10-12]. (česky) 
  6. Kázání v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha ve svátek sv. Václava, Mons. Petr Piťha, 28. září L. P. 2018
  7. ISTANBULSKAUMLUVA. Mons. Petr Piťha - katedrála sv.Víta 28. září 2018. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. Petr Piťha šířil ve sváteční den v katedrále sv. Víta poplašné zprávy - Manipulátoři. Manipulátoři. 2018-10-05. Dostupné online [cit. 2018-10-12]. (česky) 
  9. Homosexuálové budou vládnout, kázal kněz Piťha ve svatovítské katedrále. iDNES.cz [online]. 2018-10-09 [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  10. Zabavování dětí a nadvláda homosexuálů? Piťhovo kázání má ostrou dohru, ozval se Ovčáček, Kalousek, Duka, Putna a další. EuroZprávy.cz. Dostupné online [cit. 2018-10-15]. (anglicky) 
  11. Duka podpořil kněze Piťhu, který kázal proti Istanbulské úmluvě. EuroZprávy.cz. Dostupné online [cit. 2018-10-15]. (anglicky) 
  12. TZ: Česká ženská lobby podává trestní oznámení na vysokého římskokatolického hodnostáře Piťhu za šíření poplašné zprávy o Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulské úmluvě. czlobby.cz [online]. [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. (česky) 
  13. Ženská lobby podala trestní oznámení na kněze Piťhu za šíření poplašné zprávy. iDNES.cz [online]. 2018-10-11 [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  14. ‚Rodiny budou rozehnány, vezmou vám děti.‘ Za svatováclavské kázání čelí kněz trestnímu oznámení. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-10-15]. (česky) 
  15. HALÍK, Tomáš. Prodavači strachu / Christnet.eu. www.christnet.eu [online]. [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  16. ECHO24. Homosexuálové budou vládnoucí třída, kázal kněz Piťha. Sklidil kritiku - Echo24.cz. www.echo24.cz. 2018-10-10. Dostupné online [cit. 2018-10-15]. (česky) 
  17. KLAUS. Dopis Václava Klause prof. Petru Piťhovi. www.klaus.cz [online]. 2018-10-18 [cit. 2018-10-18]. Dostupné online. (česky) 
  18. KLAUS. Piťhovo svatováclavské kázání jako katalyzátor naší doby. www.klaus.cz [online]. 2018-10-24 [cit. 2018-10-24]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]