Administrativní dělení Prahy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Členění hlavního města Prahy není jednoduché, protože je v platnosti souběžně několik různých typů členění: katastrální, státně-územní, samosprávné a několik úrovní a druhů správního, území Prahy si podle svých potřeb člení i různé organizace. Některá členění navzájem zvláště v centrální oblasti města nekorespondují. Z evidenčního hlediska a hlediska územní orientace je nejdůležitější členění na 112 katastrálních území, které v případě Prahy ze zákona plní zároveň funkci evidenčních částí obce, a členění na 10 obvodů Praha 1 – Praha 10. Z hlediska veřejné správy se území Prahy člení na 57 samosprávných městských částí, které na svém území vykonávají svoji samostatnou působnost, z toho 22 tzv. „velkých“ městských částí má názvy podobné názvům obvodů (Praha 1 – Praha 22) a vykonávají též přenesenou působnost státní správy pro své území a případně i pro území jedné či více „malých“ městských částí, čímž je Praha rozdělena na 22 číslovaných správních obvodů. Některé čtvrti však nejsou ani samostatnými evidenčními jednotkami a jsou součástí čtvrtě větší, která evidenční nebo samosprávnou územní jednotkou je.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vývoj území Prahy a jeho administrativního dělení.

Vývoj hlavního města Prahy jako jednotného města lze počítat od sloučení čtyř pražských měst v roce 1784 do královského hlavního města Prahy. V letech 1850–1901 pak k němu byly připojeny další čtyři části. Klíčovým mezníkem je vznik Velké Prahy v roce 1922. V roce 1960 byly k Praze připojeny dvě části, ke dvěma rozsáhlým vlnám připojování pak došlo v letech 1968 a 1974. Od té doby se území hlavního města Prahy zásadně nezměnilo. Žádná část se od hlavního města nikdy neodtrhla. Z původního vymezení slučovaných obcí a měst vychází zejména dnešní katastrální členění.

Před rokem 1922 byly části Prahy, podobně jako části jiných obcí a měst, číslovány římskými čísly. Po vytvoření Velké Prahy v roce 1920 však byly některé z nově připojených obcí seskupeny do větších obvodů, značených římskými čísly. V roce 1947 byla poprvé narušena skladebnost částí města do obvodů, v roce 1949 bylo členění Prahy reformováno a Praha rozčleněna do 16 obvodů číslovaných nově arabskými číslicemi, v roce 1960 byl počet obvodů redukován na 10 a při rozšiřování Prahy v letech 1968 a 1974 byly nové části připojovány k již existujících 10 obvodům, avšak obce připojené v roce 1974 si zároveň zachovaly své místní národní výbory. V roce 1990 bylo vytvořeno 56 samosprávných městských částí, jejichž základem byly obvody působnosti dosavadních místních úřadů a deset obvodů osekaných o připojené části, přičemž obvodní úřady nadále vykonávaly přenesenou působnost pro celé obvody. V letech 19952002 však město přenesenou působnost přeorganizovalo do systému nejprve 15+10, později 22 správních obvodů, ačkoliv územní členění Prahy na 10 obvodů platí stále.

Katastrální území (evidenční části)[editovat | editovat zdroj]

112 katastrálních území Prahy

Praha je složena z celkem 112 katastrálních území. Stejně jako jinde v České republice se nejedná o jednotky územní samosprávy. Některá pražská katastrální území jsou však územně shodná s celým územím některé pražské městské části. Z urbanistického hlediska mají mnohá pražská katastrální území charakter čtvrti či vesnice. Pražská katastrální území jsou totožná s pražskými evidenčními částmi obce, proto také popisná čísla domů jsou přidělována podle příslušnosti k evidenční části obce, nikoliv podle příslušnosti k samosprávné městské části. Jde o zcela jiný pojem než samosprávné městské části. Podle katastrálního zákona, č. 344/1992 Sb., jsou katastrální území základní jednotkou pro evidenci pozemků a staveb.

Obec je vymezena výčtem katastrálních území – žádné katastrální území podle zákona nemá být rozděleno do více obcí nebo okresů. Může však zasahovat do více pražských obvodů nebo do více městských částí, což je v Praze z důvodů historického vývoje zcela běžné. Například Vinohrady jsou rozděleny do pěti městských částí, z nichž každá patří do jiného územního obvodu i do jiného správního obvodu.

Původně historicky bývalo správní a samosprávné členění totožné s katastrálním, od roku 1947 a silně od roku 1949 se však začínala dosud souvislá katastrální území dělit do více správních obvodů. Nyní již je jejich odlišnost natolik zásadní, že s jejich opětovným úplným sladěním se nepočítá. Katastrální členění musí mít trvalejší charakter, a proto se nepřizpůsobuje všem správně-organizačním změnám. Přesto ke změnám občas dochází, například 1. 1. 1988 k vytvoření katastrálního území Černý Most, 1. 1. 1989 k vytvoření katastrálního území Kamýk, v některých oblastech došlo k mírným úpravám katastrálních hranic.

Na současném území Prahy po vzniku katastrů vzniklo 9 nových katastrálních území (Černý Most, Háje, Hájek u Uhříněvsi, Holyně, Kamýk, Klánovice, Komořany, Újezd nad Lesy, Žižkov) a 8 jich zaniklo (sloučené Horní Krč a Dolní Krč, Chaby, Chvaly, Svépravice (Praha), Lipany (nezaměňovat se stejnojmenným katastrálním územím Lipany v městské části Praha-Kolovraty), Roztyly, Záběhlice u Zbraslavi, Žabovřesky).[1]

Nejnověji vzniklými katastrálními územími byly:

Mnohé pražské čtvrti nebo osady, například Barrandov, Spořilov, Košík, Zahradní Město, Pankrác, Letná, Bubny, Zlíchov, Klíčov, Butovice, Klukovice, Kačerov, Jenerálka, Šárka, Strahov, Chodovec, Litochleby, Dubeček, Lázeňka, Netluky, Zmrzlík, Cikánka, Kateřinky, Hrnčíře, Pitkovičky, Lahovičky, Dolní Černošice, Kazín, Závist, Baně, Strnady a další, nemají vlastní samostatné katastrální území. Některé z nich však přesto výjimečně bývají na tabulkách s číslem popisným uváděny místo názvu katastrálního území. Mnohé bývalé čtvrtě či osady splynuly se souvislou zástavbou a jejich jména mají spíše charakter pomístních názvů či se dochovala v názvech ulic.

Seznam katastrálních území[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam katastrálních území v Praze.

K 1. červenci 2016 byly ve státních rejstřících i na tabulích názvy tří částí Prahy uvedeny do souladu s názvy katastrálních území (Nedvězí u Říčan, Hájek u Uhřínevsi, Újezd u Průhonic).

V závorce jsou uvedeny městské části, do kterých katastrální území a část obce spadá (nikoliv městské obvody!).

Archivováno 20. 2. 2017 na Wayback Machine.

Obvody (1–10)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Obvod (Praha).

Praha se územně člení na 10 obvodů, které jsou číslovány arabskými číslicemi (Praha 1 – Praha 10) a podle zákona jsou na úrovni okresů. Tyto městské obvody zavedené roku 1960 byly bez územních změn redefinovány zákonem o územně správním členění státu z roku 2020,[3] z jehož zmocnění je územně vymezuje vyhláška ministerstva vnitra výčtem základních správních obvodů městských částí.[4]. Shodným způsobem jsou pomenovány i definovány i soudní obvody. Toto dělení Prahy využívají i další instituce, např. Česká pošta. Jednotkami státní správa ani samosprávy však již tyto obvody nejsou.

Městské části Praha 1 až Praha 10 vznikly v roce 1990 jako zbytková jádra městských obvodů osekaná o správní obvody bývalých místních národních výborů (místních úřadů), z nichž se staly samosprávné městské části, tedy v podstatě na území původních obvodů před připojovaním nových obcí v letech 1968 a 1974. Později ještě došlo k některým změnám (například převodu Hostivaře z městské části Praha 10 pod působnost Horních Měcholup pod novým názvem Praha 15). Vnitřní obvody Praha 1, Praha 2 a Praha 3, ke kterým v letech 1968 a 1974 nebyly žádné nové části připojeny, jsou tedy územně totožné se stejnojmennými městskými částmi. Pro územní členění na úrovni okresů však rozdělení města na 10 obvodů nadále platí.

Obvod Městské části Zahrnutá katastrální území
Praha 1 Praha 1 Staré Město, Josefov, převážná část Malé Strany, hlavní část Hradčan, severní část Nového Města, nepatrná část Holešovic, nepatrná část Vinohrad
Praha 2 Praha 2 Vyšehrad, jižní část Nového Města, část Nuslí, západní část Vinohrad
Praha 3 Praha 3 převážná část Žižkova, část Vinohrad, malá část Vysočan, malá část Strašnic
Praha 4 Praha 4, Praha 11, Praha 12, Praha-Kunratice, Praha-Libuš, Praha-Šeberov, Praha-Újezd část Nuslí (bez Nuselského údolí), nepatrná část Vinohrad, převážná část Michle, Krč, část Záběhlic (Spořilov), Lhotka, Podolí, Braník a Hodkovičky, 1968 připojeny Háje, Chodov, Kunratice, Libuš, Modřany, 1974 připojeny Cholupice, Točná, Písnice, Šeberov, Újezd u Průhonic
Praha 5 Praha 5, Praha 13, Praha 16, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín Smíchov, Košíře, Motol, Radlice, Jinonice, Hlubočepy, Malá Chuchle, malá část Malé Strany, nepatrná část Břevnova, 1968 připojena Velká Chuchle, Lahovice, část Holyně, Zbraslav, Zličín, 1974 připojeny zbytek Holyně, Zadní Kopanina, Lipence, Lochkov, Radotín, Řeporyje, Slivenec, Stodůlky, Třebonice
Praha 6 Praha 6, Praha 17, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha-Suchdol Dejvice, Sedlec, Střešovice, téměř celý Břevnov, Veleslavín, Vokovice, Liboc, část Bubenče, část Hradčan, 1960 připojena Ruzyně, 1968 připojeny Lysolaje, Nebušice, Řepy, Suchdol, 1974 připojena Přední Kopanina
Praha 7 Praha 7, Praha-Troja převážná část Holešovic, menší část Bubenče, nepatrná část Libně, dolní Troja
Praha 8 Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice Bohnice, Karlín, Kobylisy, Nové Město (malá část mezi Karlínem a Žižkovem), část Střížkova, většina Libně, malá část Žižkova, horní část Troji, 1960 připojeny Čimice, 1968 připojeny Ďáblice, Dolní Chabry, 1974 připojena Březiněves
Praha 9 Praha 9, Praha 14, Praha 18, Praha 19, Praha 20, Praha 21, Praha-Běchovice, Praha-Čakovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Satalice, Praha-Vinoř převážná část Vysočan, Prosek, část Střížkova, Hloubětín (kromě nepatrné části), Hrdlořezy (kromě nepatrné části), východní část Libně, malá část Malešic (na kopci Tábor), 1968 připojeny Čakovice, Kbely, Kyje, Letňany, Miškovice, Třeboradice, 1970 připojeny Hostavice, 1974 připojeny Běchovice, Klánovice, Koloděje, Dolní Počernice, Horní Počernice, Satalice, Újezd nad Lesy, Vinoř
Praha 10 Praha 10, Praha 15, Praha 22, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy Vršovice, převážná část Strašnic, Hostivař, převážná část Malešic, větší část Záběhlic (bez Spořilova), jihovýchodní část Vinohrad, severní část Michle, nepatrná část Žižkova (1 dům), nepatrná nezastavěná část Hrdlořez, nepatrná nezastavěná část Hloubětína, 1968 připojeny Dolní Měcholupy, Horní Měcholupy, Petrovice, Štěrboholy, 1974 připojeny Benice, Dubeč, Dubeček, Hájek, Kolovraty, Královice, Křeslice, Lipany, Nedvězí, Pitkovice, Uhříněves

Městské části (57) a správní obvody (1–22)[editovat | editovat zdroj]

Praha se dělí na 57 samosprávných městských částí a 22 správních obvodů, kde část státní správy vykonává 22 městských částí s přenesenou působností. Tyto „velké“ městské části mají názvy Praha 1 – Praha 22 a stejným názvem se označují i celé jim svěřené správní obvody. Správní členění Prahy v některých oblastech nekopíruje hranice katastrálního členění a 27 ze 112 katastrálních území (k roku 2019) dělí hranice městských částí na dvě či více tzv. územně technických jednotek.[5]

Městská část[editovat | editovat zdroj]

57 městských částí Prahy
Podrobnější informace naleznete v článku Městská část (Praha).

Území jednotlivých městských částí je vymezeno v příloze Statutu hlavního města Prahy výčtem katastrálních území a popisem průběhu hranice území. Není zajištěna skladebnost s katastrálním členěním a území městských částí se skládájí z celých katastrálních území i z jejich částí.

Z hlediska samostatné působnosti si je všech 57 městských částí rovno, všechny rovněž vykonávají určitý základní rozsah přenesené působnosti, vymezený jednotně v příloze č. 3 Statutu hl. m. Prahy. Přenesenou působnost v rozsahu rozšířeném o působnosti uvedené v příloze 4 Statutu hl. m. Prahy deleguje Statut hlavního města Prahy od roku 2001 pouze na 22 městských částí, jejichž zvláštní postavení je zdůrazněno jejich názvy (Praha 1 – Praha 22).

Správní obvod (1–22)[editovat | editovat zdroj]

22 správních obvodů Prahy
Podrobnější informace naleznete v článku Správní obvod (Praha).

Městské části Praha 1 – Praha 22 vykonávají přenesenou působnost státní správy na svém území i na území ostatních „malých“ městských částí. Praha se tak dělí na 22 správních obvodů, ve kterých vykonává přenesenou působnost 22 „velkých“ městských částí. Vykonávají ji od roku 2001 na základě Statutu hlavního města Prahy[6]

Správní obvody Praha 1, 2, 3, 9, 10 a 20 jsou totožné s územím stejnojmenných městských částí. Ostatní obvody zahrnují i další městské části, viz tabulka níže.

Území těchto 22 správních obvodů definuje Statut bez určení oficiálního pojmenování. Z praktických důvodů se označují jak „správní obvody“, Registr územní identifikace, adres a nemovitostí a Registr sčítacích obvodů je eviduje pod označením „správní obvody hlavního města Prahy“[7] či „správní obvody Prahy“.[8] Tuto terminologii zakládá zákon o základních registrech,[9] podle kterého se „v tomto zákoně rozumí (…) správním obvodem v hlavním městě Praze území, na němž vykonává úřad městské části hlavního města Prahy určený Statutem hlavního města Prahy některou přenesenou působnost z rozsahu svěřeného orgánu obce s rozšířenou působností.“

Městské části s přenesenou působností (22)[editovat | editovat zdroj]

Městské části Praha 1 – Praha 22 vykonávají kromě své samostatné působnosti i přenesenou působnost státní správy na území stejnojmenného správního obvodu. Všechny „velké“ městské části ji vykonávají na svém území, městské části Praha 4, 5, 6, 7, 8, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 21 a 22 i na územích přičleněných „malých“ městských částí, kterým přenesená působnost svěřena není. Takto je přenesená působnost na základě Statutu hlavního města Prahy rozdělena od roku 2001,[10] předtím bylo rozdělení přenesené působnosti komplikovanější a pro jednotlivé působnosti se lišilo.

Městská část
(starší název)
Obvod Zahrnutá katastrální území Pod rozšířenou přenesenou působnost připojeny
Praha 1 Praha 1 Staré Město, Josefov, převážná část Hradčan, převážná část Malé Strany, část Nového Města, nepatrná část Holešovic, nepatrná část Vinohrad
Praha 2 Praha 2 část Vinohrad, Vyšehrad, část Nového Města, menší část Nuslí (Nuselské údolí)
Praha 3 Praha 3 převážná část Žižkova, část Vinohrad, malá část Vysočan, malá část Strašnic
Praha 4 Praha 4 Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotka, Podolí, převážná část Michle, převážná část Nuslí, menší část Záběhlic, nepatrná část Vinohrad Praha-Kunratice
Praha 5 Praha 5 Smíchov, Hlubočepy, Radlice, Košíře, Motol, převážná část Jinonic, malá část Malé Strany, nepatrná část Břevnova Praha-Slivenec
Praha 6 Praha 6 Dejvice, Střešovice, Veleslavín, Vokovice, Ruzyně, Liboc, téměř celý Břevnov, větší část Bubenče, dolní část Sedlce, malá část Hradčan Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina
Praha 7 Praha 7 převážná část Holešovic, menší část Bubenče, nepatrná část Libně Praha-Troja
Praha 8 Praha 8 větší část Libně, Karlín, Kobylisy, Bohnice, Čimice, významná část Troji (horní), malá část Nového Města, část Střížkova, nepatrná část Žižkova Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry
Praha 9 Praha 9 převážná část Vysočan, menší část Libně, Prosek, část Střížkova, převážná část Hrdlořez, menší část Hloubětína, nepatrná část Malešic
Praha 10 Praha 10 Vršovice, část Vinohrad, převážná část Strašnic, převážná část Malešic, větší část Záběhlic, část Michle (vrch Bohdalec), nepatrná část Žižkova (1 dům), nepatrná nezastavěná část Hrdlořez, nepatrná nezastavěná část Hloubětína
Praha 11
(Praha-Jižní Město)
Praha 4 Chodov, Háje Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Křeslice (přesah do obvodu Praha 10)
Praha 12
(Praha-Modřany)
Praha 4 Modřany, Komořany, Točná, Cholupice, Kamýk Praha-Libuš
Praha 13
(Praha-Jihozápadní Město)
Praha 5 převážná část Stodůlek, převážná část Třebonic, malá okrajová část Jinonic, nepatrná nezastavěná část Řeporyj Praha-Řeporyje
Praha 14
(Praha-Kyje)
Praha 9 Kyje, Hostavice, Černý Most, převážná část Hloubětína Praha-Dolní Počernice
Praha 15
(Praha-Horní Měcholupy)
Praha 10 Horní Měcholupy, Hostivař Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč
Praha 16
(Praha-Radotín)
Praha 5 Radotín Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence
Praha 17
(Praha-Řepy)
Praha 6 Řepy Praha-Zličín (přesah do obvodu Praha 5)
Praha 18
(Praha-Letňany)
Praha 9 Letňany Praha-Čakovice
Praha 19
(Praha-Kbely)
Praha 9 Kbely Praha-Vinoř, Praha-Satalice
Praha 20
(Praha-Horní Počernice)
Praha 9 Horní Počernice
Praha 21
(Praha-Újezd nad Lesy)
Praha 9 Újezd nad Lesy Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice
Praha 22
(Praha-Uhříněves)
Praha 10 Uhříněves, Hájek u Uhříněvsi, Pitkovice Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice

Ostatní městské části (35)[editovat | editovat zdroj]

35 městských částí vykonává pouze samostatnou působnost, rozšířenou přenesenou působnost na jejich území vykonává některá z tzv. velkých městských částí.

Název tzv. malé městské části se od názvu katastrálního území liší tím, že obsahuje navíc slovo „Praha“ se spojovníkem a ve dvou případech je zkrácen o specifikující přívlastky (městská část Praha-Újezd je tvořena katastrálním územím Újezd u Průhonic a městská část Praha-Nedvězí katastrálním územím Nedvězí u Říčan).

Městská část Obvod Zahrnutá katastrální území Rozšířenou přenesenou působnost vykonává
Praha-Běchovice Praha 9 Běchovice Praha 21
Praha-Benice Praha 10 Benice Praha 22
Praha-Březiněves Praha 8 Březiněves Praha 8
Praha-Čakovice Praha 9 Čakovice, Třeboradice, Miškovice Praha 18
Praha-Ďáblice Praha 8 Ďáblice Praha 8
Praha-Dolní Chabry Praha 8 Dolní Chabry Praha 8
Praha-Dolní Měcholupy Praha 10 Dolní Měcholupy (do roku 2009 pouze část) Praha 15
Praha-Dolní Počernice Praha 9 Dolní Počernice Praha 14
Praha-Dubeč Praha 10 Dubeč (do roku 2009 též malá přilehlá část Dolních Měcholup) Praha 15
Praha-Klánovice Praha 9 Klánovice Praha 21
Praha-Koloděje Praha 9 Koloděje Praha 21
Praha-Kolovraty Praha 10 Kolovraty, Lipany Praha 22
Praha-Královice Praha 10 Královice Praha 22
Praha-Křeslice Praha 10 Křeslice Praha 11
Praha-Kunratice Praha 4 převážná část Kunratic, od 1. července 2014 též malá část Šeberova Praha 4
Praha-Libuš Praha 4 Libuš, Písnice Praha 12
Praha-Lipence Praha 5 Lipence Praha 16
Praha-Lochkov Praha 5 Lochkov Praha 16
Praha-Lysolaje Praha 6 Lysolaje Praha 6
Praha-Nebušice Praha 6 Nebušice Praha 6
Praha-Nedvězí Praha 10 Nedvězí u Říčan Praha 22
Praha-Petrovice Praha 10 Petrovice Praha 15
Praha-Přední Kopanina Praha 6 Přední Kopanina Praha 6
Praha-Řeporyje Praha 5 převážná část Řeporyj, Zadní Kopanina, malá část Stodůlek, malá část Třebonic Praha 13
Praha-Satalice Praha 9 Satalice Praha 19
Praha-Slivenec Praha 5 Slivenec, Holyně Praha 5
Praha-Suchdol Praha 6 Suchdol, horní část Sedlce Praha 6
Praha-Šeberov Praha 4 převážná část Šeberova, od 1. července 2014 též malá část Kunratic Praha 11
Praha-Štěrboholy Praha 10 Štěrboholy Praha 15
Praha-Troja Praha 7 dolní část Troji Praha 7
Praha-Újezd Praha 4 Újezd u Průhonic Praha 11
Praha-Velká Chuchle Praha 5 Velká Chuchle, Malá Chuchle Praha 16
Praha-Vinoř Praha 9 Vinoř Praha 19
Praha-Zbraslav Praha 5 Zbraslav, Lahovice Praha 16
Praha-Zličín Praha 5 Zličín, Sobín, část Třebonic (okolí stanice metra Zličín) Praha 17

Další členění[editovat | editovat zdroj]

Soudní obvody[editovat | editovat zdroj]

Soudní obvody jsou vymezeny pro jednotlivé obvodní soudy přílohou č. 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a to výčtem městských částí takto:

Fakticky jsou shodné jako městské obvody podle zákona o územním členění státu.

Policejní obvody[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 2004 vytvořila Policie České republiky v Praze čtyři policejní obvody s obvodními ředitelstvími:

  • Praha I (obvody Praha 1, Praha 6, Praha 7)
  • Praha II (obvody Praha 2, Praha 5)
  • Praha III (obvody Praha 3, Praha 8, Praha 9)
  • Praha IV (obvody Praha 4, Praha 10)

Tyto obvody zatím nejsou dány zákonem. Pro případ zrušení deseti pražských obvodů navrhuje vláda uzákonění stejných čtyř policejních obvodů, které v zákoně redefinuje výčtem soudních obvodů.

Volební obvody[editovat | editovat zdroj]

Pro sněmovní volby tvoří Praha podle zákona č. 247/1995 Sb. jediný volební obvod.

Pro senátní volby je území Prahy rozděleno zákonem č. 247/1995 Sb. a jeho pravidelných novel na 10 volebních obvodů, jejichž přesné vymezení je novelami zákona příležitostně upravováno tak, aby se počet obyvatel neodchyloval o více než 15 % oproti průměrnému počtu obyvatel republiky připadajících na mandát.

Zákonem č. 195/2010 Sb. byla městská část Praha-Zličín přeřazena ze senátního obvodu 21 (Praha 5) do obvodu 25 (Praha 6), městská část Praha 18 byla přeřazena z obvodu 24 (Praha 9) do obvodu 23 (Praha 8) a katastrální území Vyšehrad z obvodu 26 (Praha 2) do obvodu 27 (Praha 1).

Pro volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 1994 tvořilo území města jediný volební obvod. V roce 1998 Rada hl. m. Prahy vyhlásila 10 volebních obvodů, z toho obvody I., III., V., VI. a X. byly pětimandátové a obvody II., IV., VII., VIII. a IX. šestimandátové.

Pro volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2002 tvořilo území města na základě usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 42/02 pět čtrnáctimandátových volebních obvodů:

  • I. – městské části Praha 1, Praha 2, Praha 6, Praha 7, Praha–Troja, Praha–Lysolaje, Praha–Nebušice, Praha–Přední Kopanina, Praha–Suchdol
  • II. – městské části Praha 5, Praha 12, Praha 13, Praha 16, Praha 17, Praha–Slivenec, Praha–Libuš, Praha–Řeporyje, Praha–Lipence, Praha–Lochkov, Praha–Velká Chuchle, Praha–Zbraslav, Praha–Zličín
  • III. – městské části Praha 4, Praha 11, Praha–Kunratice, Praha–Křeslice, Praha–Šeberov, Praha–Újezd
  • IV. – městské části Praha 3, Praha 10, Praha 15, Praha 22, Praha–Dolní Měcholupy, Praha–Dubeč, Praha–Petrovice, Praha–Štěrboholy, Praha–Benice, Praha–Kolovraty, Praha–Královice, Praha–Nedvězí
  • V. – městské části Praha 8, Praha 9, Praha 14, Praha 18, Praha 19, Praha 20, Praha 21, Praha–Březiněves, Praha–Dolní Chabry, Praha– Ďáblice, Praha–Dolní Počernice, Praha–Čakovice, Praha–Satalice, Praha–Vinoř, Praha–Běchovice, Praha–Klánovice, Praha–Koloděje

Pro volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2006 tvořilo území města jediný volební obvod.

Pro volby v roce 2010 bylo vytvořeno 7 volebních obvodů, v nichž se volí po 9 mandátech:[21][22] Zástupci menších stran (například Markéta Reedová za VV nebo František Laudát za TOP 09) proti zavedení volebních obvodů protestovali, protože se tím podle Reedové fakticky zvyšuje kvórum pro získání mandátu na cca 11 % hlasů. Petr Hulinský z ČSSD rozdělení vytýkal, že pouze sedmina Pražanů bude moci volit hlavního lídra strany, a Petr Štěpánek (SZ), že jsou spojeny tak nesourodé části jako Staré Město a Přední Kopanina. V ostatních krajích zákon nepřipouští dělit kraj do více volebních obvodů, ve volbách do zastupitelstev statutárních měst však rozdělení je možné.[23] Návrh pěti stran (SZ, ČSSD, KDU-ČSL, SNK ED a VV) z 9. července 2010 na zrušení rozhodnutí Nejvyšší správní soud 9. srpna zamítl jako nedůvodný.[24][25]

Pro volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2014 a 2018 tvořilo území města jediný volební obvod.

Oblastní správy komunikací[editovat | editovat zdroj]

Technická správa komunikací hl. m. Prahy pro svou vnitřní potřebu a pro kontakt s městskými částmi a veřejností člení území hlavního města Prahy do oblastních správ:[26]

  • OS centrum (Praha 1, Praha 2, Praha 3)
  • OS sever (Praha 8, Praha 9)
  • OS východ (Praha 10)
  • OS jih (Praha 4)
  • OS jihozápad (Praha 5)
  • OS severozápad (Praha 6, Praha 7)

Církevní členění[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická církev[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Vikariáty a farnosti pražské arcidiecéze.

Římskokatolická církev člení asi 70 pražských farnosti do čtyř vikariátů rozlišených římskými čísly, tyto vikariáty menší částí přesahují i za hranice Prahy. I. pražský vikariát zahrnuje farnosti v centru města, II. pražský vikariát západní břeh Vltavy, III. pražský vikariát jihovýchod Prahy a IV. pražský vikariát severovýchod Prahy.

Českobratrská církev evangelická[editovat | editovat zdroj]

Českobratrská církev evangelická má v Praze 21 sborů, které jsou součástí Pražského seniorátu; tento seniorát zahrnuje nejen území hlavního města Prahy, ale i podstatnou část Středočeského kraje, kde k němu náleží dalších 10 sborů.[27]

Církev československá husitská[editovat | editovat zdroj]

Církev československá husitská člení svých 31 náboženských obcí v Praze do dvou vikariátů – Praha východ a Praha západ. Oba vikariáty jsou součástí Pražské diecéze.[28]

Židovská obec[editovat | editovat zdroj]

Židovská obec v Praze zahrnuje celé území Prahy; celkově tato obec sdružuje občany, hlásící se k židovskému vyznání, národnosti nebo původu z více než 40 % území České republiky.[29]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tomáš Havrda, Karel Kuča: Urbanistický vývoj města – Výstup pro územně analytické podklady, červen 2010, pro Útvar rozvoje hl. m. Prahy
  2. Lexikon hlavního města Prahy 2009, ČSÚ, 2008
  3. Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu). In: Sbírka zákonů. 2020. Dostupné online. § 5. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  4. Vyhláška č. 346/2020 Sb., Vyhláška o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu. In: Sbírka zákonů. 2020. Dostupné online. § 14. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  5. Městské části a katastrální území hl. m. Prahy – mapka na stránkách Českého statistického úřadu
  6. Obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy (úplné znění k 1. 4. 2020), § 4. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
  7. Správní obvody hlavního města Prahy, Český statistický úřad, Krajská správa v hl. m. Praze
  8. Správní obvod Prahy, ČÚZK, Veřejný dálkový přístup RÚIAN, vyhledávání prvků
  9. Zákon č. 111/2009 Sb., § 9
  10. Obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy (úplné znění k 1. 4. 2020), § 4. [cit. 2020-05-04]. Dostupné online.
  11. Popis volebního obvodu číslo 17[nedostupný zdroj]
  12. Popis volebního obvodu číslo 19[nedostupný zdroj]
  13. Popis volebního obvodu číslo 20[nedostupný zdroj]
  14. Popis volebního obvodu číslo 21[nedostupný zdroj]
  15. Popis volebního obvodu číslo 22[nedostupný zdroj]
  16. Popis volebního obvodu číslo 23[nedostupný zdroj]
  17. Popis volebního obvodu číslo 24[nedostupný zdroj]
  18. Popis volebního obvodu číslo 25[nedostupný zdroj]
  19. Popis volebního obvodu číslo 26[nedostupný zdroj]
  20. Popis volebního obvodu číslo 27[nedostupný zdroj]
  21. Vymezení volebních obvodů pro volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy, Informační server hlavního města Prahy, 22. 7. 2010
  22. Usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 39/17 ze dne 17. 6. 2010 (tisk Z-617), ke stanovení počtu členů Zastupitelstva hlavního města Prahy pro volební období 2010 - 2014, ke stanovení volebních obvodů a počtu členů Zastupitelstva hlavního města Prahy volených v jednotlivých volebních obvodech pro volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy v roce 2010[nedostupný zdroj]
  23. Praha mění volební obvody, menší strany to považují za diskriminaci Archivováno 20. 8. 2010 na Wayback Machine, E15, 17. 6. 2010, Jiří Holuša, Mediafax
  24. [1], ČT24, 15. 9. 2010, Lucie Strašíková
  25. NSS zamítl návrh na zrušení nových volebních obvodů v Praze, [rozsudek 4 Ao 4/2010-195], v Brně dne 9. srpna 2010, Nejvyšší správní soud
  26. ZÚK chodníků - kontakty Oblastní správy TSK HMP a.s.
  27. http://prazsky-seniorat.evangnet.cz/clanek/100-Sbory/index.htm
  28. http://www.husiti.cz/ccshpd/vikariaty.htm
  29. http://www.kehilaprag.cz/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny Prahy I., II. - nakl. Paseka, 1998, kolektiv autorů

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]