Čakovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Praha-Čakovice)
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o části Prahy. Další významy jsou uvedeny v článku Čakovice (rozcestník).
Praha-Čakovice
Čakovická radnice

Čakovická radnice

Praha-Čakovice – znak
znak
Praha-Čakovice – vlajka
vlajka
městská část hlavního města Prahy
městský obvod: Praha 9
správní obvod (pověřený úřad): do října 2007 Praha 19, od listopadu 2007 Praha 18
katastrální výměra: 10,18 km²
obyvatel: 10 347 (31. 12. 2014[1])
hustota zalidnění: 1 016 obyv./km²
celých katastrálních území: 3
částí katastrálních území: 0
celkem územně tech. jednotek: 3
počet zákl. sídelních jednotek: 14

PSČ: 196 00
adresa úřadu MČ: náměstí 25. března 121
196 00 Praha 9-Čakovice
mestska.cast@cakovice.cz
starosta / starostka: Ing. Alexander Lochman, Ph.D. (HPP)
Oficiální web: www.cakovice.cz/
Praha-Čakovice na mapě
Čakovice
část obce a katastrální území hl. města Prahy
kód katastrálního území:
připojení k Praze: 1968
městská část: Praha-Čakovice
správní obvod (pověřený úřad): Praha 18
městský obvod: Praha 9
počet územně tech. jednotek:
základní sídelní jednotky:
katastrální výměra: 3,83 km²
obyvatel: 7 623 (31. 12. 2014[2])
hustota zalidnění: 1 990 obyv./km²
poštovní směrovací číslo: 196 00
Čakovice na mapě

Čakovice (německy Tschakowitz) jsou katastrálním územím Prahy. Je zde evidováno 63 ulic a 878 adres. Žije zde zhruba 7 tisíc obyvatel. Od roku 1926 byly Čakovice městečkem.

Praha-Čakovice je městská část, která byla ustavena od 24. listopadu 1990 a jejíž území tvoří celá katastrální území Čakovice, Miškovice a Třeboradice, celková rozloha je 1018,34 ha. V Třeboradicích se nachází nejsevernější bod hlavního města Prahy. K Praze bylo celé území dnešní městské části připojeno k 1. lednu 1968, městská část leží v městském obvodu Praha 9. Rozšířenou přenesenou působnost pro její území vykonával do konce října 2007 úřad městské části Praha 19 se sídlem v Kbelích, od 1. listopadu 2007 úřad městské části Praha 18 se sídlem v Letňanech.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Čakovice se dříve nazývaly Čachovice či Čechovice, což bylo odvozeno od jména Čach nebo Čech.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší známá zmínka o obci je v zakládací listině Vyšehradské kapituly z roku 1088, kde jsou Čakovice vyjmenovány v majetku kapituly.[5] Poté střídaly další církevní i světské vlastníky.[5] Je jisté, že před rokem 1352 tu stál kostel.[zdroj?] Ve středověku je v Čakovicích zmiňován statek či dvůr, roku 1698 se ve vsi nacházely tři dvory, které se v tomto roce soustředily všechny ve vlastnictví hraběte Františka Josefa Šlika, který je vlastnil až do roku 1740. V tomto období tvrz v prostředním dvoře přestavěl na zámek a byl patronem při stavbě druhého kostela.[5] Při požáru v roce 1842 bylo zničeno přes polovinu vsi.[5]

Roku 1850 zde Alexander Schoeller, majitel statků v Čakovicích, Miškovicích a Ctěnicích, založil Pražský cukrovar.[5] Roku 1851 byla postavena silnice do Prahy.[5] Roku 1872 byla přes Čakovice otevřena nová železnice a téhož roku vznikla v Čakovicích první pošta.[5] Roku 1881 započala výstavba první čakovické školy (dnešní gymnázium) a roku 1881 byl též vysvěcen nový kostel.[5] Roku 1884 bylo zřízeno prvních několik svítilen veřejného osvětlení, zřejmě plynových, roku 1920 pak první elektrické (na hlavní silnici, Staré návsi a v ulici k nádraží), roku 1923 byla dokončena elektrifikace i v domech.[5] Roku 1913 začala být budována první kanalizace a dlážděna silnice.[5] Roku 1921 byla zřízena obecní knihovna.[5] Roku 1925 bylo zahájeno autobusové spojení do Vysočan, kterým bylo doplněno již půl století existující vlakové spojení.[5] 15. ledna 1926 byly Čakovice povýšeny na městys.[5] Roku 1968 byly Čakovice připojeny k Praze.[4] Roku 1928 byl položen základní kámen ke stavbě sokolovny a téhož roku Severočeská továrna (později Veltechna a ZPA) začala se stavbou továrních budov.[5] 28. října 1936 byla otevřena nová škola, Dr. Edvarda Beneše.[5] Roku 1953 bylo v budově staré školy zřízeno gymnázium, které bylo v roce 1964 přestěhováno do zámku a v roce 1973 na Prosek, roku 1971 byla v zámku otevřena lidová škola umění.[5] Od roku 1947 začala rozsáhlá bytová výstavba pro n. p. Avia.[5] Roku 1952 byla do Čakovic zavedena trolejbusová linka, v provozu byla do roku 1965.[5] Roku 1954 Spartak Avie zahájil stavbu sportovního stadionu.[5]

Roku 1968 byly Čakovice připojeny k Praze, zachovaly si však svůj místní národní výbor. V roce 1990 se staly sídlem městské části Praha-Čakovice, k níž patří ještě Miškovice a Třeboradice. V oblasti rozšířené působnosti patřily až do roku 2007 pod Kbely (Praha 19), poté pod Letňany (Praha 18). Roku 2002 byl městské části udělen znak a prapor.[5]

V roce 1982 byl otevřen masokombinát, který ovšem fungoval jen do roku 1993.[5] V rámci systematické likvidace českého cukrovarského průmyslu byl v 90. letech 20. století zastaven i provoz čakovického cukrovaru,[6] jehož areál je od té doby adaptován k různým účelům, od průmyslových a logistických přes administrativní, ubytovací, sporotvní a společenské. Filtrační věž z roku 1934 a přilehlé prostory byly přestavěny na tzv. „Cukrovar Čakovice office park“ s loftovými kancelářemi.[6]

Starostové od roku 1783[editovat | editovat zdroj]

Jméno Příjmení Od kdy Do kdy Počet let Narození Úmrtí Strana
Jakub Samohrd 1783 1789 7 (není známo) (není známo) (není známo)
Jiří Blecha 1790 1805 16 (není známo) (není známo) (není známo)
Jan Kokoška 1805 1810 5 (není známo) (není známo) (není známo)
Antonín Ulrich 1811 1814 4 (není známo) (není známo) (není známo)
Jan Samohrd 1815 1835 21 (není známo) (není známo) (není známo)
Josef Dlouhý 1836, 1849 1845, 1849 10, 1 (není známo) (není známo) (není známo)
Josef Kučera 1846 1848 3 (není známo) (není známo) (není známo)
Václav Samohrd 1850, 1862 1859, 1871 10, 9 (není známo) (není známo) (není známo)
Jan Ulrich 1859 1962 3 (není známo) (není známo) (není známo)
Philipp Johann Ritter von Schoeller [7] 1871 1880 9 1835 1892 (není známo)
Josef Samohrd 1880 1883 3 (není známo) (není známo) (není známo)
Václav Škrábek 1883 1886 3 (není známo) (není známo) (není známo)
Emanuel Dašek 1886 1895 9 (není známo) (není známo) (není známo)
Antonín Spála 1895 1904 9 (není známo) (není známo) (není známo)
František Mally 1905 1918 14 (není známo) (není známo) (není známo)
Josef Růdl 1919 1923 5 (není známo) (není známo) (není známo)
Josef Halík 1923 1923 1 (není známo) (není známo) (není známo)
Karel Tůma 1923 1931 8 (není známo) (není známo) (není známo)
František Fořt 1931 1937 6 (není známo) (není známo) (není známo)
Jindřich Homola 1938 1945 8 (není známo) (není známo) (není známo)
Josef Hulínský 1945 1945 1 (není známo) (není známo) KSČ
Ladislav Tyrna 1945 1951 6 (není známo) (není známo) KSČ
František Novák 1951 1969 18 (není známo) (není známo) KSČ
Karel Holl 1969 1986 17 (není známo) (není známo) KSČ
Václav Jonák 1986, 1994 1990, 1998 4, 4 (není známo) (není známo) KSČ
Hana Jelínková 1990 1994 4 (není známo) (není známo) KSČ
Jiří Prebsl 1998 2001 3 1923 (není známo) ODS
Alena Samková 2001, 2002, 2006 2002, 2006, 2010 1, 4, 4 1959 ODS
Ing. Alexander Lochman, Ph.D. 2010, 2014 2014, 2018 5, 4 1974 VV (2010-2012), HPP (2013-2018)

Zastupitelstva od roku 1994[editovat | editovat zdroj]

Jméno Příjmení Od kdy Do kdy Počet let Narození Úmrtí Strana
Alena Samková 1994 2001 8 1959 (není známo) ODS
RNDr. Petr Ježek, CSc 1994 2002 9 1957 (není známo) ODS
Ing. Zuzana Ježková 1994 1998 5 (není známo) (není známo) ODS
Hana Černá 1994, 2002 1998, 2006 5, 4 1964 (není známo) ODS
František Kazda 1994 1998 5 1934 (není známo) ČSSD
Jiří Prebsl 1994 1998 5 1923 (není známo) ODS
František Šnobl 1994 1998 5 1957 (není známo) nemá
Rudolf Vecka 1994 2010 17 1952 (není známo) KDU-ČSL
Jiří Jůn 1994 2002 9 1947 (není známo) KSČM
Jana Novotná 1994 1998 5 1955 (není známo) KSČM
Čeněk Spousta 1994, 2002 1998, 2006 5, 4 1946 (není známo) KSČM
Jaroslava Špačková 1994 1998 5 1947 (není známo) KSČM
Josef Štegl 1994 1998 5 1949 (není známo) KSČM
Stanislav Černý 1994 1998 5 1942 (není známo) nemá
Václav Jonák 1998 2002 4 1944 (není známo) nemá
MUDr. Lubor Václavek 1998 2002 4 1935 (není známo) nemá
JUDr. Miroslav Krištof 1998 2010 12 1948 (není známo) nemá
Jiří Vintiška 1998, 2006 2002, 2010 4, 4 1948 (není známo) nemá
Zdeněk Červenka 1998 2002 4 1952 (není známo) ODS
Jiří Horáček 1998 2010 12 1945 (není známo) ODS
Jaroslav Vomáčka 1998, 2006 2002, 2010 4, 4 1946 (není známo) nemá
Ing. Lubomír Hejzlar 1998 2002 4 1938 (není známo) nemá
František Schubert 1998 2006 4 1943 (není známo) nemá
Ing. Jaroslav Jelínek 1998 2014 16 1953 (není známo) ČSSD
Jana Žofáková 1998 2002 4 1939 (není známo) KDU-ČSL
Jaromír Straka 1998 2002 4 1949 (není známo) nemá
Ing. Jiří Houska 1998 2006 8 1949 (není známo) nemá
Zdeněk Dubský 1998 2002 4 1950 (není známo) KSČM
Hana Eisová 1998 2002 4 1941 (není známo) KSČM
Jan Hořice 1998 2002 4 1941 (není známo) ČSSD
Miroslav Páv 2002 2010 4, 4 1948 (není známo) ODS
Ing. Jiří Vintiška 2002 2018 16 1976 ODS
Jana Kosová 2002 2018 16 1963 ODS
František Jirout 2002 2010 8 1963 (není známo) ODS
František Jirout 2002 2010 8 1940 (není známo) nemá
Karel Kubíček 2002 2010 8 1944 (není známo) ODS
Ivana Heřmánková 2002 2018 16 1953 HPP
Jaroslava Krákorová 2002 2010 8 1958 (není známo) nemá
Jiří Vintiška 2002 2006 4 1948 (není známo) nemá
Ing. Jiří Otradovský 2002 2010 8 1970 (není známo) KSČM
Zdeněk Radechovský 2002 2006 4 1949 (není známo) KSČM
Libuše Smutná 2002 2006 4 1942 (není známo) nemá
Petr Vomáčka 2002 2006 4 1965 (není známo) nemá
MUDr. Vladimír Vobořil 2006 2010 4 1958 (není známo) nemá
Danuška Bossanyiová 2006 2010 4 1949 (není známo) nemá
Tomáš Kopecký 2006 2014 8 1976 (není známo) ODS
Jaroslav Mangl 2006 2010 4 1956 (není známo) ODS
Ing. Václav Stránský 2006 2010 4 1960 (není známo) nemá
Marie Brunová 2006 2010 4 1949 (není známo) nemá
Mgr. Kateřina Arnotová 2010 2014 4 1973 SNK- ČMT
RNDr. Miroslav Marada, Ph.D. 2010 2018 8 1971 SNK- ČMT
MUDr. Karel Černý 2010 2014 4 1953 (není známo) nemá
Mgr. Jiří Slavík 2010 2018 8 1974 SNK- ČMT
Mgr. Lenka Kubcová, Ph.D. 2010 2018 8 1974 SNK- ČMT
Ing. David Rezek 2010 2014 4 1974 nemá
Ilona Bervicová 2010 2014 4 1955 (není známo) nemá
Ing. Radek Štefanič 2010 2014 4 1970 (není známo) nemá
Ing. Richard Švarc 2010 2014 4 1978 (není známo) ODS
Mgr. Jana Kopecká 2010 2014 4 1968 (není známo) ODS
Miroslav Hrubý 2010 2014 4 1945 (není známo) nemá
Jaroslav Pokorný 2010 2014 4 1955 (není známo) VV
Ing. Bc. Michal Motyčka, DiS. 2010 2018 8 1978 TOP 09
Bc. Blanka Klimešová 2010 2018 8 1979 ČSSD
Ing. Dita Švarcová 2010 2014 4 1981 (není známo) ODS
Petr Novák 2014 2018 4 1975 nemá
Ing. Roman Šemík 2014 2018 4 1962 nemá
Daniel Štech 2014 2018 4 1982 nemá
Ing. Alexander Lochman, Ph.D 2014 2018 4 1974 HPP
Mgr. Martin Střelec 2014 2018 4 1976 nemá
Michal Linhart 2014 2018 4 1979 HPP
Michaela Kubernatová 2014 2018 4 1979 HPP
Roman Hanák 2014 2018 4 1974 ANO 2011
Jarmila Bendová 2014 2018 4 1965 ANO 2011
Jindra Soroková 2014 2018 4 1973 ODS
Ludmila Vargová 2014 2018 4 1962 ODS
Daniel Kajpr 2014 2018 4 1969 KDU-ČSL

Uliční názvy[editovat | editovat zdroj]

Po připojení Čakovic k Praze bylo nutno přejmenovat některé ulice kvůli jejich duplicitě s pražskými ulicemi. Vznikl zde proto systém pojmenování ulic podle československých řek. Další ulice byly systematicky pojmenovány se vznikem sídliště AZL.[4]

Jedná se o ulice Doubravská, Dyjská, Jizerská, Kysucká, Litavská, Lužnická, Myjavská, Něvská, Niská, Oderská, Ostravická, Otavská, Radbuzská, Svitavská, Svratecká, Úslavská, Vážská.[4]

Velká část Čakovických ulic nese díky místnímu cukrovaru (dnes již mimo provoz) název ulice odvozený z cukru. Najdete tu ulice jako Kostková, Třtinová, Cukrovarská, Homolová, Krystalová, Cukerní a další.

Nové ulice nesou i jména významných osobností, jako třeba ulice Bermanova, pojmenována po významném českém operním pěvci, hudebním skladateli a libretistovi Karlu Bermanovi.[8]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v městských částech Prahy [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-06-02]. Dostupné online.  
  2. Obyvatelstvo a rozloha katastrálních území Prahy 2001–2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-06-02]. Dostupné online.  
  3. Vyhláška hlavního města Prahy č. 13/2007 Sb. HMP, kterou se mění Statut hlavního města Prahy. Schválena 20. 9. 2007, účinná od 1. 11. 2007.
  4. a b c d Lašťovka Marek a kol. Pražský uličnik. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 1. díl (A-N). Nakladatelství Libri. Praha. 1997. ISBN 80-85983-24-9. str. 114
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Jaroslav Svoboda: Jubileum, na které se zapomnělo, U nás v Čakovicích, prosinec 2013, str. 16 a 17, v článku využita data z knih Jana Sládečka a Jaroslavy Krákorové
  6. a b Cukrovar Čakovice se mění, Development News, 12/2010
  7. http://de.wikipedia.org/wiki/Philipp_Johann_von_Schoeller/
  8. http://www.cakovickypark.cz/cz/aktuality/nova-ulice-v-cakovickem-parku-15/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]