Kunratice (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Praha-Kunratice)
Skočit na: Navigace, Hledání

městská část Praha-Kunratice
katastrální území Kunratice

Ulice

Praha-Kunratice – znak Praha-Kunratice – vlajka znak vlajka

základní data
kraj a obec: hlavní město Praha
městský obvod: Praha 4
správní obvod (pověřený úřad): Praha 4
datum připojení k Praze: 1. ledna 1968
katastrální výměra: 8,10 km²
obyvatel: 9 428 (31. 12. 2015[1])
hustota zalidnění: 1 164 obyv./ km²
počet základních sídelních jednotek: 16

poštovní směrovací číslo: 148 00
adresa úřadu městské části: ÚMČ Praha-Kunratice
K Libuši 7/10
Praha-Kunratice
148 00 Praha 414
starosta / starostka: Ing. Lenka Alinčová

Oficiální web

E-mailová adresa

Praha-Kunratice na mapě

Kunratice (německy Kunratitz bei Prag) jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Kunratice také městská část na jihovýchodním okraji hlavního města Prahy o rozloze 809,92 ha. V roce 2017 zde bylo evidováno 143 ulic a 2075 adres.[2]

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Kunraticích (tehdy nazývaných Chunratitz, odvozených od jména Konrád) je z roku 1287. K Praze byla do té doby samostatná obec připojena k 1. lednu 1968 a začleněna do městského obvodu Praha 4. Dne 24. listopadu 1990 pak vzniká moderní samosprávná městská část Praha-Kunratice.

Kunratice dnes[editovat | editovat zdroj]

Radnice Kunratic, 2007

Kunratice mají také za sebou opravu sokolovny, radikální rekonstrukci a dostavbu místního úřadu (projekt arch. Jana Šabarta),[3] pokračují opravy kunratického zámku a v roce 2007 byla ukončena dostavba a rekonstrukce areálu ZŠ Kunratice v Předškolní ulici (nové pavilony, sportovní hala a venkovní sportoviště). V roce 2015 se zrekonstruovala silnice Kunratické spojka vedoucí od Kunratic (východ) na Chodov (Chodov a Opatov). Postupně se rekonstruují zchátralé komunikace v blízkosti centra Kunratic – například ulice Do Dubin (2015) a K Bažantnici.

Sídliště Flora[editovat | editovat zdroj]

Do katastrálního území Kunratic patří i malé sídliště Flora, i když funkčně patří k Jižnímu Městu. Nachází se v severovýchodní části Kunratic mezi Kunratickým lesem a kolejemi Vysoké školy chemicko-technologické.

V původních plánech výstavby Jižního Města II bylo zařazeno jako poslední šestá stavba. Mělo však k ní dojít až po roce 1990. Po Sametové revoluci se však obyvatelé Jižního Města postavili proti výstavbě dalších 8-12 patrových domů v těsné blízkosti Kunratického lesa (argumentovali především ohrožením lesa a životního prostředí). Tehdejší nové vedení radnice jim dalo po diskusi za pravdu a projekt byl upraven.

Sídliště Flora bylo postupně dostavováno koncem 90. let. Zahrnuje 3–5 patrové obytné domy vzhledově naprosto odlišné od zbylé zástavby Jižního Města II.

Dopravní obslužnost[editovat | editovat zdroj]

Do centrální části Kunratic jsou od září 2012 nově zavedeny městské autobusy. Kunratice obsluhuje linka 193, vedoucí směr metro Budějovická. Doplňkově jsou obsloužené tangenciální linkou (165) z Jižního Města, pokračující do Modřan a Komořan. Části Kunratic zvané Zelené Údolí (dříve Václavská louka) a Betáň jsou obsluhovány příměstskými linkami jezdícími též od metra Budějovická po ulici Vídeňská. Noční dopravu zajišťuje příměstská linka jedoucí až do Jílového u Prahy. K Horním Kunraticím přiléhajícím ke Kunratickému lesu (především obytný komplex Flora a vysokoškolské koleje) jezdí městské autobusy od stanice metra Chodov a Opatov (203 a 177).

V letech 2005–2008 byl kompletně rekonstruován hlavní tah Kunraticemi: ulice K Šeberáku, K Libuši, náměstí Prezidenta Masaryka a část ulice K Verneráku.

Restaurace[editovat | editovat zdroj]

V Kunraticích se nachází několik restaurací:

  • Na tý louce zelený
  • U krále Václava IV.
  • Hotel Rezidence Emmy
  • Lokál U Zavadilů
  • Restaurace Šeberák
  • Hospůdka U mazané kačeny
  • Snack bar Na Hrádku

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Kunraticích (Praha).
Kunratický barokní zámek a k němu přiléhající tvrz

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Kunratice (zámek) a Zámecký park v Kunraticích.

Hlavní dominantou Kunratic při pohledu z dálky je kunratický zámek nazývaný také Tvrz Kunratice. Jde o rozsáhlejší několikrát přestavovanou barokní stavbu založenou na místě dřívější tvrze. Během své historie sloužil různým účelům – východní křídlo je např. přestavěné na špejchar. Některé části (právě špejchar) jsou již opravené, hlavní část prošla v letech 2006–2008 rekonstrukcí. Zchátralá střední část zámku je v soukromých rukou a není veřejnosti přístupná.

Ke Kunratickému zámku přiléhá také barokní park, který se dělí na dvě části – jižní a severní, pouze jižní je přístupná, nachází se zde altánek, dětské hřiště nebo tenisové kurty.

Zřícenina Nového hradu

Nový hrad[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Nový hrad u Kunratic.

Nový hrad je zříceninou královského gotického hradu ležící na lesnatém ostrohu severozápadně od centra obce Kunratice. Hrad byl postaven pro krále Václava IV. v letech 14111412. Král Václav IV. zde 16. srpna 1419 zemřel. V polovině prosince 1420 byl hrad obležen pražany a 27. ledna 1421 byl definitivně dobyt a zdevastovaný zapálen. Později už nebyl nikdy obnoven. Dodnes se zachovaly jen zbytky zdí obdélného paláce a věže. V roce 2014 byla obnovena lávka vedoucí k hradu.

Kostel[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Jakuba Většího (Kunratice).

Vedle špejcharu Kunratického zámku stojí barokní kostel svatého Jakuba Většího z roku 1736. Byl postaven na místě raně gotického kostelíka.

Další pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • sousoší kalvárie „U Tří Svatých" leží na stejnojmenné křižovatce. Původně ho nechala zhotovit v 18. století hraběnka Golčová. Avšak bylo zničeno v padesátých letech 20. století. Dne 15. září 2016 bylo sousouší obnoveno na podnět bývalého kunratického místostarosty Václava Chalupy, autorem je český umělec Jan Hendrych. Sochu požehnal pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.[4]
  • bronzová busta T. G. Masaryka od Vincence Makovského, která byla umístěna na žulovém podstavci v parčíku na blízkém náměstí Prezidenta Masaryka v letech 1937 a 1945, byla v roce 1990 obnovena.
  • socha světce sv. Jana Nepomuckého byla restaurována v roce 2017, nachází se u silnice Vídeňská.
  • kunratický hřbitov se nachází směrem poblíž kunratickému lesa, nedaleko za radnicí, severně od kostela.
  • památník obětem První světové války se sochou lva, nacházející se před kostelem u hlavní silnice.

Krajina[editovat | editovat zdroj]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Kunraticemi protéká Kunratický potok, ten pramení jihozápadně od Hrnčířského rybníka a nedaleko Barandovského mostu se vlévá do Vltavy. Po toku Kunratického potoka se v Kunraticích nacházejí rybníky Šeberák, Vernerák (Hornomlýnský) a Mlejňák (Dolnomlýnský). V Kunraticích jsou další dva rybníky Olšanský (Olšanský potok) a poblíž zámku a zdejší základní školy se nachází rybníček Ohrada.

Lesy a parky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Kunraticko-michelský les a Údolí Kunratického potoka.

Na území Kunratic se nachází jeden z největších pražský lesů, les Kunratický. Ročně je navštíven okolo 678 tisíci návštěvníky který ho využívají pro krátkodobou relaxaci snadno dosažitelnou v oblasti Prahy. Pravidelně se zde běhá soutěž Velká kunratická, nachází se zde několik restaurací, dětských hřišť a historická památka, zřícenina Nový hrad u Kunratic. Mezi další velké zelené plochy v kunraticích patří les Bažantnice a Zámecký park. Ani jeden ze zdejších lesů neumožňuje zvěři migraci, jsou totiž obklopeny zástavbou.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Kunratice jsou známé pro pěstování jahod, které rostou na polích kolem Kunratic a také se zde prodávají. První jahodové pole tu založil v roce 1959 Václav Jakoubek starší. Do roku 1993 zde fungovalo zemědělské družstvo Kunratice, po tomto roce vznikla firma Jahody Kunratice. Tato firma v současnosti hospodaří na 26 hektarech zdejší půdy, kde 10,6 ha tvoří plodné plochy a 3,5 ha mladá výsadba.[5] Zdejší pole jsou v sezóně pravidelně zalévána. Od roku 2015 tu také funguje jediné melounové pole v Česku, melouny jsou prodávány ve zdejší prodejně s potravinami Kunratická stodola.[6] Ta se zabývá se i rozvozem potravin do restaurací a dalších obchodů.

V kultuře[editovat | editovat zdroj]

O Kunraticích pojednává ve své písni hudební skupina Tři sestry. Je součástí alba Průša se vrací a nazývá se „Kunratice", byla vydána v roce 1998.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Kunratice územím sousedí s těmito čtvrtěmi a obcemi: Libuš, Písnice, Šeberov (Hrnčíře), Chodov, Krč, Vestec u Prahy.

Růžice kompasu Kunraticko-michelský les Chodov Chodov Růžice kompasu
Libuš Sever Šeberov
Západ   Kunratice   Východ
Jih
Písnice Vestec Hrnčíře

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obyvatelstvo Prahy podle městských částí 1991–2015 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-06-08]. Dostupné online. 
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2017-07-24 [cit. 2017-07-25]. Dostupné online. 
  3. PROSTOR - Architektura, interiér, design: Průvodce - Praha-jih [online]. [cit. 2017-07-25]. Dostupné online. 
  4. Slavnostní požehnání sousoší kalvárie. Farnost Praha – Kunratice [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné online. (česky) 
  5. Historie [online]. Kunratické jahody [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. 
  6. Kunratické melouny – Z metropole [online]. České televize, 2015-09-19 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MÜLLER, Miloslav. Místo, kde zemřel král: Historie a památky Kunratic. Historický obzor, 1998, 9 (1/2), s. 34–36.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]