Zbraslav
| Praha-Zbraslav | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městská část |
| Správní obvod | Praha 16 |
| Statutární město | Praha |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′3″ s. š., 14°23′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 9 995 (2011)[1] |
| Rozloha | 9,85 km² |
| Nadmořská výška | 200 m n. m. |
| PSČ | 156 00 |
| Počet domů | 1 653 (2011)[1] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 12 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MČ | Úřad MČ Praha-Zbraslav Zbraslavské nám. č.p.464 Praha-Zbraslav 156 00 Praha 516 info@mc-zbraslav.cz |
| Starostka | Ing. Zuzana Vejvodová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Praha-Zbraslav | |
| Další údaje | |
| Ocenění | Obec přátelská rodině |
| Kód MČ | 539864 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Zbraslav | |
|---|---|
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Městská část | Praha-Zbraslav |
| Správní obvod | Praha 16 |
| Obec | Praha |
| Historická země | Čechy |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 9 523 (2011)[1] |
| Katastrální území | Zbraslav (7,83 km²) |
| Nadmořská výška | 200 m n. m. |
| PSČ | 156 00 |
| Počet domů | 1 466 (2011)[1] |
| Počet ZSJ | 9 |
 | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 400343 |
| Kód k. ú. | 791733 |
| multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zbraslav (německy Königsaal[2]) je městská čtvrť a katastrální území na jihu Prahy, bývalé město. Téměř celé území čtvrti se rozkládá mezi levým břehem Vltavy a pravým břehem Berounky, malá část (tzv. Závist – oppidum Závist) však zasahuje i na pravý břeh Vltavy, kde se nachází i nádraží Praha-Zbraslav na železniční trati 210 Praha-Čerčany-Dobříš. Pravý a levý břeh Vltavy zde propojuje silniční most Závodu míru.
Rozloha katastrálního území činí 7,8209 km² a tvoří většinu území městské části Praha-Zbraslav. Zbraslav vznikla sloučením obcí Zbraslav, Záběhlice a Žabovřesky. Mimo zástavby těchto tří obcí zde dále existují osady Báně (Baně), Strnady a výše zmíněná Závist. U silnice na Baně poblíž odbočky na Lipence je vybudováno sídliště Zbraslav.
Praha-Zbraslav je od roku 1990 městskou částí tvořenou katastrálními územími Zbraslav a Lahovice. Rozloha celé městské části je 984,86 ha. Městská část je součástí městského obvodu Praha 5. Rozšířenou přenesenou působnost pro ni vykonává sousední městská část Praha 16 (Radotín) v rámci stejnojmenného správního obvodu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Poprvé je Zbraslavi písemně zmíněna roku 1115 jako majetek kláštera v Kladrubech (Zebrezlauo/Izbrazlau) v listině od Vladislava I., jehož starším bratrem byl Břetislav II. Král Václav II. na Zbraslavi založil cisterciácký klášter Zbraslav (zakládací listina 10. srpna 1292, stavba ukončena v roce 1296). Od 13. století se klášter začal mimo jiné používat jako pohřebiště členů vládnoucí vrstvy, v čemž se hojně pokračovalo až do jeho zrušení. Během let zde byla pohřbena například Eliška Přemyslovna, Václav II. nebo Václav III. Zbraslavská kronika na začátku 14. století popisovala Zbraslav jako rybářskou vesničku. Někdy před rokem 1653 byla Zbraslav povýšena na městys. Klášter byl zrušen v roce 1785.
U Zbraslavi se do roku 1829 Berounka vlévala do Vltavy, po velké vodě se však její řečiště přesunulo severně k Lahovicím a původní řečiště se změnilo v tůň Krňák. Jako lékař zde za první republiky pracoval Vladislav Vančura, jako učitel počátkem 90. let Michal Viewegh, který své zkušenosti zachytil v knize Výchova dívek v Čechách.
Roku 1924 byly ke Zbraslavi připojeny Žabovřesky a Záběhlice;[3] zrušeny byly i jejich katastry. Od roku 1967 byla Zbraslav samostatným městem, které bylo roku 1974 připojeno k Praze. Od roku 1990 tvoří Zbraslav spolu se sousedními Lahovicemi (včetně Lahoviček) městskou část Praha-Zbraslav.
V zámku na Zbraslavi byly do roku 2009 sbírky asijského umění Národní galerie v Praze. Veřejnosti je přístupná pouze přední (jižní) část parku, vchod je ze západní strany (z náměstí kolem pivovaru vlevo).
Název[editovat | editovat zdroj]
Německý název bývalé obce Zbraslav je Königsaal.[4] Toto označení vychází z latinského názvu zdejšího kláštera, Aula Regia – Královský dvůr.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zbraslavský klášter a zámek
- Hradiště Havlín – ostroh nad obcí. Výšinné opevněné sídliště s archeologickými stopami.
- Kostel svatého Havla – ulice Výzkumníků, na návrší Havlín. Spolu s kostelem jsou chráněny i hřbitov a kostnice.
- Pivovar – U Národní galerie čp. 470 a 471
- Živnostensko-průmyslová škola, nyní zvonařská dílna – U Národní galerie čp. 488
- Myslivna – U Národní galerie čp. 474.
- Storchova vila – Bartoňova 630. Vila se zahradou s podzemními prostorami a terasami, oplocení a ohradní zeď s branou. Nachází se na východním úpatí vrchu Havlína.
- Vančurova vila – Vladislava Vančury čp. 635.
- Boží muka fořta Jana Michny – U Národní galerie, před čp. 470 a 472
- Adamova výklenková kaplička – Žitavského, U klubovny, u čp. 522
- Varhany ve sboru církve Československé husitské – Pod špejcharem čp. 694
- Kříž a pavilon Karlův stánek – na návrší Havlín, parc. 692/7
- Pomník padlým – Zbraslavské náměstí
- Nová hospoda (U Petrášků) – U Národní galerie č.p. 478
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Památník obětem 1. světové války
Pamětní deska Jaromíra Vejvody
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ viz např. Bohumír Jan Dlabač: Krátké wypsánj́ Českého Králowstaj́ pro pouze českau sskolnj mládež, vydal František Fetterle, Praha, 1818, str. 468
- ↑ František Kadleček: Zbraslav Archivováno 3. 5. 2009 na Wayback Machine, web Zbraslav & historie, soukromý web R. Svobody, rubrika Napsali o Zbraslavi
- ↑ Viz např. Bohumír Jan Dlabač: Krátké wypsánj́ Českého Králowstaj́ pro pouze českau sskolnj mládež, vydal František Fetterle, Praha, 1818, str. 468
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NEUMAN, Emanuel. Pamětihodnosti Zbraslavě. Zbraslav: Vondruška, [po r. 1926]. Dostupné online. Stručné dějiny zaměřené především na osudy zbraslavského kláštera doplňuje průvodce upozorňující na další pamětihodnosti této dnešní pražské městské části..
- Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. Obsáhlý místopis dané části Prahy připravený místními pedagogy u příležitosti 50. výročí panování Františka Josefa I. v r. 1898..
- PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M–Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Oppidum Závist na vrchu Hradiště (391 m)
- Klášter Zbraslav
- U Závisti
- Seznam uměleckých realizací z let 1948–1989 ve Zbraslavi
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Zbraslav ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha-Zbraslav na Wikimedia Commons - Katastrální mapa Zbraslav na webu ČÚZK
- Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
- Kamera a info o stavu počasí Archivováno 14. 6. 2010 na Wayback Machine
- Kamera - Zbraslavske namesti
- Oficiální web městské části
- Základní údaje na webu MV ČR
- Soukromý web o historii městské části
- Soukromý informační server o Zbraslavi
- Sbor dobrovolných hasičů Zbraslav
