Kladrubský klášter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Benediktinský klášter
v Kladrubech
Kladrubský klášter benediktinů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Kladrubský klášter benediktinů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Světadíl Evropská unie Evropa
Stát Česko Česko
Kraj Flag of Plzen Region.svg Plzeňský kraj
Místo Kladruby Tachov znak.png Kladruby
Souřadnice
Řád benediktini
Založení 1115
Zrušení 1785

Kladrubský klášter (německy Kloster Kladrau) je bývalý benediktinský klášterKladrubech, nedaleko města Stříbro. Nachází se na návrší nad říčkou Úhlavkou a je dominantou krajiny. Byl založen roku 1115 českým knížetem Vladislavem I., roku 1421 byl pobořen husity, obnoven byl v celém rozsahu ve stylu barokní gotiky v 1. až 2. třetině 18. století a poté roku 1785 zrušen za josefinských reforem.

Klášter byl po staletí významným náboženským, hospodářským a kulturním činitelem celé oblasti. V současnosti je v majetku českého státu a jeho správu obstarává Národní památkový ústav. Část památkového komplexu je také přístupná veřejnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kladrubský klášter

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Klášter v roce 1115 založil český kníže Vladislav I. ke cti Panny Marie a sv. Benedikta. Sloužil ke kolonizaci pohraničního území západních Čech. Podle dochované zakládací listiny jej osídlili mniši z bavorského kláštera ve Zwiefaltenu. Zdejší konvent během 13. a 14. století patřil k největším komunitám české provincie benediktinů. Původně románský komplex staveb ze 12. století až 1. třetiny 13. století byl údajně dokončen roku 1233. Byl dovršen výstavbou trojlodní gotické baziliky s pozdější příčnou lodí, západním chórem a s jižní pohřební kaplí zakladatele. Impozantní stavby pobořili roku 1421 nejen husité; o zkázu uměleckého vybavení se významně zasloužili také následující obrazoborci. Roku 1996 archeologové nalezli unikátní soubor kolem 1400 fragmentů opukových skulptur a prvků architektonické plastiky ze 2. poloviny 14. století. Koncem 15. století byl kostel důkladně opraven a roku 1504 znovu vysvěcen. Klášterní budovy byly opraveny ve 2. čtvrtině 16. století. Zkázu způsobil nejprve požár z roku 1590 a následně armády za třicetileté války.

Baroko[editovat | editovat zdroj]

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta

V roce 1653 započala generální obnova konventní budovy a chrámu Panny Marie a v letech 1664–1670 byla postavena nová prelatura. V roce 1705 získal klášter do svého majetku zpět přeštické panství a v roce 1712 začala přestavba ojedinělého architektonického skvostu, chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Ten dodnes dominantou města Kladruby. Bylo plně využito románsko-gotické zdivo a dolněn nový trojlistý závěr. Chrám byl vysvěcen v roce 1726, dodnes je třetím největším chrámem v českých zemích, po chrámu sv. Víta v Praze a po mariánském chrámu v SedlciKutné Hory (ten však má délku kostelní lodi dle Wikipedie pouze 87 m). Patří mezi vrcholná díla stavitele Jana Blažeje Santiniho, postavená ve slohu barokní gotiky. Celková délka kostela je 93 m, vnitřní výška kupole pak téměř 40 m. Na podlaze kostela je v místě křížení lodí vyznačena osmicípá hvězda. Především je to symbol Panny Marie – tzv. Mariánská hvězda. Někdy se uvádí, že jde také o Santiniho symbol, zastoupený v geometrickém ornamentu všech staveb. Autorem sochařské výzdoby byl především Matyáš Bernard Braun. Jeho pražská sochařská dílna v letech 1725 - 1728 dodala do interiéru kostela početný soubor oltářů architektonicky navržených Santinim, a dále mnoho dřevěných soch světců v nadživotní velikosti. Některé jsou bíle štafírovné a zčásti zlacené, v čele se sochou titulárního světce řádu, sv. Benedikta. Dále dílna zhotovila chórové lavice a sochařskou výzdobu mauzolea zakladatele kláštera, Vladislava I. Na sochařské výzdobě spolupracoval také sochař Řehoř Theny, nejdříve jako pomocník Braunovy dílny, a dále po svém osamostatnění roku 1728, kdy dodal například alegorické sochy Víry a Naděje. Fresky v klenbě kupole, v chóru a mezi příporami hlavní lodi vymalovali bratři Asamové. Rokokové fresky na stěnách příčné lodi po roce 1750 vytvořil Juda Tadeáš Supper. Jsou to výjevy Pokušení svatého Benedikta a Nebeský Jeruzalém.

Přestavba kláštera pokračovala po Santiniho smrti především výstavbou nového konventu, jehož projektantem byl Kilián Ignác Dientzenhofer. Výstavba byla z větší části dokončena roku 1739, celkového dokončení se klášter dočkal až v roce 1770. Dokončovací práce ale byly již poznamenány omezováním církevního hospodaření ze strany státu, které vyvrcholily v roce 1785, když Josef II. klášter zrušil. Vnitřní zařízení, kromě oltářů, pak bylo rozprodáno a rozvezeno do jiných kostelů.

Léta 1790 až 1989[editovat | editovat zdroj]

V objektech kláštera byly postupně zřízeny kasárny, nemocnice a invalidovna. Roku 1825 je koupil polní maršál kníže Alfréd Windischgrätz. Z tohoto období se v kostele dochovala Windischgrätzova hrobka. Roku 1864 zde byl zřízen pivovar. Klášterní komplex byl po roce 1945 převzat čsl. státem a postupně zde byl zřízen státní zámek, který byl v provozu jako prohlídkový objekt do počátku 90. let.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Barokní klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta zůstal až do dnešních dnů v provozu a o velkých svátcích (Velikonoce, Vánoce a Nanebevzetí Panny Marie) se v něm konají mše. Klášter byl po zrušení např. vojenskou nemocnicí, chudobincem, státním statkem a postupně chátral. V 80. letech začal být opravován a po sametové revoluci se stal národní kulturní památkou[1]. Každoročně ho navštíví asi 20 tisíc návštěvníků. Probíhají v něm též různé kulturní akce, pořádané občanským sdružením Klášter Kladruby. Pravidelnými akcemi jsou historický jarmark, vánoční prohlídky se speciálním programem, koncerty vážné hudby – tzv. festival Kladrubské léto (za komunistického režimu Stříbrské léto) a varhanní koncerty.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Sv. Jan Nepomucký (resp. Johánek z Pomuku) byl podle ne zcela zřetelné hypotézy možná umučen proto, že zmařil plány Václava IV. na zrušení kláštera a jeho přeměnu na nové biskupství. Měl údajně využít královy nepřítomnosti v hlavním městě a nechat po smrti starého opata urychleně zvolit nového, dříve než král mohl do věci zasáhnout.

Záměrem Václava IV. bylo založením nového biskupství oslabit vliv pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Václav IV. prodléval na Zvíkově a Johánek z Pomuku z titulu generálního vikáře volbu nového opata stvrdil. Nejasné zůstává, zdali Johánek mohl při zápisu konat jinak, velmi sporné je, zdali termín volby mohl ovlivnit. Pravděpodobné je, že posel směřující s listinami do Prahy okolo Zvíkova projel. Václav IV. dal průchod své prchlivosti a protože Jan z Jenštejna byl mimo dosah, hněv obrátil proti Johánkovi.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-05-25]. Katalogové číslo 132614 : klášter benediktýnů Kladruby s kostelem Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech 2, Academia, Praha 1978, str. 52-56
  • Viktor Kotrba: Česká barokní gotika. Academia, Praha 1976
  • Karel Nováček a kolektiv: Kladrubský klášter 1115-1421, Filozofická fakulta Západočeské univerzity – Scriptorium, Plzeň 2010, ISBN 978-80-87271-18-6
  • Jan Sommer, Jan Klípa, Vít Vlnas: Otevři zahradu rajskou – Benediktini v srdci Evopy (800-1300) (katalog výstavy), Národní galerie v Praze, Praha 2014, ISBN 978-80-7035-565-7, str. 170

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]