Viktor Kotrba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. arch. Viktor Kotrba
Narození 1906
Úmrtí 1973 (ve věku 66–67 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Viktor Kotrba (* 7. května 1906, Günzburg – 3. září 1973, Praha) byl historik architektury, pracovník památkové péče a výtvarný teoretik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Günzburgu (Bavorsko) jako syn řezbáře Viktora Kotrby a bratr českého malíře a restaurátora F. Kotrby, pozlacovače a restaurátora Karla Kotrby (1910-1985), řezbáře a restaurátora Heřmana Kotrby (1913-1989), malíře, pozlacovače a rámaře Josefa Kotrby (1920-2008) a historičky umění M. A. Kotrbové (*1925). V letech 1926-1930 studoval technické vysoké školy v Mnichově a v Karslruhe, obory architektura a pozemní stavitelství a dějiny umění na univerzitě v Mnichově.

V letech 1933-1935 působil v architektonické kanceláři J. Stockara-Bernkopfa v Brně. V letech 1935-1936 spolupracoval se svým otcem na inventarizaci sbírek v muzeu Thaulow v Kielu.

V roce 1937 nastoupil do Státního fotoměřického ústavu. Současně studoval dějiny umění na Karlově univerzitě (prof. A. Matějček). Studium ukončil roku 1951 získáním titulu PhDr.[1] V letech 1940-1958 byl zaměstnán ve Státní památkovém úřadu, poté do roku 1973 vedl oddělení architektury v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. Byl členem redakční rady časopisu Umění (1958-1973) a členem rady Klubu Za starou Prahu (1941-1946, 1962-1964).

Odborné zaměření a publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Odborné články, většinou vycházející z památkářské praxe a aktuálních objevů, uveřejňoval ve Zprávách památkové péče. Z oboru středověké architektury se zabýval především dílem Petra Parléře, cihlovou gotickou architekturou a jagellonskou gotikou. Významně přispěl také k výzkumu barokní architektury (vydal práce o Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi a zejména o barokní gotice Jana Blažeje Santiniho).

Publikace a články (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Svatý Jan pod Skalou. Bývalý klášter benediktinů s jeskyní sv. Ivana, prvního poustevníka v Čechách, Praha 1944
  • Levočský oltár majstra Pavla, Bratislava 1955 (s. F. Kotrbou)
  • Frýdlant. Státní hrad a památky v okolí, Praha 1959
  • Kompoziční schéma kleneb Petra Parléře v chrámu sv. Víta v Praze, Umění 7, 1959, s. 254-270
  • Kaple svatováclavská v pražské katedrále, in: Umění, 1960 [2]
  • Hradec. Slezské kulturní středisko, státní zámek a památky v okolí, Praha 1962
  • Česká barokní gotika. Dílo Jana Santiniho-Aichla, Academia, Praha 1976, 198 s.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. rigorózní práce: Česká středověká architektura cihlová, 1951
  2. Viktor Kotrba: Kaple svatováclavská v pražské katedrále
  3. Viktor Kotrba : Česká barokní gotika: dílo Jana Santiniho-Aichla

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 685-686, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Jiřina HOŘEJŠÍ: Kotrba, Viktor, in: Encyklopedie českého výtvarného umění, Praha 1995, s. 388-389.
  • POCHE, E.: Za Viktorem Kotrbou, in: Umění, 22, 1974, s. 197-200.
  • M. A. KOTRBOVÁ: Soupis prací Viktora Kotrby, in: Umění, 22, 1974, s. 203-206.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]