Marie Eliška Pretschnerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Matka
Marie Eliška Pretschnerová
řeholnice
Církev římskokatolická
Provincie Česká provincie Kongregace Školských sester sv. Františka
Zasvěcený život
Institut Kongregace Školských sester sv. Františka
Sliby 13. srpna 1932
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Rodné jméno Anna Pretschnerová
Datum narození 26. září 1911
Místo narození Nové Zámky
Datum úmrtí 4. května 1993
(ve věku 81 let)
Místo úmrtí Hoješín
Místo odpočinku hřbitov ve Slatiňanech
Svatořečení
Začátek procesu 1. června 2001
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Eliška Pretschnerová (roz. Anna Pretschnerová, 26. září 1911 Nové Zámky4. května 1993 Hoješín) byla česká řeholnice, Česká provinciálka (19541969) a generální představená (19701983) Kongregace Školských sester sv. Františka. 1. června 2001 byl biskupem Dukou zahájen její beatifikační proces.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Anna Pretschnerová se narodila dne 26. září 1911 v Nových Zámcích v Čechách v bývalém okrese Městec Králové. Vyrůstala ještě se čtyřmi sourozenci. Vystudovala s výborným prospěchem učitelský ústav sester OSF v Chrudimi. Potom byla přijata do kandidatury zmíněné kongregace v Praze-Břevnově. Při obřadu uvedení do zasvěceného života jí bylo přiděleno jméno Eliška. 13. srpna 1932 složila řeholní sliby. Své vzdělání doplnila maturitou na reálném gymnáziu kongregace v Praze a byla přijata ke studiu fyziky a matematiky na Karlově universitě. Studium však dokončila až po roce 1945, protože okupační režim zavřel za druhé světové války vysoké školy. Po vystudování učila matematice a fyzice na řádovém gymnáziu v Praze na Vinohradech až do jeho zrušení v r. 1948. V této době též byla pověřena výchovou novicek.[1]

Po nástupu komunismu začalo nucené soustřeďování, internace a další likvidační opatření řeholnic. Snažila se statečně všem těmto problémům postavit a vytvářet podporu vyšším představením i všem sestrám. V této době působila spolu s jinými sestrami v nemocnici v Podbořanech, pak v sociálních ústavech ve Slatiňanech a Budeničkách u Slaného.[1]

V roce 1954 byla jmenována provinciální představenou a v době přechodného uvolnění v letech 19671969 se podílela na založení Sekretariátu řeholních společenství, který udělal velkou práci při uskutečňování liturgické reformy. Také má zásluhu na přijímání dorostu do řad sester v tomto období. Po zrušení Sekretariátu řeholních sester je Marie Eliška Pretschnerová podrobena vyslýchání, ale bere všechnu vinu na sebe, mlčí a nikoho neprozradí. Její služba provinční představené končí v roce 1969.[1]

V roce 1970 je zvolena na řádné kapitule kongregace v Římě generální představenou a zůstává v Římě, což tehdy bylo ještě politicky možné. Zde se zasloužila o českou kolej Nepomucenum v Římě.[1]

Byla zvolena i na další šestileté období. Musela ovšem odjet do vlasti podat žádost o prodloužení pobytu v cizině. Po čtrnáct měsíců zde byla vystavena ponižujícím výslechům a nepříjemným úředním formalitám. Díky jednání Vatikánu se státními činiteli byla cesta do Říma povolena.[1]

Po uplynutí mandátu generální představené v roce 1983 se vrátila zpět do Československa. Její domovem se stal Hoješín. V této době se zabývala překladem článků ze zahraničních časopisů, starala se o nemocné sestry, pracovala na zahradě a opisovala formační materiály. Postupně přibývalo zdravotních obtíží a bolestí, ubývalo sil.[1]

Zemřela dne 4. května 1993 v Hoješíně a byla pochována 8. května na hřbitově ve Slatiňanech.[1]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 2001 – zahájen proces blahořečení
  • 2006Plaketa svaté Anežky České od vedení Institutu františkánských studií a provinčních ministrů Řádu konventuálů, františkánů a kapucínů v ČR za „celoživotní přínos pro rozvoj františkánské spirituality u nás i ve světě (byla zvolena jako členka byra pro řízení práce na novém znění řehole III. řeholního řádu sv. Františka za středoevropské a východoevropské země) a za mimořádné úsilí o uskutečňování reforem II. vatikánského koncilu v našich zemích.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g výtah z brožury – Služebníce Boží S.M.Eliška Pretschnerová OSF "Chci se stát malou", vydáno s církevním schválením biskupa Dominika Duky v roce 2001 pod číslem jednacím 51/2001
  2. Citováno ze zprávy na stránkách IFS, dostupné: http://web.katolik.cz/ifs/plaketa06.htm (navštíveno 15. května 2008)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]