Smil ze Zbraslavi a Střílek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Smil ze Zbraslavi a Střílek
Narození 13. století
Úmrtí 1273
Rodiče Gerhard ze Zbraslavi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Smil ze Zbraslavi a Střílek byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů ze Zbraslavi.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl Gerhard ze Zbraslavi. První písemná zmínka o Smilovi pochází z roku 1237. Smil se stal blízkým spolupracovníkem moravského markraběte a pozdějšího českého krále Přemysla Otakara II. Roku 1251 se Smil uvádí jako purkrabí na znojemském hradě, roku 1255 jako kastelán přerovský a purkrabí na hradě Brumov, po kterém se také někdy psal, i když nebyl jeho majetkem. V zemi rozvrácené nedávným kumánským vpádem byl důležitá obnova a zlepšení obrany. Smil vyvíjel činnost, která k tomu směřovala a stal se významnou osobností v upevňování obrany na moravsko-uherské hranici. Odměnou za své věrné služby obdržel od krále území po obou stranách Vizovických vrchů. Roku 1258 si mohl dovolit jako jeden z prvních šlechticů vystavět svůj vlastní hrad, kterým byly Střílky. Smil se účastnil mnoha vojenských tažení Přemysla Otakara II. Účastnil se kolonizačního procesu v moravském pohraničí, významně se podílel na zformování královského města Uherského Brodu. Zařadil se mezi nejproduktivnější šlechtické fundátory své doby. Protože stále neměl žádného potomka, vystavěl se souhlasem krále roku 1261 cisterciácký Klášter Smilheim u Vizovic, který vybavil velkým dílem svých statků. Naposledy se Smil objevil na listině Přemysla Otakara II. 14. října 1273. Jelikož zemřel bez potomků, připadl jeho majetek odúmrtí králi.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]