Zdislava z Lemberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svatá
Zdislava z Lemberka
Forenzní rekonstrukce podoby tváře sv. Zdislavy z Lemberka podle kosterních pozůstatků lebky
Forenzní rekonstrukce podoby tváře sv. Zdislavy z Lemberka podle kosterních pozůstatků lebky
Církevřímskokatolická
SídloLemberk
Osobní údaje
Rodné jménoZdislava Berka, Zedislava Berkiana, něm. Zdislava von Lämberg
Datum narození1220
Místo narozeníKřižanov,
Datum úmrtí1252
Místo úmrtíLemberk
Místo pohřbeníBazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy
50°45′56″ s. š., 14°45′44″ v. d.
RodičePřibyslav a Sibyla z Křižanova
ChoťHavel z Lemberka
PotomciHavel II. z Lemberka
Markéta z Lemberka
Jaroslav z Lemberka
Zdislav z Lemberka
Známý díkyzaložení špitálucharitě
Svatořečení
Začátek procesu1895
Beatifikace1907
Vatikán
beatifikoval Pius X.
Kanonizace21. května 1995
Olomouc
kanonizoval Jan Pavel II.
Svátek30. května
Uctívána církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributyjejí děti, ošetřuje nemocné
Patronkarodin, libereckého kraje, kongregace sester dominikánek, litoměřické diecéze, českého národa...
Místo úctyJablonné v Podještědí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatá Zdislava z Lemberka (1220? Křižanov1252 Lemberk) byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů. V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem sv. Janem Pavlem II. za svatou. V roce 1995 požádal litoměřický biskup o změnu patrocinia diecéze a od roku 2000 je sv. Zdislava hlavní patronkou litoměřické diecéze. Od roku 2002 se stala patronkou Libereckého kraje.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Její otec byl Přibyslav z Křižanova na Moravě[1] a matka Sibyla, původem ze Sicílského království na jihu Itálie, která přišla do českých zemí s Kunhutou Štaufskou, nevěstou krále Václava I. Zdislava měla několik sourozenců – dospělého věku se dožily sestry Alžběta (neboli Eliška), provdaná za Smila z Lichtemburka, a Eufémie, manželka Bočka z Obřan.

O jejím mládí nevíme prakticky nic, je třeba zmínit velmi vřelý vztah jejích rodičů k duchovnu a katolické církvi vůbec, takže je teoreticky možná její výchova v některém z moravských klášterů, nebo alespoň jejich vliv na Zdislavinu výchovu. Její manžel Havel z Lemberka, za kterého se provdala okolo roku 1238, byl blízký důvěrník krále Václava I. Narodily se jim snad čtyři děti: spolehlivě doložení synové Havel, Jaroslav a Zdislav a snad i dcera Markéta, o níž se zmiňuje pouze Žďárská kronika.

Zdislava byla zřejmě ráznou a energickou ženou. Její jméno je spojováno s dominikánskými klášteryTurnově a v Jablonném v Podještědí, zde zároveň se špitálem, do kterého, navzdory svému vysokému postavení, osobně docházela a nemocných se ujímala. Zemřela předčasně přibližně v 33 letech, tradovanou tuberkulózu antropologický výzkum nepotvrdil. Pohřbena byla v kostele sv. Vavřince v Jablonném, jehož stavbu začala, dokončení stavby se ale nedožila.

V roce 1994 byl o jejím životě natočen film V erbu lvice podle stejnojmenného románu Aleny Vrbové; známá je také kniha Světlo ve tmách od Jaroslava Durycha.

Svatořečení a pocty[editovat | editovat zdroj]

Levý boční oltář v bazilice v Jablonném s relikviářem sv. Zdislavy

O její beatifikaci požádal již v roce 1849 litoměřický biskup Augustin Bartoloměj Hille, avšak bezvýsledně. Roku 1895 byl zahájen proces blahořečení Zdislavy. Impulzem pro beatifikaci byla aktivita faráře z Jablonného v Podještědí Josefa Tschörche, který požádal o potvrzení nepamětného kultu paní Zdislavy z Lemberka. Ve spolupráci litoměřického biskupa Emanuela Jana Schöbela, litoměřického kanovníka Josefa Štěrby a litoměřického dominikána Benedikta Kundráta byly vykonány všechny potřebné práce pro beatifikaci.[2] Proces beatifikace byl dokončen 6. září 1900 a dodán Kongregaci pro svatořečení do Říma. Kongregace vyjádřila souhlas k procesu 27. srpna 1907 a papež sv. Pius X. 28. srpna 1907 Zdislavu z Lemberka blahořečil.[3]

Roku 1995 byla papežem sv. Janem Pavlem II. uznána za svatou (byl uznán zázrak uzdravení MUDr. Františka Straky; v roce 1989 se jeho příbuzní modlili ke Zdislavě a MUDr. Straka se probudil z klinické smrti). 21. května 1995 papež sv. Jan Pavel II. při své návštěvě České republiky na stotisícovém shromáždění na letišti v Olomouci-Neředíně svatořečil blahoslavenou Zdislavu z Lemberka spolu s blahoslaveným Janem Sarkanderem.[4] Na žádost litoměřického biskupa Josefa Koukla byla prohlášena v témže roce za hlavní patronku litoměřické diecéze a její hrob v Jablonném v Podještědí je diecézním poutním místem.

Roku 2002 vydala ČNB k 750. výročí úmrtí Zdislavy pamětní stříbrnou minci v hodnotě 200 Kč.

Kostely a kaple sv. Zdislavy[editovat | editovat zdroj]

Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí

Významná vyobrazení sv. Zdislavy[editovat | editovat zdroj]

Sv. Zdislava z Lemberka a sv. Jan Sarkander
Hospic sv. Zdislavy v Liberci

V roce 2018 proběhla z podnětu komtura Řádu sv. Lazara Jeruzalémského a velitele Komendy sv. Zdislavy Augustina Karla Andrleho Sylora a s podporou Diecéze litoměřické rekonstrukce podoby sv. Zdislavy z kosterních pozůstatků hlavy. Lebka byla zdigitalizována do 3D modelu českou společností Geo-cz a následně byla brazilským odborníkem na 3D grafiku a designérem Cícero Moraesem navrácena sv. Zdislavě její nejpravděpodobnější podoba.[5]

Instituce spojené se jménem sv. Zdislavy[editovat | editovat zdroj]

  • Orel, župa sv. Zdislavy
  • Domov důchodců sv. Zdislavy Červená Voda
  • Základní škola sv. Zdislavy Kopřivnice
  • V Nemocnice sv. Zdislavy, a.s., Velké Meziříčí
  • Charitní dům sv. Zdislavy pro matky v tísni Ostrava
  • Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Plzeň
  • Domov sv.Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Klatovy
  • Domov sv. Zdislavy (školka) v Předbořicích
  • Rodina sv. Zdislavy
  • Akreditovaný kvalifikační kurz sv. Zdislavy
  • Kurz sv. Zdislavy z Lemberka
  • Domov sv. Zdislavy pro studující, Brno
  • Střední odborná škola sociální sv. Zdislavy, Praha
  • Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Aš
  • Domov klidného stáří sv. Zdislavy Pravětín
  • Skauti – smečka sv. Zdislavy
  • Komunita sv. Zdislavy pro pomoc drogově závislým Žibřidice
  • Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Karlovy Vary
  • Domov sv. Zdislavy v Předbořicích u Kovářova
  • Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Havlovice u Domažlic
  • Domov sv. Zdislavy pro matky v tísni Zábřeh
  • Charitní domov Zdislava, Litoměřice
  • Oddělení sv. Zdislavy v Domově svaté Rodiny v Praze 6
  • Východočeská komenda sv. Zdislavy Českého velkobailiviku Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského
  • Střední odborná škola sociální svaté Zdislavy v Praze 2
  • Centrum Zdislava, denní stacionář v Novém Městě na Moravě
  • Česko-německá mateřská škola sv. Zdislavy v Litoměřicích
  • Hospic svaté Zdislavy v Liberci

Inspirace v krásné literatuře[editovat | editovat zdroj]

Zdislava z Lemberka se stala předobrazem více než 15 ztvárnění v beletristických textech:[6]

  • Píseň na blahoslavenou Zdislavu – báseň Jakuba Demla, 1952
  • Země Nikoho – báseň ve sbírce Jiřího Kuběny, 1961
  • V erbu lvice – román Aleny Vrbové, 1977
  • Útěk do Egypta přes Království české – román pro mládež Otfrieda Preusslera, 1978
  • Paní z Lemberka: o blahoslavené Zdislavě – novela Vojtěšky Mazálkové, 1991
  • Legenda o paní Zdislavě – pověst Richarda Neugebauera, 1991
  • Zdislava, plamen Boží – básnická sbírka Zuzany Novákové a Jaroslava Nováka, 1992
  • Kytice z královské zahrady: příběhy svatých ochránců Čech a Moravy pro děti – příběhy pro děti Ivana Renče, 1993
  • Zdislava: paní čistého života: příběh jedné z českých světic – novela Pavla Sýkory a Zdeňka Ferbara, 1995
  • O dobré Paní Zdislavě – próza Přemysla Ruta, 2002
  • Dýka s hadem, aneb, Tři zločiny, které rozřešil královský prokurátor Oldřich z Chlumu léta Páně 1269 – román Vlastimila Vondrušky, 2002
  • Zdislava a ztracená relikvie – román Vlastimila Vondrušky, 2003[7]
  • Naše paní Zdislava – básnická sbírka Jana Hraběte-Kroupy, 2003
  • Povídky o svaté Zdislavě – povídky Magdalény Tůmové, 2007
  • Paní Zdislava z Lemberka – báseň Marie Dolistové přeložená do šesti jazyků, 2009[8]

Inspirace ve filmu a hudbě[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Krajina, lidé, zvyky, s. 10. 
  2. Provincie Řádu bratří kazatelů
  3. Českolipsko, str. 10
  4. Archivovaná kopie. www.navstevapapeze.cz [online]. [cit. 2012-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-12. 
  5. Vědci vtipně vyřešili záhadu účesu svaté Zdislavy. Podívejte se jak. iDNES.cz / Technet. 2018-05-31. Dostupné online [cit. 2019-08-21]. 
  6. ČUŘÍN, Michal. Beletristické reprezentace Zdislavy z Lemberka. Fontes Nissae/Prameny Nisy. 2020, roč. 21, čís. 2, s. 2–15. ISSN 1213-5097. 
  7. VONDRUŠKA, Vlastimil. Zdislava a ztracená relikvie. Brno: MOBA, 2003. 288 s. ISBN 978-80-243-2899-7. 
  8. DOLISTOVÁ, MARIE, 1951-. Paní Zdislava z Lemberka = Pani Zdzisława z Lemberka = Knjeni Zdźisława z Lemberka = Frau Zdislawa aus Lemberg = Sinjorino Zdislava de Lemberk = Lady Zdislava from Lemberk. Praha: Řád 99 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86673-15-8, ISBN 80-86673-15-4. OCLC 607517913 
  9. Filmová databáze FDb.cz: V erbu lvice
  10. Bokovo oratorium Svatá Zdislava - Církev.cz. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]