Přeskočit na obsah

Zdislava z Lemberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatá
Zdislava z Lemberka
Forenzní rekonstrukce podoby tváře sv. Zdislavy z Lemberka podle kosterních pozůstatků lebky
Forenzní rekonstrukce podoby tváře sv. Zdislavy z Lemberka podle kosterních pozůstatků lebky
Církevřímskokatolická
SídloLemberk
Osobní údaje
Rodné jménoZdislava z Křižanova, Zdislava Berka, Zedislava Berkiana, něm. Zdislava von Lämberg
Datum narození1215 nebo 1220
Místo narozeníKřižanov,
Datum úmrtí1252
Místo úmrtíLemberk
Místo pohřbeníBazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy
RodičePřibyslav a Sibyla z Křižanova
ChoťHavel z Lemberka
PotomciHavel II. z Lemberka
Markéta z Lemberka
Jaroslav z Lemberka
Zdislav z Lemberka
PříbuzníAlžběta z Křižanova a Eufémie z Křižanova (sourozenci)
Povolánířeholnice
Známý díkyzaložení špitálu a charitě
Svatořečení
Začátek procesu1895
Beatifikace1907
Vatikán
beatifikoval Pius X.
Kanonizace21. května 1995
Olomouc
kanonizoval Jan Pavel II.
Svátek30. května
Uctívána církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributyjejí děti, ošetřuje nemocné
Patronkarodin, libereckého kraje, kongregace sester dominikánek, litoměřické diecéze, českého národa...
Místo úctyJablonné v Podještědí
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatá Zdislava z Lemberka[pozn. 1] (1220? Křižanov – 1252 Lemberk) byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů. V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem sv. Janem Pavlem II. za svatou. V roce 1995 požádal litoměřický biskup o změnu patrocinia diecéze a od roku 2000 je sv. Zdislava hlavní patronkou litoměřické diecéze. Od roku 2002 se stala patronkou Libereckého kraje.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Její otec byl Přibyslav z Křižanova na Moravě[1] a matka Sibyla, původem ze Sicilského království na jihu Itálie, která přišla do českých zemí s Kunhutou Štaufskou, nevěstou krále Václava I. Zdislava měla několik sourozenců – dospělého věku se dožily sestry Alžběta (neboli Eliška), provdaná za Smila z Lichtemburka, a Eufémie, manželka Bočka z Obřan.

O jejím mládí nevíme prakticky nic, je třeba zmínit velmi vřelý vztah jejích rodičů k duchovnu a katolické církvi vůbec, takže je teoreticky možná její výchova v některém z moravských klášterů, nebo alespoň jejich vliv na Zdislavinu výchovu. Její manžel Havel z Lemberka, za kterého se provdala okolo roku 1240, byl blízký důvěrník krále Václava I. Narodily se jim čtyři děti: spolehlivě doložení jsou synové Havel, Jaroslav a Zdislav a dcera Markéta, o níž se zmiňuje Žďárská kronika.[2]

Zdislava byla zřejmě ráznou a energickou ženou. Její jméno je spojováno s dominikánskými kláštery v Turnově a v Jablonném v Podještědí, zde zároveň se špitálem, do kterého, navzdory svému vysokému postavení, osobně docházela a nemocných se ujímala. Zemřela předčasně přibližně v 33 letech, tradovanou tuberkulózu antropologický výzkum nepotvrdil.[3] Pohřbena byla v kostele sv. Vavřince v Jablonném, jehož stavbu začala, dokončení stavby se ale nedožila.

V roce 1994 byl o jejím životě natočen film V erbu lvice podle stejnojmenného románu Aleny Vrbové; známá je také kniha Světlo ve tmách od Jaroslava Durycha.

Svatořečení a pocty

[editovat | editovat zdroj]
Levý boční oltář v bazilice v Jablonném s relikviářem sv. Zdislavy

O její beatifikaci požádal již v roce 1849 litoměřický biskup Augustin Bartoloměj Hille, avšak bezvýsledně. Roku 1895 byl zahájen proces blahořečení Zdislavy. Impulzem pro beatifikaci byla aktivita faráře z Jablonného v Podještědí Josefa Tschörche, který požádal o potvrzení nepamětného kultu paní Zdislavy z Lemberka. Ve spolupráci litoměřického biskupa Emanuela Jana Schöbela, litoměřického kanovníka Josefa Štěrby a litoměřického dominikána Benedikta Kundráta byly vykonány všechny potřebné práce pro beatifikaci. Proces beatifikace byl dokončen 6. září 1900 a dodán Kongregaci pro svatořečení do Říma. Kongregace vyjádřila souhlas k procesu 27. srpna 1907 a papež sv. Pius X. 28. srpna 1907 Zdislavu z Lemberka blahořečil.[4]

Roku 1995 byla papežem sv. Janem Pavlem II. uznána za svatou (byl uznán zázrak uzdravení MUDr. Františka Straky; v roce 1989 se jeho příbuzní modlili ke Zdislavě a MUDr. Straka se probudil z klinické smrti). 21. května 1995 papež sv. Jan Pavel II. při své návštěvě České republiky na stotisícovém shromáždění na letišti v Olomouci-Neředíně svatořečil blahoslavenou Zdislavu z Lemberka spolu s blahoslaveným Janem Sarkanderem.[5] Na žádost litoměřického biskupa Josefa Koukla byla prohlášena v témže roce za hlavní patronku litoměřické diecéze a její hrob v Jablonném v Podještědí je diecézním poutním místem.

Roku 2002 vydala ČNB k 750. výročí úmrtí Zdislavy pamětní stříbrnou minci v hodnotě 200 Kč.

Lebka

[editovat | editovat zdroj]

Lebka sv. Zdislavy byla společně s tělem v hrobě až do roku 1907. V roce 1907 byla oddělena od těla a vyndána z hrobu. Zbytek těla zůstal v hrobě. Od té doby je lebka vystavována. V roce 1995 ji papež Jan Pavel II. prohlásil za svatou a malý kousek lebky si odnesl.[6] V roce 2018 proběhla z podnětu komtura Řádu sv. Lazara Jeruzalémského a velitele Komendy sv. Zdislavy Augustina Karla Andrleho Sylora a s podporou Diecéze litoměřické rekonstrukce podoby sv. Zdislavy z kosterních pozůstatků hlavy. Lebka byla zdigitalizována do 3D modelu českou společností Geo-cz a následně byla brazilským odborníkem na 3D grafiku a designérem Cícero Moraesem navrácena sv. Zdislavě její nejpravděpodobnější podoba.[7]

V roce 2026 byla původní lebka odcizena.[8] Policie údajného pachatele dopadla, ten ale zalil lebku do betonu a chtěl ji pohřbít.[9] Pachatelem je údajně silně věřící muž starý 35 let. Vadilo mu, jak církev oddělila hlavu od zbytku těla, a poté ji vystavovala jako "reklamní poutač". Svého konání později litoval. Soud ho odmítl vzít do vazby a bude tedy stíhán na svobodě. Z vazebních důvodů soud shledal, že by šlo uvažovat pouze o obavě o pokračování trestné činnosti (lebku sv. Zdislavy už podruhé neukradne, ale v Čechách jsou vystavené ještě i jiné kosti), ale tato obava nebyla tak silná, aby na pachatele uvalil vazbu.[10][11] Lebku se kriminalistům podařilo zajistit, a následně byla restaurátory z betonu vyjmuta.

Kostely a kaple sv. Zdislavy

[editovat | editovat zdroj]
Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí

Významná vyobrazení sv. Zdislavy

[editovat | editovat zdroj]
Sv. Zdislava z Lemberka a sv. Jan Sarkander
Hospic sv. Zdislavy v Liberci

Instituce spojené se jménem sv. Zdislavy

[editovat | editovat zdroj]
  • Městys Zdislava
  • Orel, župa sv. Zdislavy
  • Domov důchodců sv. Zdislavy Červená Voda
  • Základní škola sv. Zdislavy Kopřivnice
  • V Nemocnice sv. Zdislavy, a.s., Velké Meziříčí
  • Charitní dům sv. Zdislavy pro matky v tísni Ostrava
  • Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Plzeň
  • Domov sv.Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Klatovy
  • Domov sv. Zdislavy (školka) v Předbořicích
  • Rodina sv. Zdislavy
  • Akreditovaný kvalifikační kurz sv. Zdislavy
  • Kurz sv. Zdislavy z Lemberka
  • Domov sv. Zdislavy pro studující, Brno
  • Střední odborná škola sociální sv. Zdislavy, Praha
  • Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Aš
  • Domov klidného stáří sv. Zdislavy Pravětín
  • Skauti – smečka sv. Zdislavy
  • Komunita sv. Zdislavy pro pomoc drogově závislým Žibřidice
  • Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Karlovy Vary
  • Domov sv. Zdislavy v Předbořicích u Kovářova
  • Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Havlovice u Domažlic
  • Domov sv. Zdislavy pro matky v tísni Zábřeh
  • Charitní domov Zdislava, Litoměřice
  • Oddělení sv. Zdislavy v Domově svaté Rodiny v Praze 6
  • Východočeská komenda sv. Zdislavy Českého velkobailiviku Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského
  • Střední odborná škola sociální svaté Zdislavy v Praze 2
  • Centrum Zdislava, denní stacionář v Novém Městě na Moravě
  • Česko-německá mateřská škola sv. Zdislavy v Litoměřicích
  • Hospic svaté Zdislavy v Liberci
  • Centrum sv. Zdislavy v Třebíči

Inspirace v krásné literatuře

[editovat | editovat zdroj]

Zdislava z Lemberka se stala předobrazem více než 15 ztvárnění v beletristických textech:[12]

  • Píseň na blahoslavenou Zdislavu – báseň Jakuba Demla, 1952
  • Země Nikoho – báseň ve sbírce Jiřího Kuběny, 1961
  • V erbu lvice – román Aleny Vrbové, 1977
  • Útěk do Egypta přes Království české – román pro mládež Otfrieda Preusslera, 1978
  • Paní z Lemberka: o blahoslavené Zdislavě – novela Vojtěšky Mazálkové, 1991
  • Legenda o paní Zdislavě – pověst Richarda Neugebauera, 1991
  • Zdislava, plamen Boží – básnická sbírka Zuzany Novákové a Jaroslava Nováka, 1992
  • Kytice z královské zahrady: příběhy svatých ochránců Čech a Moravy pro děti – příběhy pro děti Ivana Renče, 1993
  • Zdislava: paní čistého života: příběh jedné z českých světic – novela Pavla Sýkory a Zdeňka Ferbara, 1995
  • O dobré Paní Zdislavě – próza Přemysla Ruta, 2002
  • Dýka s hadem, aneb, Tři zločiny, které rozřešil královský prokurátor Oldřich z Chlumu léta Páně 1269 – román Vlastimila Vondrušky, 2002
  • Zdislava a ztracená relikvie – román Vlastimila Vondrušky, 2003[13]
  • Naše paní Zdislava – básnická sbírka Jana Hraběte-Kroupy, 2003
  • Povídky o svaté Zdislavě – povídky Magdalény Tůmové, 2007
  • Paní Zdislava z Lemberka – báseň Marie Dolistové přeložená do šesti jazyků, 2009[14]

Inspirace ve filmu a hudbě

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zvláště v brněnské diecézi se lze občas setkat s pozměněním jejího přídomku podle místa narození, bývá tedy uváděna také jako Zdislava z Křižanova (je takto uvedena například na svém pomníku na náměstí v Křižanově).

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Krajina, lidé, zvyky, s. 10.
  2. ↑ RUCZ, Jan. Láskou ke svatosti. 1. vyd. Brno, Jablonné v Podještědí: Centrum pro studium demokracie a kultury, Klášter dominikánů Jablonné v Podještědí, 2025. 276 s. ISBN 978-80-7325-599-2.
  3. ↑ VLČEK, Emanuel. Osudy českých patronů. Praha: Zvon, 1995. 302 s. Dostupné online. ISBN 80-7113-131-8. S. 237.
  4. ↑ Českolipsko, str. 10
  5. ↑ Praha, Olomouc 1995 : Apoštolská cesta papeže Jana Pavla II. do České republiky (20.-22. května 1995). www.navstevapapeze.cz [online]. [cit. 2012-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-12.
  6. ↑ HÁMOVÁ, Petra; LOUDA, Jiří. Ostatky Zdislavy se dostaly až do Austrálie. Relikvii světice dostal i papež. Deník.cz. 2026-05-14. Dostupné online [cit. 2026-05-15].
  7. ↑ Vědci vtipně vyřešili záhadu účesu svaté Zdislavy. Podívejte se jak. iDNES.cz / Technet. 2018-05-31. Dostupné online [cit. 2019-08-21].
  8. ↑ V Podještědí někdo ukradl lebku svaté Zdislavy. Její hodnota je nevyčíslitelná. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-05-12 [cit. 2026-05-12]. Dostupné online.
  9. ↑ Zloděj zalil lebku sv. Zdislavy do betonu. www.novinky.cz [online]. 2026-05-15 [cit. 2026-05-15]. Dostupné online.
  10. ↑ Zloděje lebky štvalo její vystavování jako reklamního poutače - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2026-05-16 [cit. 2026-05-16]. Dostupné online.
  11. ↑ ŠINDLEROVÁ, ČTK, Denisa. Soud odmítl poslat do vazby obviněného z krádeže lebky svaté Zdislavy. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-05-16]. Dostupné online.
  12. ↑ ČUŘÍN, Michal. Beletristické reprezentace Zdislavy z Lemberka. Fontes Nissae/Prameny Nisy. 2020, roč. 21, čís. 2, s. 2–15. ISSN 1213-5097.
  13. ↑ VONDRUŠKA, Vlastimil. Zdislava a ztracená relikvie. Brno: MOBA, 2003. 288 s. ISBN 978-80-243-2899-7.
  14. ↑ DOLISTOVÁ, MARIE, 1951-. Paní Zdislava z Lemberka = Pani Zdzisława z Lemberka = Knjeni Zdźisława z Lemberka = Frau Zdislawa aus Lemberg = Sinjorino Zdislava de Lemberk = Lady Zdislava from Lemberk. Praha: Řád 99 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86673-15-8, ISBN 80-86673-15-4. OCLC 607517913
  15. ↑ V erbu lvice (1994) – FDb.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
  16. ↑ Bokovo oratorium Svatá Zdislava - Církev.cz. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdislava_z_Lemberka&oldid=25894165“