Zbraslav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o části Prahy. Další významy jsou uvedeny na stránce Zbraslav (rozcestník).
Praha-Zbraslav
Zbraslav z pravého břehu Vltavy; v popředí most Závodu míru, v pozadí Radotín
Zbraslav z pravého břehu Vltavy; v popředí most Závodu míru, v pozadí Radotín
Znak městské části Praha-ZbraslavVlajka městské části Praha-Zbraslav
znakvlajka
Lokalita
Status městská část
Správní obvod Praha 16
Statutární město Praha
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice 49°58′3″ s. š., 14°23′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 9 995 (2011)[1]
Rozloha 9,85 km²
Nadmořská výška 200 m n. m.
PSČ 156 00
Počet domů 1 653 (2011)[1]
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 12
Kontakt
Adresa úřadu MČ Úřad MČ Praha-Zbraslav
Zbraslavské nám. č.p.464
Praha-Zbraslav
156 00 Praha 516
info@mc-zbraslav.cz
Starostka Ing. Zuzana Vejvodová
Oficiální web: www.mc-zbraslav.cz
Praha-Zbraslav na mapě
Praha-Zbraslav
Praha-Zbraslav
Další údaje
Ocenění Obec přátelská rodině
Kód MČ 539864
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zbraslav
Lokalita
Charakter městská čtvrť
Městská část Praha-Zbraslav
Správní obvod Praha 16
Obec Praha
Historická země Čechy
Základní informace
Počet obyvatel 9 523 (2011)[1]
Katastrální území Zbraslav (7,83 km²)
Nadmořská výška 200 m n. m.
PSČ 156 00
Počet domů 1 466 (2011)[1]
Počet ZSJ 9
Zbraslav na mapě
Další údaje
Kód části obce 400343
Kód k. ú. 791733
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zámek Zbraslav od jihu

Zbraslav (německy Königsaal[2]) je městská čtvrť a katastrální území na jihu Prahy, bývalé město. Téměř celé území čtvrti se rozkládá mezi levým břehem Vltavy a pravým břehem Berounky, malá část (tzv. Závist – oppidum Závist) však zasahuje i na pravý břeh Vltavy, kde se nachází i nádraží Praha-Zbraslav na železniční trati 210 Praha-Čerčany-Dobříš. Pravý a levý břeh Vltavy zde propojuje silniční most Závodu míru.

Rozloha katastrálního území činí 7,8209 km² a tvoří většinu území městské části Praha-Zbraslav. Zbraslav vznikla sloučením obcí Zbraslav, Záběhlice a Žabovřesky. Mimo zástavby těchto tří obcí zde dále existují osady Báně (Baně), Strnady a výše zmíněná Závist. U silnice na Baně poblíž odbočky na Lipence je vybudováno sídliště Zbraslav.

Praha-Zbraslav je od roku 1990 městskou částí tvořenou katastrálními územími Zbraslav a Lahovice. Rozloha celé městské části je 984,86 ha. Městská část je součástí městského obvodu Praha 5. Rozšířenou přenesenou působnost pro ni vykonává sousední městská část Praha 16 (Radotín) v rámci stejnojmenného správního obvodu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé je Zbraslavi písemně zmíněna roku 1115 jako majetek kláštera v Kladrubech (Zebrezlauo/Izbrazlau) v listině od Vladislava I., jehož starším bratrem byl Břetislav II. Král Václav II. na Zbraslavi založil cisterciácký klášter Zbraslav (zakládací listina 10. srpna 1292, stavba ukončena v roce 1296). Od 13. století se klášter začal mimo jiné používat jako pohřebiště členů vládnoucí vrstvy, v čemž se hojně pokračovalo až do jeho zrušení. Během let zde byla pohřbena například Eliška Přemyslovna, Václav II. nebo Václav III. Zbraslavská kronika na začátku 14. století popisovala Zbraslav jako rybářskou vesničku. Někdy před rokem 1653 byla Zbraslav povýšena na městys. Klášter byl zrušen v roce 1785.

U Zbraslavi se do roku 1829 Berounka vlévala do Vltavy, po velké vodě se však její řečiště přesunulo severně k Lahovicím a původní řečiště se změnilo v tůň Krňák. Jako lékař zde za první republiky pracoval Vladislav Vančura, jako učitel počátkem 90. let Michal Viewegh, který své zkušenosti zachytil v knize Výchova dívek v Čechách.

Roku 1924 byly ke Zbraslavi připojeny Žabovřesky a Záběhlice;[3] zrušeny byly i jejich katastry. Od roku 1967 byla Zbraslav samostatným městem, které bylo roku 1974 připojeno k Praze. Od roku 1990 tvoří Zbraslav spolu se sousedními Lahovicemi (včetně Lahoviček) městskou část Praha-Zbraslav.

V zámku na Zbraslavi byly do roku 2009 sbírky asijského umění Národní galerie v Praze. Veřejnosti je přístupná pouze přední (jižní) část parku, vchod je ze západní strany (z náměstí kolem pivovaru vlevo).

Název[editovat | editovat zdroj]

Německý název bývalé obce Zbraslav je Königsaal.[4] Toto označení vychází z latinského názvu zdejšího kláštera, Aula Regia – Královský dvůr.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Oppidum Závist.
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek na Zbraslavi.
  • Zbraslavský klášter a zámek
  • Hradiště Havlín – ostroh nad obcí. Výšinné opevněné sídliště s archeologickými stopami.
  • Kostel svatého Havla – ulice Výzkumníků, na návrší Havlín. Spolu s kostelem jsou chráněny i hřbitov a kostnice.
  • Pivovar – U Národní galerie čp. 470 a 471
  • Živnostensko-průmyslová škola, nyní zvonařská dílna – U Národní galerie čp. 488
  • Myslivna – U Národní galerie čp. 474.
  • Storchova vila – Bartoňova 630. Vila se zahradou s podzemními prostorami a terasami, oplocení a ohradní zeď s branou. Nachází se na východním úpatí vrchu Havlína.
  • Vančurova vila – Vladislava Vančury čp. 635.
  • Boží muka fořta Jana Michny – U Národní galerie, před čp. 470 a 472
  • Adamova výklenková kaplička – Žitavského, U klubovny, u čp. 522
  • Varhany ve sboru církve Československé husitské – Pod špejcharem čp. 694
  • Kříž a pavilon Karlův stánek – na návrší Havlín, parc. 692/7
  • Pomník padlým – Zbraslavské náměstí

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. ↑ viz např. Bohumír Jan Dlabač: Krátké wypsánj́ Českého Králowstaj́ pro pouze českau sskolnj mládež, vydal František Fetterle, Praha, 1818, str. 468
  3. ↑ František Kadleček: Zbraslav Archivováno 3. 5. 2009 na Wayback Machine, web Zbraslav & historie, soukromý web R. Svobody, rubrika Napsali o Zbraslavi
  4. ↑ Viz např. Bohumír Jan Dlabač: Krátké wypsánj́ Českého Králowstaj́ pro pouze českau sskolnj mládež, vydal František Fetterle, Praha, 1818, str. 468

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEUMAN, Emanuel. Pamětihodnosti Zbraslavě. Zbraslav: Vondruška, [po r. 1926]. Dostupné online. Stručné dějiny zaměřené především na osudy zbraslavského kláštera doplňuje průvodce upozorňující na další pamětihodnosti této dnešní pražské městské části.. 
  • Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. Obsáhlý místopis dané části Prahy připravený místními pedagogy u příležitosti 50. výročí panování Františka Josefa I. v r. 1898.. 
  • PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M–Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Praha – hlavní město České republiky
městské obvody (1–10),
správní obvody (1–22),
městské části (57)
Praha 1
Praha 2
Praha 3
Praha 4
Praha 5
Praha 6
Praha 7
Praha 8
Praha 9
Praha 10
katastrální území
a části obce (112)
Běchovice • Benice • Bohnice • Braník • Břevnov • Březiněves • Bubeneč • Čakovice • Černý Most • Čimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy • Dolní Počernice • Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi (dř. Hájek) • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice (dř. Holešovice-Bubny) • Holyně • Horní Měcholupy • Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle • Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan (dř. Nedvězí) • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic (dř. Újezd) • Veleslavín • Velká Chuchle • Vinohrady (dř. Královské Vinohrady) • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov
O členění Prahy na obvody, správní obvody, městské části a katastrální území pojednává článek Části Prahy.
Autoritní data: AUT: ge128607
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zbraslav&oldid=19277872“