Clam-Gallasové
| Clam-Gallasové | |
|---|---|
 | |
| Země |  České království |
| Mateřská dynastie |  Clamové |
| Tituly |  hrabata |
| Zakladatelé | Konrád Perger, Kristián Filip Clam-Gallas |
| Rok založení | 1757 |
| Vymření po meči | 1930 |
| Vymření po přeslici | 1980 |
| Poslední vládce | František Clam-Gallas |
| Větve rodu | Clamové, Gallasové, Clam-Martinicové |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Clam-Gallasové je jméno někdejšího českého hraběcího rodu, jedné z linií původně rakouského šlechtického rodu Perger-Clamů z Korutan, která v roce 1757 převzala jméno vyhaslého italského rodu Gallasů a zdědila jejich převážně česká panství. Linie Clam-Gallasů vymřela roku 1930, zatímco linie Clam-Martiniců pokračuje.
Historie rodu[editovat | editovat zdroj]
Rod hrabat z Clamu svůj původ odvozují od starobylého rodu původně z Korutan, který vzkvétal pod jménem Pörgerové (Pergerové), urození páni z Höchenpergu, až do první poloviny 14. století, poté však odtud byl při vnitřním štěpení Korutan vypuzen. Rod se poté usadil v Rakousích nad Enží.[1]
Praotcem rodů Clam-Martiniců a Clam-Gallasů je svobodný pán Štěpán Perger, syn Konráda Pergera († 16. listopadu 1521), který je jako první z tohoto rodu zmiňován písemně.[2]
Jedna část rodu přijala roku 1757 jméno vymřelého rodu hrabat Gallasů z italského Tridentska. Jejím zakladatelem byl hrabě Kristián Filip Clam-Gallas (1748–1805), synovec posledního člena rodu Gallasů hraběte Filipa Josefa. Byl podobně jako jeho syn, nejvyšší maršálek Království českého a předseda Společnosti vlasteneckých přátel umění Kristián Kryštof (1771–1838) mecenášem hudby a orchestrů v Čechách a také Ludwiga van Beethovena, který věnoval hraběnce Josefíně Clam-Gallasové dvě skladby.[3] Mezi významné členy rodu náležel generál jízdy Eduard Clam-Gallas (1805–1891), který roku 1850 vyženil část majetku Ditrichštejnů. Rodina vymřela v mužské linii Franzem Clam-Gallasem (1854–1930).
Rodové majetky[editovat | editovat zdroj]
Majetkové těžiště rodu leželo v Jizerských horách, kde Clam-Gallasům patřil zámek Frýdlant, hrad Grabštejn, zámek Lemberk a okolí Liberce a některá drobná či rozptýlená panství jako Obříství, Velké Klecany a Žďár nad Sázavou. V letech 1762–1765 nechal hrabě Kristián Clam-Gallas přestavět zámek Dětenice v pozdně barokním slohu.
Kromě množství panství vlastnili Clam-Gallasové také architektonicky významné městské paláce v Praze a ve Vídni.
Majetek posledního hraběte v Československu byl zabaven v roce 1945 jeho dcerám, které byly nuceny uprchnout do Rakouska.
-
-
-
-
Zámek Lemberk -
Clam-Gallasův palác v Praze -
Mramorový sál v pražském Clam-Gallasovském paláci -
.JPG)
.JPG)
Příbuzenské vztahy Clam-Gallasů a Clam-Martiniců[editovat | editovat zdroj]
Následující schéma představuje rozdělení hraběcí rodiny Clamů na clamovskou větev starší (Clam-Gallasové), která vymřela po meči 20. ledna 1930 smrtí Franze Clam-Gallase (1854–1930), a mladší (Clam-Martinicové), jejíž příslušníci stále žijí.[4] Základní linie Clamů je zvýrazněna zeleně, zakladatel Clam-Gallasů je zvýrazněn modře a zakladatel Clam-Martiniců červeně. Ze záměrně rozšířeného rodokmenu také vyplývá, jak přešel majetek Gallasů a Martiniců na Clamy. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo vstoupil do manželství vícekrát.
| Jan Kryštof I. Clam 1620–1697 | Marie Alžběta z Thürheimu | I. Kateřina Barbora z Martinic † 1667 | František Ferdinand z Gallasu 1635–1697 | II. Johana Emerenciana z Gaschin-Rosenbergu † 1735 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jan Leopold Clam † 1727 | Františka ze Salburgu | Johana Beatrix z Gallasu † 1716 | Karel Linhart Colonna z Felsu 1674–1716 | I. Marie Anna z Dietrichsteinu 1681–1704 | Jan Václav z Gallasu 1671–1719 | II. Marie Arnoštka z Dietrichsteinu 1688–1745 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ferdinand Josef Clam 1700–1737 | Marie Anna z Thürheimu 1744–1805 | Jan Kryštof II. Clam 1702–1778 | Markéta Aloisie Colonnová z Felsu 1714–1782 | Marie Anna Colonnová z Felsu 1702–1759 | Filip Josef z Gallasu 1703–1757 ultimus familiae | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jan Gottlieb Clam 1730/1731–1793 | Karolína Josefa Desfours 1731–1793 | Kristián Filip z Clam-Gallasu 1748–1805 | Karolína Josefína Sporcková 1752–1799 | Karel Leopold Clam-Gallas 1755–1784 | Antonie Skrbenská z Hříště 1757–1783 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Marie Anna z Martinic 1768–1832 ultima familiae | Karel Josef z Clam-Martinic 1760–1826 | Josefína Karolína z Clary-Aldringenu 1777–1828 | Kristián Kryštof z Clam-Gallasu 1771–1838 | I. Aloisie z Clam-Gallasu 1781–1822 | Ludvík Széchényi ze Sárvár-Felsővidéku 1781–1855 | II. Františka z Wurmbrand-Stuppachu 1797–1873 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Erb[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Jejich znak vznikl spojením gallasovské orlice a zlatého břevna s clamovskou kočkou na stříbrně a černě děleném poli. Uprostřed leží panna držící parohy.[3]
Významné osobnosti rodu[editovat | editovat zdroj]
- Matyáš Gallas
- Kristián Kryštof Clam-Gallas (1771–1838), český statkář a mecenáš
- Eduard Clam-Gallas (1805–1891), rakouský generál
- František Clam-Gallas (1854–1930), český velkostatkář a politik
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Prof. Dr. Ernst Heinrich Kneschke: „Deutsche Grafenhäuser der Gegenwart: in heraldischer, historischer und genealogischer Beziehung“, 1. Band, A-K, Verlag T. O. Weigel, Leipzig 1852, str. 159 ff.
- ↑ Klam in Österreich-Lexikon (aktualizace 4. července 2014)
- ↑ a b HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Clam-Gallasové, s. 32–34.
- ↑ JIROUT, Vlastimil. Clam [online]. patricus.info [cit. 2022-07-01]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RITTER VON RITTERSBERG, Johann. Christian Christoph Graf Clam-Gallas. Prag: Gottlieb Haase Söhne, 1838. S. 19 s. (němčina) překlad in: Milan Svoboda a kol., Kristián Kryštof Clam-Gallas. Stručná biografie, Liberec 2012, 421 s.+ CD-ROM, ISBN 978-80-7372-929-5 dostupné online
- MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Svazek Díl I, A-M. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0027-3. S. 668 s.
- SVOBODA, Milan a HEINZL, Jan. Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice: Poutní místo a jeho patroni, Hejnice, Liberec 2015. ISBN 978-80-85874-73-0 (čeština a němčina)
- PLÍŠKOVÁ, Daniela, Vznik a využití krypty Clam-Gallasů v kostele Navštívení Panny Marie v Hejnici v l. 1759-1945, Diplomová práce Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci, 2000, dostupné online
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Matyáš Gallas
- Clam-Gallasův palác v Praze
- Clam-Gallasovský palác ve Vídni
- Clam-Gallasovská obora v Jizerských horách u Frýdlantu
- Clam-Martinicové
- Clamové
- Klamovka (Praha)
- Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Clam-Gallasové na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Clam (šlechtický rod) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Rodokmen Clamů (včetně Clam-Gallasů)
