V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi
Úmrtí 1255
Manžel(ka) Eufémie z Křižanova
Děti Gerhard ze Zbraslavi a Obřan
Rodiče Gerhard ze Zbraslavi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Příbuzenstvo
otec Gerhard ze Zbraslavi
manželka Eufémie z Křižanova
syn Smil ze Zbraslavi a Obřan
syn Gerhard ze Zbraslavi a Obřan
dcera Anežka ze Zbraslavi a Obřan

Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi, někdy také Boček z Obřan, byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů ze Zbraslavi.

Boček byl nejstarším synem Gerharda ze Zbraslavi. První písemná zmínka pochází z roku 1232, kdy Boček svědčil na darovací listině vydané ve Znojmě moravským markrabětem Přemyslem. Roku 1233 se účastnil bojů mezi Václavem I. a babenberskými vojsky. Král Václav I. se mu odvděčil tím, že mu ještě téhož roku udělil titul maršálka, roku 1238 byl Boček jmenován znojemským purkrabím. Na zfalšované listině, která se hlásí do roku 1249, se uvádí s přídomkem „z Jaroslavic“. Boček Jaroslavice vlastnil, roku 1255 se v pravých listinách uvádí hrad Jaroslavice.

Roku 1252 získal Boček titul hraběte z Perneggu (Bernekku) a řadil se mezi šlechtickou elitu. Svoje postavení zdůraznil i při sňatku s Eufémií, dcerou velmože Přibyslava z Křižanova, která zdědila rozsáhlé statky. Boček tak získal Křižanov a moravskou část Vysočiny i statky na jižní Moravě. Bočkovi se také podařily získat statky východně od Brna, mezi něž patřila ves Obřany, kde později založil jeho syn stejnojmenný hrad. Boček též završil aktivitu svého tchána a založil cisterciácký klášter ve Žďáru. Uváděl se na dalších důležitých listinách té doby, v roce 1254 se účastnil křížové výpravy do Pruska, při níž Přemysl Otakar II. založil město Královec. Angažoval se ve vysoké politice a významnou měrou přispěl k proslulosti rodu, byl ve starší literatuře dokonce považován za zakladatele rodu pánů z Kunštátu. Boček zemřel v prosinci roku 1255, jeho závěť byla napsána 17. prosince.

Zanechal po sobě dva syny a jednu dceru. Syn Smil zemřel v mladém věku. Byl sice zasnouben, ale neoženil se a neměl žádné potomky. Bočkovo panství tedy zdědil jeho mladší syn Gerhard ze Zbraslavi a Obřan. Jediná Bočkova dcera Anežka byla dvakrát vdaná, poprvé si vzala Hruta, podruhé Vítka z Úpy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]