V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Přibyslav z Křižanova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přibyslav z Křižanova
Narození 13. století
Úmrtí 16. ledna 1251
Místo pohřbení Brno
Manžel(ka) Sibyla z Křižanova
Děti Zdislava z Lemberka
Alžběta z Křižanova
Eufémie z Křižanova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
manželka Sibyla
dcera sv. Zdislava
m. Havel z Lemberka
dcera Eufémie z Křižanova
m. Boček z Obřan
dcera Alžběta z Křižanova
m. Smil z Lichtenburka
syn Petr z Křižanova
dcera Libuše z Křižanova

Přibyslav z Křižanova († 16. února 1251) byl moravský velmož své doby. Nepocházel zřejmě z rodu pánů z Křižanova erbu křídla (Tasovců).

Původ[editovat | editovat zdroj]

Přesný původ ani erb Přibyslava z Křižanova není znám, ale jako nejpravděpodobnější se jeví hypotéza Miroslava Plačka. Otcem Přibyslava byl snad Petr z Křižanova, jenž je v letech 12041214 uváděn jako kastelán v Čáslavi. Petrovým bratrem byl Zbyslav z Bratčic, v letech 12111213 kastelán v Kladsku. Zbyslavovým synem byl Jan z Polné, který kolonizoval pohraničí Čech a Moravy. Tato teorie je však často založena na nepřímých důkazech. Snad tedy patřil do rozrodu Markvarticů, jako páni z Lemberka (viz Havel z Lemberka a jeho žena sv. Zdislava, dcera Přibyslava z Křižanova a jeho ženy Sibyly).

V kostele sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou můžeme vidět fiktivně vytvořený romantický (alianční) čtvrcený "erb" Přibyslava z Křižanova a jeho manželky Sibyly (v 1. a 4. poli vlaštovka a ve 2. a 3. poli břevno). Velmi připomíná původní čtvrcený erb hrabat Gallasů (v 1. a 4. poli orlice, ve 2. a 3. poli s břevno), který je součástí znaku Clam-Gallasů, jimž zámek Žďár na přelomu 19. a 20. století patřil a mohl tak být inspirací pro vznik zmíněného štítu v kostele.

Život[editovat | editovat zdroj]

Se svou ženou Sibylou, kterou si vzal kolem roku 1220, podporoval církev a zejména kláštery, které pomáhal zakládat. Byl blízký důvěrník krále Václava I., brněnský kastelán v letech 1239-40 a královský purkrabí na hradech Veveří v roce 1238 a Obřany. Za své služby mu daroval král zejména na Moravě a Českomoravské vrchovině, velké pozemky. Na těchto pozemcích poté zakládal osady a vesnice. Po své smrti r. 1251 byl pohřben v ambitu[1] brněnského minoritského kláštera.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CÍHOVÁ, Jitka. Dějiny konventu brněnských minoritů do doby husitské. Brno, 2007 [cit. 2015-4-23]. 45 s. bakalářská diplomová práce. FF MU Brno. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Borovský, Ph.D.. s. 16. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ELBL, Pavel B. Rytíř z pomezního hvozdu. Otec svaté Zdislavy. Třebíř: Akcent, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7268-583-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]